Nový zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky

Na činnost celních orgánů je možné nahlížet ve dvou základních rovinách:

V současnosti jsou a oprávnění celních orgánů, stanovené k výkonu celnictví², upraveny cca 150 zákony³, přičemž se jedná zejména o působnost celních orgánů v rámci veřejné správy, tedy o realizaci správních činností (krom toho je působnost celních orgánů upravena v řadě přímo použitelných právních předpisů komunitárního práva, resp. práva Evropské unie). Dvěma základními právními předpisy (zákony), které upravují činnost celních orgánů z hlediska institucionálně organizačního a z hlediska základní právní úpravy kompetencí celních orgánů a práv a povinností celníků, jsou v současné době (do 31. 12. 2012, tedy do začátku účinnosti nového zákona č. 17/2012 Sb.) zákon č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) a zákon č. 13/1993 Sb. (Celní zákon).

Stávající struktura základní právní úpravy kompetencí celních orgánů a oprávnění celníků (s účinností do 31. 12. 2012) je založena tak, že zákon č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) upravuje (v rozsahu stanovení základních činností, delegovaných na Generální ředitelství cel, celní úřady a celní ředitelství)⁴. Kromě toho zákon č. 13/1993 Sb. (Celní zákon) v současně účinném znění (, do účinnosti zákona č. 17/2012 Sb.) upravuje , tyto oblasti:

Nutno poznamenat, že Celní zákon před vstupem České republiky do Evropské unie, tedy do 30. 4. 2004, před účinností zákona o Celní správě České republiky č. 185/2004 Sb., upravoval taktéž organizační uspořádání Celní správy.

Novou právní úpravou, zákonem č. 17/2012 Sb., který zcela zrušuje dosavadní zákon č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) ke dni 1. 1. 2013 (a v plném rozsahu jej nahrazuje), (zákona č. 13/1993 Sb.), (tedy Hlavy druhé, třetí a čtvrté Celního zákona - srov. část sedmá, § 83 zákona č. 17/2012 Sb.), kdy výše uvedené je s účinností od 1. 1. 2013 upraveno již v zákoně č. 17/2012 Sb. Dle vládou deklarované koncepce právní úpravy výkonu celnictví v České republice⁵ by do budoucna Celní zákon (stávající zákon č. 13/1993 Sb.) měl upravovat toliko působnost celních orgánů v oblasti správy cel, v návaznosti na přímo použitelné právní předpisy komunitárního práva, resp. práva Evropské unie (typicky v návaznosti na Nařízení Rady č. 2913/92, Celní Společenství). Nová právní úprava, účinná od 1. 1. 2013, prostřednictvím zákona č. 17/2012 Sb. tedy zcela nahradí dosavadní Zákon o Celní správě České republiky (zákon č. 185/2004 Sb.) a nahradí částečně právní úpravu (například stran oprávnění a povinností celníka, způsobu označení celních orgánů) dosud obsaženou v Celním zákoně (zákon č. 13/1993 Sb.).

Současná právní úprava organizačně-územního uspořádání soustavy celních orgánů, účinná do 31. 12. 2012, je konstituována zákonem č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky). V příloze č. 1 k zákonu č. 185/2004 Sb. je stanovena územní působnost stávajících celních ředitelství a celních úřadů. Dle stávající právní úpravy působí na území České republiky Generální ředitelství cel, 8 celních ředitelství a 54 celních úřadů. S účinností zákona č. 17/2012 Sb., od 1. 1. 2013, bude v rámci Celní správy existovat Generální ředitelství cel a 15 celních úřadů, . Pro lepší přehlednost o změnách uvádím ve vztahu k příslušným regionům porovnání stávajícího a budoucího územně organizačního uspořádání soustavy celních orgánů níže v tabulce:

 +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+ |                         Dosavadní uspořádání                          |                         Nové uspořádání                          | |             (do 31. 12. 2012, dle zákona č. 185/2004 Sb.)             |           (od 1. 1. 2013, dle zákona č. 17/2012 Sb.)             | +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+ | Celní ředitelství Praha s podřízenými Celními úřady Benešov,          | Celní úřad pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze,             | | Kladno, Kolín, Mělník, Mladá Boleslav, Praha 1, Praha D1,             | Celní         úřad pro Středočeský kraj, Celní úřad Praha Ruzyně         | | Praha D5, Praha D8, Praha Ruzyně                                      | se sídlem v Praze                                                | +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+ | Celní ředitelství Ústí nad Labem s podřízenými Celními úřady          | Celní úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem,          | | Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Liberec, Most, Ústí nad Labem            | Celní úřad pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci                | +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+ | Celní ředitelství Plzeň s podřízenými Celními úřady Domažlice,        | Celní úřad pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni,                  | | Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň, Tachov                            | Celní úřad pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech     | +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+ | Celní ředitelství České Budějovice s podřízenými Celními úřady        | Celní úřad pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích   | | České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Strakonice,       |                                                                  | | Tábor                                                                 |                                                                  | +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+ | Celní ředitelství Hradec Králové s podřízenými Celními úřady          | Celní úřad pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové,  | | Hradec Králové, Náchod, Pardubice, Svitavy, Trutnov, Ústí nad Orlicí  | Celní úřad pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích           | +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+ | Celní ředitelství Ostrava s podřízenými Celními úřady                 | Celní úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě          | | Frýdek Místek, Karviná, Krnov, Mošnov, Opava, Ostrava                 |                                                                  | +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+ | Celní ředitelství Brno s podřízenými Celními úřady                    | Celní úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně,               | | Brno, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou     | Celní úřad pro kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě                 | +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+ | Celní ředitelství Olomouc s podřízenými Celními úřady                 | Celní úřad pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci,              | | Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště,                | Celní úřad pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně                   | | Valašské Meziříčí, Zlín                                               |                                                                  | +-----------------------------------------------------------------------+------------------------------------------------------------------+

Dle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb. . Dle ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 17/2012 Sb. .

Právní úprava územně organizačního uspořádání celních orgánů je dále řešena vyhláškou Ministerstva financí č. 285/2012 Sb. (účinnou, stejně jako zákon č. 17/2012 Sb., od 1. 1. 2013), a to na základě zákonného zmocnění - § 6 odst. 6 zákona č. 17/2012 Sb. - kterou jsou zřízena tzv. Seznam územních pracovišť celních úřadů s jejich funkčním označením ⁶ uvádím níže v tabulce⁷:

 +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Středočeský kraj         | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Benešově            | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Kladně              |  Celní a daňové oddělení   | | Územní pracoviště v Kolíně              | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Kosmonosích         | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Kutné Hoře          | Daňové oddělení            | | Územní pracoviště v Mělníce             | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Nupakách            | Celní oddělení             | | Územní pracoviště v Rudné               | Celní oddělení             | | Územní pracoviště ve Zdibech            | Celní oddělení             | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Ústecký kraj             | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Chomutově           | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Mostě               | Celní a daňové oddělení    | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Liberecký kraj           | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Není zřízeno žádné územní pracoviště    |                            | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Plzeňský kraj            | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Draženově           | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Tachově             | Celní oddělení             | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Karlovarský kraj         | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Chebu               | Celní a daňové oddělení    | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Jihočeský kraj           | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Jindřichově Hradci  | Daňové oddělení            | | Územní pracoviště v Strakonicích        | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Táboře C            | elní a daňové oddělení     | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Královehradecký kraj     | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Jičíně              | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Náchodě             | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Trutnově            | Daňové oddělení            | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Pardubický kraj          | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v České Třebové       | Celní a daňové oddělení    | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Moravskoslezský kraj     | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Frýdku-Místku       | Daňové oddělení            | | Územní pracoviště v Karviné             | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Mošnově             | Celní oddělení             | | Územní pracoviště v Nošovicích          | Celní oddělení             | | Územní pracoviště v Opavě               | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Paskově             | Celní oddělení             | | Územní pracoviště v Třinci              | Celní oddělení             | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Jihomoravský kraj        | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Blansku             | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Břeclavi            | Daňové oddělení            | | Územní pracoviště v Hodoníně            | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Lanžhotě            | Celní oddělení             | | Územní pracoviště v Vyškově             | Daňové oddělení            | | Územní pracoviště v Znojmě              | Daňové oddělení            | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro kraj Vysočina            | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Pelhřimově          | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Třebíči                     | Daňové oddělení            | | Územní pracoviště v Žďáru nad Sázavou   | Celní a daňové oddělení    | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Olomoucký kraj           | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Přerově             | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Šumperku            | Celní a daňové oddělení    | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Celní úřad pro Zlínský kraj             | Funkční určení pracoviště  | +-----------------------------------------+----------------------------+ | Územní pracoviště v Lípě                | Celní oddělení             | | Územní pracoviště v Napajedlech         | Celní oddělení             | | Územní pracoviště v Uherském Hradišti   | Celní a daňové oddělení    | | Územní pracoviště v Valašském Meziříčí  | Celní a daňové oddělení    | +-----------------------------------------+----------------------------+ 

Výše prezentované uspořádání územních pracovišť jednotlivých celních úřadů není konečné, má platit pouze jeden rok od účinnosti zákona č. 17/2012 Sb. (tedy do 31. 12. 2012) s tím, že má být vzhledem k provozním zkušenostem a okolnostem následně vyhodnoceno a může dojít k jakýmkoliv změnám⁸. jednotlivých celních úřadů, situovaných v lokalitách mimo sídlo celních úřadů, – zákonné zmocnění k takovému řešení je zakotveno v § 6 odst. 6 zákona č. 17/2012 Sb. Je nepochybné, že tato nová koncepce svěřuje podstatně větší díl moci a pravomocí vrcholovému managementu celní správy, neboť stěžejní podklady pro změnu právní úpravy činnosti celních orgánů předkládá do legislativního procesu právě Generální ředitelství cel. Z nového organizačního uspořádání je zřejmé, že řada z dosavadních 54 celních úřadů zcela zanikne.

