Sleva z ceny

Naše společnost prodává knihy, které jsou standardně osvobozeny od DPH na výstupu. Nyní jeden z našich nových dodavatelů přišel s myšlenkou spolupráce ve formě tzv. komisionářské smlouvy. Principem je, že nám dává na výběr dvě možnosti spolupráce. První je, že knihy budeme prodávat za cenu, kterou on nám doporučí podle katalogové ceny s tím, že po každém měsíci mu predložíme vyúčtování prodeje knih a on vystaví na naši společnost daňový doklad za prodané knihy ponížené o 15 % z ceny, co jsme prodali (např. prodáme knihy za 10 000 Kč finálním zákazníkům, dodavatel nám vystaví doklad na 8 500 Kč, doklad dodavatele bude opět se sazbou daně 0 %). Druhá varianta je, že daňový doklad bude dodavatelem vystaven na plnou sazbu prodaného objemu (zde tedy 10 000 Kč), ale naopak my mu vystavíme provizní fakturu na dohodutou provizi 15 %, tj. 1 500 Kč. Zde ale váháme, zda můžeme na tuto provizi také použít sazbu daně 0 %. Nehrozí překlasifikace jako na standardní provizní službu zdaněnou základní sazbou? 

Na Allegru byl nákup na eshopu, faktura přišla od německého dodavatele, ale částka na faktuře byla vyšší o 500 Kč než skutečně zaplacená částka. Tato hodnota byla sleva – kupon uplatněný od Allegra. Jak tuto slevu zaúčtovat?

Naše firma odebírá zboží značky X od několika různých dodavatelů z EU (distributoři zboží výrobce X). Za nakoupené zboží naší firmě náleží od výrobce X (DIČ EU, od tohoto výrobce však firma zboží přímo nenakupuje) zpětný bonus. Jednotliví dodavatelé podávají zprávu o prodaném zboží za uplynulý měsíc společnosti X, která dá naší firmě pokyn k vystavení faktury na bonus. Jak máme fakturu vystavit z pohledu DPH? Jedná se skutečně o zpětný bonus, když nám výrobce přímo zboží nedodává? Lze případně na tuto transakci pohlížet jako na fakturaci provize z prodeje, tedy služba poskytnutá do EU, kód 3 v SH? Bonus účtujeme na účet 648. Na nákupním oddělení by ale chtěli o ten bonus snižovat nákupní ceny - je to možné?

Zákazníkovi se v rámci zakázky zapomněla nabídnout a dodat část příslušenství ke stroji. Je možnost dodat zboží zákazníkovi s vystavenou fakturou, kde bude poskytnuta 100% sleva, tzn. že fakturovaná částka bude ve výši 0 Kč? Jak to bude s odvodem DPH? Nejedná se o spřízněnou osobu. Je možné dodat příslušenství za nulovou hodnotu a pořizovací cenu si dát do nákladů?

Společnost s r. o., plátce DPH, obdržela v prosinci 2023 6 ks slevových poukazů, každý na hodnotu 5 000 Kč (bez DPH), celkem 30 000 Kč za roční odběr zboží od dodavatele . Slevové poukazy jsou určeny k nákupu zboží dodavatele. Společnost s r.o. plánuje nákup zboží v roce 2024. Zaúčtuje společnost v roce 2023 slevové poukazy do účetnictví, pokud ano, na jaké čísla účtů?

U společnosti ze třetí země, která je součástí naší skupiny, jsme měli objednané zboží. Bohužel tam při výrobě vznikly problémy a objednávka nemohla být realizována. Dlouhá dodací lhůta a ve finále nedodání objednaného zboží způsobilo narušení našich vztahů se zákazníkem z ČR, který měl od nás (jsme také společnost z ČR) zboží objednané a zboží potřeboval dodat co nejrychleji. U té samé společnosti ze třetí země jsme proto objednali podobné zboží, které bylo hned dostupné. Toto zboží nám bylo dodáno, vyfakturováno a zasláno v této hodnotě i JSD z celního úřadu. Za způsobené problémy se společnost ze třetí země následně rozhodla nám poskytnout slevu ve výši 100 % a vystavila nám opravný daňový doklad v plné výši zaslaného zboží, tzn. že zboží, které budeme zmíněnému zákazníkovi v ČR prodávat, jsme obdrželi zadarmo. Jakým způsobem postupovat z hlediska účetnictví, tzn. jaká bude pořizovací cena zboží, na které byla poskytnuta 100% sleva a jaké bude účtování? Jakým způsobem postupovat z hlediska z DPH, vč. příp. vykázání v přiznání? Jakým způsobem postupovat z hlediska daně z příjmů, daňových/nedaňových nákladů, příp. i vnitropodnikových transakcí?

