Důvodová zpráva k zákonu č. 417/2021 Sb., změna zákona o odpovědnosti za přestupky a
některých dalších zákonů
OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k
zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Dnem 1. července 2017 nabyly účinnosti zákon č.
250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o
nich (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb."), a
zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále
jen „251/2016 Sb."). Současně s nimi nabyl účinnosti
zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a
řízení o nich a zákona o některých přestupcích,
jehož hlavním cílem bylo přizpůsobit úpravu ve zvláštních zákonech nové obecné úpravě v zákoně č.
250/2016 Sb.
Zákon č. 250/2016 Sb., který nahradil
dřívější právní úpravu v zákoně č. 200/1990 Sb., o
přestupcích, upravuje především podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a
ochranných opatření a podmínky pro jejich ukládání. Dále upravuje některá zvláštní pravidla pro
postup správních orgánů v řízení o přestupku, který se jinak řídí
správním řádem jako obecným procesním předpisem. Zákon
č. 250/2016 Sb. byl od nabytí účinnosti novelizován
dvakrát. Poprvé se tak stalo zákonem č. 173/2018 Sb.,
který nabyl účinnosti 1. prosince 2018 a který řešil
parciální
otázku odpovědnosti soudců Ústavního
soudu za přestupek. Druhou změnu přinesl zákon č. 285/2018
Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2019 a který se týkal projednávání přestupků příkazem na
místě. V prvním případě byl předkladatelem návrhu zákona Senát, ve druhém pak skupina
poslanců.Zákon č. 251/2016 Sb. byl prozatím
novelizován pouze jednou, a to zákonem č. 178/2018
Sb., kterým byla zakotvena nová skutková podstata přestupku postihující porušení povinnosti
mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením.
S ohledem na skutečnost, že od nabytí účinnosti nové právní úpravy uplynuly více než 2
roky, bylo provedeno vyhodnocení její účinnosti. V praxi správních orgánů byly identifikovány
některé problémy, které si klade za cíl odstranit předkládaná novela. Tyto problémy lze rozdělit
zejména do následujících skupin:
-
problémy správních orgánů (zejména orgánů územních samosprávných celků) s personálním
zajištěním výkonu přestupkové agendy s ohledem na zvýšené kvalifikační požadavky podle
§ 111 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., zejména s
ohledem na požadavek vysokoškolského vzdělání,
-
administrativní zatížení správních orgánů každoročním zpracováváním přehledu
přestupků,
-
nedostatečná ochrana soukromí a bezpečnosti osob vystupujících v řízení o přestupku,
včetně zranitelných obětí,
-
nedostatečná účinnost omezujících opatření s ohledem na jejich nízkou
vymahatelnost,
-
nedostatky v právní úpravě vzájemného poskytování informací mezi správními orgány
příslušnými k řízení o přestupku a ostatními orgány veřejné moci,
-
nedostatečná právní úprava ve vztahu k používání pyrotechniky v rámci sportovní akce,
při cestě na sportovní akci nebo při návratu z ní.
Současná právní úprava podmínek odpovědnosti za přestupek a pravidel pro postup v řízení o
přestupku nemá přímé dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
Jednotná právní úprava podmínek odpovědnosti za přestupek a pravidel pro postup v řízení o přestupku
nicméně působí preventivně v tom smyslu, že brání tomu, aby při projednávání přestupků byly
zvýhodňovány nebo naopak znevýhodňovány určité skupiny subjektů.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení
ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh zákona primárně reaguje na potřeby aplikační praxe s tím, že se zaměřuje na
následující oblasti:
- Zmírnění kvalifikačních požadavků na oprávněné úřední osoby
Podle navrhované právní úpravy postačí absolvování zkoušky odborné způsobilosti u
Ministerstva vnitra bez nutnosti mít zároveň vysokoškolské vzdělání (osoba, která bude mít
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru právo, nebude mít povinnost
absolvovat zkoušku odborné způsobilosti obdobně, jako tomu je podle dosavadní právní
úpravy).
Zároveň se ruší věková hranice 50 let jako jedna z podmínek pro výjimku z kvalifikačních
požadavků po skončení přechodného období 31. prosince 2022. Po této době budou moci provádět úkony v
řízení o přestupku kromě oprávněných úředních osob splňujících kvalifikační požadavky též oprávněné
úřední osoby, které ke dni uplynutí přechodného období budou mít alespoň desetiletou praxi v
projednávání přestupků a rozhodování o nich.
Rovněž se doplňuje 18měsíční období pro nově nastoupivší zaměstnance, během kterého musí
splnit kvalifikační požadavky s tím, že v mezidobí mohou provádět úkony v řízení o přestupku bez
splnění těchto požadavků [jde o obdobnou úpravu jako §
21 odst. 1 písm. a) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o
změně některých zákonů].
Navrhovaná právní úprava umožní docílit zvýšení kvalifikace oprávněných úředních osob v
řízení o přestupku bez toho, aby byl ohrožen výkon přestupkové agendy nedostatkem úředních osob,
které by splňovaly zákonem stanovené předpoklady.
- Zrušení povinnosti zpracovávat přehled přestupků
Údaje o přestupcích shromážděné během dvou let poskytnou dostatečný základ pro analýzu
zvláštní části přestupkového práva. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušit povinnost zpracovávat přehled
přestupků, která podle zkušeností přináší nadměrnou administrativní zátěž pro správní orgány.
Poslední přehled přestupků bude zpracován v roce 2020 za rok 2019. Statistické údaje ohledně
vybraných skupin přestupků bude do budoucna možné získat z příslušných informačních
systémů.
- Ochrana soukromí a bezpečnosti osob vystupujících v řízení o přestupku a náležitá
procesní ochrana zranitelných obětí v tomto řízení
Navržená úprava zajištění splnění úkolu uloženého usnesením vlády ze dne 4. září 2017 č.
622 k Souhrnné zprávě za rok 2016 o plnění Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného
násilí na léta 2015 – 2018. Konkrétně jde o následující opatření:
-
vyloučení osobních a dalších citlivých údajů osob vystupujících v řízení o přestupku
z nahlížení do spisu, pokud to vyžaduje ochrana jejich soukromí nebo bezpečnosti a taková osoba o to
požádá. V případě, že přístup k osobním údajům byl omezen již v předcházejícím trestním řízení o
totožném skutku, bude omezen bez dalšího i v řízení o přestupku.
-
navrhuje se přiznat procesní práva podle § 71 (právo nahlížet do spisu, navrhovat
důkazy, klást otázky, vyjádřit se k podkladům rozhodnutí atd.) nově i osobám přímo postiženým
spácháním přestupku, jejichž souhlas se zahájením nebo pokračováním v řízení se nevyžaduje s ohledem
na to, že spácháním přestupku byla postižena osoba mladší 18 let nebo byl přestupek důvodem vykázání
ze společného obydlí.
-
stanoví se pravidla šetrného výslechu svědka mladšího 15 let.
-
stanoví se informační povinnost správního orgánu vůči orgánu sociálně-právní ochrany
dětí v případě, že byl přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo partnerském vztahu
spáchán na osobě mladší 18 let, nebo byla-li osoba mladší 18 let svědkem takového
přestupku.
- Zvýšení účinnosti omezujících opatření
Navrhovaná právní úprava si klade za cíl zvýšit vymahatelnost práva v případech, kde se
ukázala dosavadní právní úprava neúči