Získávání finančních prostředků v nestátním neziskovém sektoru bývá nesnadný úkol, a proto tyto organizace hledají nejrůznější formy fundraisingu. Přitom ne vždy musí být výsledkem této činnosti poskytnutí daru. Tento článek se pokouší shrnout, jak se účetně a daňově vypořádat s přijatými dary a souvisejícími náklady na fundraising u veřejně prospěšných poplatníků a jak se poskytnuté dary projeví v účetnictví a daních u dárců – podnikatelských právnických osob. Včetně zjištění, že ne vždy jsou názory na tuto problematiku jednotné.
Daňové a účetní aspekty darů a hranice fundraisingu – část. I
RNDr.
Petr
Beránek
Financování neziskového sektoru znamená pro řadu organizací neustálý problém se sháněním sponzorů, kteří jsou ochotni poskytnout dar. Vymýšlí se nové metody, jak sponzory zaujmout, co jim nabídnout jako protihodnotu. A následně vzniká další problém – jak to vše zaúčtovat a jak to posoudit z daňového hlediska. Přitom tento problém řeší nejen obdarovaný, ale i dárce.
Zaúčtování a zdanění mohou přitom ovlivňovat následující okolnosti:
–
zda se jedná o finanční dar, věcný dar, bezúplatné poskytnutí služby, bezplatné provedení práce nebo poskytnutí jiného majetkového prospěchu;
–
zda je tento dar vybírán plošně prostřednictvím veřejné sbírky, nebo individuálně;
–
zda je dar určen ke krytí nákladů, na pořízení dlouhodobého majetku, na zvýšení vlastního jmění, nebo k darování dalším osobám;
–
zda a jak hodnotné obdrží dárce od obdarovaného protiplnění.
Individuální finanční dar bez protiplnění
Začněme nejjednodušší variantou, kterou představuje individuální finanční dar, jenž nebyl poskytnut prostřednictvím veřejné sbírky.
Příklad 1
Společnost ABC, s. r. o., daruje spolku Zdravý život, z. s., finanční částku 100 tisíc Kč.
Pro správné posouzení účetních a daňových důsledků musí obě strany znát účel, na který bude dar použit. Tento účel nemusí být nutně součástí darovací smlouvy, popř. může být ve smlouvě specifikován obecněji, než je pro uvedené účely potřeba. Přitom je vhodné si uvědomit, že obdarovaný je sice morálně zavázán dar použít v souladu s účelem uvedeným ve smlouvě, ale občanský zákoník mu v případě porušení této smlouvy a použití pro jiné účely dar nepřikazuje vrátit.
Pokud by si dárce vrácení chtěl vymínit, musel by tuto podmínku výslovně uvést do smlouvy. V případě neuvedení je obdarovaný povinen pouze nahradit dárci způsobenou škodu. Touto škodou by mohla být například nemožnost uplatnit si dar jako odčitatelnou položku, tedy daň, kterou by hradil navíc, popř. související sankce, pokud již tak učinil.
Předpokládejme, že se dle dohody obou stran jedná o dar určený na sportovní činnost jakožto součásti vedení zdravého života.
Dárce – účtování
Pro dárce se jedná o náklad, který není daňově uznatelný, a pokud není předem sepsána závazná dvoustranná smlouva, účtuje se o něm až v okamžiku převodu finančních prostředků:
poskytnutí daru
|
543/221 (211)
|
100 000 Kč
|
V případě sepsání oboustranné smlouvy před předáním prostředků převažuje názor účtovat o nákladu již v okamžiku sepsání smlouvy, neboť dárci vzniká závazek (vymahatelný dluh) poskytnout přislíbenou částku a tohoto závazku se může zbavit jen ve výjimečných situacích (viz např. § 2059 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). To však u právnické osoby nepřichází v úvahu. Účtovat tedy bude:
darovací smlouva
|
543/379
|
100 000 Kč
|
platba
|
379/221 (211)
|
100 000 Kč
|
V případě daru v cizí měně může mít takovýto postup nepříjemné důsledky, protože při změně kurzu vznikne v okamžiku převodu finančních prostředků kurzový rozdíl, který je daňově účinný (tedy např. kurzový zisk zvyšující základ daně), přestože náklad není daňově uznatelný.
Varianta příkladu:
Pokud by byl sjednán dar 4 000 € místo 100 000 Kč, mohlo by zaúčtování být např. následovné:
darovací smlouva
|
543/379
|
100 000 Kč
|
4 000 €
|
kurzem 25,000 platba
|
platba
|
379/221 (211)
|
96 000 Kč
|
4 000 €
|
kurzem 24,000
|
kurzový zisk
|
379/663
|
4 000 Kč
|
|
|
Vhodnější je tedy zastávat opačný názor, že o předpisu daru (darovací smlouvě) se neúčtuje. Přímou oporu v legislativě nenajdeme ani pro jednu variantu, nicméně účetní jednotka by se měla pro jednu rozhodnout a tu nadále dodržovat ve všech případech. Finanční správa v Pokynu GFŘ D-59 v části k § 20 odst. 8 bod 1 upřesňuje, že odčitatelnou položku lze uplatnit v období, kdy byl dar prokazatelně poskytnut, což bývá vykládáno jako převod finančních prostředků, nikoli jako pouhý závazný příslib.
Dárce – zdanění
Dary obecně nejsou daňově uznatelné, nicméně dary poskytnuté veřejně prospěšným poplatníkům lze při splnění následujících podmínek uplatnit jako odčitatelnou položku, tedy v optimálním případě dosáhnout stejného efektu, jako kdyby byly daňově uznatelné, i když z hlediska sestavování přiznání jinou cestou. Nutné podmínky jsou:
–
dar musí mít hodnotu alespoň 2 000 Kč, což je v daném případě splněno (pokud by byla dárcem fyzická osoba, musí mít dar hodnotu alespoň 1 000 Kč); dar lze předat ve více splátkách, které jednotlivě tento limit nedosahují, podstatná je souhrnná částka v rámci jednoho daru (jedné smlouvy, jedné dohody, jednoho potvrzení o poskytnutém daru – viz též Příklad v Pokynu GFŘ D-59 k § 20 odst. 8 bod 3);
–
obdarovaný je právnickou osobou (dary poskytnuté fyzickým osobám zde rozebírat nebudeme);
–
obdarovaný má sídlo v ČR, na území EU, EHS nebo Ukrajiny; přitom osoby se sídlem na Ukrajině byly pouze přechodně přidané na období do konce roku 2023 zákonem č. 128/2022 Sb.;
–
dar je poskytnut pro jeden (popř. i více) z vyjmenovaných účelů, a to:
–
libovolné právnické osobě na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, tělovýchovné a sportovní,
–
přechodně též na obranné úsilí Ukrajiny (pouze do konce roku 2023),
–
registrované církvi nebo náboženské společnosti na náboženské účely,
–
politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost,
–
obcím, krajům a organizačním složkám státu, a to na libovolný účel;
–
dárce musí mít základ daně před uplatněním darů (ř. 250 daňového přiznání) dostatečně velký; všechny poskytnuté dary splňující ostatní podmínky může uplatnit pouze do souhrnné výše 30 % ze základu daně; uvedených 30 % je přitom přechodná výjimka pro roky 2020–2023 (přesněji pro zdaňovací období ukončená do 29. 2. 2024), obecně lze dary uplatnit pouze do výše 10 % ze základu daně. Pokud by dar (nebo součet všech darů) byl vyšší než uvedená mez, může dárce uplatnit pouze část daru. Poplatník, který poskytl dar vyšší než 2 000 Kč a uplatnitelná částka je u něj nižší než 2 000 Kč, může tuto částku uplatnit.
Viz též § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a § 1 a 2 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Odčitatelnou položkou tedy není jakýkoli dar neziskové organizaci, resp. jakýkoli dar na veřejně prospěšný účel, ale pouze dary výše uvedené. Například dar na protidrogovou prevenci nebo na snižování nezaměstnanosti v regionu, popř. dar ve výši 1 500 Kč na jakýkoli účel uplatnit nelze.