Zákazník (neplátce DPH - MŠ) chtěl zakoupit nový stojan v hodnotě 35 000 Kč s DPH. Jelikož neměl dostatek financí na nákup nového stojanu, nabídli jsme mu slevu za odkup starého. Sleva činí 16.000 Kč. Kolegyně vystavila fakturu na 35 000 Kč vč. DPH a zároveň na dalším řádku faktury: Sleva za vrácený stojan 16 000 Kč vč. DPH. Jiné dokumenty nebyly vyhotoveny. Starý stojan byl ve skladové evidenci (B) naskladněn s tím, že bude prodán jako použitý. Dle mého názoru je tento postup špatný. Jak správně zaúčtovat a zaevidovat v účetnictví odkup starého stojanu? A jak s uplatněnou/uskutečněnou DPH při odkupu starého zboží od neplátce, když my jsme plátci?

Ve smlouvě o dílo je uvedeno, že dojde ke snížení ceny díla o hodnotu zhotovitelem řádně a včas nesplněného závazku, pokud zhotovitel podá insolvenční návrh jako dlužník nebo bude rozhodnuto o úpadku zhotovitele k návrhu věřitele. Snížení ceny díla tak může být až 15 % ze sjednané ceny díla (pozastávka). Toto snížení ceny díla se považuje za dohodnutou a poskytnutou slevu z ceny díla. Jak postupovat v případě objednatele, když tato skutečnost (insolvence zhotovitele) nastane? Je zhotovitel povinen vystavit opravný daňový doklad? Jak postupovat, když ho nevystaví? Jak se počítá lhůta 3 let pro vystavení opravného daňového dokladu? Dílo bylo předáno v 5/2019 nebo 6/2020.

Pokud se po uplynutí tří let od původního zdanitelného plnění firmy dohodnou na slevě z ceny díla, je nutné, aby dodavatel vystavil na tuto slevu opravný daňový doklad (v přenesené daňové povinnosti jako původní plnění), nebo se jedná o odpis pohledávky a opravný doklad se nevystavuje?

Firma pořídila majetek v hodnotě 15.942,15 Kč bez DPH, 21 % DPH 3.347,85 Kč, DUZP 11. 3. 2022, emailem nám přišlo 11. 3. 2022 potvrzení o částce, která nám bude zaslána na účet, částka cashback 1.000,- Kč nám přišla dne 26. 4. 2022 na účet. Opravný daň. doklad z pohledu DPH budeme vystavovat k DUZP 11.3.2022? A v částce 1.000,- Kč vč. DPH (tj. ZD 826,45 Kč, DPH 21 % 173,55 Kč)? Účtovat o cashbacku budeme na účet 648 nebo 501 na dal?

„Nechci slevu zadarmo“ proslavilo povídku pánů Š+G „Návštěva ZOO“ a kromě humoru je v tom i kus pravdy. Žádný podnikatel vám neposkytne slevu jen proto, že jste to zrovna vy, v pozadí je vždy snaha na vás ještě více vydělat – když ne dnes, pak rozhodně příště. Slevové akce sice stále zabírají, ale protože už jsou téměř všude (se slevou se u nás prodá polovina zboží), snižuje se jejich účinnost. A tak se více prosazuje další staronový marketingový trik: věrnostní akce. Psychologicky šikovně jde u nich nejen o ušetřené peníze, ale také o zdání individuálního přístupu, jedinečnosti, což ocení zejména zákazníci, kteří v osobním a profesním životě nijak výjimeční nejsou. „Když u nás nakoupíte, budete Někdo, kdo si zaslouží naši speciální VIP nabídku...“ Jsou ale věrnostní programy jen záležitostí obchodního (prodejního) oddělení firem, nebo je nutno o nich nějak účtovat?

