Sponzorský dar

Obchodní firma má pronajatý stánek na veletrhu. Od pořadatele má přijatou fakturu za služby za pronájem stánku. Dle smlouvy o sponzoringu jí je na akci propagováno logo, je vidět jako sponzor na webových stránkách apod. Na druhou stranu se ve smlouvě o sponozingu zavázala na akci přispět svoje zboží, které souvisí s tematikou veletrhu, v nákupní ceně 10 000 Kč bez DPH. Firma si z toho zboží odečetla DPH 2 100 Kč již ve starším přiznání. Musí odvést DPH při poskytnutí zboží na akc,i a to na ř. 1 nebo nějakou korekcí dřívější odpočtu, nebo nikoliv (nejedná se o darovací smlouvu, ale o sponzoring)? 

Velmi často je v rámci fundraisingu potřeba potencionální dárce k darování motivovat a jak jinak motivovat, než že dárce získá kromě dobrého pocitu ještě další protihodnotu. V této části probereme účetní a daňová úskalí poskytování a přijímání protihodnoty v nepeněžní podobě k poskytnutým peněžním darům (k převáděným finančním prostředkům), a to jak v situacích, kdy je protiplnění nenápadné nebo skryté až po situace, kdy finanční prostředky již darem přestávají být.

Získávání finančních prostředků v nestátním neziskovém sektoru bývá nesnadný úkol, a proto tyto organizace hledají nejrůznější formy fundraisingu. Přitom ne vždy musí být výsledkem této činnosti poskytnutí daru. Tento článek se pokouší shrnout, jak se účetně a daňově vypořádat s přijatými dary a souvisejícími náklady na fundraising u veřejně prospěšných poplatníků a jak se poskytnuté dary projeví v účetnictví a daních u dárců – podnikatelských právnických osob. Včetně zjištění, že ne vždy jsou názory na tuto problematiku jednotné.

OSVČ zaplatila sponzorský dar klubu motorkářů na kulturní akci. Byla jí vystavena darovací smlouva o potvrzení finančního daru. Tento klub motorkářů jsme nenašli na ARESu. Není to spolek a pravděpodobně to není ani právnická osoba. Lze tento dar uplatnit v daňovém přiznání jako daňově uznatelný?

Jak je to se zdaněním, když 13leté dítě přijme sponzorský dar ve výši 250 000 na podporu svého bruslení? Kdo přesně daní, přímo dítě nebo zákonný zástupce? A do zdanění vstupuje celá částka, nebo po odečtení 50 000 Kč osvobozeného limitu?

V s. r. o. sponzorujeme jednotlivé sportovce a také klub, který se zabývá tréninkem mladých sportovců. S. r. o. jim dodává vybavení, případně i přímo finance a oni za to firmu reprezentují v mediálních výstupech a na sociálních sítích, mají loga na autech, oblečení atd. Co vše k tomu bude potřeba doložit, aby se jednalo o daňově uznatelné náklady? Je nějaký rozdíl, když poskytnu fyzickou věc, nebo finance? Je nějaký rozdíl, když dar poskytnu fyzické osobě, nebo klubu? A to z pohledu s. r. o., tak fyzické osoby a klubu? 

Podle NSS nelze výběr dodavatelů posuzovat samostatně. Je nutné se zaměřit na to, zda i volba žalobkyně „podpořit“ konkrétní fotbalový klub přijetím reklamy za nadhodnocené ceny je, či není podezřelá. Stěžovatel k výběru dodavatelů uvedl, že společnost PAVI doporučila žalobkyni společnost ASTON. Nešlo však o doporučení nezávislé třetí osoby, neboť tyto dvě společnosti mají stejného jednatele. V regionu se nachází fotbalové kluby, které mohly žalobkyni poskytnout vhodnější reklamu (SK Dynamo České Budějovice). Pokud žalobkyně upřednostňovala fotbalový klub FC MAS Táborsko i za nepřiměřenou cenu (chtěla jej podpořit), nemělo to ekonomické opodstatnění (daňové orgány přitom správně rozlišily úplatu za reklamní služby a sponzoring). Žalobkyně jednala o podobě reklamy přímo s dodavatelem PAVI a věděla tak, že tento dodavatel reklamu neposkytuje. Žalobkyně neprovedla dostatečný průzkum trhu ani srovnání cen. NSS upozorňuje, že i tato okolnost má jistý nádech účelovosti, a to právě ve spojení s dalšími okolnostmi zjištěnými daňovými orgány. Není zřejmé, proč žalobkyně jako formu podpory fotbalového klubu využila přehnané zvýšení ceny reklamního plnění, a nikoli např. darovací smlouvu, která by pro ni znamenala také daňové zvýhodnění. Ohledně nestanovení ceny obvyklé se NSS zcela neztotožňuje se stěžovatelem, podle něhož nebylo důvodné vyhotovit znalecký posudek na cenu obvyklou, neboť tato okolnost není relevantní pro posouzení vědomosti o zapojení do podvodu. NSS k tomu uvádí, že stanovení ceny obvyklé by pro projednávanou věc mohlo být relevantní, nebylo však nezbytné. Obvyklou cenu reklamního plnění v projednávané věci nebylo možno stanovit kvůli nedostatečně konkrétně vymezenému předmětu plnění ve smlouvě (srov. mimo jiné i znalecký posudek znaleckého ústavu PROSCON). V takovém případě stěžovatel postupoval správně, pokud srovnával smlouvy žalobkyně se smlouvami o reklamě uzavřenými mezi jinými fotbalovými kluby a jejich odběrateli. Krajský soud v bodech 177 až 185 napadeného rozsudku podrobně popsal, proč podle něj takovéto srovnání smluv neobstojí. NSS zhodnotil, že ačkoli předmět reklamního plnění skutečně u většiny srovnávaných smluv nebyl totožný, i takové srovnání může poskytnout dostatečnou a objektivní představu o cenách za reklamy v dané oblasti. Zároveň ze žádné ze smluv neplyne, že by cena, za kterou žalobkyně v projednávané věci přijala reklamu, byla přiměřená. Podle NSS tedy stěžovatel neprovedl přesné položkové srovnání jednotlivých smluv se smlouvami uzavřenými žalobkyní. Důvodem však bylo, že takové srovnání neumožňovala obecnost smluv, které žalobkyně uzavřela. Neurčitost smlouvy nicméně nezbavuje správce daně důkazního břemene ohledně přemrštěné ceny zdanitelného plnění. Daňové orgány k tomu uvedly, že cena, za jakou společnost PAVI poskytla reklamní služby žalobkyni, byla extrémně zvýšena oproti ceně, za kterou získal reklamu dodavatel společnosti PAVI. Obsah, rozsah a forma služeb zůstala stejná. Správce daně zjistil, za jakou cenu poskytovaly reklamu fotbalové kluby v jižních Čechách i jinde v České republice. Tyto ceny byly na výrazně nižší úrovni, než sjednala žalobkyně. Žalobkyně by se tedy jako dlouholetá podnikatelka i při minimální míře opatrnosti mohla dopátrat podobných nabídek fotbalových klubů.

Je možné darovat spolku, jehož účelem je podporovat ochranu přírody a krajiny a také podporovat péči o krajinu a životního prostředí a který je zapsaný v obchodním rejstříku, finanční prostředky na nákup stromů pro výsadbu alejí okolo obce? Splňuje tento dar podmínky ekologického účelu podle zákona o daních z příjmů? Dar poskytne právnická osoba spolku – je spolek považován také za právnickou osobu, když je zapsaný v obchodním rejstříku?

Firma přispěla Charitě částkou, která byla použita na nákup nového auta s tím, že na něm bude umístěno logo naší firmy. Má toto plnění charakter pronájmu plochy jako služby, nebo se jedná spíše o sponzorský dar? Bude se jednat o daňově účinný náklad?

OSVČ – plátce DPH, který se zabývá prodejem zboží, plánuje se stát sponzorem. Lze zahrnout náklady na sponzoring do daňově uznatelných? OSVČ má povinnost odvádět DPH z poskytnutého daru na základě sponzorské smlouvy?

Rodina zemřelé klientky chce dát sponzorský dar sestrám za jejich péči. Lze toto u neziskové organizace a jak proúčtovat přes mzdy? 

Právnická osoba s. r. o. poskytovala v roce 2021 každý měsíc dar dvěma organizacím na humanitární účely ve výši 500 Kč měsíčně každé. Jedna organizace poslala jeden doklad za rok 2021 s potvrzením výše daru ve výši 6.000 Kč za rok 2021. Druhá organizace každý měsíc vystavovala doklad o sponz. daru na částku 500 Kč. Lze odečíst za rok 2021 součet všech darů této jedné organizaci? Můžeme to brát jako hodnotu jednoho daru (součet všech darů jedné organizaci) za kalendářní rok činí alespoň 2.000 Kč a odečíst od daňového základu? Přijdou mi obě situace stejné, jenom formálně každá jinak řešená.

Podnikání je velmi rozmanité. Kromě standardních transakcí typu prodeje zboží a poskytování služeb se v praxi lze běžně setkat i s výdaji na propagaci či reklamu nebo tzv. sponzoring a v neposlední řadě i s poskytnutím bezúplatných plnění, tedy zjednodušeně řečeno darů. Přestože všechny výše uvedené kategorie plnění se mohou zdát více či méně jasné, při jejich bližším zkoumání, na které se v tomto příspěvku zaměřím, již vše tak jednoznačné být nemusí. Dokonce si troufale dovolím tvrdit, že některé níže uvedené implikace mohou být pro čtenáře i negativním překvapením Cílem tohoto článku tedy bude základní vymezení výše uvedených plnění, jejich možné účetní zachycení a konečně i možné daňové dopady pro poskytovatele i příjemce, a to vše na základě konkrétních příkladů z mé praxe.

Nejvyšší správní soud se ztotožnil se stěžovatelem i v názoru, že sponzoring vrcholového mužstva je prestižní záležitostí a možnost účasti při zápase ve VIP prostorech stadionu (tím spíše v období, které následovalo v období po mistrovském titulu FC Baník Ostrava v sezóně 2003/2004) pro zadavatele reklamy (tj. i pro stěžovatele) mohl znamenat alespoň společenský přínos spočívající v možnosti setkání s významnými osobami veřejného života v moravskoslezském regionu při sledované sportovní události.