Pokud by dárce měl základ daně (na ř. 250 daňového přiznání) 300 tisíc Kč, může v roce 2023 uplatnit z daru 90 tisíc Kč (uvádí na ř. 260) a v roce 2024 (pokud nedojde ke změně zákona) jen 30 tisíc Kč.
Obdarovaný – účtování
Obdarovaný má vícero možností, jak o přijatých darech účtovat.
Takzvaně
„rozvahově“,
tj. v okamžiku inkasa, resp. uzavření smlouvy považovat dar za zvýšení jmění:
získání daru
|
221 (211), resp. 378/901
|
100 000 Kč
|
Zde je vhodné pro přijaté dary vyčlenit na účtu 901-Jmění zvláštní analytiku, popř. rovnou přeúčtovat přijaté dary do fondu na účet 911-Fondy, ať už následným zápisem 901/911, nebo přímo užitím účtu 911 místo 901. Dle názoru autora se přitom nemusí jednat o fond vytvořený z rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku (a uvedený ve stanovách nebo obdobném dokumentu), ale o fond jakožto účetní metodu z rozhodnutí osoby odpovědné za účetnictví. Tato metoda je dle názoru autora nejvhodnější a lze ji užít nezávisle na tom, na co bude dar užit. V nově připravovaném zákonu o účetnictví se předpokládá, že bude předepsanou metodou s tím místo účtu Jmění, resp. Fondů zaveden Účet účelově určených prostředků.
V okamžiku, kdy je dar využit na
krytí nákladů
příjemce, je vhodné spotřebu daru účtovat do výnosů jako rozpuštění fondu nebo ostatní výnosy:
užití daru
|
911/648, resp. 901/649
|
100 000 Kč
|
Současné účetní metody toto rozpuštění do výnosů nepřikazují, z účetního hlediska je tedy možné nesledovat, kdy je na co konkrétní dat užit, a neúčtovat dar do výnosů v žádném okamžiku (účet Jmění nebo Fondů bude stále narůstat). Účetní jednotka tak může dosahovat ztrát, aniž by se zmenšovalo její jmění, nebo zvyšovat své jmění, aniž by vykazovala zisky, což dle názoru autora není vytváření věrného a poctivého obrazu dle § 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“). Z daňového hlediska (viz dále) toto sledování užití daru v určitých případech nutné je.
V případě, že dar bude užit
na pořízení dlouhodobého majetku
nebo jeho technické zhodnocení, lze do výnosů rozpouštět pouze částku ve výši odpisů a zachovat tak neutrální výsledek hospodaření. Viz § 38 odst. 10 Vyhlášky č. 504/2002 Sb.V případě užití daru
na kapitálové dovybavení
(např. zvýšení záporného jmění, úhradu starých dluhů apod.) k rozpouštění nedochází a účtování do výnosů nenastane.Pokud by byl dar určen k dalšímu darování, bude užití daru – převod finančních prostředků dále – účtováno jako snížení fondu nebo jmění:
předání daru
|
911, resp. 901/221 (211)
|
100 000 Kč
|
Takzvaný „
výsledovkový“
způsob účtování, kdy se dar účtuje přímo do výnosů v okamžiku inkasa, lze použít pouze v případě, že je dar určen na pokrytí nákladů příjemce.
získání daru
|
221 (211), resp. 378 / 682
|
100 000 Kč
|
Při tomto způsobu účtování je tedy v okamžiku inkasa nutné vymezit přesný účel (krytí provozních nákladů), na který bude dar použit.
Pokud se účetní jednotka rozhodne účtovat dary do výnosů v okamžiku inkasa, přichází v úvahu časové rozlišení tohoto výnosu pouze v případě, že by hrozilo riziko, že při nedodržení podmínek bude muset dar vrátit. To znamená jedině v případě, kdy součástí darovací smlouvy je podmínka přikazující případné vrácení. Potom se dar časově rozliší a do výnosů bude zaúčtován až v okamžiku splnění podmínek (popř. v rozsahu, ve kterém již podmínky splnil). Samotné určení účelu daru (v darovací smlouvě) na pokrytí nákladů v následujícím účetním období bez podmínky vrácení při nesplnění není důvodem pro časové rozlišení.