Firma prodává zboží - např. horská kola. V rámci obchodní politiky a lákání zákazníka k tomu dává jako lákadlo navíc různé vybavení - světla, rukavice apod. Samozřejmě celé dohromady s tímto kolem je to prodáno se ziskem, ale na faktuře je vidět, že sleva je k těm doplňkům položkově, a nikoliv k hlavní věci - horskému kolu. Auditor poradil slevy k těmto doplňkům dávat takovým způsobem, aby položka doplňku byla 1 Kč skrz DPH a postup si napsat ve směrnici. Je řešení bez směrnice v pořádku hlavně s ohledem DPH a daň z příjmů? Popřípadě co je potřeba napsat do směrnice nebo dělat jinak, aby to bylo obhajitelné a finanční úřad nemohl nic doměřit za daně?

Společnost poskytuje odběratelům dodatečnou slevu za odběr zboží v závislosti na objemu odebraného zboží za určité období. Jak o této dodatečné slevě účtovat? Jak je to s DPH?

Společnost poskytuje odběratelům dodatečnou slevu za odběr zboží v závislosti na objemu odebraného zboží za určité období. Jak o této dodatečné slevě účtovat? Jak je to s DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, prodává vlastní poukazy na odběr zboží za nižší než nominální hodnotu, poukazy nikde nenakupuje. Pro upřesnění se jedná pouze o zboží podléhající sazbě 21% DPH. Např. poukaz v hodnotě 1000 Kč prodává za 900 Kč. Neřešíme teď otázku DPH. Platbu za poukazy účtuje na účet přijatých záloh na zboží (účet 151). Jak a kdy však zaúčtovat rozdíl mezi nominální a prodejní hodnotou poukazu? Účtovat o něm již při prodeji poukazu (např. zápisem 548 MD/151 D) anebo až při jeho uplatnění jako slevu z ceny prodaného zboží (např. 604 MD/311 D)? Předpokládejme, že zákazník uplatní poukaz v plné výši.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. 5. 2020 ve věci C-684/18 World Comm Trading Gfz

Obchodní společnost poskytuje svým zákazníkům slevy za splnění různých podmínek prodeje. O přiznaných slevách neúčtuje, ale eviduje je mimo účetnictví. Každý zákazník má o svých slevách přehled, využívá je při nákupu dalšího zboží od společnosti. Má se v účetnictví společnosti na konci roku nějak zohlednit výše přiznaných ale dosud nevyčerpaných slev? Pokud ano tak jak?

Jsem OSVČ a provozuji restauraci. Dle nájemní smlouvy platím měsíčně nájemné za nebytové prostory a nájem věcí movitých, které potřebuji k provozu restaurace. Pokud se dohodnu s pronajímatelem na slevě 30 % a já uhradím 20 %, budu mít nárok na podporu za nebytové prostory i za pronájem věcí movitých z dotačního programu „COVID – Nájemné“?

Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění Na naší otázku bylo odpovězeno následovně: Odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance lze ve zdravotním pojištění uplatňovat při splnění podmínek daných ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Zákon zde hovoří o tom, že vyměřovacím základem zaměstnance je částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, neboli se jedná o uplatnění odpočtu. Odpočet může použít zaměstnavatel u osoby, které byl přiznán (a tedy nebyl odejmut) invalidní důchod, v podstatě bez ohledu na stupeň invalidity. Podmínkou pro uplatnění odpočtu není vyplácení důchodu. V ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je uvedeno, že stát je plátcem pojistného za poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. Pro uplatnění odpočtu je tedy rozhodující přiznání důchodu.  Prosím o upřesnění odpovědi ve druhém odstavci první věty je uvedeno: "Odpočet může použít zaměstnavatel u osoby, které byl přiznán (a tedy nebyl odejmut) invalidní důchod, v podstatě bez ohledu na stupeň invalidity. Podmínkou pro uplatnění odpočtu není vyplácení důchodu." a v poslední větě je uvedeno : "Pro uplatnění odpočtu je tedy rozhodující přiznání důchodu" Obě tyto věty se dle mého názoru navzájem popírají?

Firma poskytuje skonto za včasnou úhradu faktury. Během celého roku nevytváří opravné daňové doklady, aby si nárokovala část DPH ze skont zpět. Firma přemýšlí, že by na konci roku k 31. 12. vystavila opravný daňový doklad, který by byl souhrnným daňovým dokladem - např. k 10 skontům za uplynulý rok. Je to možné? Podle mého názoru ne, ale rád bych se ujistil. V případě, že by se opravný souhrnný daňový doklad vystavil pouze za jeden měsíc skont (měsíčně), tak by to bylo možné?