Svěřenský fond

Poslanecká sněmovna v současné době projednává novelu daňového řádu. Jedná se o návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky. Mezi několik desítek zákonů, k jejichž změně má dojít, zařadila vláda i změny dopadající do oblasti daňového procesu. Cílem je podle Ministerstva financí zpřesnění některých základních definic a reakce na poznatky z aplikační praxe a poslední rozhodovací praxe vrcholných soudů. Pokud bude návrh zákona schválen, má být většina změn v rámci daňového řádu účinná od 1. července 2025.

Majitel pan Novák vlastní skupinu firem; pan Novák vložil část nemovitého majetku (byty) do svěřeneckého fondu; tyto byty pronajímá za 1/4 nájemného zaměstnancům skupiny. Dotazy: 1) vzniká nepeněžní příjem ve výši 3/4 obvyklého nájemného těmto zaměstnancům v souladu s § 6 odst. 3 ZDP (s nutností zdanění DZČ, SP, ZP), když ale povinnost zdanění leží na zaměstnavateli (subjekt ze skupiny firem), 2) představuje výše uvedené pro svěřeneckého správce nějaké riziko?

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 619/24.04.24 Mgr. Zenon Folwarczny, daňový poradce č. 3661 Cílem je nastolit větší jistotu pro rodiny zakladatelů zahraničních trustů, nadací a obdobných struktur při zdanění v ČR. Příspěvek řeší praktickou aplikaci kritérií srovnatelnosti svěřenského fondu (dále jen „SF“) podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „OZ “) na modelovém příkladu srovnatelného institutu dle zahraničního práva.

Společnost s r. o. (neplátce), zabývající se 30 let pronájmem nemovitostí (osvobozená plnění), má jediného společníka, od roku 2023 jako svěřenského správce svěřenského fondu. Nerozdělený zisk s. r. o. je 10 mil. Kč, závazek vůči společníkovi je 3 mil. Kč. Společník (SF) chce odkoupit jednu z nemovitostí, aktuálně oceněnou znaleckým posudkem na 6 mil. Kč. Jsou splněny podmínky: 100% podíl na ZK, 12 měsíců držení, s. r. o. není v likvidaci, podíl nebyl nabyt koupí závodu, příjemce je skutečný vlastník. 1) Lze započíst kupní cenu s výplatou nerozděleného zisku, případně i s dluhem vůči společníkovi? 2) Platí, že s. r. o. je osvobozena od 15% srážkové daně z vyplaceného podílu na zisku (vztah matka–dcera)? 3) Jak je to s daní z příjmů z prodeje majetku z pohledu s. r. o.?

Poděkování za pomoc s přípravou příspěvku patří Václavu Čepelákovi, koncipientovi v BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář. Tento koordinační výbor má za cíl nastolit větší jistotu zejména pro rodiny zakladatelů...

V s. r. o. byl jediný společník XY. Tento XY založil v 6/2023 Svěřenský fond, který začal být ze 100% společníkem s. r. o. Vzhledem k tomu, že s. r. o. vygenerovala v minulosti zisk, převádí v 12/2023 zisk do svěřenského fondu. Je velice pravděpodobné, že svěřenský fond bude v s. r. o. společníkem i nadále, tedy více než 12 měsíců. 1) Na jaké účty má být převod do svěřenského fondu v s. r. o. zaúčtován a má nějaký vliv na daně v s. r. o. na daně? 2) Pokud si bude XY ze svěřenského fonud tento podíl na zisku vyplácet, jaký vliv bude mít tato výplata ve svěřenském fondu na daně?

Podstatou svěřenského fondu je, že zakladatel svěřenského fondu vyčlení majetek ze svého vlastnictví a svěří ho svěřenskému správci k určitému účelu, a to na základě smlouvy nebo pořízením pro případ smrti, přičemž svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. U svěřenského fondu rozeznáváme tři osoby – zakladatel, svěřenský správce a obmyšlený. V článku si ukážeme jednak právní řešení svěřenského fondu dle § 1448 až 1474 občanského zákoníku a jednak daňové řešení související s činností svěřenského fondu a daňové řešení plnění obmyšlenému ze svěřenského fondu.