Účetní jednotka se přitom může ve svých směrnicích rozhodnout některé dary účtovat „výsledovkově“ a některé dary „rozvahovým“ způsobem.
Stejně jako u dárce v případě sepsání závazné darovací smlouvy vzniká otázka, zda účtovat o přijetí daru již v okamžiku sepsání smlouvy a evidovat pohledávku, či nikoli a stejně jako u dárce může toto mít vliv na kurzové rozdíly a období, kdy dar zdanit, pokud není využito osvobození.
Obdarovaný – zdanění
Nezávisle na způsobu účtování je potřeba daňové důsledky daru posoudit v období jeho přijetí. Pokud je dar určen na kapitálové dovybavení nebo pořízení dlouhodobého majetku, neovlivňuje hospodářský výsledek (je účtován „rozvahově“), nevstupuje do základu daně a ZDP nepožaduje, aby si poplatník o tyto dary zvýšil základ daně.
Pokud se jedná o dar určený na pokrytí nákladů, který je zaúčtován „rozvahově“, pak sice nevstupuje do hospodářského výsledku, ale dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP je nutné (pokud by se nejednalo o osvobozený dar) o hodnotu tohoto daru zvýšit základ daně (neboli dar zdanit přesto, že není ve výsledku hospodaření obdarovaného). Pokud je zaúčtován do výnosů, vstupuje do hospodářského výsledku, nicméně je možné jej v některých případech osvobodit.
Toto osvobození je možné, pokud je dar určen na některý z účelů, u kterých si dárce může dar uplatnit jako odčitatelnou položku (viz výše). Přitom ostatní podmínky (např. minimální výše 2 000 Kč) splněny být nemusí. Příjemce však osvobození využít nemusí a může přijatý dar zdanit. Zde je tedy zřejmé, že i při rozvahovém způsobu účtování by měl mít obdarovaný jasno o účelu, na který dar přijme, a podle toho postupovat. Obecně tedy neplatí, že by bylo možné jakýkoli přijatý dar spolku, ústavu nebo jiné neziskové organizace osvobodit, vždy je nutné ověřit účel, na který bude použit. Převládá zde širší (benevolentnější) výklad, kdy dar na sportovní účely lze využít nejen přímo, např. na pronájem sportoviště, úhradu trenéra, pořízení sportovního vybavení a oblečení apod., ale i na volněji související výdaje, jako je doprava na sportovní akci, ubytování na ní, včetně souvisejících režijních nákladů, včetně např. nákladů na zaúčtování a správné zdanění těchto položek.
Důvodem, proč řada účetních jednotek nevyužívá možnost osvobození darů, je ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, ze kterého vyplývá daňová neuznatelnost nákladů hrazených z osvobozených darů, a to i u nákladů, které by byly při hrazení z jiných zdrojů daňově uznatelné.
Pro řadu účetních jednotek je tedy osvobození od daně jen zdánlivé, protože jim sice sníží základ daně v okamžiku přijetí daru, ale v okamžiku použití na pokrytí nákladů se základ daně o stejnou částku zvýší. Základ daně tak zůstane stejný a navíc je nutné sledovat, na co byl dar použit. Přitom není zřejmé, zda k prokázání „užití daru na úhradu nákladů“ postačí formální účetní přiřazení, či je nutné prokazovat technickou možnost takovéto úhrady (např. že náklad nebyl uhrazen dříve, než byl dar inkasován, nebo z jiného účtu, aniž by mezitím došlo k převodu prostředků mezi účty, popř. zda v mezidobí mezi inkasem daru a úhradou nákladu nedošlo k vyčerpání prostředků daru na jiný účel – zda nepoklesl zůstatek účtu pod hodnotu daru). I když se obecně vyjádřené názory kloní k tomu, že postačuje formální (účetní) přiřazení nákladů k daru, konkrétní požadavky v rámci případných kontrol bývají někdy přísnější.
