Vyživované dítě

V článku si s využitím příkladů ukážeme základní řešení uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, a to v různých situacích.

Klient uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ZTP/P mimo jiné za období 2021, 2022, 2023. V lednu 2024 bylo rozhodnuto o přiznání invalidního důchodu 3. stupně na tohoto syn, a a to zpětně od 18. narozenin, tzn. od 4/2021, včetně vyplacení. Tímto není možné uplatňovat dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může klient ponechat uplatněná daňová zvýhodnění u syna za minulé roky 2021–2023, nebo musí podat dodatečná přiznání k DPFO? Je rozhodující datum přiznání invalidního důchodu 3. stupně (1/2024). nebo datum, od kterého je zpětně důchod přiznán (4/2021)?

Kdy lze ve společnosti rozdělit příjmy a výdaje podle dohody? Manželé a dcera, žijící ve společně hospodařící domácnosti, provozují zemědělskou farmu a vedou daňovou evidenci. Musí mít všichni IČO a být plátci DPH? Manžel je majitel farmy a vede daňovou evidenci manželka je spolupracující dcera je člen společnosti (má IČO), oba jsou plátci DPH, zisk dělili každý 1/3 manžel je od roku 2023 důchodce, chce mít nižší zisk, ale dál povede evidenci. Aby mohla mít manželka s dcerou stejný podíl, musí mít manželka také IČO a být plátcem DPH?

Matka a otec třech dětí jsou rozvedení. Nejstarší a prostřední dítě bylo svěřené do střídavé péče rodičů. Rodiče si mezi sebou písemně dohodli, že uplatňovat slevu na vyživované stasrší dvě děti bude po celou dobu otec. Matce bylo nejmladší dítě soudně svěřené do výhradní péče. Jaké pořadí určí matka třetímu nejmladšímu potomkovi v Prohlášení k dani, když na první dvě děti má "N" a "N"?

Přídavek na dítě se poskytuje na nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 3,4násobek částky životního minima rodiny. Pro životní minimum rodiny viz tabulka Životní minimum. Výše přídavku se...

Zaměstnanec má dítě s bývalou partnerkou. S partnerkou ani s dítětem nežije. Nyní se oženil a tato manželka má 2 děti z bývalého vztahu. S těmito dětmi žije ve společné domácnosti. Které osoby budou jako vyživované ve vztahu k exekuci? Jeho vlastní dítě s bývalou partnerkou a současná manželka?

Chtěla bych se zeptat na novou slevu na pojistném ve výši 5%. Konkrétně by mě zajímala kategorie, kde zaměstnanec pečuje o dítě do 10 let. Znamená to, že se jedná o děti, které ještě nedovršili věku 10 let, takže devítileté a méně? Co je míněno pod pojmem pečuje o dítě? Např., že žije s rodiči ve společné domácnosti? Může tuto slevu mít manžel i manželka, když oba mají zkrácený úvazek - lze tedy uplatnit u obou zaměstnavatelů?

Zaměstnankyni byla povolena insolvence a nám jako zaměstnavateli vznikla povinnost provádění srážek ze mzdy pro insolvenci, kterou musíme vypočítat dle metodiky. Insolvenci má naše zaměstnankyně společně s manželem (společné oddlužení manželů). Společně mají 2 děti. U zaměstnankyně budeme teda odečítat: Základní nezabavitelnou částku + částku za manžela. Jak to prosím bude se dvěma dětmi? Tu si odečte pouze jeden z manželů nebo máme odečíst zaměstnankyni také částku za 2 další vyživovací osoby? Zaměstnankyně pobírá inv. důchod, pracuje u nás na zkrácený úvazek a průměrná čistá mzda činí cca 11 200 Kč. Pokud bychom odečetli nezabavitelnou částku + částku za manžela a k tomu 2 děti, tak nám vychází nulová částka ke stržení. Daňový bonus na obě děti je vyplácen manželovi. Je postup správný, tj. odečíst zákl. nezabavitelnou částku + částku za manžela + částku za další 2 vyživované osoby – děti?

V článku si s využitím příkladů ukážeme základní řešení uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2022, a to v různých situacích poplatníka jak v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak v rámci zálohy na daň a ročního zúčtování záloh u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti.