Lze tedy konstatovat, že nová právní úprava územního uspořádání celních orgánů, účinná od 1. 1. 2013, přinese zjednodušení v tom smyslu, že , jež budou nadále základní organizační složkou Celní správy (jak z hlediska přímého výkonu kontrolních a dozorových kompetencí, tak z hlediska prvostupňového rozhodování ve většině druhů správních řízení svěřených do celních orgánů), , když dosud tomu tak nebylo.

V čem je však změna organizačně institucionální struktury celních orgánů , je . Protože s účinností od 1. 1. 2013 zaniknou celní ředitelství, která jsou dosud v procesní pozici druhoinstančního, resp. odvolacího, resp. nadřízeného správního orgánu vůči celním úřadům, , které bude ve druhém stupni rozhodovat. Je nepochybné, že nově přijaté řešení dvoustupňovou soustavou celních orgánů je jednodušší z hlediska organizační struktury celních orgánů a zjednodušení řídících a rozhodovacích procesů.

Vládní návrh zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011 v souvislosti s argumentací pro přechod Celní správy z třístupňové na dvoustupňovou soustavu podává zajímavé informace o poměru řídících a řízených zaměstnanců.⁹ Je zde uvedeno, že (v průměru) je tzv. „rozpětí řízení“ (počet zaměstnanců podřízených vedoucímu pracovníkovi) na úrovni Generálního ředitelství cel 1 : 5, na úrovni celních ředitelství a celních úřadů 1 : 8. Je zřejmé, že především v případě Generálního ředitelství cel je počet řídících zaměstnanců (1 : 5) předimenzovaný (uvědomíme-li si mezi jiným, že součástí služebního příjmu vedoucího příslušníka v postavení služebního funkcionáře je příplatek za vedení a obvykle také osobní příplatek).

Předkladatel vládního návrhu zákona č. 17/2012 Sb. v důvodové zprávě ze dne 10. 8. 2011 ve vztahu k důvodům přechodu celních orgánů z třístupňové soustavy na dvoustupňovou v oddíle 1.1.2. shrnuje, že změna třístupňové organizační soustavy na dvoustupňovou je nezbytná a žádoucí z řady důvodů jak výkonnostního, tak procesního charakteru. V důvodové zprávě vládního návrhu zákona č. 17/2012 Sb. ze dne 10. 8. 2011 je například doslova v oddíle 1.1.2. uvedeno, cituji: , nebo, cituji: , a dále například , a konečně: V oddíle 1.1.3. důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. pak je uvedeno, cituji: Jako rizika neprovedení realizace přechodu celních orgánů z třístupňové na dvoustupňovou soustavu předkladatel zákona č. 17/2012 Sb. v důvodové zprávě ze dne 10. 8. 2011 v oddíle 1.1.4. deklaruje:

