Předmět daně z příjmů fyzických osob

Provozovna kavárny prodává vlastním zaměstnancům produkty za sníženou cenu. Cena je vyšší než režijní cena, ale nižší než prodejní cena. Je cca 15 Kč příjmem zaměstnance? A je to předmětem daně?

Zaměstnanci (řidiči) mají soukromé telefony a zaměstnavatel by jim chtěl přispívat měsíčně 200 Kč za případné služební hovory. Jak správně postupovat a podléhá tento příspěvek dani z příjmů, sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Za jakých podmínek je možné dát do nákladů a proplatit dvěma členům SVJ náklady za jejich internet pro správu datové schránky a komunikaci se správcem a úřady? Stanoveno bylo proplacení 70 % nákladů, které tito členové platí soukromě. Je to 2770 Kč ročně pro každého. Co je potřeba doložit nebo schválit? Bude tento příjem daňovým příjmem těchto dvou členů, který musí zdaňovat? 

Osoba koupí 100% podíl v s. r. o. Převezme s ním veškerý majetek, závazky atd. V účetnictví na účtu 365 je závazek vůči společníkovi, jedná se tedy o kdysi vložené zdaněné finanční prostředky pro fungování společnosti. Může si nový společník společnosti tento závazek postupně vyplatit, aniž by ho musel danit?

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Fyzická osoba v minulosti půjčila do společnosti, ve které je jediným společníkem (s. r. o.) peněžní prostředky. V nejbližší době si ze společnosti hodlá za cenu obvyklou odkoupit osobní automobil v hodnotě půjčených peněžních prostředků a tím půjčku vyrovnat. Tento osobní automobil bude zároveň součástí vyrovnání majetku mezi manželi - je uveden v návrhu vyrovnání. K odkupu automobilu a jeho převodu na manželku však dojde až po ukončení rozvodového řízení. Bude převod osobního automobilu podléhat dani z příjmu ze strany manželky jako bezúplatný příjem? Manželé měli jmění nezúžené. Rozvod zatím nebyl ukončen. V návrhu na vypořádání je uveden pouze zmiňovaný automobil, který by měl připadnout manželce.

Fyzická nepodnikající osoba prodává akcie společnosti, kde není splněn časový test. Kupující uhradí část ceny kupní ceny v penězích a část kupní ceny směnkou (vystavenou jako platební prostředek). Kdy dojde k dodanění na straně prodávajícího (prodejní minus nabývací cena)? Je bráno uhrazení směnky jako zaplacení? Jinými slovy například nabývací cena je 1 mil Kč a prodejní 2 mil Kč. Z toho 1 mil Kč bude zaplaceny penězi a zbývající 1 mil Kč bude uhrazen vystavenou směnkou. Dojde ke zdanění rozdílu již vystavením směnky nebo až jejím zaplacením? V případě, že ke zdanění dojde v případě vystavení směnky, co se stane v případě, že směnka nebude nikdy zaplacena a prodávající ji nebude nikterak vymáhat?

Je možné, aby podnikatel FO, plátce DPH poskytl svůj firemní automobil jinému podnikateli, neplátci DPH pro realizaci své zakázky? V praxi to vypadá, že neplátce DPH dojede za plátcem, zapůjčí si od něj automobil, vyřídí mu potřebné věci a opět dojede zpět. Natankuje, účtenku od PHM donese plátci DPH (ten si z ní uplatní DPH a dá do nákladů), cestu mu zaznamená do knihy jízd. Následně neplátce DPH vyfakturuje plátci DPH výpomoc na zakázce.

Rok 2022 je definitivně za námi, a tak je třeba se vypořádat se svými daňovými povinnostmi. Předešlý rok je rokem plným změn. Došlo ke zvýšení minimální a průměrné mzdy, zvýšila se základní sleva na poplatníka, zavedla se sleva na zastavenou exekuci, došlo ke změnám v rámci osvobození výnosů z dluhopisů, snížil se nepeněžní příjem v případě používání manažerského vozidla zaměstnanci, limit pro odpočet darů se stanovil na výši 30 %, došlo k prodloužení mimořádných odpisů a mnoho dalších změn, které budou shrnuty v daném článku.

