Prodej zboží na dálku

Z jakého ustanovení vyplývá, že pokud je plátce registrován k OSS (prodej zboží na dálku na SK) , tak veškeré služby osobě nepovinné k dani do JČS bude fakturovat v režimu OSS? Jde o to, že tato firma bude nově provádět: 1) práce na nemovité věci v DE občanovi DE (zkratka DE je myšlena pro Německo). 2) Dále servis ovladače pro DE občany v provozovně v ČR. 3) Dále servis chladicich zarizeni (lednic) pro DE občany přímo v DE domácnostech. Je pravdou, že u bod 2) bude česká DPH, a bod 1) a 2) bude spadat do OSS, i přesto, že se nejedná o zboží?

E-shop, s. r. o. (není plátce DPH ani identifikovaná osoba) prodává mimo jiné zboží i občanům z EU. Tyto prodeje do EU přesáhnou limit 10 000 EUR. Celkový obrat včetně prodejů zákazníkům z ČR však nepřesáhne 2 mil. 1) Má povinnost se registrovat v rámci OSS v Brně? 2) Pokud ano, bude se muset z toho důvodu registrovat i jako dobrovolný plátce DPH, nebo povinný plátce? Jaký paragraf by měl uvést do žádosti o registraci v důvodu registrace?

Společnost plátce s r.o., dodala v roce 2023 do zemí EU neplátcům DPH zboží v hodnotě 7500 EUR bez DPH. V roce 2024 dodala do zemí EU neplátcům DPH zboží v hodnotě 5500 EUR bez DPH. Limit 10 000 EUR se počítá za kalendářní rok? Nebo se rok 2023 a rok 2024 sčítá? Má tedy daná společnost povinnost se registrovat nebo ne?

S.r.o. - začala v 5/2024 prostřednictvím e-shopu prodávat součástky a náhradní díly (i použité) občanům v ČR i v EU. Předměty nakupovala z ČR, v červnu začala nakupovat i od firem z EU. Od června se tudíž stala z důvodu přijetí faktury za zboží z EU identifikovanou osobou. V 7/2024 se stala dobrovolným plátcem DPH. Do limitu 10.000 EUR za kalendářní rok vystavuje firma veškeré faktury s českým DPH 21%, musí však sledovat překročení tohoto limitu z faktur občanům do EU, aby se po jeho překročení zaregistrovala k plátcovství na FÚ v rámci OSS. 1) Od jaké chvíle se sleduje limit? Od chvíle, kdy firma vystavila první fakturu občanovi do EU bez ohledu na to, že v tu chvíli plátcem DPH nebyla? 2) Je správná domněnka, že limit 10.000 EUR se počítá z účtu 604 (s.r.o. vede tento účet s analytikou pro faktury občanům z EU) 3) V případě, že by firma limit překročila určitou vystavenou fakturou, musí ještě před jejím vystavením provést registraci OSS, nebo tuto fakturu vystaví ještě s českým DPH a hned poté registraci provede?

Nově založená společnost nakoupila velkou botanickou sbírku, kterou rozprodává. Zatím nepřekročila obrat 2 mil. Kč, ale prodává do EU osobám neidentifikovaným k dani a překročila částku 10.000,- EUR. Dříve se režim na prodej zboží na dálku nepoužil na použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti. Od roku 2024 mě být režim OSS aplikován i na ně. Po telefonátu na specializovaný FÚ nám bylo řečeno, že podle par. 7 je místem plnění u použitého zboží, uměleckého díla, sběratelských předmětů tuzemsko. V zákoně to však nikde nevidíme. Firma překročila obrat 10.000,- EUR už v dubnu. Co tedy platí a jak dále postupovat? 

Vládní konsolidační balíček přinesl vydavatelům a prodejcům knih dárek v podobě osvobození od daně z přidané hodnoty u dodání knih při zachování nároku na odpočet. Za stejných podmínek je možné od ledna prodávat i audioknihy. Dopady této novinky do konkrétních ustanovení zákona jsou stěžejní částí tohoto článku.

OSVČ zaslala účetní firmě fakturu, kde dodavatel byla americká firma s EU OSS VAT EU. Nemáme ponětí co s tím. Můžete nás informovat, jak postupovat, kde se registrovat? Předmět transakce bylo zboží, OSVČ je odběratel a australská firma je dodavatel Jedna se o australskou firmu a účetní firma potřebuje vědět, jak tuto fakturu zpracovat.

Nakupování v e-shopech nezná hranic. Při přeshraničním obchodování se jedná z pohledu DPH převážně o prodej zboží na dálku. Ten má svůj limit pro určení místa zdanění i speciální obchodní pojmy jako fulfillment nebo dropshipping. Jejich daňové dopady, jednoduchý režim EU a komplikovaný dovozní režim jsou spolu s novou povinností poskytovatelů platebních služeb obsahem tohoto článku.

Český plátce DPH dodává zboží do Německa neplátcům DPH (sportovní kluby, právnické osoby, mají IČO). Jedná se v tomto případě o Prodej zboří na dálku? Počítají se příjmy za prodej tohoto zboží výše uvedenému neplátci do limitu 10 000 EUR. 

