Sazba daně

Nájemce nám platí kvartálně zálohy 5.500 Kč. Nyní přišla faktura za vyúčtování stočného a my jsme chtěli přefakturovat. Je správný postup? Záloha za rok 2023 a k ní daňový doklad z platby 5.500 Kč (5.000 Kč základ daně + 500 Kč DPH 10 %). Záloha za rok 2024 3 × 5.500 Kč a ke každé daňový doklad z platby 4.910,71 + 589,29 DPH 12 %) Vyúčtovací faktura 18.992,40 Kč + 2.279,09 DPH 12 %. Když sečteme základy daně ze záloh, je to 19.732,13 Kč. Je tedy zde přeplatek 739,73 Kč. Když sečteme DPH ze záloh, je to 2.267,87 Kč. Je tedy zde nedoplatek 11,22 Kč. V součtu tedy celkem faktura je 21.271,49 Kč a zaplacené zálohy 22.000 Kč. V součtu tedy vychází přeplatek 728,51 Kč. Je dle mě nesmysl mít minusový základ daně a plusovou daň. Domnívám se, že základem daně je rozdíl mezi základem daně a souhrnem základů daně ze záloh dle § 36 odst. 1 a 2 zákona o DPH. Ale nevím, zda: Je správně vypočítat 12 % DPH z přeplatku (když odečítáme postupně od nejstarší zálohy z přeplatku bychom tedy měli počítat 12 %) a faktura tedy bude na –739,73 Kč základ a –88,77 Kč DPH? Nebo máme vzít částku přeplatku jako celku, tj. 728,51 Kč a tu rozpočítat na základ daně a DPH, tedy na –650,46 základ daně a –78,05 Kč DPH?

Developerská s. r. o. uzavřela s budoucími kupujícími (občané, neplátci DPH) smlouvy o uzavření budoucí smlouvy kupní a v této smlouvě je uvedeno, že bude hrazena 1. splátka na budoucí kupní cenu ve výši 15% ceny bytu na projektový účet a následně pak bude ještě složena zbývající část kupní ceny ve výši 85% do advokátní úschovy. Na projektovém účtu developer se složenými finančními prostředky disponuje a používá je ke krytí nákladů. Dle rozsudku NSS z 20. 8. 2021 (2 Afs 274/2020 - 20) se uložené prostředky do advokátní úschovy stávají plněním až v okamžiku splnění příslušných podmínek prodávajícím. Proto prodávajícímu ke dni uložení peněz do advokátní úschovy nevzniká povinnost odvést DPH. Jak je to ale se složenými prostředky na projektovém účtu? V tomto případě se jedná o přijetí úplaty před UZP, nebo se mohu opřít o to, že není dostatečně určitě známo, zda dojde k UZP, zda prodávající či kupující splní příslušné podmínky?

Kdy je doprava, (pojištění, balné) součástí ceny zdanitelného plnění a kdy je samostatným zdanitelným plněním? S ohledem na to, že fakturujeme a zároveň máme faktury přijaté na různé zboží, setkáváme se s různými způsoby fakturace a rádi bychom si upřesnili, které ze způsobů jsou správné: Dodávka zboží – obvykle balíček (jeden) či více, přičemž obvykle z e-shopu – doprava a balné vyčíslena zvlášť, DPH se řídí podle základního pravidla § 36 odst. 3 a 4, tzn. spadá-li zboží do 12% sazby – např. doplňky stravy – DPH na vše 12 %, jsou-li to knihy s 0% sazbou – DPH na vše (vč. dopravy) 0 %? Ta samá dodávka zboží – viz výše, ale kombinace – knihy, doplňky stravy a např. elektronika – obvykle je DPH na dokladu dle sazby DPH u zboží, které má nejvyšší sazbu DPH – tzn. 21 %. Předpokládám, že je to princip opatrnosti ze strany dodavatelů – účtovat raději vyšší DPH, když není zákonem určeno, teoreticky by dle nás mělo být rozpočítáno poměrem dle cen za jednotlivé základy daně. Dodávka na více paletách vícero vozy – jedna faktura s dopravou – dle našeho názoru má být doprava rovněž součástí ceny zboží. Dodávka na více paletách vícero vozy – jedna faktura za zboží a druhá faktura na jeho dopravu – dle našeho názoru má být doprava rovněž součástí ceny zboží, ale přístup se různí – je možné použít i základní sazbu u této dopravy, pokud se fakturuje doprava zvlášť? Pokud zobecníme, že když je doprava na faktuře za zboží = jedno zdanitelné plnění. Pokud je doprava fakturována zvlášť – více zdanitelných plnění – různé sazby – je to „přefakturace“ – je možné takto zjednodušit?