Fyzická osoba má pohledávku za nesplacenou část kupní ceny za prodej podílu v s. r. o. - prodej se uskutečnil po uplynutí časového testu. Tuto nesplacenou část (vysoce překračuje limit 5 milionů Kč a očekává se postupné splácení) vloží do svěřenského fondu (obmyšlené jsou děti). Podléhá tento vklad u zakladatele hlášení o bezúplatném příjmu? Musí svěřenský fond vyžadovat úrok z prodlení?

    Zdanění a fungování svěřenského fondu v České republice Ing. Michal Dvořák V prvé řadě je důležité si definovat, jakým způsobem se svěřenským fondem z daňového a právního hlediska...

Byl založen soukromý svěřenský fond. Správce SF vložil počáteční vklad 1 000 Kč. Kromě tohoto vkladu žádné jiné operace během roku 2022 neproběhly. Jak bude vypadat účtování v tomto roce (2022), stačí jen 1 zápis o vkladu? Proti kterému účtu na straně dal se zaúčtuje vklad?

Svěřenský fond (dále také SF) se považuje za PO, tudíž daň z příjmů by měla činit 19%. Pro obmyšlené pak platí 15% srážková daň z příjmu ze zisku SF. Pokud se jedná o plnění z majetku SF, který do fondu vyčlenil blízký příbuzný, neplatí se ničeho. Chápeme tento legislativní základ správně? Pokud obmyšlený bydlí v nemovité věci, kterou do něj vyčlenila osoba blízka, vzniká mu povinnost odvadět daň z příjmu? My se domníváme, že nikoliv, protože se jedná o plnění z vyčleněného majetku, nikoliv z plodů. Jedná se nám zejména také o to, jak v rámci svěřenského fondu řešit efektivně investice do nemovitosti, zejména co se týče odpisů, apod. A celkově na co je dobré se u SF zaměřit a co neopomenout?

V českém právním prostředí nepředstavuje institut svěřenského fondu již žádnou novinku, přesto se však praxe spojená s jeho využíváním a jakási tradice vytváří velmi pomalu. Inspiraci k nalezení odpovědí na otázky, které český právní řád jednoznačně zodpovědět prozatím nedokáže, lze však hledat v zahraničí, kde se institut trustu těší značné oblibě. V první řadě je vždy záhodno nahlédnout do trustové úpravy obsažené v občanském zákoníku kanadské provincie Quebec, která českým zákonodárcům posloužila jako inspirační vzor. Quebecká právní úprava prošla mnohými změnami, než v devadesátých letech minulého století ustálila institut trustu do současné podoby. Jedním z důvodů byla potřeba vhodné a dostatečné modifikace tradičního common law trustu tak, aby mohl být implementován do prostředí kontinentálního práva. Ačkoliv trust, jak je upraven v anglosaských zemí, se vzhledem k rozdílnosti samotného právního systému vyznačuje odlišným koncepčním pojetím vlastnictví k majetku vyčleněného do trustu, lze se i touto úpravou do jisté míry inspirovat. Konec konců původem quebecké trustové úpravy, a tedy i české úpravy svěřenských fondů je právě původní common law trust. V evropských zemích dochází k pozvolnému zavádění trustů a trust-like struktur do právních řádů, čemuž měla napomoci i Haagská úmluva o právu uplatnitelném na trusty a jejich uznávání z roku 1985. Vedle Velké Británie jsou evropskými průkopníky trustů zejména Lichtenštejnsko a Francie.

