Rezervy

Je možné účetně (a jak) časově rozlišit náklady na údržbu strojního zařízení typu oprav? Provedeme opravu/údržbu zařízení v roce "n" - náklady se projeví jednorázově a markantním způsobem - např. 6 mil. a v dalších letech (n+1, n+2) máme náklady 0. Přitom údržba je pravidelná vždy po třech letech, výměna náplní filtrů. Náplň filtru se vymění jednorázově a vydrží funkční 3 roky. Vzhledem k rozpočtení nákladů by bylo vyváženější účtovat náklad každý rok ve výši 2 mil. Je nějakým účetním způsobem možné zohlednit výdrž náplně? 

Vlivem povodní v září 2024 došlo k poškození několika nemovitostí v majetku s.r.o. Pojišťovna přiznala náhradu a tuto vyplatí do konce roku 2024. Samotná oprava nemovitostí bude probíhat na jaře roku 2025. Dotazy: 1. V roce 2024 bude mít s.r.o. účetní (daňový) výnos z titulu pojistné náhrady, v roce 2025 pak účetní (daňový) náklad z titulu opravy majetku. Je správný postup z hlediska účetního vytvořit v roce 2024 účetní (nedaňovou) rezervu ve výši předpokládané hodnoty opravy? Je potřeba tento nesoulad nákladů a výnosů řešit nějak i daňově? 2. Je možné případně vytvořit k 31.12.2024 i opravnou položku na dočasné snížení hodnoty nemovitostí z důvodu poškození povodní?

Když má společnost k pohledávce, která není promlčená, splatnost faktury byla 1. 8. 2021, vytvořenou opravnou položku ve výši 100 % dle § 8a zákona o rezervách, může k ní vytvořit daňový odpis pohledávky k rozvahovému datu, tj. k 31. 12. 2024? K rozvahovému dni 31. 12. bude pohledávka po splatnosti 40 měsíců, tzn. že by se mělo jednat o promlčenou pohledávku (do 3 let). Jak to jinak udělat, když opravné položky dříve tvořit nejde? Mám odpis pohledávky, tak by byl daňový udělat dříve, tj. max k 1. 8. 2024 nebo to nevadí, když bude k rozvahovému dni 31. 12. 2024, jak jsme zvyklí pohledávky odepisovat? Navrhovaný postup: splatnost pohledávky: 1. 8. 2021 - 1. 2. 2023 =18 měsíců = OP ve výši 50 %, 1. 2. 2024 = 30 měsíců = OP celkem 100 %, 31. 12. 2024 - účetní odpis pohledávky + rozpuštění opravné položky. Podotýkám, že pohledávka splňuje všechny aspekty pro daňový odpis a její vymahatelnost dále není reálná, jelikož klient má spoustu dluhů a exekucí, navíc je nekontaktní.

Firma A nainstalovala fyzické osobě B tepelné čerpadlo. U fyzické osoby B došlo k havárii vnitřních rozvodů vody, a poničil se majetek v domě. Fyzická osoba B podala žalobu na firmu A. Firmě A byl doručen ePlatební rozkaz na škodu 200.000 Kč, soudní poplatek 10.000, odměnu právního zástupce 10.000. Firma A se bude soudit, protože se necítí být viníkem havárie. Vytváří se rezerva na tyto náklady, které mohou v budoucnu vzniknout? Jak se zaúčtuje? 

Účetní jednotka má vytvořenu rezervu na pěstební činnost. Obnovu lesa provádí dodavatelsky i vlastními pracovníky. Je možné čerpat rezervu i na vlastní vynaložené náklady? Pokud ano, jak tuto skutečnost pro možnost čerpání rezervy správně doložit a v jakých časových úsecích?

Obecně prospěšná společnost v rámci hlavní činnosti poskytuje osobní asistenci. Tyto služby jsou hrazené z dotací a částečně z fakturace klientům. Faktury klientům jsou účtovány do daňových výnosů. Po odečtu dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů o. p. s. neplatí daň. Může o. p. s. k nezaplaceným fakturám (splňují náležitosti dané zákonem o rezervách) vytvořit opravnou položku?