Z těchto důvodů je osvobození darů vhodné aplikovat pouze na situace, kdy:
–
darem lze hradit náklady jinak daňově neuznatelné (tedy hlavně u poplatníků s úzkým základem daně, kteří mají z hlavní činnosti ztrátu), nebo
–
dar se prokazatelně přesouvá do dalších období a jeho zdanění ve stávajícím období by zvyšovalo výslednou daňovou povinnost – potom je totiž šance, že jeho použití v následujícím období sice ovlivní základ daně, ale nezpůsobí povinnost platit daň (např. z důvodů možnosti snížení o odčitatelnou položku).
Přitom rozhodnout se o osvobození daru lze i jednotlivě (pro každý dar samostatně – nejedná se o obecnou zásadu, kterou by poplatník zakotvoval do jakýchkoli interních směrnic a byl jí do budoucna pro další dary vázán). Výkladově je zde shoda, že osvobodit nelze část daru (a část zdanit). Rozhodnutí o osvobození není možné po termínu pro podání řádného daňového přiznání měnit, tedy není možné v dodatečném daňovém přiznání uplatňovat osvobození daru, který se poplatník rozhodl v řádném přiznání zdanit, a není možné zdaňovat v dodatečném přiznání dar, který byl v řádném osvobozen. Poněkud nešťastně však daňová zpráva nedává poplatníkovi prostor na vyčíslení darů, které se rozhodl osvobodit.
Pokud poplatník hodlá zdanit dar, který při inkasu neúčtoval do výnosů, zvyšuje si základ daně na řádku 30 daňového přiznání. Pokud hodlá využít osvobození, v přiznání jej nikde neuvádí. Pokud poplatník hodlá zdanit dar zaúčtovaný do výnosů, v přiznání nic neuvádí. Pokud tento dar chce osvobodit, snižuje si základ daně na řádku 109. Technickým problémem je, že teoreticky může být přijatý dar i součástí ztrátového poslání, a tudíž vůbec není předmětem daně (je vyloučen na řádku 101) a k rozhodnutí, zda je nebo není osvobozen, při sestavování řádného přiznání nedošlo. Z důvodů zamezení případných sporů, zda při následném doměření daně (dodatečným daňovým přiznáním nebo v důsledku daňové kontroly) má být dar osvobozen, doporučuje autor i v tomto případě vyloučit dar v přiznání na řádku 109, a ne na řádku 101.
Pokud poplatník rozpouští dar do výnosů v jiném období, než jej inkasoval, tento výnos již nezdaňuje. Jedná-li se o dar při inkasu zdaněný, pak tomu tak je dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP – vynětí již jednou zdaněného příjmu. Pokud se jedná o dar osvobozený nebo dar, který nebyl předmětem daně, pak nevstupuje do základu daně z důvodů, že se účtuje o výnosu souvisejícím s příjmem, který je osvobozen nebo není předmětem daně.
Potvrzení o daru pro daňové účely
Pokud si dárce chce uplatnit dar na snížení základu daně, musí správci daně prokázat, že poskytl dar splňující podmínky pro odčitatelnou položku. Přitom ze samotné darovací smlouvy, i když je písemná, nemusí být vždy patrné, zda příjemce dar užil na některý z výše uvedených účelů (viz část „Dárce zdanění“). Z tohoto důvodu je potřeba, aby obdarovaný vystavil dárci potvrzení s potřebnými údaji. Potvrzení nemá předepsané formální náležitosti, nicméně je důležité, aby obsahovalo jednoznačné určení dárce a obdarovaného, datum předání daru, jeho výši a účel, na který je dar určen. Pokud obdarovaný při formulaci účelu užije terminologii ze zákona, minimalizuje tím případné pochybnosti správce daně, zda se jedná skutečně o dar snižující základ daně dárce.
