Vlastní kapitál

Jediný společník vloží nemovitost do a. s. jako příplatek k vlastnímu kapitálu a. s. Tuto společnost vlastní více než 3 roky. Následně společnost prodá. Pokud by k tomuto došlo v s. r. o., tak ZDP v § 4 odst. 1 s tím, že došlo k nepeněžitému vkladu vlastního kapitálu tak osvobození neplatí a časový test běží znovu. U cenného papíru, akcie osvobozené podle § 4 odst. 1 písm. x) žádná tato podmínka není. Je tento prodej osvobozený?

Z jakých účtů se v s. r. o. skládá vlastní kapitál, můžete uvést nějaký příklad?

Otec, jehož syn je společníkem a zároveň jednatelem, půjčí do společnosti syna peníze. Společnost mu hradí úroky. Je otec spojenou osobou pro účely testu nízké kapitalizace? Máme totiž záporný VK, takže řešíme, zda úroky budou daňové či nedaňové. 

Fyzická osoba vede účetnictví. Výběrem hotovosti z pokladny pro osobní spotřebu bude mít stav účtu 491-Účet individuálního podnikatele na konci účetního období kladný zůstatek a v rozvaze na řádku základní kapitál zápornou hodnotu. Je účtování správné?

Město založilo dceřinou společnost - s. r. o. Město je 100% vlastník. V roce 2001 vložilo jako nepeněžní vklad nemovitost, oceněnou na základě znaleckého posudku. Nyní by chtělo tuto nemovitost vrátit. Uvažují o snížení vlastního kapitálu oproti vyjmutí nemovitosti z s. r. o. Co vše je třeba udělat a jaké bude mít tato akce daňové a účetní důsledky?

Dne 1. 1. 2021 nabude účinnosti novela zákona o obchodních korporacích (zákon č. 33/2020 Sb. ). Zákon nepřináší žádnou stěžejní novinku, nicméně upřesňuje a částečně také přepracovává pravidla v řadě oblastí. Z pohledu „ekonomické sféry“ jsou některé úpravy pro praxi podstatné. Postupně se formou výkladu a praktických příkladů v jednotlivých dílech seznámíme s novelizovanými podmínkami pro výplatu podílů na zisku a z jiných vlastních zdrojů, poskytování záloh na podíly na zisku, se změnami ve zprávě o vztazích a s novinkami v oblasti ukládání údajů účetní závěrky do sbírky listin.

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku věnovanému účetní závěrce za rok 2019. Tentokrát se zaměříme na další účetní výkazy a přílohu.

Náš článek uvádí čtenáře do problematiky investování, strategie investování, druhů investic, zejména finančních investic a jejich dopadu na prosperitu nebo naopak na úpadek ekonomického subjektu. Jsou zde vysvětleny rozdíly mezi reálnými a finančními investicemi. Dále se věnujeme stručnému popisu funkce cenných papírů, jejich rozdělení podle podoby, převoditelnosti a formy. Cenné papíry představují hlavní druh finanční investice. Cenný papír jako nositel hodnoty s sebou nese investiční, spekulační a cirkulační funkci. V druhé části příspěvku se zamýšlíme nad kritérii investičního rozhodování a uvádíme výpočty budoucích výnosů. Tento článek si klade za cíl přispět k lepší orientaci ve sféře financí, finančního investování, schopnosti vypočítat si možné dopady investic, stanovit si základní finanční parametry jako je výnosnost, riziko a likvidita pro finanční a investiční rozhodování.

Účetní předpisy jsou na rozdíl od daňových již poměrně liberální a ani při zohlednění podpůrných Českých účetních standardů rozhodně nevedou účetní „za ručičku jedinou možnou úzkou pěšinkou“, ale často umožňují více variantních postupů, nebo některé dílčí účetní problémy vůbec neřeší. A to bývá v praxi problém.

Léta letoucí sestávala účetní závěrka ze dvou standardizovaných účetních výkazů, které stroze v číslech, avšak jednotně a přehledně, vypovídaly: o stavu majetku a závazků (Rozvaha neboli podle historického názvosloví Bilance), a o výnosech a nákladech (Výkaz zisku a ztráty alias Výsledovka). V praxi často odbývanou třetí povinnou součástí byla a je Příloha, která upřesňuje záplavu čísel obou výkazů a přidává další ekonomicky významné podrobnosti o účetní jednotce. S malou výjimkou tzv. vybraných účetních jednotek bylo možno – dobrovolně – účetní závěrku doplnit o Přehled o peněžních tocích (cash-flow) a Přehled o změnách vlastního kapitálu. Od roku 2016 se oba posledně zmíněné přehledy staly povinnými pro obchodní společnosti, s výjimkou „malých“ a „mikro“ účetních jednotek – kterých je ale naštěstí většina. Za toto zpřísnění nemohou čeští zákonodárci, museli převzít, resp. transponovat, do našich účetních předpisů Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. 6. 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků.

Zisk, respektive snaha o jeho dosažení a maximalizaci, je základním rozlišovacím znakem podnikání. Vzato zcela obecně, zisk nezjistíme z jednoho údaje, ale je třeba jej vypočíst jako rozdíl nejméně dvou položek: příjmů a výdajů. Přičemž konkrétní obsah pojmů „příjem“ a „výdaj“ záleží na tom, o jaký zisk (případně ztrátu) nám jde. V podnikatelské praxi se nejčastěji pracuje s třemi typy „zisků“ – ekonomický, účetní a daňový – a to v mnoha dílčích variantách. Nás bude zajímat jen „účetní zisk“ alias kladný výsledek hospodaření za ukončené účetní období – a to speciálně ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“). Jeho odhalení zajisté potěší každou firmu, zvláště pokud je relativně vyšší. Následně přicházejí vesměs příjemné starosti, jak s účetním ziskem naložit.