Příjmy z podnikání

Může podnikatel, fyzická osoba podnikající v režimu paušální daně pro příjmy, které mu plynou na účet, používat svůj soukromý nepodnikatelský účet, nebo musí mít zřízený speciální podnikatelský účet na IČO?

Růst byrokracie nakládané na bedra podnikatelů se podobá ohřívání vody v hrnci se žábou. Přibude pár kolonek, podrobnější příloha, zavede se (nejprve stručný) nový formulář, zkrátí lhůty, zvýší sankce… To přece ještě lehce snesou, jako ona žába pár stupínků teploty vody. Až jednoho dne skončí přehřátý život žáby i firmy. Před pár lety by nás ani nenapadlo hlášení osvobozených příjmů občanů (nad 5 000 000 Kč), on-line oznamování tržeb (EET), účetní udržitelné hrátky a unijní hodnoty (ESG), zdanění neočekávaných zisků… Od dubna 2019 se takto plíživě rozšířilo také oznamování firemních plateb do zahraničí. Samo ministerstvo však uznalo, že to bylo příliš, a tak od roku 2024 došlo – neobvykle příznivě – k uvolnění opratí a odlehčení břemene.

Je v pořádku, pokud si fyzická osoba, OSVČ vedoucí účetnictví založí s. r. o., ve kterém bude jediným společníkem a předmětem podnikání bude stejná činnost? Podnikal by pak jako OSVČ i jako s.r.o.. Vzájemná fakturace (OSVČ × s. r. o.) by neprobíhala. OSVČ je plátce DPH, s. r. o. by se stala plátcem DPH až po překročení obratu. 

Část rodinného domu slouží jako kancelář a dílna na podnikání. Ovšem je zde jen jeden elektroměr se sazbou pro domácnost. Mohu nějakým způsobem dávat náklady na elektřinu do vydání a uplatňovat si DPH? Jedná se o fyzickou osobu podnikající, která vede úč. evidenci a je registrovaná k DPH. 

Zaměstnávání lidí pomocí takzvaného švarcsystému je pro firmy stále rizikovější. Stát se na nelegální způsoby práce zaměřuje víc než v minulosti, zaměstnavatelům navíc od letoška hrozí podstatně přísnější sankce. Podniky z oborů, které na švarcsystém dosud tradičně hodně sázely, nyní proto dělají z „živnostníků“ klasické zaměstnance. Právě na tuto a další související otázky se budu v následujícím textu snažit zaměřit svou a vaši pozornost a odpovědět na ně. 1)

Jak se daní Hoppygo (půjčovné vozidla)? Pokud klient 20× za rok pronajme své auto, musí ho před nájmem uklidit a dotankovat, jedná se o zdanění v § 6 nebo 7 nebo 10 ZDP?

V dnešní době se stává příjem z platforem, jako je YouTube, Instagram, Facebook, Twitch a jiné internetové platformy, stále častějším. Poplatníka, který má příjem z výše uvedených platforem, nazývejme influencerem – nejedná se však o člověka, který musí mít příjmy výhradně a pouze od výše uvedených společností, častokrát se kloubí příjmy právě například z YouTube, Instagramu a placených spoluprací.

OSVČ zaměstnávala druha, v květnu se vzali, den před sňatkem byl ukončen pracovní poměr. Od 1. 6. 2023 se manžel stal spolupracující osobou (hlavní, žádný jiný příjem nemá). Chápu správně, že § 13 odst. 3 řeší pouze základ daně a nikoliv příjem za celé zdaňovací období? Neboli konkrétně: OSVČ rozdělující měla v roce 2023 příjem 2,584.496,- a výdaj 2,306.735 tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji 277.761,-, tedy je splněna podmínka, že rozdíl nebude vyšší než 315.000 (což je 7 × 45000) a mohu rozdělit 50 % z celkového ročního příjmu a 50 % z celkových ročních výdajů? Příjmy a výdaje se předpokládám neupravují poměrem spolupráce, ale výpočet je z celku, pouze se musí dodržet limit pro rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. poměrem a nebo 540.000 Kč.

OSVČ v roce 2023 uplatňuje výdaje procentem z příjmu na řemeslnou živnost (80 %) - celkový příjem 1,2 mil Kč. OSVČ pronajímá také byt - příjem 200 000 Kč, zdaněno obdobně procentem z příjmu (30 %). Hranice rozhodného obratu pro DPH je v roce 2023 již na 2 milionech korun. Ve vedení mi tvrdí, že příjmy z řemeslné živnosti (u výdaje %) by OSVČ měl mít max. 800 000 Kč. Dle mého názoru je to ale správně - není povinnost registrace k DPH a příjem z řemeslné živnosti je až do výše 1 600 000 Kč. Jak je to správně?