Český podnikatel, plátce DPH, má realizovat službu tapetování + prodej tapet občanovi v jeho bydlišti ve Švýcarsku. Budeme fakturovat s 21% DPH?

Daňové řešení bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely (zjednodušeně „manažerské vozidlo“) vyplývá u zaměstnance ze znění § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů (ZDP ) a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-59. K určitým zpřesněním daňového řešení došlo s účinností od 1. 1. 2024 na základě novely zákona o daních z příjmů , obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

V rámci 2/2023 muselo být podáno dodatečné DPH + následné KH, neboť za provedené služby měla být dodavatelem zohledněna vyšší sazba DPH, než-li původně vykázaná. Směrem k odběrateli tak musela být dodavatelem provedena oprava na vyšší sazbu DPH - z 15% na 21% (mj. dle vyměření nové výše DPH od FÚ, které dodavatel akceptoval). Faktura dodavatele zněla původně celkem na 103.051,50 Kč vč. 15% DPH (89.610 Kč + 13.441,50 Kč), následně musela být opravena na vyšší částku 108.428,10 Kč vč. 21% (89.610 Kč + 18.818,10 Kč). Vznikl tak rozdíl mezi DPH ve výši 5.376,60 Kč, na který byl vystaven opravný daňový doklad (dále jen „ODD“) - tuto doměřenou částku DPH odběratel uhradil dodavateli na jeho b.ú. (proti vystavenému ODD). Následně byl tento rozdíl v DPH (5.376,60 Kč) dodavatelem poukázán (přeposlán) na b.ú. FÚ (jakožto doměřený doplatek DPH). Při účtování tohoto účetního případu nám nevychází zejména zůstatek účtu 311 na MD (viz níže). Je tedy možné, že na celou situaci nahlížíme nevhodně, prosíme tak o přesný postup zaúčtování úč. případu. Prozatím jsme zaúčtovali následovně: 89.610 Kč MD 311 / D 602 - faktura vydaná za prodej služeb, 18.818,10 Kč MD 311 / D 343 - DPH 21% z faktury vydané. 103.051,50 Kč MD 221 / D 311 – úhrada faktury dodavatelem odběrateli (v pův. výši, tj. ještě s 15% DPH a v době, kdy ještě nebyly informace o doměrku DPH známy). 5.376,60 Kč MD 311 / D 343 – odběrateli vystaven ODD na novou výši DPH (rozdíl DPH mezi 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 221 / D 311 – úhrada ODD odběratelem na b.ú. dodavatele (zároveň se jedná o doplatek rozdílu mezi DPH 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 343 / D 343.900 – předpis na doplatek dodatečně vyměřeného DPH vůči FÚ (u dodavatele). 5.376,60 Kč MD 343.900 / D 221 – úhrada doplatku dodatečně vyměřeného DPH na FÚ dodavatelem. Podotýkáme, že máme za to, že se v úč. v programu Pohoda, ve kterém účtujeme, musí vystavit faktura na opravené částky (zde vč. 21% DPH), pokud potřebujeme provést požadovanou opravu vůči FÚ. V opačném případě nám konkrétně program Pohoda nevystavoval správně dodatečné DPH + násl. KH. Tzn. částky v pův. faktuře jsme přepsali na nové (celková částka fakturace tak vychází na 108 428,10 Kč vč. 21% DPH) a až následně jsme mohli vystavit skrz program dodatečné DPH + následné KH. Po zaúčtování shora uvedeného na straně MD účtu 311 vzniká přebytečný zůstatek ve výši 5.376,60 Kč – tento neumíme zlikvidovat v programu jinak, než-li tzv. „bez vazby“. Tím by byl shora uvedený případ účetně vyřešen, ovšem nejsme si jisti, zda je takové řešení správné. Napadl nás také případný zápočet, ale po hlubším zkoumání nám v rámci tohoto úč. případu nepřišel vhodný.