Společnost A (a. s.) měla pohledávku z titulu půjčky za fyzickou osobou. Pohledávka byla nepromlčená a ve výši 200.000Kč. Společnost A tuto pohledávku postoupila za 50 % původního hodnoty na jinou společnost B. Pohledávku z titulu půjčky jsme odepsat z 50 % nedaňově a z 50 % daňově do výše postoupení. Společnost A nyní eviduje pohledávku z titulu postoupení za společností B v hodnotě 100.000 Kč, o které účtovala MD 315/D 646. V současné době je stále tato (nová)pohledávka nepromlčená. Dotaz zní, může společnost A, k této pohledávce tvoří zákonnou opravnou položku? Zdá mi že ano, protože o pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno do výnosů z titulu postoupení. Na druhou stranu se mi to nezdá, tím by se vlastně obešla podmínka „účtování do výnosů v době vzniku pohledávky u původní pohledávky“, což samozřejmě není náš případ.

Akciová společnost tvoří od roku 2020 zákonnou rezervu na opravu stroje s předpokládaným rokem opravy v roce 2026. Nyní došlo k havarijní situaci a stroj bude nutné opravit již v roce 2024. Musí se rezerva rozpustit v roce opravy? Jak bude z daňového pohledu nahlíženo na předchozí roky tvorby rezervy?

V prosinci 2019 jsme přihlásili pohledávky – dlužníku byla povolena jeho reorganizace. Nevytvářeli jsme daňově účinné opravné položky k přihlášeným pohledávkám. V březnu 2020 rozhodl soud o přeměně reorganizace dlužníka v konkurz. Uzavíráme rok 2023, pohledávky uhrazeny nebyly a nebudou. Je možnost tvorby daňově účinných opravných položek? Konkurz nebyl ukončen. Můžeme tvořit opravné položky podle § 8a nebo § 8c zákona o rezervách? 

Účinnost nového zákona o účetnictví se (zatím neoficiálně) avšak prakticky odkládá minimálně na 1. 1. 2026. Způsoby oceňování jsou jedním z nosných pilířů celého účetnictví. Nová účetní legislativa (nejspíš) přinese možnost vykazovat hodnoty pozemků, budov a strojů v jejich reálné hodnotě. Tím by se do jisté míry opustil koncept historických cen, na kterém je postavena stávající česká účetní legislativa. Že není, co dalšího ve způsobech oceňování měnit? Ale kdeže… Dozvíte se v článku.

Společnost s r. o. eviduje zahraniční pohledávku ve výši EUR 1587,99 (Kč 40.430) splatnou 16. 6. 2021. 1) Dne 17. 12. 2023 tvorba opravné položky dle § 8a ZoR ve výši 100 % (Kč 40.430) MD 588/D 391 (firma netvořila 50% OP po 18 měsících po splatnosti). 2) Dne 30. 4. 2024 odpis pohledávky Kč 40.430 MD 546/D 311 a rozpuštění opravné položky MD 391/D 588. 3) Dne 30. 4. 2024 zaúčtování kurzového rozdílu přeceněné pohledávky k 31. 12. 2023 MD 311/D 663. Je možné tvořit 100% opravnou položku až v roce 2024 (např. v lednu) a v tom samém roce před promlčením pohledávku odepsat? 

Společnost (s. r. o.) je částečně provozovatelem veřejné kanalizace v průmyslovém areálu (odpadní voda se předává k čištění dalšímu provozovatel). Dle zákona o vodovodech a kanalizacích má tedy povinnost zpracovávat plán obnovy. Společnost dle tohoto plánu vypočetla, že by ročně měla do plánu obnovy vkládat částku 100 tisíc. Kč. Společnost však ročně vynaložila a vynakládá na údržbu a opravu kanalizace ještě více finančních prostředků než je požadovaných 100.000  Kč ročně. Vzhledem k tomu se domnívá, že již nemusí ukládat finanční prostředky ve výši 100 000 Kč ročně. Chtěli bychom požádat o stanovisko, zda je možno takto postupovat – zda takto bude dodržen požadavek podle § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb.v platném znění -– tzn. společnost nebude evidovat finanční prostředky prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým, ale bude finanční prostředky vynakládat na jejich obnovu. Případně jak by mělo vypadat účtování o tvorbě takovéto rezervy (vést speciální bankovní účet pro odkládání fin. prostředků nepřipadá v úvahu). 

