Důvodová zpráva k zákonu č. 286/2021 Sb., změna občanského- soudního řádu, exekučního řádu a dalších zákonů

Postup soudů v řízení o výkonu rozhodnutí je upraven v občanském soudním řádu, případně prováděcích právních předpisech (vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)). Postup soudních exekutorů při výkonu exekuční činnosti je upraven v zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; podpůrně se v tomto řízení použije občanský soudní řád. Dále je třeba zmínit prováděcí právní předpisy k exekučnímu řádu, např. vyhlášku č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.

Platná právní úprava především neumožňuje v dostatečné míře řešit otázku vícečetných exekucí, zejména problémy spojené s tím, že jednotlivá exekuční řízení mohou být vedena vůči témuž povinnému několika soudními exekutory; zároveň exekuční řád dostatečně nereguluje možnost oprávněného zahájit exekuční řízení. Platná právní úprava rovněž neumožňuje nahradit plátci mzdy, který je ze zákona povinen provádět stanovené úkony v rámci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, ani částečně náklady spojené s touto činností.

V podrobnostech ke zhodnocení platného právního stavu odkazujeme na Závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace. Platná právní úprava nemá žádné negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je řešení problému vícečetných exekucí a změna právní úpravy práv účastníků, případně osob zúčastněných na řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení (zejména náhrada nákladů plátce mzdy ve výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy).

K odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy odkazujeme na Závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace.

Návrh nemá žádné negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Předkládaná právní úprava by měla řešit především problém vícečetných exekucí, který je vzhledem k počtu takových exekucí a důsledkům tohoto jevu na celý systém vymáhání exekucí a jeho subjekty velmi aktuální.

Nezbytnost přijetí navrhované právní úpravy je podrobněji popsána v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.

Předkládaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1331/07 plyne,

Bylo by tedy možno dovozovat, že i na exekuční řízení lze vztáhnout čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zajišťuje právo na spravedlivý proces, konkrétně právo na soudní ochranu. Lze mít za to, že toto právo nebude připravovaným zavedením povinné zálohy a nové paušální náhrady hotových výdajů ohroženo, protože právo požadovat po oprávněném zálohu má soudní exekutor již nyní a v případě uplatnění tohoto práva je oprávněný povinen ji složit, v důsledku návrhu tedy nedojde ke zvýšení maximální zátěže oprávněného, kterou lze předpokládat již podle platné právní úpravy. Nová paušální náhrada hotových výdajů má v podstatě plnit některé funkce soudního poplatku, přičemž se předpokládá, že výše této zálohy bude nižší než soudní poplatek za řízení o výkonu rozhodnutí. K této věci je možno poukázat na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kreuz Polsko, podle nějž