V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) dvě sazby daně, a to sazba daně 15 % a sazba daně 23 %. Ukážeme si, k jakým změnám v uplatnění progresivní daně dochází v roce 2024 na základě novely ZDP obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček).

Vzhledem k množství změn, které čekají na daňové poplatníky od Nového roku, je třeba se na tyto změny s předstihem připravit. Hlavní změnou je konsolidační balíček, který novelizoval především zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), vedle dalších zákonů, jako například zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), kde se měnily především sazby daně, nebo zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSD “), kde se také upravovala výše daně na jednotlivých výrobcích podléhajících této dani. Pro účely tohoto článku však budeme uvažovat pouze změny v oblasti daně z příjmů, a to konkrétně v oblasti týkající se zdanění fyzických osob. Dlouhé měsíce se řešily daňové změny, aniž by bylo jisté, že v dané podobě nabydou účinnosti, nyní však můžeme s jistotou říct, jaké změny nás čekají, protože novelizace již vešla v platnost, tj. byla publikována ve své konečné podobě ve Sbírce zákonů. Naprostá většina změn bude účinná od 1. 1. 2024 a jedna zásadní změna nás však čeká až od roku 2025, konkrétně se jedná o změnu týkající se omezení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a obchodních podílů.

Těžištěm daňového řešení zaměstnaneckých benefitů u zaměstnance je ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo také „ZDP “), obsahující podmínky pro osvobození zaměstnaneckých benefitů poskytovaných zaměstnavatelem v nepeněžní formě. Osvobození těchto benefitů poskytovaných v nepeněžní formě mělo být v původním vládním návrhu zákona ke konsolidaci veřejných rozpočtů s účinností od 1. 1. 2024 zcela zrušeno, a to zrušením ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP . Na základě následné Úpravy konsolidačního balíčku schválené stranami vládní koalice došlo k ponechání tohoto ustanovení v ZDP s omezením výše osvobození u zaměstnance. Následně došlo ke schválení zákon a ke konsolidaci veřejných rozpočtů obsahující novelu zákona o daních z příjmů , s účinností od 1. 1. 2024.

Dne 1. 12. 2023 bylo založeno s. r. o. První účetní závěrku tak budete sestavovat až zkraje roku 2025 k rozvahovému dni 31. 12. 2024 za účetní období od 1. 12. 2023 do 31. 12. 2024. Bude pro toto zdaňovací období platit daň ve výši 19 % a ne 21 %?

V článku si ukážeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je v právních podmínkách roku 2023 povinen podat daňové přiznání za kalendářní období, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí. V úvodu si shrneme podmínky vyplývající z daňového řádu pro včasné podání daňového přiznání a následky opožděného podání daňového přiznání a opožděné úhrady daně.

Konsolidační balíček je daňové téma posledních měsíců, které rezonuje veřejností. Na jedné straně je zřejmá potřeba snížit státní deficit, na druhou stranu jsou některé změny více politické než ekonomické. Jedná se například o zavedení maximálního limitu odpisu a nároku na odpočet při pořízení automobilu. Další, již méně probíranou tendencí, je zcela zřejmá snaha o zavedení progresivního zdanění, které není na první pohled tolik zjevné, a hlavně se neřeší mediálně tolik, jako jiné viditelné změny. Tendence progresivního zdanění je vidět především v návrhu, kdy by měli poplatníci aplikovat 23% sazbu daně v případě, kdy jejich celkový roční příjem překročí 36násobek průměrné měsíční mzdy. Problematické u tohoto zdanění je především to, že u něj neexistují prakticky žádné výjimky. Dále je také od roku 2021 zaveden 10letý časový test na osvobození prodeje nemovitostí – pokud tedy poplatník nesplní osvobození, mohl by být i takový prodej nemovitosti zatížen prakticky čtvrtinovým zdaněním.