Zdravý život, z. s., vystavil dárci potvrzení s textem: „Zdravý život, z. s., se sídlem… IČO… zastoupený… tímto potvrzuje, že dne… přijal od ABC, s. r. o., peněžitý dar ve výši 100 tisíc Kč, který použil na nákup cihel a úhradu zedníka pana Váni.“ I když je účel zcela jednoznačně určen, nevyplývá z něj souvislost se sportem, a proto s. r. o. požadovala změnu formulace: „… který použil na sportovní a tělovýchovné účely (konkrétně výstavbu nového sportoviště)“.
Hromadné oslovení potencionálních dárců a veřejná sbírka
Dle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o veřejných sbírkách“), nesmí právnická osoba v rámci fundraisingu oslovovat plošně širokou veřejnost za účelem získání daru pro veřejně prospěšné účely. Co je veřejně prospěšným účelem, česká
legislativa
neurčuje a veškeré pokusy o jeho specifikaci v letech 2013—2017 skončily vyjádřením zákonodárce, že definice tohoto pojmu není pro legislativní účely potřebná. Jediným vodítkem tak zbyl § 306 občanského zákona: „
Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak.“
Povinnost vybírat prostředky prostřednictvím registrované sbírky tedy nevzniká, pokud:
–
příjemcem darů (vybírajícím) je fyzická osoba;
–
oslovena je pouze uzavřená skupina (zaměstnanci společnosti, účetní, členové komory auditorů);
–
prostředky jsou určeny na dobročinný účel (podpoře konkrétní osoby nebo skupiny osob), na provozování podnikání nebo jiné výdělečné činnosti apod.
Veřejnou sbírku nelze zaměňovat s transparentním účtem. Veřejnou sbírku lze realizovat inkasováním na transparentní účet, ale transparentní účet lze založit a používat i na jiné účely. Jedná se o běžný účet, který se od ostatních odlišuje pouze tím, že informace o pohybech na účtu poskytne banka nejen vlastníku, ale komukoli, kdo si je vyžádá, a to za zpětné období, které si určí vlastník, popř. které určí banka podmínkami daného transparentního účtu. Transparentní účet umožňuje dárci sledovat pohyby peněz (účty, na které peníze odcházejí a ze kterých přicházejí), nepodává však informaci o účelu platby a případný text u platby má nezávazný charakter a není průkazním prostředkem. Přesto se jedná o prostředek, jak zvýšit věrohodnost, že peníze jsou použity deklarovaným způsobem (na oznámený účel). Veřejná sbírka podléhá kontrole a organizátor musí umět kontrole vždy prokázat účel použití prostředků ze sbírky.
Pokud jsou dary vybírány hromadně v případě, kdy není potřeba ohlásit veřejnou sbírku, jsou všechny důsledky shodné jako v minulé kapitole – v případě individuálního oslovení dárce.
Pokud jsou dary vybírány prostřednictvím veřejné sbírky, pak výrazným rozdílem je, že z vybraných prostředků prostřednictvím sbírky lze na režijní náklady související s výběrem prostředků (propagaci, vlastní výběr prostředků, evidenci, zaúčtování) užít maximálně 5 % z hrubého výtěžku a minimálně 95 % musí být použito přímo na deklarovaný účel. V případě sbírky konané po delší období lze ušetřené režijní prostředky v jednom období převést do následujícího období a vyčerpat o to více v následujícím období, nelze však přečerpat – utratit více než 5 % s tím, že se v následujícím období použije o to méně. Tedy poměr režijních nákladů uhrazených ze sbírky počítaný kumulativně od začátku sbírky nesmí v žádném období přesáhnout 5 %. Na rozdíl od toho v případě individuálních darů, které nejdou přes veřejnou sbírku, není určeno, jaká část tohoto daru musí jít přímo na specifikovaný účel a jaká část může pokrýt související režijní náklady na vybírání darů. V praxi bývá toto procento občas výrazně vyšší.
V případě, že by byla široká veřejnost oslovena přispět na veřejně prospěšný účel bez registrace veřejné sbírky, může organizátor dostat pokutu až 500 000 Kč [§ 25a odst. 2 zákona o veřejných sbírkách) a může být po něm požadováno, aby na deklarovaný účel použil minimálně 95 % hrubého výtěžku sbírky.