Zahraniční jednatel bez odměny přijede do sídla firmy a ubytuje se na týden v hotelu ve stejném městě. Je možné nastavit jednatelskou smlouvu tak, aby toto ubytování mohlo být v nákladech firmy? 

Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6-9 ZDP . Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy, a přitom je nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku, resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP .

Velmi žádaným zaměstnaneckým benefitem je firemní automobil, který mohou zaměstnanci využívat i pro soukromé účely. Zpravidla je firemní automobil poskytnut zaměstnanci bezplatně, případně může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta zvýhodněná úplata za poskytnutí vozidla, která je nižší, než by bylo tržní nájemné. Nepeněžní příjem plynoucí z bezplatného využití firemního vozu i pro soukromé účely, popřípadě rozdíl mezi výší nepeněžního příjmu a úhradou od zaměstnance, představuje na straně zaměstnance z pohledu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zdanitelný příjem, který současně bude vstupovat do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 142/2022 Sb. , která nabyla účinnosti dne 1. července 2022, zavádí novou – nižší – velikost nepeněžního příjmu plynoucího zaměstnanci v případě, kdy je mu pro služební i soukromé účely poskytnuto tzv. nízkoemisní vozidlo. Jaká vozidla splňují podmínky nízkoemisních vozidel a jak prokázat splnění zákonných podmínek ze strany plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, přiblíží následující příspěvek.

Dva bratři nabyli před 10 lety v rámci dědictví dva domy včetně přilehlých pozemků, a to v poměru každý ideální polovinu na obou domech. Každý z bratrů tak vlastnil polovinu obou domů a polovinu k nim přilehlých pozemků. Nyní se rozhodli, že si na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bratři své poloviny prohodí tak, aby po vypořádání každý z nich byl výlučným vlastníkem jednoho domu a k němu náležících pozemků. V dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo stanoveno, že si každý z bratrů polovinu nemovitostí, které touto dohodou pozbývá, oceňuje na 8 500 000 Kč. V témže roce jeden z bratrů, který na základě výše uvedené dohody nabyl do výlučného vlastnictví dům a přilehlé pozemky, tyto nemovité věci na základě směnné smlouvy vyměnil za bytovou jednotku a peníze. Ve směnné smlouvě bylo stanoveno, že dům a pozemky, které jsou pozbývány, jsou oceněny částkou 8 500 000 Kč. Za to jeden z bratrů obdržel bytovou jednotku, jejíž hodnota byla smlouvou stanovena na 5 000 000 Kč a k tomu doplatek 3 500 000 Kč. U první transakce, tj. transakce, kdy bratr, který následně provádí směnu nemovitých věcí, nabyl tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví a pozbyl určitou část nemovitých věcí, má dle našeho názoru tento nepeněžní příjem z pozbytí osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. b zákona č. 586/1992. Sb., o daních z příjmů (ZDP). U následné směny je dle našeho názoru příjmem hodnota nabývané nemovité věci (bytové jednotky) a částka 3 500 000 Kč. Přitom zdanitelná je pouze jedna polovina pozbývané nemovité věci, neboť druhou polovinu vlastnil tento bratr historicky a bude tak uplatněno osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Může se u nabývané bytové jednotky pro účely ocenění nepeněžního příjmu použít cena stanovená ve směnné smlouvě či musí být jednotka oceněna podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (zákon o oceňování) a související vyhlášky? Oproti tomuto příjmu se podle § 10 odst. 5 ZDP může uplatnit nabývací hodnota pozbývané nemovitosti, tzn. domu s přilehlými pozemky. Může touto hodnotou být hodnota stanovená v dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo musí být pozbývaná nemovitost opět oceněna podle zákona o oceňování a související vyhlášky?

