Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí

V poslední době několika týdnů jsme svědky takřka denní tiskové masáže o záměru naší vlády zvýšit daň z nemovitých věcí. Ano, vláda České republiky na doporučení Národní ekonomické rady skutečně otevřeně ústy ministra financí pana Stanjury proklamuje záměr zvýšit daň z nemovitých věcí, tedy například mimo jiné i bytů či chat v osobním vlastnictví, ale i dalších objektů pro různé druhy podnikatelského využití. Cílem tohoto mého článku není tentokrát odpovědět na otázku, zda je tato cesta správná, ale spíše jakým způsobem do budoucna co nejlépe využít dostupných informací, zejména pak v rámci evidence v katastru nemovitostí tak, abychom byli schopni výši daně z nemovitých věcí správně stanovit, a tím se nejen vyhnout případným rizikům doměrků ze strany správce daně, ale na druhé straně také zbytečně takříkajíc tuto daň nepřeplácet.

Úvodem chci čtenáře uklidnit. Předmětem článku není detailní rozbor „kompenzačních a ulevujících“ novinek všeho druhu. To jsme si již nastudovali, připojili své podpisy k prohlášením a s vědomím toho, co tento podpis znamená, jsme žádosti podali a možná jsme už dostali i peníze. Mým úkolem v tomto článku není zabývat se vznikem nároků a způsoby získání podpor a dotací, ale rozebrat následky, se kterými se budeme potýkat v oblasti účetnictví (či daňové evidence) a ve vztahu k jednotlivým daním. Opatření je mnoho, proto si i tento článek si žádá pokračování.

V minulém vydání legislativních novinek jsme Vás informovali o opatřeních v daňové oblasti zaváděných českou vládou, která měla za cíl oslabit negativní dopady restriktivních opatření na daňové subjekty v souvislosti s virovou pandemií. Jelikož byla v té době tato opatření zaváděna narychlo, různou formou a často docházelo zejména v mediích k jejich nepřesné interpretaci, považujeme za důležité s odstupem času ta nejdůležitější daňová opatření ještě jednou shrnout, popřípadě korigovat nejčastější mylné interpretace. Dále také uvádíme některé, dle našeho názoru, zajímavé návrhy dalších daňových opatření.

V této nelehké době bychom chtěli čtenářům poskytnout ve stručnosti informace související s nouzovým stavem vyvolaným epidemií nemoci COVID-19. S ohledem na to, že situace se velmi dynamicky mění, věnujte prosím pozornost tomu, že redakční uzávěrka tohoto článku je 29. 3. 2020 a pozdější informace nemohly být vzaty při přípravě článku v úvahu.

V ČR je největší počet podnikatelů na metr čtverečný ve střední a východní Evropě. Nejsou to vždy jen osoby, které podnikají primárně, tzn. že mají podnikání jako hlavní zdroj svých příjmů. Spousta lidí má podnikání jako svou sekundární činnost, tedy vedlejší činnost kromě svého zaměstnání. Vesměs se jedná o služby, prodejní činnosti, překládání, psaní publikací apod., kdy lidé tyto činnosti vykonávají nad rámec svých běžných pracovních povinností svého hlavního zaměstnání. Někteří lidé dokonce využívají všech 3 forem výkonů profesí, tj. jako zaměstnanci, FO i PO. Jaká je motivace k takovému pracovnímu vypětí, co vede řady lidí ke kombinaci právních forem výkonů profese, pomineme-li takové vlastnosti jako je pracovitost, nebo touha dosáhnout úspěchu. Budeme se zabývat pouze ekonomickými podněty proč lidé zakládají nebo nakupují podniky a podnikají.

Pokračujeme pátým dílem věnovaným aktuálním problémům, které se týkají zásob a daně z nabytí nemovitých věcí.

Do skupiny majetkových daní patří především daň z nemovitých věcí, dobře známá všem vlastníkům nemovitostí, ale i daň z nabytí nemovitých věcí, která je spojena se změnami vlastnického práva k nemovitostem. Daň z nemovitých věcí má oproti jiným daním poměrně stabilní právní úpravu, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí prošla častějšími změnami. Daň z nemovitých věcí je každoroční povinnost, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí přichází ojediněle v průběhu času a vypořádává se každý případ změny vlastnického práva jednotlivě, jednorázově.

Nabyvatel, jako fyzická osoba nepodnikající, nabyl podíl na nemovité věci, kancelářských prostorách, které dále pronajímá obchodní společnosti A. Kupní cena byla stanovena na základě znaleckého posudku, kde znalec stanovil cenu obvyklou. Při podávání přiznání k dani z nemovitých věcí nabyvatel přiložil posudek jako podklad pro stanovení kupní ceny. Finanční úřad toto neakceptuje a vyžaduje znalecký posudek s cenou podle vyhlášky. Otázka tedy zní, zda je nutné nechávat dělat další znalecký posudek, nebo jestli platí instrukce na http://smernahodnota.financnisprava.cz/2018/nebyt/ kde se vyplní parametry budovy a FÚ si cenu určí sám? Hraje v tomto případě roli skutečnost, že tato fyzická osoba je společníkem obchodní společnosti B, která je vlastníkem společnosti A, které jsou kancelářské prostory pronajímány?

Asi každý z nás se alespoň jednou setkal s tím, že prodával nebo kupoval například byt nebo pozemek či garáž, někoho třeba takový krok čeká v nejbližší době. Pojďme se proto společně podívat, jaké novinky přináší novela zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Právní úprava této majetkové daně je obsažena v zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „zákonné opatření“). Dnem 1. listopadu 2016 nabývá účinnosti zákon č. 254/2016 Sb. , kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „zákon č. 254/2016 Sb. “). Jde o první novelu tohoto právního předpisu.

Novela daně z nabytí nemovitých věcí Ing. Zdeněk Morávek daňový poradce V současně době byla schválena novela zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále...