Režim skladu

Bez existence obou režimů by se dodavatelé museli registrovat ve státě skladu nebo ve státě, kam bylo zboží přepraveno, aby bylo následně v tomto státě dodáno. Užití obou režimů sice není povinné, ale výhodné. Pozor je potřeba si však dát na podmínky, které musí být k užití režimů splněny.

Články 2 , 250 a 273 směrnice 2006/112/ES musí být vykládány v tom smyslu, že členský stát může uložit DPH na částky dodatečně stanovené daňovými orgány z titulu spotřební daně z plynového oleje jako sankce za nedodržení režimu celního dohledu.

Účtujeme zboží způsobem A. Nakupujeme zboží z EU i ze 3. zemích a domluva s dodavateli je někdy nad lidské síly. Někdy se nám stane, že obdržíme fakturu za zboží, ale po příjmu zboží na sklad zjistíme, že nám dodali kusů více či méně. Snažíme se to samozřejmě ihned řešit s dodavatelem, ale někdy to vážně nejde a nápravy faktury, dobropisu či dofakturace se bohužel nedočkáme. Mohla bych se zeptat, jak byste účetně řešili, když Vám poslali více zboží, než je na fakturováno anebo naopak, když poslali méně zboží, než je fakturováno? 

Firma vede sklad metodou A. Vznikají ji záměny, protože se prodá ve skutečnosti např. triko červené, ale prodavač se uklikne a udělá výdejku při prodeji na triko bílé. Při pravidelné inventuře se přijde na takovou záměnu. Jakým způsobem účtovat a oceňovat jednotlivé záměny k datu, kdy se na to přišlo. Reálně proběhne narovnání příjemka 1 ks bílého trika (vážená nákupní cena bílého trika je 350 Kč a 380 Kč je poslední hodnota nákupu). V jaké ceně a jakou předkontací zaúčtovat příjemku bílého trika - 132/131 ? Naopak při narovnání se dělá výdejka červeného trika a to 131/132 (vážená nákupní cena červeného trika je však 400 Kč a poslední nákup 420 Kč. V jaké ceně udělat tuto výdejku? Díky tomu, že příjemka výdejka bude v jiné ceně, tak vznikne rozdíl na účtě 131 (či nějakém jiném účtě). Jakým způsobem s tím pracovat? Nemůže se rovnou použít účet 548 (daňově uznatelný namísto účtu 131)?

Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani může být od daně z přidané hodnoty osvobozené. Prodej zboží na dálku bude zpravidla podléhat režimu jednoho správního místa. Pokud se použije zvláštní režim, předchozí uvedené neplatí. Cílem následujícího článku je proto seznámení se s pravidly při prodeji zboží do jiného státu, abychom je následně uměli správně v praxi aplikovat.

Osoba povinná k dani (usazená a registrovaná k DPH v Německu, nikoliv v ČR) přemístí zboží v režimu skladu do ČR pro jinou zahraniční společnost (usazenou na Slovensku a registrovanou k DPH na Slovensku i v ČR), která toto zboží pořídí na české DIČ a převeze následně na Slovensko. Otázkou je, zda má německá společnost povinnost registrovat se k DPH dle § 6c odst. 3, neboť dle § 13 odst. 2 se se jedná o dodání zboží do jiného členského státu, které však nesplňuje podmínky osvobození § 64 (zákazník uvede české DIČ), nebo prodej slovenské společnosti lze považovat za tuzemské plnění, kdy povinnost přiznat daň má kupující plátce bez povinnosti registrace prodávajícího dle § 6c odst. 2. Přeprava je organizována kupujícím.

Hlavním tématem dnešní části seriálu bude režim skladu. Dále se budeme věnovat přemístění obchodního majetku a zdanění pořízení zboží z jiného členského státu. Režim skladu je sice evidenčně náročnější, ale ušetří registraci a plnění daňových povinností ve státě, kde se nachází sklad, do něhož je zboží v tomto režimu dodáváno.

Dne 1. 6. 2022 jsme dostali zálohovou fakturu se dvěma položkami: a) svitek 1, váha 573 kg, cena za celý 5 139,81 PLN a b) svitek 2, váha 410 kg, cena za celý 3677,70 PLN. Tedy zálohová faktura je na částku 8 817,51 PLN, zaplatili jsme 1. 6. 2022, mám kurz dle komerční banky přepočtem 5,5713 Kč, celkem 49 124,99 Kč. Dne 2. 6. ráno poslal dodavatel opravenou zálohou fakturu, jelikož nemá svitek o váze 410 kg, ale o váze 489 kg. Za tento je cena 4 386,33 PLN, celkem za 2 svitky 9526,14PLN, rozdíl 708,63 PLN, doplatíme 2. 6. 2022. Taková je praxe, jelikož svitek je jako jeden kus (jedinec), který takto je dál evidován. Vzhledem nedostatku surovin já potřebuji a dodavatel se ptá, jestli chci, nebo nechci. U jedince se zaznamenává dodavatel a přesná váha svitku, kvůli reklamacím, pro inventuru a také takto dál vstupuje do výroby a potom i výrobek nese na sobě, z kterého svitku byl vyroben. Skladově nemohu přijmou jednoho jedince dvakrát. Jak máme udělat příjemku, za jakou cenu u svitku (změněný svitek by měl mít 2 kurzy), u kterého nám dodavatel změnil váhu? Musím ho naskladnit jako jeden.