Vlastníte nebo těžíte kryptoměny? Nebo s nimi obchodujete? Pak byste neměli zapomínat na to, že i tyto činnosti podléhají zdanění. Koncem roku 2020 jsme byli svědky masivního zhodnocení bitcoinu a dalších kryptoměn, což s sebou samozřejmě přineslo i otázku daňových povinností souvisejících s dosahováním zisků ze spekulací na tyto komodity. I přesto, že virtuální měny jako takové již nejsou v podmínkách roku 2021 považovány za něco exotického, stále je svět kryptoměn vnímán jako fenomén, který se nejen v oblasti daní doposud v zásadě nedočkal své bližší právní úpravy. Absence speciální legislativy s sebou navzdory faktu, že samotný bitcoin funguje prakticky již od roku 2009, přináší nejen pro investory řadu otázek týkajících se tématiky zdaňování zisků z obchodování s kryptoměnami či z jejich těžby.

Cílem příspěvku je zvýšit právní jistotu ohledně obchodního majetku u fyzických osob, které uplatňují výdaje v paušální výši a příjmů s ním souvisejících. Tento příspěvek se týká pouze fyzických...

S většími či menšími úspěchy už 30 let budujeme kapitalismus, jehož podstatou je kapitál představující člověkem nashromážděné prostředky sloužící pro dosažení zisku. Nejčastěji se jedná o finanční kapitál v podobě peněz, podílů v obchodních korporacích a dluhopisů. Pokud vlastníkovi finančního kapitálu plynou peníze již ze samotné držby (nikoli z prodeje), hovoříme o příjmech z kapitálového majetku. Obdobně jako když za pronájem bytu plyne jeho vlastníkovi nájemné. Může jít například o úroky za peněžitý vklad v bance, podíly na zisku s. r. o. plynoucí společníkovi držícímu její podíly nebo výsluhovou penzi z prostředků naspořených formou penzijního připojištění. Je-li příjemcem těchto příjmů fyzická osoba („FO“), obvykle nemusí řešit jejich zdanění. Důvodem není hojnější osvobození od daně, ale přenos břemene zdanění z poplatníka na plátce příjmů, který z nich musí srazit a odvést tzv. srážkovou daň. Někdy ovšem i tyto příjmy patří do daňového přiznání. A to nejčastěji úroky z poskytnutých zápůjček, úroky z prodlení anebo příjmy z kapitálového majetku plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 se v příspěvku zamyslíme nad některými otázkami, jako například kdo je a kdo není povinen podat daňové přiznání a v jakých termínech, na co se zaměřit při zpracování daňového přiznání, na co by neměl zapomenout poplatník, který vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje.

YouTube dnes zajisté patří mezi jeden z nejznámějších internetových serverů (platforem), který slouží ke sdílení různých druhů videosouborů. Postupem času a dynamickým vývojem technologií lze říci, že to není jen zábavná webová stránka, kde je uveřejněno velké množství videosouborů, ale v současné době je to server, který ovlivňuje širokou masu lidí prostřednictvím publikovaných videoklipů s mluveným slovem, hudebních videí, TV pořadů/klipů, trailerů k novým filmům nebo prostřednictvím tzv. video-blogů (jedná se zejména o krátká originální videa). Lidé mají možnost videosoubory zhlédnout, ohodnotit, dále sdílet a také přidávat své komentáře.

V článku se zaměříme na daňové podmínky zaměstnání studentů, především z pohledu jejich brigádnických aktivit po dobu letních prázdnin (studentské brigády za účelem přivýdělku). Půjde především o uzavření dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zákoník práce specifikuje určité omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243 až 247, přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 ObčZ vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP , přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

V článku si objasníme na použití darovaného a zděděného hmotného majetku k podnikání poplatníka daně z příjmů fyzických osob anebo k použití tohoto majetku k jeho pronájmu. Zejména se zaměříme na daňové odpisování tohoto darovaného nebo zděděného hmotného majetku. Rozebereme si uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob zdědí hmotný majetek, který zůstavitel daňově odpisoval, resp. ho měl pouze v osobním vlastnictví, přičemž dědic využije tento zděděný majetek ke svému podnikání nebo ho bude pronajímat.