Nový celní zákon a s ním související změny

(přepracované znění) – (dále jen „celní Unie“), které nahradilo stávající nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní Společenství. Ačkoliv se nejedná o strukturální revoluci, množství dílčích a terminologických změn , který adaptuje český právní řád na celní Unie.

Těžiště celní problematiky spočívá jednak ve a nad zbožím, které vstupuje na území Evropské unie nebo jej opouští, jednak ve jako specifických peněžitých plnění, která obecně směřují do rozpočtu Evropské unie. Většinová část této problematiky je stejně jako dosud upravena celoevropsky celním kodexem Unie, popřípadě jeho prováděcími nařízeními. Národní úpravě tak není ponechán příliš velký prostor pro samostatnou úpravu v dané oblasti, přičemž tento prostor se omezuje především na úpravu procesních a kompetenčních otázek. , ve znění pozdějších předpisů, který již delší dobu představuje pouhé torzo, složené z fragmentů původní komplexní národní úpravy z doby před vstupem České republiky do Evropské unie. Potřeba adaptace českého právního řádu na celní Unie je proto ideální, který formální nedostatky stávající úpravy eliminuje a bude současně odpovídat aktuálním legislativním trendům.

v Parlamentu České republiky jako. Spolu s ním byl navržen rovněž , provádějící související změny v jiných zákonech .

Výkon agend spadajících do celní problematiky se v současnosti řídí , tj. režimem zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Pouze celní problematiky jsou procesně . Samotný (dosavadní i budoucí) mezi přímo použitelnou hmotněprávní a do značné míry i procesněprávní evropskou úpravou a českými obecnými procesními předpisy. Celní zákon je v důsledku toho tvořen soustavou dílčích ustanovení, která uvádějí evropskou a národní úpravu do vzájemného souladu a současně obecné národní procesní normy přizpůsobují pro specifickou oblast celní problematiky tam, kde tato oblast vyžaduje speciální pravidla. Obdobná situace je i , kde je č. 17/2012 Sb., , ve znění pozdějších předpisů, stanovující v dané oblasti kompetenci orgánů Celní správy České republiky [srov. § 8 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona].

Tuto roli a koncepci si v principu podrží i nový celní zákon, který ve své části první zejména upraví:

celního zákona se bude věnovat problematice, kdy zejména v § 5 budou stanovena některá zjednodušující pravidla pro aplikaci obecných ustanovení daňového řádu o daňové kontrole v případech, kdy je v režimu daňové kontroly vykonávána tzv. kontrola po propuštění zboží podle čl. 48 celního kodexu Unie (která je jednou z forem celní kontroly). Zjednodušen bude v tomto ohledu zejména proces zahájení a ukončení daňové kontroly.

celního zákona bude věnována , které je definováno jako řízení, jež se vede za účelem rozhodnutí o tom, zda bude zboží propuštěno do navrženého celního režimu, nebo o vyřízení celního režimu, do něhož bylo zboží propuštěno, popřípadě také za účelem stanovení cla. Alternativně se celní řízení může vést též za účelem rozhodnutí ve věci zpětného vývozu, dočasného uskladnění nebo přenechání zboží. Toto uchopení celního řízení je novinkou nového celního zákona, neboť dosud byl tento pojem používán bez zákonné definice. Totéž platí pro specifický institut , který bude definován jako stanovené území mezinárodních letišť a jiných prostor určené k provádění celního řízení, přičemž celní zákon nově explicitně stanoví zmocnění správci cla zřídit celní prostor opatřením obecné povahy v procesním režimu správního řádu.

V duchu systematiky daňového řádu, na který bude celní zákon především navazovat, se bude zabývat jako specifického peněžitého plnění, které je daní v širším smyslu, tj. peněžitým plněním spravovaným v procesním režimu daňového řádu [viz jeho § 2 odst. 3 písm. a)]. Upravena budou jak specifická pravidla pro (doměření cla, vyloučení vzniku penále atd.), tak pro , tvořená jednak problematikou , jednak . V oblasti zajištění cla bude podobně jako dosud připuštěno zajištění cla složením částky, ručením nebo finanční zárukou, anebo pomocí zástavního práva k nemovité věci. Jiné formy zajištění nový celní zákon nepředpokládá, byť jejich využití národní úpravou celní Unie teoreticky připouští.

Z dalších částí nového celního zákona je třeba zmínit zejména upravující a , která se bude věnovat (tzv. Intrastat a Extrastat).

Kromě adaptační role a role legislativně modernizační přistoupí nový celní zákon též ke dovozců a dalších podnikatelských subjektů v některých dílčích situacích. Jako příklady lze uvést:

S novým celním zákonem bude spojeno též vydání prováděcích předpisů, které nabudou účinnosti současně a které aktuálně též procházejí legislativním procesem. Po stránce věcné budou tyto prováděcí předpisy do značné míry odpovídat dosavadním normám. Jedná se o:

S novým celním zákonem bude spojeno množství dílčích zásahů do jiných zákonů, a to především terminologického a legislativně technického charakteru. Tyto změny provede doprovodný zákon , který současně upraví některá významnější témata v dalších zákonech z oblasti daňového práva, která s celním zákonem více či méně souvisejí.

V rámci těchto kompetenčních norem dvou soustav orgánů v gesci resortu Ministerstva financí, které jsou v klíčových konstrukčních prvcích právní úpravy dlouhodobě udržovány jako symetrické, dojde zejména k zavedení . Kontrolním postupem se rozumí zejména daňová kontrola a postup k odstranění pochybností ve smyslu daňového řádu, ale může jím být např. i kontrola po propuštění zboží podle celního kodexu Unie. Tato změna umožní, aby kterýkoliv finanční nebo celní úřad mohl provádět daňovou kontrolu a další uvedené postupy u kteréhokoliv daňového subjektu v rámci České republiky. To např. v případě finančních úřadů umožní koncentrovat u jednoho úřadu provádění daňových kontrol u vzájemně souvisejících subjektů, a tím přispět k boji s tzv. karuselovými podvody na dani z přidané hodnoty, popř. ještě efektivněji využívat nových institutů kontrolního hlášení u daně z přidané hodnoty a elektronické evidence tržeb. V případě Celní správy České republiky je model celostátní územní působnosti nezbytný už jen pro provádění kontroly po propuštění zboží, která nemusí být nutně prováděna celním úřadem, jenž dané zboží propustil. Sekundárním efektem v obou soustavách pak bude efektivnější využití kapacit a rovnoměrnější rozložení kontrol v rámci České republiky, a to i v reakci na fenomén účelového přesouvání sídel daňových subjektů ve snaze snížit pravděpodobnost kontroly.

V rámci kompetenční úpravy Celní správy České republiky dojde rovněž k – dosud celní orgány tuto roli plní pouze v případě těch daní, které samy spravují (zejména spotřební a energetické daně). Změna by měla přinést posílení boje s daňovými úniky na dani z přidané hodnoty také v trestněprávní oblasti, a to svěřením role policejního orgánu Celní správě České republiky jako specializovanému bezpečnostnímu sboru se zkušenostmi z fiskální oblasti. S tím souvisí i současně zaváděná , které ji bude vykonávat prostřednictvím expozitur v území (dosud byla rozdělena mezi Generální ředitelství cel a celní úřady, což nepředstavovalo zcela efektivní řešení).

Kromě změn vyvolaných celním kodexem Unie a celním zákonem bude obsahovat novela zákona o dani z přidané hodnoty také: