Společník s. r. o.

Je v pořádku, pokud si fyzická osoba, OSVČ vedoucí účetnictví založí s. r. o., ve kterém bude jediným společníkem a předmětem podnikání bude stejná činnost? Podnikal by pak jako OSVČ i jako s.r.o.. Vzájemná fakturace (OSVČ × s. r. o.) by neprobíhala. OSVČ je plátce DPH, s. r. o. by se stala plátcem DPH až po překročení obratu. 

Prodej cenného papíru, resp. podílu na obchodní společnosti (zde společnosti s ručením omezeným [dále jen „s.r.o.“]) není rutinní záležitostí. Spíše naopak, člověk jej realizuje mnohdy třeba i jen jednou za svůj život, a to při prodeji svého podnikatelského dítěte, tj. svého s. r. o. Výše realizovaného příjmu bude většinou činit nemalou částku, přičemž každému určitě zkazí náladu jeho případné zdanění. Jak jsem již v nadpise uvedl, pojďme se podívat detailněji na to, co se nám legislativně změnilo v této oblasti, na co si dát pozor a jak se v mezích zákona vyhnout zbytečnému zdanění těchto příjmů.

Výkon práv a povinností vyplývajících společníkovi z jeho účasti, tj. podílu ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“ nebo „společnost“), není sám o sobě výdělečnou činností. To ale neznamená, že společník, který je fyzickou osobou, nemůže ve společnosti výdělečnou činnost vykonávat a pobírat za ni příjmy, případně pobírat i jiné příjmy.

S. r. o. má dva společníky, kteří jsou zároveň i jednatelé. Hlavní činností s. r. o. je provádění vyhlídkových letů, které zajišťují výše uvedení jednatelé, jiné zaměstnance společnost nemá. Mohou jednatelé tyto vyhlídkové lety vykonávat v rámci smlouvy o výkonu funkce jednatele nebo musí mít na tyto práce ještě pracovní smlouvu? Vzhledem k tomu, že vyhlídkové lety jsou prováděny podle zájmu klientů, nedá se dopředu odhadnout a naplánovat pracovní doba. Pokud by mohli tyto vyhlídkové lety provádět v rámci smlouvy o výkonu funkce jednatele, je evidence pracovní doby nutná? Mohou tito jednatelé i v tomto případě vykonávat funkci pro společnost bezplatně?

Jednatel společnosti s r.o. prodal společnost. Společnost nebyla plátcem DPH, v posledních letech nebyla aktivní, neměla žádný hmotný majetek, pohledávky ani žádné závazky. Příjem z prodeje zdaní v přiznání z dani z příjmu za rok 2024? Má jednatel společnosti ještě nějaké jiné povinnosti vyplývající z prodeje společnosti?

Podnikatelka je jedinou jednatelkou a společníkem své s. r. o. Tato žena vlastní nemovitost jako fyzická nepodnikající osoba a tuto nemovitost nemá v obchodním majetku. V této nemovitosti bydlí a zároveň provozuje restauraci v rámci svého s. r. o. Musí jako fyzická nepodnikající osoba pronajímat prostory restaurace svému s. r.o .? Nebo může jako fyzická nepodnikající osoba poskytovat prostory své s. r. o. zdarma?

S. r. o. (plátce DPH) eviduje peněžitý vklad společníka 10 mil. Kč, který byl splacen jako příplatek mimo základní kapitál v předcházejících deseti letech. Letos společnost splňuje zákonné podmínky pro vrácení příplatku § 40 aj. ZOK. Valná hromada schválila vrácení části příplatku nepeněžní formou ve výši hodnoty budovy, kterou s.r.o. postavilo vlastní činností. Na hodnotu budovy je zpracován aktuální znalecký posudek. Hodnota podle posudku je 6 mil. Pořizovací cena budovy 5 mil. Budova se odepisuje účetně i daňově, účetní odpisy 1 mil., ZC účetní 4 mil. Daňové odpisy jsou 1,5 mil., ZC daňová 3,5 mil. Jaké budou účetní a daňové případy s.r.o. v souvislosti s vrácením vkladu?

Společník s. r. o. zemřel (s. r. o. měla celkem 3 společníky). Dědicové se o podíl v s. r. o. nepřihlásili, a protože společenská smlouva neumožnuje dědění podílů, nedošlo tak ani k výplatě uvolněného podílu na s. r. o. dědicům. Nárok na výplatu podílu se tak promlčel. Základní kapitál  s. r. o. tak byl snížen o tento podíl zemřelého společníka. Jak máme toto snížení zaúčtovat? V rozhodnutí valné hromady to uvedeno není – MD 411/D 428? 

Fyzická osoba v minulosti půjčila do společnosti, ve které je jediným společníkem (s. r. o.) peněžní prostředky. V nejbližší době si ze společnosti hodlá za cenu obvyklou odkoupit osobní automobil v hodnotě půjčených peněžních prostředků a tím půjčku vyrovnat. Tento osobní automobil bude zároveň součástí vyrovnání majetku mezi manželi - je uveden v návrhu vyrovnání. K odkupu automobilu a jeho převodu na manželku však dojde až po ukončení rozvodového řízení. Bude převod osobního automobilu podléhat dani z příjmu ze strany manželky jako bezúplatný příjem? Manželé měli jmění nezúžené. Rozvod zatím nebyl ukončen. V návrhu na vypořádání je uveden pouze zmiňovaný automobil, který by měl připadnout manželce.

FIrma s. r. o. (A) je jediným společníkem v jiné s. r. o. (B). Došlo k vyplacení zisku a společnost B zaslala společnosti A na účet zisk. Poté ho společnost A rozdělila svým společníkům. Jak účetně tyto operace zachytit ve společnosti A?

Jediný společník s. r. o. v roce 2023 v 3/2023 půjčil do společnosti 75 000 Kč, úrok byl ve smlouvě o zápůjčce stanoven pevnou částkou 7.382 Kč a dále bylo dohodnuto, že jsou úroky z dlužné částky splatné se závazkem vrátit zapůjčenou částku nejpozději do 31. 12. 2024. V 11/2023 dále půjčil do společnosti 200 000 Kč, úrok byl ve smlouvě o zápůjčce stanoven pevnou částkou 24.658 Kč, ohledně úroků bylo dohodnuto to samé jako u první zápůjčky, jen vrácení nejpozději do 30. 9. 2025. Základní kapitál je 10 000 Kč + v roce 2023 bude zisk před zdaněním cca 900 000 Kč. V roce 2023 úroky zaplaceny nebyly. Jak prosím zaúčtovat do roku 2023? A dále jak zaúčtovat v roce 2024, jestliže budou úroky v roce 2024 zaplacené? Kdy budou daňově uznatelné? Jak bude v případě zaplacení zohledněn příjem z úroků v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob společníka?

Jednočlenná s. r. o půjčí vlastníkovi této s. r. o. 1 mil. Kč. Může to být půjčka bezúročná, nebo musí být  úročená a jakou výší úroku?  A jak by tomu bylo naopak, při půjčce vlastníka do své s. r. o., bude bezúročná nebo úročená?

Společnost A (s. r. o.), má dva společníky, fyzické osoby. Společnost A vlastní 100% podíl ve společnosti B (s. r. o.), které poskytla bezúročnou zápůjčku. Vzhledem k tomu, že je to zápůjčka od společníka, nejedná se u společnosti B o bezúplatný příjem a základ daně se tak nebude zvyšovat. Jak to bude ale v případě, kdy společnost A poskytne bezúročnou zápůjčku společnosti C (s. r. o.) na nákup pozemků, na kterém plánuje realizovat developerský projekt. Společníky ve společnosti C jsou stejné fyzické osoby jako ve společnosti A. Bude i v tomto případě poskytnutí zápůjčky bez daňového dopadu u společnosti C nebo musí společnost C zvýšit základ daně o bezúplatný příjem v případě, kdy úroky v ceně obvyklé přesáhnou částku 100 000 Kč, protože se jedná o zápůjčku pouze od spojené osoby a ne od společníka?

1) Společnost A (s. r. o.) půjčila v roce 2023 na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce peníze společnosti B (s. r. o.), kde je společníkem (100% podíl). Vzhledem k tomu, že úroky by v případě použití běžné úrokové sazby přesáhly částku 100 000 Kč, musí společnost B částku potenciálních úroků zdanit jako bezúplatný příjem, nebo se lze řídit sdělením koordinačního výboru při řešení příspěvku č. 452/22.04.15 a nepovažovat to za bezúplatný příjem? Nejsem si jistá, jestli se tato situace dá aplikovat na případ dvou právnických osob, nebo jen pokud je věřitelem fyzická osoba (jako společník). 2) Společnost A dále poskytla půjčku dalšímu, ale cizí s. r. o. (nejsou majetkově provázáni). Ve smlouvě je stanovena roční úroková sazba s tím, že celá hodnota půjčky včetně úroků bude splacena za dva roky. Musíme hodnotu úroků účtovat a zdanit poměrnou částí připadající na jednotlivé roky, nebo až v roce, kdy budou uhrazeny? A může si naopak dát dlužník do nákladů úroky v jednotlivých letech, nebo až v roce, kdy je skutečně uhradí?

