Vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku a daňové dopady

Vydáno: 29 minut čtení

Činnost podnikatele je nerozlučně spjata s obchodním majetkem. V článku si odpovíme na často kladené otázky související s obchodním majetkem podnikatele, týkající se případů, ve kterých dochází k vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku, a ukážeme si, jaké je daňové řešení tohoto vyřazení.

 

Vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku a daňové dopady
Ing.
Ivan
Macháček
 
Vymezení obchodního majetku pro účely daně z příjmů fyzických osob
Pojem „obchodní majetek“ není v občanském zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „ObčZ“), ani v zákonu o obchodních korporacích, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, používán ani definován. V § 495 ObčZ se uvádí, že souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby pak tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.
Pojem
obchodní majetek
je vymezen pouze pro daňové účely, a to pro účely daně z příjmů v § 4 odst. 4 (pro fyzické osoby) a v § 20c (pro právnické osoby) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a pro účely daně z přidané hodnoty v § 4 odst. 4 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Přitom v každém z těchto daňových zákonů je obchodní majetek vymezen jinak.
Podle znění § 4 odst. 4 ZDP
obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daně z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci.
Majetek však zůstává v obchodním majetku poplatníka, který vede účetnictví, i když přejde na uplatnění výdajů procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, protože o tomto majetku i nadále účtuje.
Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob se dle § 4 odst. 4 ZDP rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci
.
Z definice obchodního majetku vyplývá, že
obchodní majetek neexistuje u poplatníka daně s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP
, protože tento poplatník nevede daňovou evidenci, ale postupuje dle § 9 odst. 6 ZDP. Z ustanovení § 9 odst. 6 ZDP dále vyplývá, že
pokud se poplatník s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP rozhodne vést účetnictví, přestože k tomu není podle
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „“)
, povinen
, pak postupuje podle tohoto předpisu, bude-li takto postupovat po celé zdaňovací období; přitom se
movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek
ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.
 
Vyřazení hmotného majetku pro osobní potřebu poplatníka
Poplatník – fyzická osoba se může kdykoliv rozhodnout a určitou složku hmotného majetku vyřadit z obchodního majetku pro své osobní potřeby, záleží vždy na jeho rozhodnutí. V případě vyřazení odpisovaného hmotného majetku z obchodního majetku v průběhu zdaňovacího období (to je před koncem zdaňovacího období) může poplatník zahrnout do daňových výdajů polovinu roční výše odpisů.
U dosud neodepsaného hmotného majetku však nemůže poplatník při jeho vyřazení z obchodního majetku do osobního užívání uplatnit daňovou zůstatkovou cenu majetku do daňových výdajů.
Postup vyřazení majetku z obchodního majetku při vedení daňové evidence spočívá v ukončení evidence o tomto majetku, to znamená, že při vedení inventární karty nebo knihy o majetku zařazeném v obchodním majetku poplatník poznamená datum vyřazení tohoto maje