Výpověď

Máme v hlavním pracovním poměru zaměstnance, který je od 11/2023 nemocen. Nyní chce sám ukončit pracovní poměr. Trvá na tom, aby bylo ve výpovědi ze strany zaměstnance uveden zdravotní důvod. Vyplývá z toho něco pro zaměstnavatele? Např. odstupné platy? Může zaměstnanec ukončit pracovní poměr okamžitě nebo běží dvouměsíční výpovědní doba?

Za situace, kdy spolu dvě společnosti obchodují, plní si své závazky vůči správci daně, není prokázáno personální propojení nebo spojení za účelem podvodného vylákání daňové výhody na úkor státního rozpočtu a obě smluvní strany shodně potvrdí, že zdanitelné plnění jedna z nich dodala, druhá převzala a zaplatila, a tato tvrzení nejsou jinými zjištěními dostatečně zpochybněna, nelze dle Nejvyššího správního soudu diskvalifikovat z použití svědeckou výpověď pouze proto, že svědek s odstupem času není schopen odpovědět na některé konkrétní otázky správce daně.

Zaměstnanec dostal výpověď k 28. 2. 2023 s dvouměsíční lhůtou a třemi odstupnými platy z důvodu zrušení pracovního místa (zaniklo celé středisko). Tento zaměstnanec 16. 2. 2023 zemřel (není pracovní úraz). Má nárok na odstupné a případně jaké?

Pokud dá zaměstnanec výpověď z pracovního poměru, přitom se však se zaměstnavatelem dohodne, že nemusí dodržet klasickou dvouměsíční výpovědní lhůtu, nýbrž skončí již za měsíc. Jedná se v tomto případě stále o výpověď nebo o dohodu o ukončení pracovního poměru?

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o rozvázání pracovní poměru podle § 49 ZP, v textu dohody se však píše o dvouměsíčním odstupném z důvodu § 52c ZP. Má se toto považovat za dohodu o rozvázání pracovního poměru nebo za výpověď, když se toto jeví celkově jako výpověď?

Zmocněnec může zmocniteli plnou moc vypovědět a tím skončit jeho zastupování. Výpověď se doručuje daňovému subjektu a následně se výpověď plné moci oznámí správci daně.

Spol. s r. o. plánuje ukončení činnosti. Má nárok zaměstnanec, který je zároveň jediným jednatelem s.r.o. , nárok na odstupné ve výši 3 měsíčních mezd? Má dát výpověď sám sobě z důvodu ukončení činnosti s.r.o.? Hraje nějakou roli v této situaci, že již pobírá starobní důchod? 

I. Daňový subjekt má právo nahlížet do úplného soupisu písemností obsažených ve vyhledávací části spisu a právo obdržet opis či kopii takového soupisu nebo výpis z něho. Z položek soupisu týkajících se vyhledávací části musí být v každém jednotlivém případě patrno, o jakou konkrétní písemnost jde, v té míře, aby si z toho mohl daňový subjekt učinit aspoň rámcovou představu, zda konkrétní písemnosti mohou být uplatněny v řízení jako důkazní prostředek, jak s tím počítají § 65 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, včetně s tím spojeného povinného přesunu písemnosti z vyhledávací do „nevyhledávací“ části spisu v okamžik stanovený zákonem.

Kvůli epidemii koronaviru se řada zaměstnavatelů dostala do tíživé situace. Z důvodu vládních opatření se jim zúžily příjmy, stále však měli povinnosti vůči svým zaměstnancům, kteří mají nárok na mzdu. Jakým způsobem může za takových okolností dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď?

Jsou splněny podmínky pro žádost o příspěvek „Antivirus“ na zaměstnance, který má pracovní smlouvu na dobu určitou k datu 30. 4. 2020 a dodatkem bude tato smlouva prodloužena do 30. 4. 2022 (Co kdyby nebyla prodloužena)? Chtějí žádost za měsíc duben 2020.

Skončení pracovněprávního vztahu z důvodu nadbytečnosti zaměstnance není v této složité ekonomické situaci jevem nijak mimořádným, kdy jsou zaměstnavatelé touto cestou nuceni reagovat na změny, nastalé z nejrůznějších důvodů. Je pravdou, že smyslem všech změn by mělo být především zvýšení efektivity a racionalizace jednotlivých procesů, což se však ve svých důsledcích někdy nepříjemně dotýká určitého počtu a struktury zaměstnanců. Rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost zaměstnance je zakotveno v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce .

Zaměstnankyně podala k 31. 1. 2020 výpověď. Pracovní poměr měl být tedy ukončen k 31. 3. 2020. Od 15. 3. 2020 nastoupila na nemocenskou do 31. 3. 2020 a hned následně od 1. 4. 2020 nastupuje na ošetřovné z důvodu uzavření školy v souvislosti s epidemií. Pokud by na ošetřovném byla např. do 31. 5. 2020, kdy dojde k ukončení pracovního poměru? Jak je to s nárokem na dovolenou (na kolik dní by měla nárok, pokud je roční nárok 20 dní)? Započítává se ošetřovné z důvodu uzavření školy do odpracované doby pro účely dovolené?

