Důvodová zpráva k zákonu č. 2/2009 Sb., změna zákona o daních z příjmů a některých dalších zákonů

Zdaňování příjmů fyzických i právnických osob je upraveno zákonem č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V průběhu platnosti zákona byla přijata řada úprav reagujících na nové ekonomické podmínky, chování podnikatelských subjektů, nové zákonné úpravy a směrnice ES. Poslední velkou úpravu představoval zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který obsahuje v části první také rozsáhlou novelu zákona o daních z příjmů. Tato novela zákona o daních z příjmů zahájila další proces postupného snižování daňového zatížení příjmů u právnických osob i u fyzických osob. U fyzických osob se tento proces odrazil v zásadní změně spočívající v nahrazení klouzavě progresivní stupnice daňové sazby v rozpětí 12 až 32% formou jednotné sazby daně (15 %) a institutem tzv. „superhrubé“ mzdy pro účely stanovení základu daně při současném poměrně radikálním zvýšení daňových slev majících vazbu na osobu poplatníka. U všech podnikatelských subjektů došlo ke sjednocení pravidel a podmínek pro daňovou uznatelnost výdajů souvisejících s pořízením odpisovaného majetku bez ohledu na formu pořízení.

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, s účinností od 1.1.1993 upravuje podmínky tvorby a uplatňování daňově uznatelných rezerv a opravných položek k pohledávkám jako výdaje (nákladu) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V průběhu jeho účinnosti došlo k úpravám směřujícím především ke sjednocení podmínek pro uplatňování tvorby daňově uznatelných rezerv a opravných položek v základu daně při současném respektování podmínek stanovených zvláštními právními předpisy jako je zákon o bankách, zákon o pojišťovnictví, horní zákon atd.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nabyl účinnosti 1. ledna 1993. Upravuje okruh poplatníků pojistného, příjmy z nichž se tento odvod platí, jeho výši, komu se platí, povinnosti plátců tohoto odvodu včetně sankcí za jejich neplnění. V průběhu jeho účinnosti se snižovala sazba pro odvod pojistného a příspěvku z 36 % na 34 %.

Změna sazby daně z příjmů FO v r. 2009

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů stanovil sazbu daně z příjmů fyzických osob pro r. 2008 ve výši 15 % a pro r. 2009 již 12,5 % s tím, že pro r. 2009 snížil slevy na dani pro poplatníka, manželku (manžela) bez příjmů a slevu na děti tak, že v r. 2009 by daňová povinnost poplatníků fyzických osob byla neodůvodněna vyšší než kolik činí v r. 2008. Uvedený problém se navrhuje řešit tak, že současná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % bude ponechána i pro r. 2009. To znamená, že se navrhuje zrušit sazbu 12,5 %, která je schválena zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů.

V zájmu vyloučení pochybností o slučitelnosti dosavadní úpravy s komunitárním právem se navrhuje rozšířit poskytování darů s možností jejich odečtu od základu daně také pro obdarované subjekty z členských států EU a Evropského hospodářského prostoru.

Další úpravy mají převážně charakter legislativně technického zpřesnění sledující jednoznačnou interpretaci zákonné úpravy a odstranění některých legislativně technických nedostatků. První poznatky z uplatňování nově přijaté úpravy od 1. 1. 2008 signalizují také možnosti pro legální vyhnutí se daňové povinnosti, na které je rovněž reagováno.

Novelou zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů zároveň dojde zavedením povinnosti ukládat prostředky rezerv na opravu hmotného majetku na účet v bance k další eliminaci zneužívání tvorby daňově uznatelných rezerv ke snižování základu daně.

Novelou zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se u zaměstnanců sníží odvodová zátěž o 1,5 procentního bodu. Zaměstnanci tak již nebudou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění (dosud 1,1 %) a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dosud 0,4 %); zaměstnanci budou tedy jen poplatníky pojistného na důchodové pojištění. Stejně tak se sníží odvodová zátěž u osob samostatně výdělečně činných; sazba pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se u nich snižuje z 29,6 % na 29,2 % (tj. o 0,4 procentního bodu) a u pojistného na nemocenské pojištění se snižuje z 2,5 % na 1,4 % (tj. o 1,1 procentního bodu). Tímto opatřením se zvýší čistý příjem zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné o 150 Kč z každých 10 000 Kč vyměřovacího základu. Vzhledem k existenci maximálního vyměřovacího základu se toto opatření nebude týkat příjmů, které budou převyšovat maximální vyměřovací základ.

Návrh novely zákona o daních z příjmů byl vypracován na základě úkolu z Legislativního plánu prací vlády navazujícího na požadavek odstranění vzniku možných rozdílností v daňovém zatížení vybraných skupin fyzických osob v roce 2009 oproti roku 2008. Jako žádoucí se projevila i nutnost odstranění pochybností o slučitelnosti dosavadní úpravy s komunitárním právem v oblasti poskytování darů a jejich odpočtu od základu daně. Žádoucími jsou i některé úpravy ustanovení doplněných do zákona o daních z příjmů zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Součástí návrhu je také omezení praktik některých poplatníků sledující neodůvodněné snižování základu daně, které se promítá rovněž i v oblasti návrhu změny zákona o rezervách pro snížení základu daně.

Návrh novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti souvisí s cílem snižovat odvodové zatížení. Tyto úpravy vyvolaly i změnu zákona o nemocenském pojištění.

Návrh na doplnění a změny zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o nemocenském pojištění je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

Ačkoliv v oblasti přímých daní spadá do pravomoci členských států a obecně nepodléhá na úrovni ES celkové harmonizaci - čl. 94 Smlouvy o založení ES (dále jen „SES“) a tudíž sekundární právo je v oblasti přímých daní přijímáno v podstatně omezenějším rozsahu než v oblasti nepřímých daní, členské státy jsou povinny při výkonu svých pravomocí respektovat principy dané SES (zejména články 12, 39, 43, 49, 56, 58 a 293) a dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo neodůvodněnému omezování volného pohybu osob, služeb a kapitálu nebo svobody usazování, jak bylo opakovaně potvrzeno Evropským soudním dvorem (dále jen “ESD“) v případech C-270/83 Commission v France (Avoir fiscal), C-279/93 Schumacker (a související), C-307/97 Saint-Gobain, C-204/90 Bachmann, C-80/94 Wielockx; C-107/94 Asscher; C-311/97 Royal Bank of Scotland; C-55/98 Vestergaard, C-251/98 Baars, C-397/98 a C-410/98 Metallgesellschaft, C-168/2001 Bosal , C-446/03 Marks Spencer, C-290/04 Scorpio Konzertproduktionen, C-196/04 Cadbury Schweppes, C-170/05 Denkavit a dalších.

Z hlediska závazků vyplývajících z členství ČR v EU novela reaguje na nově vznikající