588/24.11.21
Srovnatelnost zahraničních trustů a trustových struktur se svěřenským
fondem
Ing.
Helena
Navrátilová,
daňový poradce, č. osv. 133
1. Srovnatelnost zahraničních trustů a trustových struktur se svěřenským
fondem
1.1. Cíl příspěvku
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění a sjednocení přístupu k posuzování srovnatelnosti
zahraničních trustů a zahraničních trustových struktur (dále „trust“) obdobných svěřenskému fondu, a
to s ohledem na možnost aplikovat na majetek vkládaný do zahraničního trustu a plynoucí ze
zahraničního trustu do rukou českých daňových rezidentů příslušná ustanovení
zákona o daních z příjmů.
Tento příspěvek navazuje na KOV 421/26.02.14 Výklad pojmu svěřenský fond ve vztahu k
zahraničním srovnatelným jednotkám. Od projednání uvedeného příspěvku došlo ke zpřesnění a doplnění
některých ustanovení zákona o daních z příjmů
(„ZDP“) týkajících se svěřenského fondu a
podstatně se rozmnožily zkušenosti s přeshraničními vztahy se zahraničními trusty. Kromě toho nová
pravidla týkající se svěřenských fondů a zahraničních trustů byla vtělena do dalších českých
právních předpisů.
1.2. Východiska
Česká republika otevřela otázku uznání trustů už tím, že v
občanském zákoníku účinném od 1. 1. 2014 dosti podrobně
upravila svěřenský fond1). Na tento nový institut reagovala i novela
zákona o daních z příjmů účinná od 1. 1. 2014. Došlo
tak k rozšíření možných právních forem správy, převodu a případně přechodu, majetku mezi poplatníky
v tuzemsku i ve vztahu k zahraničním osobám. Čeští daňoví rezidenti se stávají zakladateli nebo
beneficienty tuzemských svěřenských fondů i trustů.
Svěřenský fond představuje autonomní, oddělený samostatný majetek (a dluhy vzniklé při
správě majetku) určený k vymezenému účelu. K jeho zřízení je třeba, aby zakladatel vyhotovil statut,
svěřenský fond byl zapsán do evidence svěřenských fondů a svěřenský správce se ujal správy majetku.
Svěřenský správce je povinen postupovat podle předem daných, zákonem vymeze