Fyzická osoba (FO) jako zakladatel svěřenského fondu (SF) vlastnila dva byty. V jednom bydlí FO s rodinou (byt A), druhý byt slouží k bydlení (bezplatnému) matce FO (byt B). FO byt A vložila so SF a byt B do SF prodala. Je nám jasná vstupní a pořizovací cena obou bytů u SF pro účely účetnictví a daně z příjmů. Otázka směřuje k účetním a daňovým odpisům a účetní a daňové zůstatkové ceně u obou bytů u SF: 1) Bude SF jako účetní jednotka účetně odpisovat oba byt, když nejsou užívány pro ekonomickou činnost, ale bezplatně je užívá rodina? 2) Je zřejmé, že v případě bezplatnému využívání bytů rodinou, nemůže tyto byty SF daňově odpisovat. Jak se stanoví daňová zůstatková cena bytů v případě, že tyto byty SF po nějaké době prodá a zrealizuje příjem podléhající DPPO? Třetí otázka se týká matky FO, která užívá bezplatně byt B. Bude i v tomto případě nepeněžní příjem (fiktivní nájemné) u matky osvobozen, tj. v situaci, kdy byt nebyl do SF vložen, ale prodán? Tzn. obecně pokud SF pořídí byt koupí, který následně bude využívat členové rodiny FO (a i samotná FO/zakladatel) v řadě přímé, je možné u těchto fyzických osob aplikovat osvobození od DPFO stejně jako v případě, kdy je by to fondu zakladatelem vyčleněn a vložen?

Ode dne, kdy nabyly účinnosti právní předpisy implementující do českého právního řádu institut svěřenského fondu, včetně souvisejících daňových předpisů, uplynulo již více než 8 let. Svěřenské fondy se během té doby staly oblíbeným nástrojem při strukturaci majetku a mezigeneračních obměnách. I přesto při zdanění svěřenských fondů či výplat z nich stále vyvstávají otázky, s nimiž se daňoví poplatníci musí vypořádat, ačkoli na ně právní předpisy ani soudní praxe nedávají jednoznačnou odpověď. Výkladovým vodítkem v těchto situacích tak mohou daňovým poplatníkům být alespoň zápisy z Koordinačních výborů s komorou daňových poradců, k nimž je zveřejňováno stanovisko Generálního finančního ředitelství (dále jen GFŘ).

1. Srovnatelnost zahraničních trustů a trustových struktur se svěřenským fondem 1.1. Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění a sjednocení přístupu k posuzování srovnatelnosti zahraničních trustů a zahraničních trustových...

Prosím o uvedení paragrafů, které se týkají svěřenských fondů u zákona o DPH, zákona o dani z nemovitosti a daň z nabytí nemovitých věcí

Podléhá majetek ve svěřenském fondu vypořádání v dědictví? Matka by chtěla zabezpečit svou nezletilou dceru, a chtěla by tak vytvořit svěřenský fond. V době zletilosti dcery si může čerpat z fondu. Do fondu vyčlení nemovitost. Musí být svěřenský fond plátcem DPH?

Prosím o uvedení ustanovení zákona o daních z příjmů, které se týkají svěřenských fondů.

Svěřenské fondy a společníci sdružení ve společnosti jsou dvě zcela odlišné entity, které mají společné pouze to, že pravidla jejich fungování upravuje občanský zákoník. Jsou však subjektem dalších právních předpisů, z nichž se budeme věnovat nepříliš frekventované, avšak zajímavé oblasti, a to vedení účetnictví.

V běžném životě má veškeré nakládání s penězi či majetkem určité daňové dopady a nejinak je tomu i v případě svěřenských fondů a souvisejících transakcí. Pojem svěřenský fond je v tuzemském právním systému zakořeněn od novely občanského zákoníku v roce 2014, ale přesto se jedná na první pohled o velkou neznámou. Za částečně nedůvěřivým pohledem na svěřenské fondy může stát samotné pojmenování fond (naopak v anglosaském právu je užíváno označení „trust“ – v překladu „důvěra“) nebo zažitý předpoklad zakrývání skutečného vlastnictví. Je pravdou, že svěřenský fond nemá klasickou právní subjektivitu (za povinnosti zodpovídá svěřenský správce), nicméně dle výkladu finanční správy má takzvanou daňovou subjektivitu. Z toho vyplývá, že je povinen se k daním registrovat, přiznávat i je platit (s určitými specifiky) jako běžné obchodní korporace – jedná se o daňový subjekt. Vzhledem k tomu, že svěřenské fondy nemají sídlo, není tak možné určit jejich místní příslušnost, a proto byl správcem daně stanoven Finanční úřad pro hlavní město Prahu, konkrétně Územní pracoviště pro Prahu 7 (neplatí pro daň z nemovitých věcí).