Závodní stravování

Po předchozím příspěvku o pracovních cestách se dnes zaměříme na oblast stravování zaměstnanců. Společné stravování může být chápáno jako jeden z nástrojů pro budování silné firemní kultury. Neformální setkávání při jídle umožňuje zaměstnancům navázat osobnější vztahy, což má pozitivní dopad na týmovou spolupráci a celkovou atmosféru na pracovišti. Tímto způsobem může společnost posilovat svou identitu a podporovat loajalitu zaměstnanců.

Zajišťujeme zaměstnancům obědy formou dovozu do naší výdejny. Cena od dodavatele je 125 Kč bez DPH za jeden oběd + 12,50 Kč bez DPH za dovoz jednoho obědu (celkem je to 137,50 Kč bez DPH). Jakou maximální částkou může zaměstnavatel přispívat zaměstnancům na jeden oběd, pokud se rozhodne, že dopravu jídla hradí zaměstnanec?

Zaměstnavatel (s. r. o.) zaměstnává pracovníky na pozici dispečer tepelného hospodářství, kteří pracují v rozvržených 12hodinových směnách. Na základě vnitřního mzdového předpisu mají po odpracování více než 11 hodin nárok na dvojnásobný stravenkový paušál (2 × 116Kč). Pokud mají nařízený 12hodinový přesčas (zástup za dovolenou nebo nemoc kolegy) mimo plánované směny, mají také za tuto odpracovanou dobu nárok na dvojnásobný stravenkový paušál nebo stravné?

Je povinností zaměstnavatele poskytovat příspěvek na stravování, nebo pokud nemá jídelnu, musí vydávat stravenky? 

Společnost zabývající se výrobou provozuje ve vlastní režii a s vlastními zaměstnanci závodní jídelnu. Zaměstnancům poskytuje stravování ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a hlídá si limit ve výši 70% horní hranice stravného pro osvobození. Zaměstnanec má možnost si ve dnech, kdy mu nevznikl nárok na příspěvek na stravování, oběd zakoupit za plnou cenu. V takovém případě se mu účtuje částka ve výši celkových nákladů na 1 oběd, tj. suroviny, energie, mzdy, odpisy, opravy, atd.). Společnost by chtěla umožnit stravování i zaměstnancům okolních firem. Cenu pro tyto externí strávníky by stanovila jako celkové náklady + % marže. Nebude v takovém případě správce daně nahlížet na částku představující marži jako na nepeněžní plnění vlastních zaměstnanců, kdy ve smyslu § 6 odst. 3 ZDP, by dodanil rozdíl mezi cenou účtovanou zaměstnanci a cenou účtovanou jiným osobám? 

Poskytujeme zaměstnancům obědy od dodavatelské firmy, cena jednoho oběda je 113 Kč bez DPH, včetně 12 % DPH za 126,56 Kč. Limit stravného 116,20 Kč pro rok 2024 je bez DPH? 

Firemní stravování řešíme tak, že vydáváme zaměstnancům oběd v našich prostorech, naše zaměstnankyně obědy ohřeje a vydá, umyje nádobí. Obědy jsou dováženy od externí firmy. Každý zaměstnanec, který odpracuje min. 3hod. má nárok na dotovaný oběd a platí cenu 50 Kč/jídlo. Pokud nemá nárok na dotovaný, může si oběd také koupit a platí cenu 140 Kč /jídlo. Je správný následující postup? Faktura přijatá – VSTUP Cena oběda 110 Kč + 12 % DPH. Veškeré náklady za oběd zaúčtuji na daňově uznatelný náklad a uplatním celý odpočet DPH. Jelikož se vejdu do limitu pro osvobození, nic zaměstnancům nedodaňuji. Dále postupuji na druhé straně – VÝSTUP Vytvořím fakturu vydanou na shodný počet obědů: a) Mohou být pouze dotované, cena 44,64 + 12 % DPH = 50 Kč. b) Nebo může být i kombinace nedotovaných jídel, cena 125 + 12 % DPH = 140 Kč. Účtování:  - Odvádím danou výši DPH - Základ daně jde do daňových výnosů - Na základě souhlasu se srážkou ze mzdy, strhnu zaměstnanci cenu obědů z výplaty.

Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů s výrazným dopadem do oblasti zaměstnaneckých benefitů. Kromě hojně diskutovaných tzv. volnočasových benefitů, které jsou od 1. ledna 2024 osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění pouze do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2024 v úhrnu do výše 21 983,50 Kč), došlo k významné změně i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální výše příspěvku na stravování, která může být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč), je podmíněna odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodiny za kalendářní den pro zaměstnance, kteří nemají stanovenou směnu. Zákonodárce si však zřejmě neuvědomil při tvorbě novelizovaného znění zákona, že právě tato podmínka bude v praxi obtížně splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování svého předchozího zaměstnavatele.V rámci tohoto příspěvku se proto zaměříme na daňové dopady závodního stravování poskytovaného bývalým zaměstnancům (důchodcům) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna 2024 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), včetně souvisejících povinností, nastíníme si možnosti, jak zmírnit negativní finanční dopady stávající právní úpravy, a představíme si navrhovanou novelu, která by měla stravování bývalých zaměstnanců (důchodců) vyřešit.

Poskytujeme našim zaměstnancům stravování prostřednictvím jiné firmy. Cena oběda dle fakturace stojí 82 Kč včetně DPH. Zaměstnavatel platí 45 Kč a 37 Kč platí zaměstnanec. Účtujeme 527/321 ve výši 82 Kč včetně DPH a poté 331/527 ve výši 37 Kč včetně DPH. Zaměstnanci nic nepřidaňujeme. Lze takto postupovat?

