Důvodová zpráva
I. Obecná část
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004
Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších
předpisů, obsahuje novely těchto zákonů:
1)
zákona č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o dani z přidané
hodnoty“),
2)
zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „celní
zákon“).
Nosičem klíčového tématu návrhu, kterým je povinná transpozice nových právních předpisů
Evropské unie v oblasti daně z přidané hodnoty (dále též „daň“) týkající se přeshraničního
elektronického obchodování (tzv. e-commerce), je zákon o dani
z přidané hodnoty. V celním zákoně je
promítnuta pouze dílčí změna související s celními formalitami navazujícími na změny v uplatňování
daně z přidané hodnoty při dovozu zboží nízké hodnoty.
Návrh kromě dále podrobněji popsaných jednotlivých oblastí, ve kterých dochází k zásadním
změnám v důsledku nových právních předpisů Evropské unie, obsahuje dílčí změny právní úpravy, ke
kterým dochází v souvislosti s právem Evropské unie na základě vyhodnocení potřeb aplikační praxe,
vývoje jiných právních předpisů a zejména judikatury Soudního dvora Evropské unie. Rovněž se v
souvislosti s rozšířením zvláštního režimu jednoho správního místa na větší rozsah tuzemských
zdanitelných plnění a též na daňové subjekty usazené v tuzemsku uskutečňující tato plnění zpřesňuje
právní úprava samovyměření tak, aby byly ve zvláštním režimu jednoho správního místa jednoznačně
upraveny kontrolní postupy a na to navazující instituty a tuzemským daňovým subjektům tak byla
poskytnuta dostatečná právní jistota v této oblasti. Poslední oblastí změn jsou změny navazující na
poslední novelu zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový
řád“), v oblasti zejména elektronizace, zjednodušení kontrolních postupů a revize sankčního
systému, které se týkají zvláštního režimu jednoho správního místa. Vzhledem k nyní navrhované
kompletní revizi tohoto režimu nebyly tyto změny provedeny v návrhu zákona, kterým se mění zákon č.
280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony (dále jen „daňový balíček MOJE daně“), ale provádí se komplexně
až nyní. Veškeré tyto dílčí změny jsou podrobně popsány ve zvláštní části důvodové
zprávy.
1. Zhodnocení platného právního stavu
Daň z přidané hodnoty tvoří jeden ze základních pilířů daňové soustavy. Její důležitost
podtrhává i vysoká harmonizace této daně na úrovni Evropské unie.
Základním platným právním předpisem pro oblast daně z přidané hodnoty v Evropské unii je
směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu
2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o dani z přidané hodnoty“). Tato
směrnice, která s účinností od 1. ledna 2007 nahradila dříve platnou směrnici Rady
77/388/EHS (Šestou směrnici), již byla několikrát
novelizována. Určitá ustanovení této směrnice provádí prováděcí nařízení Rady (EU) č.
282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví
prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o
společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „prováděcí nařízení č. 282/2011“), které je přímo
použitelné.
Regulační rámec Evropské unie doplňují další směrnice pro některé specifické oblasti daně
z přidané hodnoty, například směrnice Rady
2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se
vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm.
b) a c) směrnice
2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých
druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu, nebo směrnice Rady
2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví
prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí
2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v
členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě.
Do českého právního řádu jsou tyto směrnice v oblasti daně z přidané hodnoty transponovány
prostřednictvím zákona o dani z přidané hodnoty. Tento
zákon nabyl účinnosti dnem vstupu České republiky do Evropské unie a od tohoto data byl již
mnohokrát novelizován, a to zejména s ohledem na změny v unijní právní úpravě a nutnost reagovat na
judikaturu Soudního dvora Evropské unie.
Současná právní úprava v oblasti daně z přidané hodnoty není v rozporu se zásadou zákazu
diskriminace. Z hlediska požadavků na zajištění rovnosti mužů a žen ji lze považovat za
neutrální.
V dalším textu se uvádí popis a zhodnocení současné právní úpravy k základním oblastem
dotčeným věcnými změnami tohoto návrhu zákona s účinností od 1. října 2020 a 1. ledna 2021, které
vyplývají z povinné transpozice nových unijních právních předpisů.
a) Prodej zboží na dálku
Prodej zboží na dálku (zasílání zboží) je pro účely daně z přidané hodnoty zvláštní
kategorií přeshraničních dodání zbo