Naše firma sleduje náklady a výnosy za jednotlivá střediska a jednotlivá střediska mají i své sklady. Můžeme účtovat o odměně pro jedno středisko jinému středisku za manipulaci se skladovanou surovinou interním účetním zápisem MD 123/D 583?

V nejnovějších článcích se věnujeme pracovněprávním a daňovým podmínkám práce z domova, vysvětlíme si novelizovaná pravidla pro režim skladu od 1. 1. 2020, podíváme se na návrh zákona o zrušení daně z nabytí nemovitostí i na další informace týkající se daňových úlev v souvislosti se SARS COV-2.

V článku jsou vysvětlena s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro režim skladu, podle nichž mohou plátci postupovat již od 1. 1. 2020. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy nezbytné pro aplikací režimu skladu a následně jsou vysvětleny základní principy tohoto zvláštního režimu, včetně případů, kdy dojde ke změně podmínek při uplatnění tohoto režimu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro vedení evidence po účely DPH o přemístění zboží v režimu skladu a navazující úprava pravidel pro podávání souhrnného hlášení. Při obchodování se zbožím mezi členskými státy Evropské unie je často využíván zvláštní daňový režim označovaný neoficiálně z angličtiny jako režim „call-off-stock“. Tento zvláštní režim byl v minulosti využíván v řadě členských států, včetně České republiky, ale nebyl upraven ve Směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V zákoně č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), byl upraven, ale nejasně a nejednoznačně. Pravidla pro tento zvláštní režim byla do směrnice o DPH doplněna její novelizací, která byl provedena s účinností od 1. 1. 2020 Směrnicí Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Navazující změny byly provedeny také novelizací nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

V létě 2019 schválila vláda České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU, jehož součástí je také novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “). Tento návrh je projednáván Poslaneckou sněmovnou jako tisk č. 572 s původně navrhovanou účinností od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“). Návrh zákona však nebyl včas projednán a schválen a jeho účinnost se o několik měsíců posune. Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, se budou do zákona o DPH promítat zejména změny vyplývající ze směrnice Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Tato novela tedy přinese prakticky zejména změny v pravidlech při uplatňování DPH u intrakomunitárních obchodů se zbožím. V období od 1. 1. 2020 do nabytí účinnosti výše uvedené novely tedy bude přicházet v úvahu, za splnění stanovených podmínek v oblastech, které se touto novelou mění, přímý účinek směrnice o DPH , je-li postup podle této směrnice pro daňové subjekty výhodnější než postup vyplývající z aktuálně platného znění zákona o DPH .

Jak se již stalo téměř tradicí posledních let, neplatí hlavní novela zákona o DPH od prvního dne nového roku, ale od prvního dne některého ze čtvrtletí. V roce 2020 to je o to smutnější, že se jedná především o změny, které mají platit v celé Evropské unii. Tou hlavní je režim skladů, kterým se změní i zaběhnuté zjednodušení pro zdanění konsignačních skladů v tuzemsku.

Poslanecká sněmovna obdržela koncem srpna vládní návrh zákona, který implementuje novely daňových předpisů Evropské unie, jež by měly s účinností od 1. 1. 2020 novelizovat oblast daní z příjmů, spotřebních daní, DPH a mezinárodní spolupráce při správě daní. Přestože se předpokládaná účinnost nové úpravy již blíží, nebyl tento vládní návrh zatím projednán ani v prvním čtení. S ohledem na rozsah změn se v těchto legislativních novinkách budeme věnovat pouze změnám v oblasti DPH.

Jednoduše lze říci, že není ospravedlnitelné, pokud celní orgány bez dalšího sankcionují chování stěžovatelky, o němž dlouhodobě vědí a stejnou dobu je tolerují. Není přitom z pohledu stěžovatelky jako adresáta veřejné správy rozhodné, zda si protiprávnosti jejího počínání nebyly vědomy, nebo je k přehlížení závadného stavu vedly jiné, i mimoprávní důvody jako např. nedostatečná personální kapacita apod. Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že postulátu „dobré správy“ by za popsané situace odpovídal jedině takový postup, kdy by správní orgán užil svého oprávnění protiprávní jednání stěžovatelky s okamžitou platností zastavit (k tomu slouží institut zajištění, který zabrání zmizení lihu z dosahu celních orgánů), sdělil jí k tomu důvody a poučil ji o tom, že je potřeba zjednat nápravu, nebo dojde k propadnutí zajištěného výrobku. K nápravě (ať již prostřednictvím rozšíření prostoru daňových skladů nebo změnou způsobu manipulace s lihem) jí měl být poskytnut dostatečný časový prostor. Protože podmínky režimu podmíněného osvobození od daně jsou z dobrých důvodů popsaných výše nastaveny přísně, představují případné ekonomické ztráty stěžovatelky vyvolané znemožněním dokončení výrobní operace, která byla dosud běžně prováděna (avšak z pohledu celních předpisů nevhodným, zakázaným způsobem), přijatelný následek krytý běžným podnikatelským rizikem, jež subjekt podnikající s vybranými výrobky musí snést.