Osvobození od daně z nemovitých věcí u pozemků remízků, hájů, větrolamů, mezí a pozemků ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat

Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona bylo od jeho účinnosti 1. 1. 1993 novelizováno pouze jednou, a to zákonem č. 483/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace § 4 odst. 1 písm. k) zákona spočívala pouze ve změně terminologie, kdy „louky a pastviny“ byly nahrazeny pojem „trvalý travní porost“. V čem tedy spočívá problematika tohoto ustanovení, které se od roku 1993 nezměnilo a v současné době vyvolává takovou pozornost? Odpověď je docela jednoduchá – v pozemkových úpravách.

Podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“) jsou realizovány pozemkové úpravy, kterými se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování.

Na základě pozemkových úprav a následné obnovy katastrálního operátu došlo k zásadní změně u pozemků, na kterých se nacházejí remízky, háje, větrolamy a meze. Původně tyto pozemky byly v katastru nemovitostí evidovány tzv. zjednodušením způsobem nebo s druhem pozemku orná půda, případně trvalý travní porost, ale na základě výše uvedených změn došlo ke změně druhu pozemku na ostatní plochu. Důvodem této změny byla charakteristika druhu pozemku orná půda pro účely katastru, uvedená ve vyhlášce č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů [vyhláška č. 26/2007 Sb. byla zrušena 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]. Charakteristika druhu pozemku orná půda pro účely katastru byla následující:

Obdobná charakteristika druhu pozemku orná půda pro účely katastru je uvedena i v aktuální vyhlášce č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, která charakterizuje druh pozemku orná půda pro účely katastru Jelikož remízky, háje, větrolamy a meze výše uvedené charakteristice neodpovídají, byly tyto pozemky zařazeny do druhu pozemku ostatní plocha.

Touto změnou došlo k zániku osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona podle věty první, neboť remízky, háje, větrolamy a meze jsou dle citovaného ustanovení osvobozeny pouze, pokud se nacházejí na druhu pozemku orná půda nebo trvalý travní porost, nikoliv na druhu pozemku ostatní plocha.

Za situace, kdy se remízky, háje, větrolamy a meze nacházely na pozemcích orných půd nebo trvalých travních porostů, poplatníci dost často výše uvedené osvobození ani nevyužívali, neboť sazba daně u zemědělských pozemků je oproti jiným druhům pozemků velmi nízká¹⁾. Potom co došlo ke změně druhu pozemku na ostatní plochu a remízky, háje, větrolamy a meze se nacházejí nově na pozemcích ostatních ploch, začalo docházet k nárůstu aplikace osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona u těchto pozemků. Tento nárůst je způsoben jinou sazbou daně u pozemků druhu ostatní plocha. Tyto pozemky podléhají sazbě daně podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona 0,20 Kč za m2, která je oproti zemědělským pozemkům znatelně vyšší.

Pro názornost uvádím, že u pozemku orné půdy o výměře 1000 m2 s průměrnou cenou půdy 10,00 Kč za m2 činí daň z pozemků 75 Kč. U pozemku trvalého travního porostu o stejné výměře a stejné průměrné ceny půdy je daň z pozemků dokonce pouze 25 Kč. Oproti tomu daň z pozemků u pozemku ostatní plochy o výměře 1000 m2 je 200 Kč. Rozdíl mezi daní ze zemědělských pozemků a daní z ostatní plochy je znatelný, přičemž může být ovlivněn výší průměrné ceny půdy, která se pohybuje v rozsahu od 1,15 do 19,08 Kč za m2, a v případě pozemků ostatní plochy také místním koeficientem²⁾, pokud jej obec stanovila obecně závaznou vyhláškou.

U uvedených pozemků lze ještě v některých případech uvažovat i o uplatnění osvobození podle podmínek stanovených v poslední větě § 4 odst. 1 písm. k) zákona, a to, že se musí jednat o pozemek ostatní plochy, který nelze žádným způsobem využívat.

Pro uplatnění osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona dle poslední věty musí být pozemek evidovaný v katastru nemovitostí ve druhu pozemku ostatní plocha, a zároveň musí splňovat podmínku, že jej nelze žádným způsobem využívat. Z toho lze dovozovat, že musí být vyloučena nejen možnost jeho zemědělského či jiného ekonomického využití, ale i možnost jakéhokoliv jiného využití. Při posuzování důvodů pro uplatnění osvobození se vychází z objektivních důvodů nemožnosti využívání pozemku a nelze zohlednit čistě subjektivní důvod vlastníka pozemku, např., že v danou chvíli pozemek nepřináší žádný užitek nebo že pozemek nelze využít pro vlastníkem zamýšlené účely.

Objektivní nevyužitelnost pozemku žádným způsobem se dovozuje ze samotné kvality, resp. nekvality pozemku, která zcela znemožňuje využití pozemku jakýmkoliv způsobem, např. když se na pozemku nachází skála, strž, močál apod. Výše uvedený výklad je uveden v informaci Finanční správy České republiky, která je zveřejněna na jejich www stánkách pod názvem ³⁾, přičemž se tímto výkladem řídí všechny finanční úřady.

V situaci, kdy se na pozemku ostatní plochy nachází remízek, háj, větrolam nebo mez, nelze bohužel konstatovat, že takovýto pozemek nelze žádným způsobem využívat, neboť tyto krajinotvorné prvky objektivně nezpůsobují nemožnost využití pozemku. Takovýto pozemek lze nadále využívat různými způsoby, byť je zpravidla vyloučeno jeho zemědělské či ekonomické využití. Tato skutečnost je zpravidla jádrem sporu v daňovém řízení, kdy finanční úřad požaduje po poplatníkovi, aby prokázal, že pozemek ostatní plochy nelze žádným způsobem využívat.

Obecně využití pozemku ostatní plochy je třeba vždy posuzovat objektivně a v širších souvislostech. Nemožnost jeho využití záleží na konkrétních podmínkách pozemku, a je dovozována ze samotné podstaty pozemku tvořené výlučně přírodními podmínkami bez ohledu na lidskou činnost či nečinnost, např. jak již bylo uvedeno výše, jde-li o pozemky roklin, skály, strže, močál, bažina apod. Pod nejčastěji uváděné příklady pozemků, které nelze žádným způsobem využívat, nelze většinou podřadit pozemky remízků, hájů a větrolamů. Pozemky ostatních ploch se nacházejí rovněž mimo zastavěné území či zastavitelné území obce, a mohou být např. součástí ploch pozemků pod společným oplocením využívaných pro pastvu hospodářských zvířat, nebo také k chovu spárkaté zvěře.

S ohledem na počet pozemků ostatních ploch na území České republiky je velmi obtížné definovat jednoduchý postup prokazování nároku na přiznání osvobození. Záleží na více aspektech ovlivňujících využitelnost pozemků, např. na jejich poloze, tvaru, velikosti, nebo i podloží pozemku. Některé obce mohou mít vymezeny plochy s funkcí zemědělskou, přírodní, agroturistickou, zároveň zohledňují pozemky ohrožené erozí, poddolovaná území – v důsledku nestabilního podloží způsobeného např. propadáváním štol. Jednou z funkcí pozemků ostatních ploch může tak být protierozní ochrana ve vztahu k uspořádání a členitosti zemědělské krajiny. Využití některých pozemků může být znemožněno, případně výrazně omezeno např. stanoviskem orgánů ochrany přírody a krajiny.

S ohledem na změny druhu pozemků, na kterých se nacházejí remízky, háje, větrolamy a meze, nelze ve většině případů aplikovat osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona, přičemž je, zejména z důvodu klimatických změn, veřejný zájem na tom, aby tyto krajinotvorné prvky vznikaly, byly udržovány a požívaly osvobození od daně z nemovitých věcí.

V důsledku shora uvedeného probíhají v současné době intenzivní mezirezortní jednání, přičemž se hledá optimální legislativní řešení tohoto osvobození, a to tak, aby zohledňovalo situaci, která vznikla na základě pozemkových úprav a obnovy katastrálního operátu.