Smlouva o nájmu bytu

Jedná se o daňovou (ne)uznatelnost nákladů za pronájem bytu a nákladů za energie a služby s tím spojené. Stavební firma A má od října 2022 pronajatý byt 2+1, který by měl sloužit k ubytování pracovníků subdodavatele (na pracovní cestě). Jako subdodavatel pro ně měla od října 2022 pracovat firma (B), která zaměstnává Ukrajince. A tito Ukrajinci měli v tom bytě bydlet. Úhradu za nájem bytu, energie a služby s tím spojené bude hradit firma A. Ve smlouvě se subdodavatelem to není nijak ošetřeno. V nájemní smlouvě není uvedeno, že byt bude sloužit pro ubytování pracovníků subdodavatele na pracovní cestě. Ale firma B začala pracovat až od listopadu, takže v říjnu v tom bytě nikdo nebydlel, a v listopadu a prosinci jeden člověk (místo původně domluvených dvou). Co se týká roku 2023 tak bude byt minimálně leden, únor prázdný. Nájem bude i do budoucna hradit stále firma A. Mám k tomu dotaz: - V měsíci, kdy tam bydlí pracovníci subdodavatele, můžu dát nájem + úhradu za služby a energie do daňově uznaných nákladů u firmy A (i když to nemáme ve smlouvě se subdodavatelem ošetřeno)? - V měsíci, kdy tam nikdo nebydlí, tak lze nájem + úhrady za paušální služby dát do daňově uznaných nákladů u firmy A?

Pandemie poznamenala celé spektrum života, dotkla se téměř všech osob a ovlivnila současné i budoucí smluvní vztahy. Výjimkou nejsou ani vztahy nájemní. Nájemné je významnou nákladovou položkou nájemců, současně také zdrojem příjmů vlastníků. Jako i jiné oblasti, i nájemné a nájemní vztahy jsou současnou dobou modelovány a ovlivňovány. V článku se zaměříme na účetní a daňové dopady regulace, která dočasně nájemní vztahy modifikuje.

Přibližně pětina Čechů bydlí v nájmu. Nejvyšší podíl nájemníků ze všech krajů má Praha, zejména kvůli vysokým cenám tamních bytů. S nájemní smlouvou se ale nemusí potýkat jen nájemci bytů, občanský zákoník se věnuje také nájmům nebytových prostor, které mnohdy slouží podnikatelům jako provozovny. Jaká jsou specifika nájemní smlouvy? A jak nájem ovlivní současná krize vyvolaná epidemií koronaviru?

Mezi daňovými odborníky proslavené a oblíbené závěry Koordinačního výboru vznikají z odborných jednání zástupců Komory daňových poradců a zástupů státní správy, kterými jsou obvykle zaměstnanci Generálního finančního ředitelství. Představíme si některá zajímavá stanoviska k problémům, které se často vyskytují a z jejichž řešení se můžeme poučit. Závěry a stanoviska z těchto jednání nejsou samozřejmě žádným výkladem zákona, neboť to může v České republice činit pouze soud. Z praktického pohledu lze tyto závěry považovat za bezpečná daňová řešení, která nebudou na daňových kontrolách zpochybněny, neboť byly odsouhlaseny právě nadřízeným orgánem finančních úřadů. Ne každý problém projednávaný Koordinačním výborem však vyústí ve shodné stanovisko obou stran, jednání pak skončí s rozporem a do praxe žádnou jistotu nepřináší. Naopak shodná stanoviska jsou pro praxi velkým přínosem.

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat daňovému a souvisejícímu posouzení příjmů, které plynou neziskovým subjektům z pronájmu bytů. Zejména v případě příspěvkových organizací zřízených územně samosprávnými celky (dále jen „ÚSC") je poměrně častá situace, že tyto organizace mají takovýto majetek předaný k hospodaření a ten dále pronajímají např. svým zaměstnancům, případně třetím osobám. V neposlední řadě bych chtěl také zmínit problematiku pronajímání bytů ze strany fyzických osob, a to zejména v souvislosti s blížícím se termínem podání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2011, protože řada zaměstnanců či představitelů neziskových subjektů může samozřejmě být v pozici pronajímatelů těchto nemovitostí.