Společnost má nevymožitelnou pohledávku, která lze již 100% daňově odepsat. Musí se k pohledávce vytvářet a rozpouštět i opravná položka nebo stačí udělat ke konci roku daňový odpis pohledávky a opravné položky vůbec nedělat?

Máme pohledávku v částce do 5 000 Kč, splatnost 23. 7. 2021. V r. 2022 byla tvořena 100% opravná položka, v r. 2023 je opravná položka zrušena a pohledávka odepsána. Jedná se o daňový odpis pohledávky? Máme případ dobropisu k přijaté faktuře v částce 25 USD - splatnost 24. 2. 2022. V r. 2023 chci tuto pohledávku odepsat - bez tvorby opravné položky - bude se jednat o nedaňový odpis?

Chtěla bych se ještě zeptat ohledně Vámi zmíněných rezerv na záruční opravy. Instalace prodaných strojů provádí pro nás subdodavatel, který za nás přebírá 12 měsíční záruku, současně s instalací stroje nám ji vyfakturuje jako extra položku "převzetí záruky". Pro odběratele figurujeme jenom my (subdodavatele pro záruční opravu zprostředkujeme). Domnívám se, že v případě 12 měsíční záruky bychom tvořit rezervu neměli. Ale máme teď případ s 24 měsíční zárukou, subdodavatel nám pokryje jen prvních 12 měsíců a druhých 12 měsíců už musíme pokrýt sami na naše náklady. Je nutné tvořit rezervu na těch druhých 12 měsíců a pokud ano, myslím si správně, že by se neměla tvořit v roce prodeje stroje, ale až po uplynutí prvních 12 měsíců? 

Popis rezervy Kdo může tvořit Vymezení bankovní rezervy banky (vymezené zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách) § 5 ZoR rezervy v pojišťovnictví pojišťovny a zajišťovny (vymezené v zákoně č....

Prosím o radu: společnost s r.o. prodává stroje a poskytuje na ně 12 měsíční záruku. Na faktuře i ve smlouvě figuruje pouze cena za stroj (cena je stanovena tak, aby pokryla i případnou záruční opravu, ale stroje nejsou poruchové, záruční opravy jsou spíše výjimečné). Účtujeme vše do výnosů na základě faktury v okamžiku prodeje. Teď máme případ s 24 měsíční zárukou a váhám, zda by se částka záruky z ceny neměla "vyjmout", tj. v našem případě by se musela spíše odhadnout, a časově rozlišit do výnosů příštích období. 

Společnost účtovala v r. 2021 a 2022 náklady na pořízení drobného majetku na účet 501. Tyto položky vedla v operativní evidenci. V r. 2023 zjistila, že položky účtované do nákladů byly objednány, na základě daňových dokladů i zaplaceny, ale některé do společnosti nikdy nepřišly nebo byly odcizeny, vznikla tak škoda. Bude podáno trestní oznámení. Škoda dosahuje významné částky. Jak má v tomto případě společnost postupovat? Měla by společnost podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů a k DPH, protože položky nikdy do společnosti nepřišly a nejednalo se tak o daňový náklad? Měla by vyčíslit k datu účetní závěrky penále a zaúčtovat rezervu na potenciální penále? Nebo by měla počkat na případné rozhodnutí policie nebo soudu a poté určit, jaká část nákladů bude případně nedaňovými náklady?

Nová česká účetní legislativa, očekávaná od 1. 1. 2024, a následně i nový zákon o účetnictví , plánovaný od 1. 1. 2025, přinášejí významné změny zejména ve vymezení čistého obratu, zavedení funkční měny, ale také zrušení Českých účetních standardů a aktivaci finančního i operativního leasingu. Víte o všech těchto změnách? I o změně způsobu tvorby a rozpouštění rezerv? To vše se dozvíte v následujícím příspěvku!

1 Popis problému Tento příspěvek se zabývá problematikou daňových opravných položek podle § 5a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších...