Registrační povinnost

Od ledna 2024 byla zrušena povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, ovšem i nadále v upravené podobě je nutné oznamovat nepodání daňového přiznání. Významně se omezila i registrace plátců daní z příjmů s výjimkou zaměstnavatelů, což opět kalí nenápadně zavedená oznamovací povinnost. Naopak beze změny zůstává registrace identifikovaných osob a plátců. Specifické regulační požadavky se nadále vztahují na spotřební a ekologické daně, které spravuje celní správa.

Předmětem příspěvku je registrační povinnost daňových subjektů. Nejdříve se zaměříme na základní úpravu této povinnosti včetně změn, které byly přijaty od roku 2024. Důležitá je také forma a způsob podání, kterým je tato povinnost splněna. Dále se článek zaměřuje na právnické osoby a speciálně na splnění této povinnosti u veřejně prospěšných poplatníků. Poslední část příspěvku je zaměřena na registrační povinnost k dani z přidané hodnoty s tím, že prostor je věnován také oblasti identifikovaných osob.

Kdy je SVJ povinno registrovat své statutární zástupce na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu? I když nepobírají žádnou odměnu, nebo jen v případě, že jejich příjem zakládá účast na zmíněných pojištěních, tzn. na zdravotní od 1 Kč a na sociální od 4000 Kč? A od jakého data přesně? Četla jsem, že od zvolení do orgánu SVJ, což může být i několik let zpětně?

Máme společnost plátce DPH, účty jsme vždy zveřejňovali. Teď měníme nastavení s bankou pro interní potřeby (lepší cashflow řízení). Máme smlouvu s bankou z JČS, která pro nás bude účty spravovat a nabízí pro lepší přehled individuální účty pro zákazníky. (Jsme vlastníci, jen na fakturách pro platbu budeme vykazovat jiný účet pro každého klienta). Bude to vypadat následně: Zákazník 1 pošle peníze na Individuální účet 1 v EUR -> automaticky se převede na Účet souhrnný v EUR Zákazník 2 pošle peníze na Individuální účet 2 v CZK -> automaticky se převede na Účet souhrnný v CZK Zákazník 3 pošle peníze na Individuální účet 3 v EUR-> automaticky se převede na Účet souhrnný v EUR A teď dotaz, máme povinnost zveřejňovat individuální účty? (může je být tisíc) máme povinnost zveřejňovat individuální účty i v případě když plnění v režimu R-CH? Já se domnívám, že ano.

Správce daně zaregistruje z moci úřední osobu povinnou k DPH a zveřejní údaje z registru plátců a identifikovaných osob. V informačním systému MF je jak datum, od kdy je osoba povinná k dani plátcem, tak i datum zveřejnění. Podle jakého předpisu je stanovena lhůta a podmínky zveřejnění. Mám za to, že zveřejněno by mělo být až pravomocné rozhodnutí o zpětné registraci, protože to má vliv na postup podle podle § 92a odst. 5 zákona o DPH a zveřejnění nepravomocného rozhodnutí postrádá smysl. Kdy a a na základě čeho správce daně v dané věci postupuje?

Jak reagovat při překročení obratu 1 mil. v období říjen, listopad nebo prosinec 2022? Pro rok 2023 je návrh na zvýšení limitu pro povinnou registraci 2 mil. a je to již schváleno? Nevím, jak mám postupovat při překroční limitu v říjnu nebo v listopadu nebo v prosinci 2022.

E-shop zasílá občanům na Slovensko zásilky zboží. Chtěl by se ujistit, zda chápe registraci DPH v SK správně. 1. Limit 35 000 EUR je za kalendářní rok (tzn. k 1. 1. 2020 se obrat nuluje a počítá znovu). 2. Do hodnoty se nepočítá česká DPH 21 %. 3. Do hodnoty se nepoužívá zboží prodané ve zvláštním režimu 21 %. 4. Do hodnoty se nepočítá hodnota prodaného zboží s 21% českou DPH slovenskému plátci (nevyužila se podmínka osvobození). Dále od 1. 1. 2021 se rozšiřuje režim jednotného inkasního místa, takže zasíláním zboží do SK občanům se již na Slovensku firma nebude muset registrovat ani při překročení limitu 35 000 EUR, je to tak? Doplnění dotazu: Odečítají se dobropisy za prodané zboží v režimu zasílání z limitu pro registraci. Např. firma do června vyfakturuje na SK občanům 36 000 EUR + 21 % CZ DPH. Dobropisy ve stejném období za vrácené nebo nevyzvednuté zboží činí –10 000 EUR + 21 % CZ DPH. Je limit překročen nebo se faktury a dobropisy sčítají a jedná se o hodnotu 26 000 EUR a limit není dosažen?

