Důvodová zpráva k zákonu č. 167/2023
Sb., změna zákona o ochraně veřejného zdraví a některých dalších zákonů
Obecná část
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000
Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k
zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Systém kontroly nezávadnosti vody, který vychází ze směrnice Rady
98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody
určené k lidské spotřebě, a který je do současných právních předpisů České republiky plně
implementován, se soustřeďuje na kontrolu kvality vody na kohoutku u spotřebitele. Tento způsob
nelze považovat za dostatečně preventivní, jelikož ve chvíli, kdy laboratorní kontrola zjistí
nevyhovující kvalitu vody, již není možné odběratele nijak ochránit. Proto byl na základě Směrnice
Komise EU 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou
se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o
jakosti vody určené k lidské spotřebě (dále i "směrnice 2015/1787) a s využitím materiálů vydávaných
Světovou zdravotnickou organizací do české legislativy od roku 2017 zaveden proces posouzení rizik
při výrobě a distribuci pitné vody, čímž byla výrazně zlepšena možnost prevence havárií a epidemií
vyvolaných závadnou vodou.
Podle platné právní úpravy musí provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu provádět
kontroly kvality surové vody a vody upravované. Rozsah a zaměření této kontroly má vycházet z
posouzení rizik, ovšem dostupnost vhodných dat pro vypracování kvalitní analýzy může být omezená.
Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody
určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (dále i "směrnice 2020/2184") vychází z původní
směrnice, tzn. veškeré principy ochrany veřejného zdraví zůstávají zachovány a jsou dále rozšířeny
např. o nové ukazatele zařazenými na základě pokročilejšího výzkumu v oblasti chemických látek a
jejich účinků na lidské zdraví, laboratorních metod apod., ale především dochází k zavedení
komplexního přístupu k bezpečnosti vody, který je založený na posouzení rizik zahrnujících celý
zásobovací řetězec. Nová směrnice učinila zpracování řízení a posouzení rizik povinné, značně
rozšířila jeho pojetí a stanovila přesný rámec včetně toků dat mezi jednotlivými dotčenými
subjekty.
Stávající vyhláška č. 84/2001 Sb., o
hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, ve znění pozdějších
předpisů, obsahuje požadavky na hračky, přičemž tato skutečnost již neodpovídá rozvržení kompetencí
mezi jednotlivými státními orgány a orgány dozoru. Vlastní požadavky na výrobky pro děti ve věku do
3 let jsou dnes z velké části upraveny harmonizovanou legislativou EU, zejm. nařízením Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci,
hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky,
o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení
Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č.
1488/94, směrnice Rady
76/769/EHS a směrnice Komise
91/155/EHS,
93/67/EHS,
93/105/ES a
2000/21/ES (REACH). Rovněž se objevují problémy ve
vztahu k požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
2019/515 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v
souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č.
764/2008. Vysoká úroveň ochrany zdraví
spotřebitele je již nyní zaručena obecnou unijní legislativou. Zrušená vyhláška bude nahrazena
metodikou.
Současný právní stav týkající se problematiky jakosti pitné vody neporušuje ani se nijak
nedotýká zásady zákazu diskriminace nebo rovnosti mužů a žen.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení
ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Vzhledem k tomu, že směrnice 2020/2184 z velké části vychází z původní směrnice
98/83/ES, je značná část požadavků této směrnice
již plně implementována do současných právních předpisů. Mezi nové požadavky patří především
posuzování a řízení rizik, které je velmi komplexní a klade důležitost na propojení s dalšími
požadavky vycházejícími z ostatních evropských předpisů (například Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se
stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky).
Směrnice 2015/1787 umožňovala omezit přístup založený na posouzení rizik pouze na
monitorovací aspekty, proto bylo na evropské úrovni vyhodnoceno jako žádoucí zavést komplexní
přístup k bezpečnosti vody založený na posouzení rizik, který zahrnuje celý zásobovací řetězec (od
povodí přes odběr, úpravu, akumulaci a rozvod až po místo spotřeby). Dosavadní způsob kontroly
nezávadnosti pitné vody je tedy nezbytné upravit podle současných požadavků požadovaných směrnicí
2020/2184. Nově je požadováno trojstupňové posuzování a řízení rizik:
a)
posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru surové vody, jehož
účelem je zmapování míst odběru, ochranných pásem i jejich širšího okolí a určení hlavních nebezpečí
(pro kvalitu vody), které zde hrozí. Důležitým aspektem je monitorování podzemních a povrchových
zdrojů v těchto oblastech v širokém spektru různých polutantů a zpřístupnění těchto výsledků
provozovatelům vodovodů, kteří budou mít dokonalejší přehled o kvalitě surové vody. V rámci tohoto
posouzení je kladen důraz i na stanovení vhodných opatření. Tato část však není předmětem navrhované
právní úpravy zákona o ochraně veřejného zdraví, pouze
je na ni odkazováno;
b)
posouzení a řízení rizik každého systému zásobování (vodovodu), tj. riziková analýza
celého systému od zdroje vody až po konec distribuční sítě. Tato část již byla z velké části dříve
implementována v národní legislativě, viz stávající znění zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 3c);
c)
posouzení rizik domovních rozvodných systémů vody (vnitřních vodovodů), se zaměřením
především na olovo a legionely. Vypracování posouzení bude vyžadováno v tzv. prioritních prostorech,
které jsou legislativně definovány. Podle výsledků posouzení pak musí být činěna různá opatření pro
eliminaci rizik.