Dne 31. 5. 2023 zemřel jediný společník a jednatel společnosti s.r.o. Ke dni úmrtí je v účetnictví evidován zůstatek pokladní hotovosti ve výši 1 mil. Kč, ovšem v kanceláři s.r.o. žádná hotovost nebyla nalezena. Jak postupovat účetně a daňově v tomto případě? Odpovědná osoba za svěřené finanční prostředky zemřela, není tedy možné předepsat pohledávku za jednatelem. Ke dni úmrtí je dle fyzické inventury zůstatek pokladní hotovosti 0,- Kč, lze odepsat manko v pokladně do nedaňových nákladů? Nebo má povinnost nahradit chybějící hotovost manželka, která společnost zdědila a je nyní nově jediným společníkem a jednatelkou?

Společník společnosti (fyzická osoba) zapůjčil společnosti finanční prostředky a má se společností sjednanou smlouvu o zápůjčkách. Zápůjčka je úročena úrokem obvyklým (dle podkladů od banky společnosti). Dle § 24 odst. 2 písm. zi) se tyto úroky stanou daňovým nákladem v okamžiku zaplacení. Společnost zatím úroky za sjednané roční období nevyplatila a přes rozvahový den je eviduje jako závazek ke společníkovi (v daňovém přiznání byly vyloučeny z daňových nákladů). V novém roce uzavřel společník se společností dohodu, že poskytne společnosti další zápůjčku ve výši nevyplacených úroků. K plnění této zápůjčky má dojít tím, že dojde k započtení pohledávky společnosti ze smluvené (nové) zápůjčky a závazku z nevyplacených úroků. Je možné na základě této transakce považovat za splněnou skutečnost, že úroky byly (na základě zápočtu) uhrazeny a uplatnit jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání v aktuálním roce?

Jan Novák je jediným společníkem a jednatelem společnosti ABC s.r.o. Za výkon funkce jednatele pobírá odměnu jednatele ve výši 3.990 Kč na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele schválené rozhodnutím společníka. Pan Novák zároveň kromě výkonu funkce jednatele vykonává práci pro společnost v podobě prodejce v maloobchodě. Za tuto práci pro společnost si chce vyplácet měsíční odměnu, ale nechce "sám se sebou" uzavírat pracovní smlouvu z důvodu absolutní/relativní neplatnosti takto uzavřené smlouvy. Může si pan Novák i přesto vyplácet měsíční odměnu za práci pro společnost? Je třeba v takovém případě uzavřít nějakou formu písemné smlouvy, například příkazní nebo jinou? Jsou tyto osobní náklady za práci společníka pro společnost daňovým nákladem společnosti? Je třeba ještě upřesnit, že v zakladatelské listině společnosti není pro společníka stanovena povinnost vykonávat práci pro společnost, respektive zakladatelská listina práci společníka pro společnost vůbec neřeší. 

Jediný společník a jednatel s. r. o. má zároveň otevřenou živnost. Je možné, aby platil paušální daň? V s. r. o. je zaměstnaný pouze na DPP.

Společník může ze společnosti s ručením omezeným vystoupit pouze, připouští-li to zákon.Jedná se o důvod stanovený v ustanovení § 164 zákona o obchodních společnostech a družstvech (dále jen "ZOK"), dle kterého může společník ze společnosti vystoupit, pokud byla uložena příplatková povinnost a daný společník nehlasoval pro její přijetí. V takovém případě může společník vystoupit do 1 měsíce ode dne přijetí rozhodnutí valné hromady o uložení příplatkové povinnosti nebo ode dne, kdy společníkovi bylo oznámeno, že bylo přijato rozhodnutí o příplatkové povinnosti mimo valnou hromadu podle § 177 ZOK. Z důvodu stanoveného v ustanovení § 164 ZOK může vystoupit pouze společník, který splnil svou vkladovou povinnost spojenou s podílem a nehlasoval pro přijetí usnesení o příplatkové povinnosti (tudíž hlasoval proti, zdržel se, nebyl na valné hromadě přítomen). Společenská smlouva či zakladatelská listina společnosti však může určit jiné parametry. Jinak může společník vystoupit z důvodů stanovených v ustanovení § 202 ZOK. Tudíž může vystoupit společník, který nesouhlasil s přijatým rozhodnutím valné hromady o změně převažující povahy podnikání společnosti nebo s prodloužením trvání společnosti a nehlasoval na valné hromadě pro přijetí daného usnesení. Společenská smlouva či zakladatelská listina může určit i jiné důvody pro vystoupení společníka nad rámec výše zmíněných ustanovení. Písemná forma je zákonnou povinností. Společník může vystoupit pouze ohledně některého ze svých podílů. Současně s oznámením o vystoupení společník odevzdá kmenový list, byl-li vydán, jinak je vystoupení společníka neúčinné.

Společnost vykonává sezonní činnost od prosince do poloviny dubna (výuka lyžování), hodiny výuky bude vyučovat společník, který je zároveň OSVČ. Chtěl by tuto činnost fakturovat své s. r. o. Je možné tuto variantu zvolit, není zde riziko, že by z těchto výdajů musela s. r. o. odvést zdravotní a sociální a pohlížet na ně jako na výdaje dle § 6?