Nově založená společnost (s. r. o., daňový rezident ČR) bude uzavírat smlouvy se svými obchodními partnery. Bude nakupovat zboží u společnosti se sídlem v Nizozemsku. Nakoupené zboží bude prodávat společnosti se sídlem v Rusku. Toto zboží bude přepravováno přímo z Nizozemska do Lotyšska, nepůjde přes území ČR. V Lotyšsku bude vyřízena veškerá administrativa spojená s vývozem. Společnost není registrována jako plátce DPH. Vznikne společnosti z těchto obchodních transakcí povinnost registrace k DPH v ČR, popřípadě v Nizozemsku, či Lotyšsku? V případě, že by registrační povinnost společnosti vznikla, přiznávala by společnost v ČR v přiznání k DPH hodnotu pořízeného zboží poníženou o hodnotu zboží přiznanou v Lotyšsku? V přiznání k DPH v ČR by se jednalo o pořízení zboží bez nároku na odpočet?

Zatímco v dřívějších dobách byla často registrace za plátce DPH pouhou rutinní formalitou, v posledních letech se tato zdánlivě jednoduchá operace stává častým střetem sporů mezi daňovými subjekty a finančními úřady. Jedním z důvodů je skutečnost, že se některé firmy nechávaly zaregistrovat za plátce DPH úmyslně, aby mohly realizovat daňový podvod v této oblasti. V návaznosti na zmíněnou skutečnost správci daně nepostupují vždy pružně a rychle a registrace se stává v praxi někdy noční můrou i pro subjekty, které po plátcovství DPH nijak netoužily, ale jen se snaží naplnit požadavky zákona. Sporům z oblasti registrací k DPH je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

V následujícím příspěvku bychom upozornili na některé zajímavé daňové judikáty z poslední doby, které mohou mít dopad do praxe pro širší okruh daňových subjektů.

Zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), upravuje proces registrace k daním (registrační řízení), v rámci kterého je pouze obecně stanoven vznik registrační povinnosti, zatímco podmínky, za kterých jsou daňové subjekty (tj. poplatníci nebo plátci, popřípadě jejich právní nástupci) povinni se registrovat k jednotlivým daním, jakož i podmínky pro zrušení registrace, upravují příslušné hmotněprávní daňové zákony.

V období od dubna do konce září vydalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) k dani z přidané hodnoty jen jednu Informaci. Bohatší byl tento půlrok na uzavřené koordinační výbory, které byly k DPH celkem čtyři. Velký výběr byl již tradičně mezi judikáty Soudního dvora Evropské unie. Těch byly za dané období uzavřeny necelé dvě desítky.

Za účelem zajištění aktuálnosti vedené evidence registračních údajů ohledně daňových subjektů je každý daňový subjekt povinen oznamovat správci daně změnu registračních údajů. Daňový subjekt je povinen ve stanovených lhůtách a zákonným způsobem tyto změny oznamovat, aby splnil řádně a včas svoji zákonnou oznamovací povinnost a zamezil tak uložení pokuty ze strany správce daně a dalším potenciálním negativním důsledkům. Daňový subjekt by měl znát a respektovat také pravidla pro používání daňového identifikačního čísla, které patří mezi nejdůležitější identifikační údaje používané při správě daní.

Od roku 2013 upravuje zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, pouze proces registrace k daním (registrační řízení) a jen obecně stanoví vznik registrační povinnosti, zatímco podmínky, za kterých jsou daňové subjekty (poplatníci nebo plátci) povinni se registrovat k jednotlivým daním, jakož i podmínky pro zrušení registrace, upravují příslušné hmotněprávní daňové zákony.

Fyzická osoba vlastní nemovitosti, které pronajímá plátcům i neplátcům DPH, jak nebytové prostory, tak bytové prostory. Příjmy zdaňuje v § 9 ZDP , výdaje uplatňuje skutečné. Za rok 2016 dosáhla příjmů 1 022 000 Kč. Finanční úřad vyzval osobu k registraci k DPH z důvodu překročení obratu 1 mil. Kč, osoba doložila, že uskutečňuje pouze osvobozený pronájem, na to FÚ nejprve tvrdil, že má příjmy i z úroků na účtu, což jsou dle jejich názoru jiné příjmy než příjmy z pronájmu. Pak ale zaujal stanovisko, že úroky na účtu nejsou důvodem k registraci k DPH.