Smlouva příkazní

Může zaměstnanec v soukromém zdravotním zařízení se mzdou na poloviční úvazek 20 000 Kč (má smlouvu na běžné pracovní úkony související s péčí o pacienty) fakturovat roční práci na vypracování studie za 2 000 000 jako OSVČ? Práce na studii se nijak nekryje s jeho pracovním zařazením, jde o zcela jinou práci, než kterou má uvedenu v pracovní smlouvě. Nebude tato práce vnímána jako švarcsystém? Je potřeba při fakturaci dodržet cenu obvyklou? Nebude práce na studii vnímána ze strany FÚ jako zastřený stav? Kdy FÚ bude trvat na tom, že fakturace studie měla být kvalifikována jako práce na HPP? Jak moc záleží na tom, kde tato studie bude vykonávána, zda v zařízení, kde má zaměstnanec HPP nebo jinde? Nejde z hlediska FÚ o práci „na příkaz“, který by měl být součástí HPP u zaměstnavatele? 

Odpovědný zástupce umožňuje příkazci podnikat v oborech s živnostenským oprávněním, pro které příkazce nemá dostatečnou kvalifikaci či praxi, pokud nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti nebo přestal-li příkazce tyto podmínky splňovat. Odpovědný zástupce odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování všech předpisů. Smlouva musí být uzavřena písemně. Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitosti pro příkazce.

Fyzické osoby nepravidelně a dle potřeby (v období od května do října) sekají zelené plochy v místních částech města (přidružených vesnicích). Tyto fyzické osoby se střídají a většinou každá odpracuje cca 20 hod. měsíčně za cca 2 500 Kč, odměna je vyplácena měsíčně dle výkazu práce. S ohledem na tento finanční objem - v případě formy dohod mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) nevniká povinnost úhrady SP/ZP (jsou dodrženy limity počtu hodin ročně), platí se daň z příjmů - v případě formy ostatních příležitostných příjmů (smlouva o dílo, příkazní smlouva bez nutnosti živnostenského oprávnění). Jsou tyto příjmy dle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z příjmů osvobozeny od daně? Má podle Vašeho názoru některá z forem (dohody mimo pracovní poměr/příležitostný příjem dle smlouvy o dílo nebo příkazní smlouvy bez živnostenského oprávnění) nějaká rizika/výhody, kvůli kterým by byla výhodnější než druhá forma? Případně kterou formu byste doporučovali? 

Nebylo by možné použít v některých případech místo dohody o provedení práce příkazní smlouvu? Například v případě letní brigády instruktora na dětském táboře? 

OSVČ, výdajový paušál, neplátce DPH, přeprodává zájezdy tímto způsobem: Inkasuje na svůj bankovní účet od lidí peníze za zájezd, tyto peníze ve stejné výši dále posílá cestovní kanceláři. Pak jí cestovní kancelář posílá peníze za zprostředkování. Musí do příjmů uvádět částku uhrazenou od lidí a zároveň i peníze za zprostředkování zájezdu, nebo může do příjmu uvést jen částku za zprostředkování a k tomu uplatnit výdaje paušálem? Podle § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) bych si myslela, že zdaňuje jen zprostředkování, ale nejsem si jistá.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. 12. 2022 ve věci C-512/21 Aquila Part Prod Com

Se zahraničním expertem jsme se domluvili, že na naší univerzitě bude mít bezúplatně odbornou přednášku, která souvisí s naším zaměřením, a dojde jen k proplacení reálných nákladů na ubytování a letenku. S tímto expertem byla uzavřena příkazní smlouva, kde bylo výše napsané popsáno. Jaké jsou možnosti proplacení ubytování. Předpokládám, že pokud si letenku i ubytování uhradí sám a my mu to na základě prokázaných nákladů následně proplatíme, jedná se o daňově uznatelný náklad. Jak ovšem postupovat, pokud bychom mu chtěli ubytování sami rezervovat a rovnou uhradit? Jedná se o nepeněžní plnění a můžeme to považovat za daňově uznatelný náklad?

Plná moc je jednostranným prohlášením zmocnitele (osoby zúčastněné na správě daní) především o rozsahu zmocnění a o osobě, která byla zmocněna. Dokládá tedy navenek (vůči třetím subjektům, tedy i vůči správci daně), že se zmocnitel (zde daňový subjekt-stěžovatelka) dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem) a že mezi zmocněncem a zmocnitelem byla o tomto zastoupení uzavřena smlouva. Ta má soukromoprávní povahu, typicky se jedná o smlouvu příkazní. Obsahem takové plné moci musí být především konkrétní rozsah zmocnění (srovnej § 28 odst. 1 daňového řádu ), ale též přesné uvedení osoby, která je k zastupování zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum, není-li okamžik počátku zastoupení, resp. jeho časové omezení určitou dobou vyjádřeno ve vlastním textu listiny, aby bylo zřejmé, od kterého konkrétního okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit. Nejvyšší správní soud proto shrnuje, že zmocněnkyně stěžovatelky v den zahájení daňové kontroly disponovala plnou mocí udělenou stěžovatelkou k zastupování při daňové kontrole, mající všechny potřebné náležitosti. Tato plná moc nepochybně prokazovala, že k ujednání o zastupování došlo a byl z ní zřejmý také rozsah zastoupení včetně časové působnosti zmocnění mezi stěžovatelkou a její zmocněnkyní. Uvedený vztah zmocněnce a zmocnitele vznikl ještě před zahájením daňové kontroly. Pro nastoupení účinků zastoupení mezi stěžovatelkou a zmocněnkyní bylo dostatečné, že stěžovatelka nepochybně projevila vůli být zmocněnkyní zastoupena již v den, který předcházel zahájení daňové kontroly. Samotná skutečnost, že plnou moc stěžovatelka doručila (předložila) správci daně prokazatelně až den po zahájení daňové kontroly (18. 1. 2012), nemohla mít vliv na existenci oprávnění zmocněnkyně jednat za stěžovatelku již v den zahájení daňové kontroly. Pozdější předložení plné moci tak nebylo v tomto případě pro existenci vztahu zastoupení významné.

Mám živnostenské oprávnění k poskytování služeb spojených s vedením účetnictví/daňové evidence a služeb administrativně-hospodářské povahy. Ráda bych služby nabízela externě jednotlivým firmám/fyzickým osobám. Jak to smluvně ošetřit? Mandátní nebo příkazní smlouvou?

Problematikou závazků ze smluv příkazního typu se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 5, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2430 až 2520, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se příkazem, zprostředkováním, komisí, zasílatelstvím a obchodním zastoupením. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.

Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Ustanovení o příkazu se použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného. Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu. V následujícím příspěvku se zaměříme na právní úpravu smluv, které jsou v novém občanském zákoníku v rámci ustanovení nadepsaných Závazky ze smluv příkazního typu. Dalším smlouvám z této skupiny smluv se budeme věnovat v některém z našich dalších příspěvků.

Příkazní smlouva je vedle smlouvy o zprostředkování, komisi, zasilatelství a obchodním zastoupení jednou ze smluv příkazního typu, jejíž úprava je obsažena v občanském zákoníku v ustanovení § 2430 a násl. Rekodifikací soukromého práva tak došlo k odstranění duplicitní úpravy, podle které smlouvu příkazní upravoval občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb. ) a smlouvu mandátní obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb. ).