Plátce DPH, FO, který vlastní bytový dům,(dům je zapsán v katastru jako RD), si nechal na nemovitosti vyměnit výlohu + vchodové dveře do bytového domu (společné prostory do domu). Nemovitost má v obchodním majetku, ve spodním patře má obchod, kde prodává zboží, byty v horních patrech pronajímá pouze neplátcům v §7. Stavební práce na zhotovení výlohy a dveří byly dodavatelem,plátcem, fakturovány v přenesené daň.povinnosti. Byly vystaveny 2 samostatné faktury - tj. na výlohu u prodejny a na montáž/opravu vchodových dveří. Dotaz zní, zda je možno u vyměřené daně použít sazbu sníženou 15%, či na výlohu v prodejně musí být sazba základní 21%, a zda je správně, že u nároku na odpočet pro vchodové dveře bude použit koeficient (společné prostory jak prodejny, tak bytů) a u nároku na odpočet pro výlohu bude uplatněno DPH v plné výši (prodejna uskutečňuje pouze zdanitelná plnění).

Řada seniorů pobírajících starobní důchod je i nadále výdělečně činná. Důvodem je jednak zvýšení své životní úrovně a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít jednak o příjmy dosahované v rámci pracovněprávního vztahu, dále o příjmy ze samostatné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, resp. nájmu movitých věcí, a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování s akciemi apod. V článku se podíváme blíže na zdanění příjmů dosahovaných seniorem v rámci podnikání a v rámci pracovněprávního vztahu v právních podmínkách roku 2023.

Prosím o vysvětlení pojmu finanční hodnota stavební úpravy. GFŘ ji definuje tak, že za finanční hodnotou stavební úpravy je nutné rozumět součet všech základů daně a daně u dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, které byly reálně zabudovány nebo spotřebovány při uskutečňování stavební úpravy. Konkrétně nás zajímá, jaké přijaté služby jsou za toto považovány. Zda pouze přijaté stavební práce nebo také poradenské služby (právní, daňové), práce projektantů a architektů. Pokud bychom účtovali do hodnoty pořizovací ceny také úroky z přijatého úvěru na pořízení majetku, zda do finanční hodnoty patří i tyto úroky. 

V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), dvě sazby daně, a to sazba daně 15 % a sazba daně 23 %. K zavedení sazby daně ve výši 23 % došlo zákonem č. 609/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021. Ukážeme si, jak se tato progresivní daň uplatní v rámci roku 2023 a jak se jí může poplatník úspěšně vyhnout.

V časopise Finanční, daňový a účetní bulletin č. 4/2022 byly uveřejněny změny v sociálním pojištění od 1. 1. 2023, které se každý rok odvozují od nové výše průměrné mzdy, a změna od 1. 2. 2023, která se týká slevy na pojistném pro zaměstnavatele k podpoře zkrácených pracovních úvazků. Tyto změny byly ke dni uzávěrky tohoto časopisu schváleny a publikovány ve Sbírce zákonů. Po uzávěrce došlo k těmto změnám:

Marketingová společnost zajišťuje pro své klienty na základě smlouvy veškeré marketingové služby. Jedná se o veškeré činnosti od výroby vizitek, přípravy dárkových balíčků až po pořádání konferencí. Veškeré činnosti fakturuje svým odběratelům jako poskytnutí služby. Z těchto činností odvádí DPH ve výši 21 %. Jelikož se jedná o zdanitelný příjem, tak také náklady s tímto příjmem související uplatňuje jako daňový náklad. Je tento postup správný? Pokud firma zajišťuje například občerstvení od subdodavatelů na akci klienta, kterou pro něj na základě smlouvy pořádá, může si uplatnit odpočet DPH na vstupu?

Společnost s.r.o., plátce DPH, dováží ortopedickou pomůcku z třetí země, kterou v ČR následně prodává. Tato ortopedická pomůcka svým popisem spadá do seznamu zboží pod kódem 90 v příloze 3 Zákona o DPH. Problém je ale v tom, že pomůcka oficiálně není registrovaná jako zdravotnický prostředek dle Zákona o ZP. Uvažuji správně, že v tomto případě není splněna podmínka pro použití snížené sazby 15% DPH a musí se prodávat klasicky se základní sazbou DPH 21 %? Pokud by ortopedická pomůcka byla oficiálně i zdravotní pomůckou, jaká sazba DPH by byla použita v případě, že by zákazníkem byl doktor, který by ji následně prodával ve své ordinaci nebo jiná organizace, která by ji používala pro své pacienty, ale zákazníkem by nebyl konkrétní pacient?

Jaká je sazba DPH u parkovacího stání a příjezdové cesty k RD? Je tato sazba rozdílná v případě: a) samostatné realizace u hotového RD a  b) realizace jakou součást stavby tohoto RD?