Společenská smlouva

Společenskou smlouvou se zakládá komanditní společnost. Jedná se o společnost osobní. Lze ji založit minimálně dvěma osobami.V komanditní společnosti alespoň jeden společník ručí za dluhy neomezeně (komplementář) a alespoň jeden společník omezeně (komanditista). Společenská smlouva k.s. nevyžaduje formu veřejné listiny, avšak podpisy společníků na společenské smlouvě musí být úředně ověřené.

Společenskou smlouvou se zakládá společnost s ručením omezeným s více zakladateli/společníky. Vyžaduje formu veřejné listiny (tudíž notářského zápisu). Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců ode dne jejího založení (ode dne sepsání notářského zápisu). Tuto lhůtu lze ve společenské smlouvě změnit.

Společenskou smlouvou se zakládá veřejná obchodní společnost. Jedná se o společnost osobní. Lze ji založit minimálně dvěma osobami. Zákon předpokládá minimální obsahové náležitosti, proto je hlavně na Společnících, aby si úpravu Společnosti a vzájemných vztahů mezi Společníky vymezili sami. Společenská smlouva v.o.s. nevyžaduje formu veřejné listiny, avšak podpisy společníků musí být úředně ověřené. Společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně. Přistoupivší společník ručí i za dluhy Společnosti, které vznikly před přistoupením (může však požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plnění a nahradili náklady s tím spojené) a vystoupivší společník ručí za dluhy Společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti. Návrh na zápis Společnosti do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců od jejího založení (sepsání Společenské smlouvy), tuto lhůtu však lze ve Společenské smlouvě změnit.

Aktuální koronavirová krize má kromě řady lidských tragédií také bezpočet podnikatelských „obětí“. Přičemž v určitých situacích to nejlepší, co může společník pro svou společnost s ručením omezeným udělat, je, že ji opustí. To je obecně možné realizovat dvěma základními způsoby. Jednodušší cestou je převod podílu – obvykle za úplatu formou prodeje – jinému stávajícímu nebo nově příchozímu společníkovi. V těchto případech odcházející společník nemůže počítat s vypořádacím podílem od s. r. o. a jedinou úplatou za konec účastenství ve firmě je sjednaná převodní (prodejní) cena hrazená nabyvatelem podílu. Složitější cestou je odchod společníka za vypořádací podíl vyplacený dotyčnou firmou coby úplatu za konec jeho účastenství. Jenže takto uvolněný podíl nemůže zůstat bez „pána“, přičemž samotná s. r. o. svůj podíl držet nemůže, takže co s ním?

Dva společníci, obchodní korporace, realizují společně na základě uzavřené smlouvy o společnosti v souladu s § 2716–2746 NOZ a na základě uzavřené smlouvy o dílo s objednatelem (investorem) dodávku díla, která spočívá v opravě veřejné komunikace. Ve stanovách, které uzavřeli ke smlouvě o společnosti, doplnili k uzavřené smlouvě o společnosti mimo jiné ustanovení o finančních a procentuálních objemech z celkové ceny díla, které každý ze společníků bude realizovat za podmínek společností uzavřené smlouvy o dílo. To znamená, že vymezili v prodejních cenách přesně úseky díla a práce na díle, které budou jednotliví společníci realizovat. Dále si ve stanovách vymezili, že každý společník nese veškeré náklady spojené s realizací své části díla samostatně a na svůj účet a odpovědnost, stejně tak jako každý společník realizuje a zodpovídá si za veškeré případné více či méně práce na svém úseku stavebního díla samostatně bez vlivu na případnou úpravu podílu ve společnosti. Mohou na základě těchto ujednání při uplatnění DPH mezi společníky a zároveň při plnění práv a povinností společnosti postupovat tak, že podle ustanovení zákona o DPH a znění informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků od 1. 7. 2017 bude fakturovat vedoucí společník za společnost objednateli díla tak, že na základě dílčích předávek díla fakturuje za společníky vedoucí společník podle skutečně hotových částí díla, tj. za toho společníka, který skutečně část převzatého díla zhotovil? A nemusí tak tedy ve smyslu ustanovení informace GFŘ, bodu 4, situace 2, jeden společník druhému společníkovi jako příjemce zdanitelných plnění fakturovat část přijatých plnění v rozsahu odpovídajícímu výši jeho podílu na uskutečněných plněních?

Pojďme se věnovat problematice, která mnohé začne zajímat, až když jsou před ni postaveni. Je to řešení zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným.

Případné vydání kmenového listu jakožto podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným musí splňovat nejen určité výchozí zákonné předpoklady, ale i následné povinné obsahové náležitosti – o tomto všem pojednává následující příspěvek. Shrnuje zároveň i zcela konkrétní výhody tohoto cenného papíru.

Veřejná obchodní společnost je právnickou osobou. Jedná se o obchodní korporaci typu osobní společnosti upravené v § 95 až 117 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “). Podle § 2 odst. 1 ZOK lze osobní společnost založit jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku.