Získávání finančních prostředků v nestátním neziskovém sektoru bývá nesnadný úkol, a proto tyto organizace hledají nejrůznější formy fundraisingu. Přitom ne vždy musí být výsledkem této činnosti poskytnutí daru. Tento článek se pokouší shrnout, jak se účetně a daňově vypořádat s přijatými dary a souvisejícími náklady na fundraising u veřejně prospěšných poplatníků a jak se poskytnuté dary projeví v účetnictví a daních u dárců – podnikatelských právnických osob. Včetně zjištění, že ne vždy jsou názory na tuto problematiku jednotné.
Daňové a účetní aspekty darů a hranice fundraisingu – část. I
RNDr.
Petr
Beránek
Financování neziskového sektoru znamená pro řadu organizací neustálý problém se sháněním sponzorů, kteří jsou ochotni poskytnout dar. Vymýšlí se nové metody, jak sponzory zaujmout, co jim nabídnout jako protihodnotu. A následně vzniká další problém – jak to vše zaúčtovat a jak to posoudit z daňového hlediska. Přitom tento problém řeší nejen obdarovaný, ale i dárce.
Zaúčtování a zdanění mohou přitom ovlivňovat následující okolnosti:
–
zda se jedná o finanční dar, věcný dar, bezúplatné poskytnutí služby, bezplatné provedení práce nebo poskytnutí jiného majetkového prospěchu;
–
zda je tento dar vybírán plošně prostřednictvím veřejné sbírky, nebo individuálně;
–
zda je dar určen ke krytí nákladů, na pořízení dlouhodobého majetku, na zvýšení vlastního jmění, nebo k darování dalším osobám;
–
zda a jak hodnotné obdrží dárce od obdarovaného protiplnění.
Individuální finanční dar bez protiplnění
Začněme nejjednodušší variantou, kterou představuje individuální finanční dar, jenž nebyl poskytnut prostřednictvím veřejné sbírky.
Příklad 1
Společnost ABC, s. r. o., daruje spolku Zdravý život, z. s., finanční částku 100 tisíc Kč.
Pro správné posouzení účetních a daňových důsledků musí obě strany znát účel, na který bude dar použit. Tento účel nemusí být nutně součástí darovací smlouvy, popř. může být ve smlouvě specifikován obecněji, než je pro uvedené účely potřeba. Přitom je vhodné si uvědomit, že obdarovaný je sice morálně zavázán dar použít v souladu s účelem uvedeným ve smlouvě, ale občanský zákoník mu v případě porušení této smlouvy a použití pro jiné účely dar nepřikazuje vrátit.
Pokud by si dárce vrácení chtěl vymínit, musel by tuto podmínku výslovně uvést do smlouvy. V případě neuvedení je obdarovaný povinen pouze nahradit dárci způsobenou škodu. Touto škodou by mohla být například nemožnost uplatnit si dar jako odčitatelnou položku, tedy daň, kterou by hradil navíc, popř. související sankce, pokud již tak učinil.
Předpokládejme, že se dle dohody obou stran jedná o dar určený na sportovní činnost jakožto součásti vedení zdravého života.
Dárce – účtování
Pro dárce se jedná o náklad, který není daňově uznatelný, a pokud není předem sepsána závazná dvoustranná smlouva, účtuje se o něm až v okamžiku převodu finančních prostředků: