Závdavek

U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel cenu skutečně plně uhradí. Proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí zálohy (záloh) placené před dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že neodejde s prázdnou, a navíc nemusí výlohy spojené s realizací zakázky hradit ze svého. A systém záloh je výhodný i pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké částky, které jej finančně nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek, pak již nevypadá tak hrozivě. S novým občanským zákoníkem přibyla od roku 2014 i poněkud archaicky znějící, právně silnější alternativa tzv. závdavku. Věnovat se tedy budeme jen soukromoprávním zálohám/závdavkům, nikoli daňovým.

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat problematice zálohy a závdavku, a to nejdříve stručně z právního hlediska a následně také z daňového hlediska.

U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel bude poctivý a nakonec celou cenu uhradí. Proto bývá v těchto případech v praxi sjednáno poskytnutí zálohy nebo více záloh placených před dodáním zboží či poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že nakonec neodejde s prázdnou, a navíc nemusí na výlohy spojené s realizací zakázky spotřebovávat vlastní peníze. Přičemž systém záloh je výhodný také pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké zálohy, které jej finančně příliš nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek nad zálohy, pak již nevypadá až tak hrozivě.