Možnost uplatnění daňového zvýhodnění a slevy za umístění dítěte v případě, kdy dítě nežije s oběma rodiči současně v jedné společně hospodařící domácnosti, je věčné téma, protože zákon o daních z příjmů tyto situace zcela jednoznačně a výslovně neupravuje. Článek poukazuje na to, že ani aplikace definice společně hospodařící domácnosti nemusí být zcela jednoznačná, o čemž svědčí rozsudky NSS čj. 8 Afs 155/2019-46 a Krajského soudu v Praze čj. 51 Af 3/2020-55 . Přesto uvedené rozsudky poskytují určitý návod, jak zmiňované položky snižující daň uplatňovat, protože základní smysl a úmysl zákonodárce je, aby příslušná položka v konkrétním měsíci byla uplatněna vždy jen u jednoho poplatníka, nikoliv u obou rodičů současně.

Jednou z problémových oblastí zdravotního pojištění je péče o dítě, kde zaměstnavatelé v přímé souvislosti řeší období mateřské dovolené, rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku, což jsou ve zdravotním pojištění „státní kategorie“. K nim můžeme přiřadit čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené, poskytnutí neplaceného volna před opětovným nástupem zaměstnankyně (zaměstnance) do zaměstnání, podmínky celodenní osobní a řádné péče a další.

Manžel-OSVČ rozděluje část svých příjmů z podnikání na spolupracující děti žijící s ním ve společné domácnosti (studenti VŠ do 26 let). Může manželka uplatnit daňové zvýhodnění na tyto vyživované děti dle § 35c zákona o daních z příjmů , pokud jsou zároveň spolupracující osoby manžela?

Moje dcera se stala v roce 2019 držitelkou průkazu ZTP. Mohu si na dceru uplatnit vyšší částku slevy na dani?

Do 30. 6. 2018 uplatňoval otec na studující dceru daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů . Dne 30. 6. 2018 se konala svatba a od 1. 7. 2018 bydlí dcera již s manželem, který také studuje a nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani (§ 35c odst. 8 zákona o daních z příjmů ). Novomanželé tedy bydlí s rodiči manžela a daňové zvýhodnění na dceru nemůže uplatnit ani rodič manžela, protože není jeho dítětem. Podle § 21e zákona o daních z příjmů se společně hospodařící domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Poplatník uvedený v § 2 zákona o daních z příjmů má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši … (§ 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ). Otec dceru však nadále finančně podporuje (hradí náklady na její potřeby). Existuje zákonná možnost, aby otec na dceru nadále uplatňoval daňové zvýhodnění? Na danou problematiku existují v odborné veřejnosti různé názory, podle jedněch má otec právo nadále daňové zvýhodnění uplatňovat, protože stále hradí náklady na její potřeby, i když už dcera žije s manželem v rodinném domě s jeho rodiči. Jak vlastně chápat pojem společně hospodařící domácnost ve smyslu § 21e zákona o daních z příjmů a § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ?

Jednou ze slev, o kterou můžou poplatníci – fyzické osoby – snížit svou daňovou povinnost, je sleva za umístění dítěte. Poprvé takto mohli postupovat v roce 2014.

V následujícím článku si rozebereme uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2018 a připomeneme si změny, ke kterým v této oblasti došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “).

Dcera studuje vysokou školu, bydlí na vysokoškolské koleji s tím, že domů jezdí na víkend. Může si otec na dceru uplatnit slevu na dani na vyživované dítě?

Daňové zvýhodnění upravuje zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“). Na daňové zvýhodnění má nárok každá fyzická osoba, která žije s vyživovaným dítětem ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořící Evropský hospodářský prostor. Za vyživované dítě se považuje nejen dítě vlastní, ale například i osvojenec či dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů. Vyživované dítě musí být nezletilým dítětem nebo zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a zároveň se například soustavně připravuje na budoucí povolání. V tomto příspěvku se zaměříme především na přípravu na budoucí povolání vyživovaného dítěte. Stěžejními pro nás budou zejména ustanovení zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“ nebo „ZSSP“). Tento příspěvek si klade především za cíl ujasnit, zda a za které kalendářní měsíce je možné daňové zvýhodnění uplatnit.