Důvodová zpráva k zákonu č. 125/2016 Sb., změna zákona o daních z
příjmů
Mgr.
Bohuslav
Sobotka
předseda vlády
Ing.
Andrej
Babiš
1. místopředseda vlády a ministr financí
I.Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Právní úprava tzv. přímých důchodových daní, které zahrnují daň z příjmů fyzických osob a
daň z příjmů právnických osob, je obsahem zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o daních z příjmů“). S tímto právním předpisem
je úzce propojen zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách
pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o rezervách“). Přestože součástí
zákona o daních z příjmů jsou i procesní ustanovení
upravující správu daní z příjmů, subsidiárně se aplikuje i zákon č.
280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „daňový řád“), který představuje obecnou
procesní normu pro správu daní v širším slova smyslu.
Zákon o daních z příjmů patří k
nejdůležitějším nástrojům veřejných financí, co do pilířů daňové soustavy, tak i do objemu výnosů
plynoucích do veřejných rozpočtů. Stávající pojetí zdaňování příjmů fyzických a právnických osob na
základě zákona o daních z příjmů bylo vypracováno v
letech 1991 a 1992. Tento zákon tak nahradil dříve platné zákony o dani ze mzdy, o dani z příjmů z
literární činnosti a umělecké činnosti, o dani z příjmů obyvatelstva, o odvodech do státního
rozpočtu, o důchodové dani a zákon o zemědělské dani zavedením univerzální daně z příjmů fyzických i
právnických osob. V roce 1993 tak došlo k zavedení nové daňové soustavy, která mimo jiné zásadním
způsobem změnila rozdělovací a přerozdělovací procesy v návaznosti na postup transformace ekonomiky
České republiky. Posíleny byly základní principy nezbytné pro fungování tržní ekonomiky, a to
princip daňové neutrality a daňové univerzality.
Zákon o daních z příjmů od té doby prodělal
již více než 130 novelizací.
1.1 Směrnice o mateřských a dceřiných společnostech
Směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z
různých členských států (dále jen „dividendová směrnice“) upravuje osvobození dividend a jiných
forem rozdělování zisku vyplácených dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem od
srážkových daní a odstraňuje dvojí ekonomické zdanění zisku, které považuje za překážku rozvoje
vnitřního trhu, zejména pro rozpor se svobodou volného pohybu kapitálu.
V posledních letech byla mezi státy všeobecná shoda na boji proti daňovým podvodům a
únikům. Evropská unie přijala dvě novely dividendové směrnice, které jsou součástí Akčního plánu
Evropské Komise pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům, který Komise přijala dne 6.
prosince 2012.
První novela dividendové směrnice1) má za cíl zamezení dvojího
nezdanění příjmů odepřením osvobození ve státu příjemce plateb, které jsou odečitatelné od základu
daně v členském státu plátce. Problém vzniká z důvodu rozdílné kvalifikace finančních úvěrových
nástrojů, kdy jeden členský stát takový nástroj považuje za zápůjčku a druhý členský stát za vklad
do společnosti. Jedná se o tzv. hybridní zápůjčky.
Druhá novela dividendové směrnice2) je zaměřena na zamezení
zneužívání dividendové směrnice v případech, kdy by výhody vyplývající ze směrnice měly být přiznány
vztahům, které jsou založeny pouze za účelem získání těchto výhod.
Transpoziční lhůta pro dividendovou směrnici je stanovena do 31. prosince 2015 s tím, že
nejpozději 1. ledna 2016 musí příslušné vnitrostátní předpisy vstoupit v účinnost.
1.2 Daňové zvýhodnění na vyživované děti
Podle stávajícího § 35c zákona o daních z
příjmů mohou fyzické osoby uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve
společně hospodařící domácnosti na území České republiky nebo státu Evropské unie nebo státu
tvořícího Evropský hospodářský prostor, a to ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 15 804 Kč ročně
na druhé dítě a 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě.
1.3 Další dílčí změny v zákoně o daních z
příjmů
Příjmy plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob z provozování výroben elektřiny
jsou v současné době zdaňovány podle § 7 odst. 1 písm.
c) zákona o daních z příjmů jako příjem z jiného podnikání, ke kterému je třeba podnikatelské
oprávnění. Na uvedenou činnost je provozovateli Energetickým regulačním úřadem udělena licence.
Podle zákona č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č.
458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a
další související zákony, budou moci podnikat v energetických odvětvích na území České republiky
osoby při splnění zákonných podmínek, a to na základě licence udělené Energetickým regulačním
úřadem, která se vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 10
kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka. V případě, že poplatník bude provozovat např.
fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem do 10 kW bez příslušné licence, nebude se již
jednat o příjem ze samostatné činnosti.
Příjem ve formě podílu na zisku vyplácený zahraničním daňovým rezidentům, kteří nemají
majetkový podíl na obchodní korporaci, tj. nejsou členy obchodní
korporace
, která takový podíl na
zisku vyplácí, je třeba výslovně uvést jako příjem ze zdroje na území České republiky, přičemž se
současně zajistí ste