V článku se především zaměříme na daňové řešení nepeněžního příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců prostřednictvím poskytování stravenek a na daňové řešení peněžního příspěvku zaměstnavatele formou stravenkového paušálu. Rovněž si rozebereme daňové řešení pracovních obědů a občerstvení na pracovišti včetně poskytnutí pracovních snídaní, obědů a večeří při setkání s obchodními partnery.

V následujícím textu jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb. Návazně jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro stanovení sazeb daně u stravovacích služeb a v závěrečné části článku jsou vysvětleny dopady změn sazeb daně od 1. 1. 2024 na stravovací služby. Pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Součástí návrhu zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je novela zákona o DPH , kterou jsou provedeny změny sazeb DPH. Tyto změny se dotknou i sazeb daně u stravovacích služeb.

Můžeme objednávat jídlo pro zaměstnance z restaurace, která ho doveze do továrny a jakou částku z faktury můžeme dát do nákladu? A můžeme objednávat jídlo i přesto, že zaměstnanci mají stravenky? 

Firma obdržela fakturu za obědy, které zajistila pro své zaměstnance. Obědy zaměstnanci dostávají v boxech a můžou si je sníst ve firemní kuchyňce. Obědy jsou za 1 545 Kč vč. 15 % DPH, na faktuře dále doprava v ceně 450 Kč vč. 15 % DPH. Dle dohody zaměstnanci hradí 40 % z ceny obědů vč. DPH formou srážky ze mzdy. Jak správně zaúčtovat? Lze dát do daňově uznatelných nákladů také náklady vynaložené na dopravu? Jsou moje úvahy ohledně účtování níže správné? Faktura přijatá 55 % z ceny obědů bez DPH 738,91 Kč MD 527/D 321, 110,84 Kč MD 343/D 321 část ceny obědů hrazená zaměstnanci 537,39 Kč MD 527.1/D 321 80,61 Kč, MD 343/D 321 částka, co je nad limit 77,25 Kč MD 528/D 321 předpis zaměstnancům vč. srážky 537,39 Kč MD 315/D 648, 80,61 Kč MD 315/D 343, 618 Kč MD 331/D 315.

V současnosti mohou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům daňově zvýhodněné stravování ve třech formách: - zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení, - zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (zahrnujeme sem i poskytování stravenek), - poskytování peněžitého příspěvku na stravování. V článku se zaměříme na daňové řešení výše uvedených možností stravování v roce 2023 s uvedením příslušných hodnotových limitů pro daňové osvobození u zaměstnance a pro uplatnění daňových výdajů u zaměstnavatele.

Naše společnost poskytuje zaměstnanci oběd zdarma v celkové hodnotě 110 Kč. V našich prostorách externí firma obědy ohřívá a vydává, fakturuje nám pouze domluvenou hodnotu oběda, tj. 110 Kč včetně 21% DPH. Ráda bych se zeptala jak je to s nárokem na DPH. Mohu si nárokovat DPH u 55 % - daňově uznatelných nákladů? U zbylých 45 % DPH nenárokuji. 

Firma poskytuje příspěvek na závodní stravování ve výši 54,45 Kč. Je to daňově uznatelné (výpočet stravné od 1. 1. 2022 5 až 12 hodin 99 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), stravné již bylo dvakrát zvýšeno. Mohu poskytnout příspěvek od firmy až do výše 70 % od firmy z částky 118 Kč, tedy 82,60 Kč, a bude tato částka daňově uznatelná?

Naše společnost začne místo stravenek poskytovat zaměstnanci oběd zdarma v celkové hodnotě 110 Kč. V našich prostorách s našim vybavením bude fungovat firma, která bude obědy ohřívat a vydávat. Jak mám správně postupovat při účtování faktury za vydané obědy? Jakou hodnotu si mohu dát daňově a jakou nedaňově a je to pro zaměstnance osvobozený příjem?

Účetní jednotka zajišťuje svým zaměstnancům stravování ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiného subjektu na základě smlouvy o zajištění služby závodního stravování. Účetní jednotka provozuje toto stravovací zařízení ve svých prostorech, nese náklady na energie, vybavení i opravy. Subjekt, který zajišťuje službu pro účetní jednotku dle výše uvedené smlouvy, zajišťuje tuto službu prostřednictvím svých zaměstnanců. Domníváme se, že účetní jednotka tak splňuje podmínky zákona o dani z příjmů: „Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.“ Za daňové náklady jsou považovány veškeré režijní náklady, suroviny jsou nedaňovým nákladem. Aktuálně účetní jednotka uzavřela s dodavatelem služby závodního stravování dohodu, že v zájmu hospodárného využití kuchyně souhlasí s výrobou a vývozem jídel pro třetí strany v určitém maximálním množství za podmínky, že dodavatel přispěje účetní jednotce fixní poplatek související s provozem kuchyně a nákladů souvisejících s přípravou jídel (energie) za každé takto vyrobené jídlo. Prosím o stanovisko či ujištění, že tato dohoda nikterak nenarušuje daňový režim stravování zabezpečovaného ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice poskytování stravování zaměstnancům na pracovišti, a to i z daňového pohledu jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Základní právní úpravou závodního stravování je ustanovení § 236 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Předně je nutné zdůraznit, že § 236 odst. 1 zákoníku práce stanoví jako povinnost zaměstnavatele zaměstnancům stravování umožnit, nikoli zajistit či jinak poskytovat. Povinnost umožnit zaměstnancům stravování může zaměstnavatel splnit mnoha způsoby, předně rozvržením pracovní doby s odpovídající přestávkou na oběd, ale také například provozováním jídelny, kantýny či obchodu s potravinami a občerstvením, umístěním jídelních automatů, poskytnutím stravenek atd. V neposlední řadě musíme zmínit také nedávno zavedený stravovací paušál, či přesněji peněžní příspěvek na stravování.