Příklad 2
Spolek Zdravý život, z. s., se rozhodl oslovit s prosbou o dary širší veřejnost, a proto dle § 4 zákona o veřejných sbírkách oznámil příslušnému krajskému úřadu úmysl konat sbírku a obdržel osvědčení. V rámci sbírky inkasoval 597 000 Kč.
Účetnictví a zdanění u dárců
Z účetního a daňového hlediska není u dárce rozdíl, zda poskytne finanční dar individuálně nebo formou veřejné sbírky. Darování prostřednictvím sbírky může zajistit větší jistotu skutečného použití daru na deklarovaný účel a tím lepší průkaznost, že se jedná o odčitatelnou položku (dary do sbírek nebývají finanční správou zpochybňovány). Již samotné odeslání finančních prostředků na účet sbírky deklaruje účel převodu – poskytnutí daru v souladu s vyhlášenou sbírkou. Naopak pokud omylem pošle platbu faktury dodavateli na chybný účet, který je registrován jako účet sbírky, bude obtížné prokazovat, že se jednalo o platbu faktury, a nikoli o dar a že došlo pouze k chybě při odesílání finančních prostředků.
Účetnictví u příjemce
Příjem finančních prostředků formou sbírky je účtován rozvahově
příjem do sbírky
|
221 (211)/901 nebo 911
|
597 000 Kč
|
Vzhledem k povinnostem prokazovat užití prostředků je zde nutné sledování těchto prostředků odděleně, např. vytvořením analytického účtu jmění nebo samostatného fondu.
Bankovní úroky připsané na tomto účtu nejsou výnosem organizátora sbírky, ale jsou součástí hrubého výtěžku sbírky, je proto vhodné je účtovat následovně:
bankovní úroky
|
221/901
|
3 000 Kč
|
Jelikož sbírka byla určena přímo pro organizátora, je dle názoru autora nejvhodnější zaúčtovat celé využití sbírky přes náklady a výnosy:
náklady pokryté sbírkou
|
5xx/221, 211, 321…
|
600 000 Kč
|
pokrytí nákladů
|
901/649
|
600 000 Kč,
|
(s tím, že ani přímé snižování jmění nebo fondu není v rozporu s vyhláškou č. 504/2002 Sb.).
Je však nutné vhodným způsobem (např. pomocí střediskového účtování) oddělit přímé užití (např. na zvyšování zdravotní úrovně života široké veřejnosti) od nákladů spolku souvisejících s vybíráním těchto prostředků. Přitom pro účely posouzení, zda byly naplněny podmínky sbírky, bývá v praxi většinou požadována užší souvislost, a pokud účelem sbírky je např. podpora sportu, pak náklady na ubytování při sportu mohou být v některých případech sporné a náklady na posouzení daňových důsledků pravděpodobně nebudou akceptovány v rámci přímých nákladů, ale pouze v rámci 5 % nákladů na organizování sbírky.
Pokud by sbírka byla určena pro třetí osobu (čistý výtěžek sbírky se předává dál), je předání dál účtováno rozvahově a pouze část spotřebovaná na režii je výnosem organizátora:
předání výtěžku
|
901/221 (211)
|
570 000 Kč
|
náklady na organizaci
|
5xx/221, 211, 321…
|
30 000 Kč
|
pokrytí organizačních nákladů
|
901/649
|
30 000 Kč
|
Pro konečného příjemce se jedná o dar ze sbírky, který může zaúčtovat jedním ze způsobů v 1. části.
Zdanění u příjemce
U darů vybraných prostřednictvím registrované sbírky lze vždy uplatnit osvobození u příjemce, a to jak u organizátora, tak u konečného příjemce. To platí i v případě, kdyby u obdobně vybraného daru individuálně nebylo možné osvobození uplatnit, což v praxi nastává zřídka. Osvobozeny jsou i úroky z účtu, na kterém se příspěvky vybírají a uchovávají.