Česká společnost s ručením omezeným, plátce DPH, sídlo v ČR (provozovna pouze v ČR) prodává svoje zboží prostřednictvím on-line aukční platformy v Nizozemsku. Po úspěšné aukci nizozemský provozovatel platformy, který je plátcem DPH, zpracuje platbu od kupujícího, vyfakturuje svoje služby s informací „Reverse VAT applies“. Česká společnost odešle na vlastní náklady prodané zboží kupujícímu prostřednictvím přepravních společností. Kupujícími jsou koncoví spotřebitelé, jak ze zemí EU, tak mimo EU. Prodej zboží překročí 10 000 EUR v kalendářním roce. Jak má správně postupovat česká společnost z hlediska DPH při výše uvedeném prodeji zboží a přijatých službách od nizozemské společnosti?

Česká OSVČ, identifikována osoba, chce prodat zboží (1 000 EUR) fyzické osobě (nepodnikatel) v Německu. Musí zaplatit DPH v ČR? 

Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani může být od daně z přidané hodnoty osvobozené. Prodej zboží na dálku bude zpravidla podléhat režimu jednoho správního místa. Pokud se použije zvláštní režim, předchozí uvedené neplatí. Cílem následujícího článku je proto seznámení se s pravidly při prodeji zboží do jiného státu, abychom je následně uměli správně v praxi aplikovat.

Do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je s účinností od 1. ledna 2024 doplněna část týkající se evidence přeshraničních plateb. S principy a pravidly tohoto zákona nemá nové ustanovení nic společného. Cílem je eliminovat daňové úniky na DPH, které souvisejí s prodejem zboží na dálku. Z tohoto důvodu je tato novela součástí zákona o dani z přidané hodnoty, a proto se jí informativně věnujeme i na portálu DAUČ, byť stěžejní je pro peněžní sektor.

Eshop v Česku prodává víno. Pokud si objedná víno soukromá osoba nebo firma z Polska ( malé množství např. 6 lahví, z tohoto eshopu pro svou soukromou spotřebu, zboží mu bude dodáno kurýrní službou. Jaké z této dodávky vína vyplývají povinnosti pro nás jako dodavatele? Musíme hlásit vývoz? Polsko má spotřební daň na víno.

Zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje celkem tři zvláštní režimy jednoho správního místa. Jedná se o dovozní režim, režim mimo Evropskou unii a režim Evropské unie. Právě poslední z uvedených – režim Evropské unie – je plátci nejčastěji využívaný. Hlavní výhodou všech režimů je, že vybraná plnění, na něž se režimy vztahují, lze přiznat v rámci jednoho daňového přiznání v jednom členském státě bez nutnosti registrace k dani v jiných členských státech, kam daň, která těmto jiným státům náleží, přepošle určený správce daně. V České republice jím je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Firma A (plátce DPH OSS) provozuje e-shop a prodává zboží z ČR do Itálie (neplátcům), řešíme vrácení zboží a reklamace. Zákazník e-shopu zboží vrátí na našeho obchodního partnera (sběrné místo) v Itálii, který zboží bude shromažďovat od více zákazníků eshopu a poté bude firma A organizovat přepravu (cca 1× měsíčně). Zákazník e-shopu vrátí zboží na obchodního partnera (sběrné místo) v Itálii, vystavíme dobropis a vrátíme zákazníkovi peníze (v zákonné lhůtě). Je správné vystavit dobropis, i když zboží ještě nepřijal náš sklad v ČR? Pokud toto není správně, jaký je tedy správný postup? Vykazujeme Intrastat v obou směrech.

Český plátce DPH se zaregistroval do systému OSS. Uskutečňuje prodej zboží na dálku osobám nepovinným k dani v Rakousku. Lze tento režim použít i v případě, kdy je přeprava zboží zajištěna 3. osobou (zásilkovou společností z ČR), která zboží dopraví do Rakouska, kde jej pouze předá dalšímu přepravci, který zajistí finální dodání koncovému zákazníkovi v Rakousku? Jaký by byl analogický postup v ČR, kdyby prodej zboží na dálku uskutečňoval rakouský plátce stejným způsobem do ČR?

Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.

Následující článek se věnuje místu zdanění v případě, kdy bylo zboží dovezeno do Evropské unie bez celního řízení, dále možnosti získání nároku na odpočet u dovozu pomocí fikce dodání a daňovému řešení dovozu do jiného členského státu, než je Česká republika. Posledním tématem je dovozní režim a dovoz zboží nízké hodnoty.

Český plátce dodává zboží na Slovensko podnikateli (tedy osoba povinná k dani), ale neplátci, jaký postup zvolit? Dle mého zasílání zboží to nebude, jelikož se bude jednat o předmět daně u podnikatele, kdyby se nejednalo o předmět daně, pak by to zasílání bylo a vše by bylo dle § 8 – potom bychom si hlídali obrat skrze registraci k DPH na Slovensku. Ale v tomto případě, pokud se bude jednat o dodání zboží – podnikatel neplátce, v přiznání uvedu na ř. 1, popř. 2 a do obratu pro povinnou registraci na Slovensku mi tato plnění nevstupují? Našla jsem bohužel často protichůdná řešení, jedno z nich bylo pro zasílání zboží, jelikož podnikatel neplátce spadá pod § 8 – bráno jako soukromá osoba – tady ale narážím na předmět daně, protože by se nejspíš musel od daného objemu nákupů (v ČR to je hranice 326 000 Kč, nevím jak na Slovensku) reg. jako identifikovaná osoba, do té doby by bylo bráno, že se nejedná o předmět daně a nemohl by si uplatňovat do svého účetnictví jako daňový náklad. Druhá verze, že se nejedná o zasílání zboží, právě protože to je předmět daně a jenom nesplňuje jako neplátce podmínky pro osvobození, a tudíž se fakturuje s DPH – toto je správně?