Fyzická osoba bude prodávat ochrannou známku za cca částku 50 000 Kč spřízněnému s. r. o. Ve vlastnictví ji má 2 roky. Bude zdaňovat příjem v § 10 ZDP? S. r. o. bude mít náklad, nebo vznikne dlouhodobý nehmotný majetek?

Klientka fyzická osoba je v režimu paušální daně do 1 mil. Kč. K tomu vlastní s. r. o., které má externí zaměstnance. Současně se však v průběhu roku stala zaměstnancem s povinností odvodů OSSZ a ZP. Pan účetní vyřešil tak, že klientka platí paušální daň, ale současně sestavil klasické daňové přiznání s tím, že uvedl příjmy ze zaměstnání + příjmy OSVČ s paušálními náklady 60 %, provedl výpočet daní s tím, že jako zálohy na daň, OSSZ a ZP odečetl částky zaplacené v paušální dani. Tímto podle něho nedošlo k finančnímu poškození institucí, takto postupoval 2 roky a nyní po upozornění, klientka do 10. 1. 2025 vystoupí z paušální daně. Je toto řešení možné a vhodné, když podmínkou paušální daně je to, že OSVČ nemůže mít příjmy podléhající zálohové dani?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2023, čj. 10 Afs 257/2022-60

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2023, čj. 1 Afs 141/2022-48

V loňském roce jsem se zamýšlela nad prvním rokem fungování paušálního režimu, nad některými úskalími i nesprávným pochopením tohoto režimu. Uplynul další rok fungování paušálního režimu, přičemž od 1. 1. 2023 došlo v zákoně o daních z příjmů k rozsáhlým změnám v této oblasti. Proto stojí za to se nad touto problematikou znovu zamyslet. Vždy je třeba nad paušálním režimem a jeho dopady přemýšlet včas, protože po skončení roku je na rozhodování ohledně paušálního režimu jen krátká doba – všechna podstatná rozhodnutí musí být vždy poplatníkem učiněna do 10. ledna příslušného roku.

Pojišťovací zprostředkovatel ukončil svoji aktivní činnost (provozováno na základě živnostenského listu) a uzavřel smlouvu o převzetí správy pojistného kmene a o převodu práv a povinností ze smlouvy o obchodním zastoupení s jiným pojišťovacím zprostředkovatelem, který v této činnosti bude nadále pokračovat. Na základě této smlouvy přijal jednorázovou úplatu 700 000 Kč. Jak správně zdanit uvedenou přijatou úplatu? Domnívám se, že se jedná o klasický příjem podle § 7 ZDP. Při aktivní činnosti z tohoto kmene přicházely pravidelné provize od pojišťovny (kterou zastupoval) a nyní bylo vyplaceno jednorázově od postupníka, který v této činnosti bude pokračovat. Nebo to lze řešit i jinak?

Český občan je v roce 2022 daňovým rezidentem ČR. Před tím dlouho žil na Ukrajině, má tam registrovaný fungující podnik – obdobu OSVČ s 4 zaměstnanci. Příjem z ukrajinské OSVČ je jeho jediným příjmem za rok 2022, který plně zdanil na Ukrajině. Jaké daňové povinnosti vzniknou českému rezidentovi v ČR, jak se vypočte případný základ daně. Vzniknou mu souběžné povinnosti vůči sociálnímu pojištění a zdravotní pojišťovně?

Pokud jako fyzická osoba nepodnikatel koupím dům a následně ho prodám, kolikrát to můžu udělat za život, aby se to nepovažovalo za podnikání? 

Budu zpracovávat daňové přiznání pro klienta, jehož hlavní předmět podnikání je pojišťovnictví. Mimo jiné mi přinesl i doklady na nákup a prodej bytů. V roce 2022 prodal 5 bytů. Může být zdaněno podle § 10 zákona o daních z příjmů, nebo se už jedná o podnikání? Byty nakoupil pro rodinu, ale z důvodu špatné finanční situace opět prodal. Doba mezi nabytím a prodejem je kratší než 5 let. Všechny byty prodal přes realitní kancelář. 

Pracuji jako účetní OSVČ. Měsíčně svým klientům fakturuji zpracování účetnictví, tj. účtování dokladů atd. Je možné, abych fakturovala také svým klientům „pouze“ účetní poradenství, tj. budu mít vystavené faktury na vedení účetnictví a fakturu za účetní poradenství (např. poradenství v oblasti zaúčtování aktivace, účetní poradenství v oblasti skladové evidence atd.)? 

Innvalidní důchodce, který si přivydělává na živnostenský list, je povinen platit 1x ročně zdravotní pojištění. Sociální pojištění musí hradit (za rok 2022) až od 93 387 Kč zisku, nebo příjmu?