Přechod na účetnictví

Máme nového klienta zájmový spolek, který až do 31.12.23 splňoval podmínky pro vedení daňové evidence (jednoduchého účetnictví). Z jejich rozhodnutí chtějí od 1.1.2024 vést účetnictví. Dle přehledu o majetku a závazcích mají k 31.12.2023 stav pokladny 68tis. Kč, na běžném účtu 285tis. Kč, nemají žádný dlouhodobý majetek, žádné zásoby, ani závazky či pohledávky. Za rok 2023 byl hospodářský výsledek -15tis Kč. Mám k tomu 3 otázky: 1. Zda počáteční stavy účtů v tomto případě lze zaúčtovat 68tis. Kč 211/961, 285tis. Kč 221/961, 15tis. Kč 931/961 a naproti tomu 368tis. Kč 961/932 (901)? 2. Druhý dotaz se týká zaúčtování na účet 932 či 901 - zda existuje nějaká norma, na základě které musí spolek zaúčtovat předchozí zisky při přechodu na účetnictví do vlastního jmění 901 nebo může zaúčtovat na účet nerozděleného zisku/neuhrazené ztráty 932? 3. Vzhledem k tomu, že spolek jako nezisková organizace nemůže žádný zisk vyplácet či ztrátu hradit podobně jako obchodní společnosti, tak jak se prosím obecně stavět k zůstatku na účtu 932 - lze zisk/ztrátu na tento účet převádět "neomezeně" nebo v případě, že by na účtu byl "vysoký" kladný zůstatek, tak je lepší ho převést do vlastního jmění?

Odborný dohled: Ing. Jiří Vychopeň V článku, který je prvním příspěvkem malého seriálu věnovaného účetnictví, si všímáme té lepší stránky podnikání, tj. rozvoje firmy, její úspěšnosti a s tím i spojenou povinnost opustit vedení daňové evidence a potřeby či nutnosti přejít na vedení účetnictví. Uvádíme zejména povinnosti podnikatele při přechodu z daňové evidence na účetnictví i prvotní operace. Podnikatel by měl mít alespoň rámcový přehled nad postupy účtování, i když jeho účetnictví vede jeho účetní nebo celá účtárna. Přechod z daňové evidence na účetnictví může být dobrovolný, ale také nucený, pokud podnikatel dosáhne kritérií stanovených v zákoně o účetnictví. Článek má následující strukturu: Přechod z daňové evidence na účetnictví Zahájení účetnictví Zahajovací rozvaha Účty Účtování typických účetních operací Účetnictví je komplexnější zachycení hospodářských operací než daňová evidence, jež zachycuje finanční toky, a to jen ty, které ovlivňují daňový základ. V účetnictví se naproti tomu účtuje nejen o provedených platbách, tedy příjmech a vydáních na účtech a v pokladně, ale rovněž o všech závazcích a pohledávkách, tedy právech.

V následujícím příspěvku je podrobně vysvětleno, jak má poplatník daně z příjmů v souladu se zákonem o daních z příjmů nakládat s pohledávkami, resp. na straně dlužníka s dluhy, jakým způsobem upravit základ daně o pohledávky a dluhy při přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví a naopak, jak upravit základ daně o pohledávky a dluhy při ukončení podnikatelské činnosti, přerušení činnosti, případně při změně uplatňování daňových výdajů.

Následující příspěvek je věnován nejdůležitějším aspektům, které se týkají daňové evidence v roce 2017. Příspěvek uvádí základní právní vymezení i postupy, jak vést daňovou evidenci, vymezuje příjmy a výdaje, věnuje se změnám vyplývajícím z novely zákona o daních z příjmů , účinné od 1. 7. 2017. Část příspěvku je věnována také právní úpravě a postupům vztahujícím se k majetku, cizí měně v daňové evidenci a přechodu z daňové evidence na účetnictví.

V první části tohoto rozboru vybraných případů zápisů v daňové evidenci (Daně a právo v praxi č. 3/2017, s. 39) jsme se zabývali dvěma jevy, a to rezervami na opravu hmotného majetku a možnostmi zápisů výdajů vztahujících se ke služebním cestám zaměstnanců jak do tuzemska, tak i do zahraničí. Ve druhé části se zaměříme na další dva jevy ovlivňující daňové přiznání fyzických osob v nezávislé činnosti (OSVČ) a na jejich možný zápis do daňové evidence – automobil v podnikání a přechod z daňové evidence na účetnictví a naopak.