V jednom z předchozích článků byla pozornost věnována otázce zániku závazků, a to konkrétně problematice zániku splněním smlouvy. To, že dlužník plní a věřitel plnění přijímá, je de facto ideální a nejjednodušší varianta, jak lze smluvní vztah naplnit. Často se ale setkáváme s jinými případy, na které se zaměříme v následujícím textu. Jedná se o zánik závazku dohodou, započtením, splynutím, prominutím dluhu, výpovědí a odstoupením od smlouvy.

Mezi významné pracovněprávní povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci stanovené zákoníkem práce patří tzv. nabídková povinnost, jejíž řádné splnění předtím, než bude zaměstnanci v některých případech dána výpověď z pracovního poměru, je nezbytným hmotněprávním předpokladem platnosti této výpovědi. Naopak, důsledné nesplnění nabídkové povinnosti může být, a také v řadě případů je, důvodem neplatného rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele s možnými negativními důsledky pro zaměstnavatele. Proto je třeba této problematice věnovat náležitou pozornost.

Má-li být pracovní poměr rozvázán, za nejjednodušší způsob bývá považována dohoda. Jde o dvoustranné právní jednání, což znamená, že smluvní strany se musí dohodnout jednak na tom, že pracovní poměr bude rozvázán, jednak na tom, kterým dnem se tak stane. Pro dohodu o rozvázání pracovního poměru je vyžadována písemná forma, která není-li dodržena, jde o zdánlivé právní jednání, což znamená, že se na ně pohlíží, jako by k němu nedošlo (jde tudíž o tzv. nulitní jednání).

Běh výpovědní doby má ve zdravotním pojištění u zaměstnance vliv na řešení zdravotního pojištění v tom smyslu, že ještě po dobu této výpovědní doby (tedy po dobu trvání zaměstnání) má osoba jako zaměstnanec řešené zdravotní pojištění. Ovšem od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnání skončilo, se pojištěnec již sám musí zajímat o to, aby mu ve zdravotním pojištění nevznikl problém.

Jedná se o výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce . Zaměstnanec – můj manžel, ročník 1964, dostal výpověď. U zaměstnavatele působí odborová organizace. K organizační změně došlo dne 27. 3. 2017, k 1. 4. došlo ke snížení stavu zaměstnanců. Organizační změna byla projednána s odbory 28. 3. Zaměstnavatel doručil zaměstnanci výpověď a po ukončení běhu výpovědní doby má pracovní poměr skončit 31. 5., bude vyplaceno odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. Výpověď zaměstnanec přijal dne 29. 3. Bohužel je ale od 9. 5. v pracovní neschopnosti, která bude trvat řádově několik měsíců. Zaměstnavatel zaměstnance nyní nutí k ukončení pracovního poměru k 31. 5. nějakým prohlášením s tím, že pokud bude nadále v pracovní neschopnosti a bude trvat pracovní poměr, bude pak mít nízké odstupné, a navíc si bude muset odpracovat zbývající dny výpovědní lhůty, po které byl v neschopnosti. Bude odstupné vypočítáváno z té nemocenské nebo z „bývalého“ platu, a jestli tedy má přistoupit na to, že podepíše ukončení pracovního poměru. A jak to pak bude dále, když bude v pracovní neschopnosti, dostane nějaké dávky v nemoci a od koho?

Zaměstnavatel mi dal výpověď a následně nabídnul odvolání této výpovědi, se kterým jsem souhlasil, a podepsal ho. Ve dvouměsíční výpovědní době jsem doma s tím, že mi zaměstnavatel bude platit průměrnou mzdu. Teď, když je výpověď zrušená, mám uvedeno, že mám dál zůstat doma s tím, že mi bude vyplácena průměrná mzda až do odvolání. Chtěl bych vědět, odkdy mi má zaměstnavatel začít znova přidělovat práci nebo zda se nemůže stát, že mi dá novou výpověď. Ta původní totiž byla neplatná a chtěl jsem její neplatnost napadnout soudně.

Po ukončení rodičovské dovolené (RD) jsme dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti. Ve výpovědní době jsem doma na překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Nyní jsem zjistila, že jsem těhotná. Co bude dál, jak tuto situaci řešit? Četla jsem, že se přeruší běh výpovědní doby, a ten pak doběhne až po rodičovské dovolené. Jak to ovšem bude do doby, než budu moci nastoupit na mateřskou dovolenou (MD)?

Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou a mám u svého současného zaměstnavatele odpracovaný rok a 7 měsíců. Teď jsme zjistili, že náš zaměstnavatel u nás ve městě končí (další pobočky si zachovává) a po víkendu nám dá podepsat výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou. Já jsem ale těhotná, ale těhotenskou průkazku dostanu až za týden; teď se chci zeptat: mám výpověď po víkendu podepsat? Dostanu odstupné dva měsíční platy, ale pak se asi musím přihlásit na úřad práce a tam nedostanu nic. Nebo je možnost zařídit si nějak rychle nemocenskou, a tím pádem by mi nemohl dát výpověď?