Nelze však dovozovat, že změnou organizační struktury Celní správy z třístupňové na dvoustupňovou soustavu bude možné omezit výdaje na služební příjmy celníků v souvislosti s občas zmiňovanou redukcí služebních míst celníků. Redukci služebních míst příslušníků bezpečnostních sborů (tedy i celníků) je totiž velmi obtížné (ne-li prakticky nemožné) realizovat, vzhledem k účinné právní úpravě, jež příslušníkům bezpečnostních sborů fakticky zaručuje perspektivu zaměstnání. Z toho důvodu, že celníky, zaměstnané v režimu služebního poměru, lze propustit ze služebního poměru pouze v případech, taxativně vymezených v ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. (Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Přitom propuštění příslušníků bezpečnostních sborů ze služebního poměru z důvodu redukce služebních míst v důsledku organizačních změn v bezpečnostním sboru služební zákon (na rozdíl například od Zákoníku práce) neumožňuje. Zjednodušeně lze říci, že pokud se celník nedopustí protiprávního jednání, nebo pokud se nestane, že již přestane splňovat jiná zákonem stanovená kritéria pro službu v bezpečnostním sboru (například fyzickou či osobnostní způsobilost), nelze celníka propustit a zaměstnavatel je povinen zajistit mu přidělení odpovídajícího služebního místa v rámci sboru, případně zajistit služební místo u jiného bezpečnostního sboru. Nelze-li výše uvedené z objektivních příčin zajistit, musí být celník, pro kterého není uplatnění, zařazen dle § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb. do tzv. , v níž příslušníkovi bezpečnostního sboru náleží dle § 124 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb. 80 % průměrného služebního příjmu. Přitom je naprosto zřejmé, že uplatnění institutu zálohy pro přechodně nezařazené je pro společnost zcela nevýhodné, protože při zařazení do takové zálohy příslušník žádnou službu nevykonává, přičemž pobírá 80 % služebního příjmu. Ve vztahu k výše uvedenému pak se jeví jako neodpovídající realitě tvrzení předkladatele vládního návrhu zákona č. 17/2012 Sb. v důvodové zprávě ze dne 10. 8. 2011, kde je v oddílu 3.1. jako výhoda nového organizačního uspořádání celních orgánů (účinného od 1. 1. 2012) uvedeno, cituji. , neboť propuštění celníka je, z hlediska předestírané úspory nákladů přijatého řešení, velmi problematické, resp. z hlediska právní úpravy služebního poměru celníků jen obtížně uskutečnitelné. Nelze tedy očekávat, že změna organizační struktury celních orgánů, účinná od 1. 1. 2013, tak, jak je deklarována v důvodové zprávě k zákonu č. 17/2012 Sb., resp. jak vyplývá ze zákona č. 17/2012 Sb., přinese snížení mzdových nákladů ve vztahu k celníkům, nacházejícím se ve služebním poměru.

Z nového dvoustupňového uspořádání celních orgánů plyne, že stěžejní řídící a organizačně koncepční činnost celních orgánů (zejména v oblastech metodiky výkonu hlavních kompetencí celní správy, organizačně personálního řízení a metodického řízení) bude vykonávat výhradně Generální ředitelství cel, tedy oproti současnému stavu ¹¹. Gestorem činnosti celních orgánů, resp. Generálního ředitelství cel, nadále zůstává Ministerstvo financí.

Předkladatelem vládního návrhu zákona č. 17/2012 Sb. je v důvodové zprávě deklarováno, že a z požadavků efektivity státní správy s tím, že kvalita výkonu správy cel a daní nebude snížena ¹².

V důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona č. 17/2012 Sb. je, coby hlavní důvod přechodu z třístupňové soustavy na dvoustupňovou uvedeno, cituji: .¹³

Je vhodné zmínit například skutečnost, vzhledem k ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., že generálního ředitele Generálního ředitelství cel jmenuje a odvolává ministr financí. To znamená, že ministr financí bezprostředně řídí činnost generálního ředitele Generálního ředitelství cel a z hlediska ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. (Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) je ministr financí vůči generálnímu řediteli v postavení služebního funkcionáře. Taková skutečnost má praktický význam například v řízení o námitce podjatosti úřední osoby, případně uplatněné dle Správního či Daňového řádu vůči generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel v příslušném druhu správního řízení, když o takové námitce podjatosti je oprávněn rozhodnout, se všemi procesními důsledky, pouze ministr financí.¹⁴ Obdobný služební vztah nadřízeného k podřízenému, procesně upravený zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, existuje například i mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem.

zákona č. 17/2012 Sb. upravuje inspekční činnost Generálního ředitelství cel ve vztahu ke všem podřízeným útvarům celní správy, resp. ve vztahu k celníkům a občanským zaměstnancům celní správy. Jde zde o kontrolní vnitřní mechanismus celních orgánů, jehož smyslem je kontrola nad dodržováním právních povinností zaměstnanců celní správy. Stejně tak ustanovení § 12 zákona č. 17/2012 Sb. má umožnit zpětnou vazbu k činnosti celních orgánů, když upravuje určitou možnost kontroly celní správy občanskou veřejností - dle této právní normy jsou občané a právnické osoby oprávněni upozorňovat na nedostatky v činnosti celních orgánů, resp. na protiprávní jednání celníků a občanských zaměstnanců, s tím, že dotčený útvar celní správy je povinen oznamovatele do 30 dnů od obdržení oznámení vyrozumět o prověření věci a o přijatých opatřeních. Ustanovení § 12 zákona č. 17/2012 Sb. fakticky doplňuje institut stížnosti, obsažený v § 175 Správního řádu, resp. v § 261 Daňového řádu. Je namístě poznamenat, že samostatnou institucí, v jejíž kompetenci je prověřování případných , tedy prověřování toliko trestné činnosti celníků v procesu trestního řízení, je (obdobně jako například ve vztahu k policistům a příslušníkům Vězeňské a justiční stáže) , která má procesní postavení orgánu činného v trestním řízení a která je samostatným bezpečnostním sborem ¹⁵.

Ustanovení § 8 zákona č. 17/2012 Sb. upravuje obecně věcnou působnost celních úřadů (tedy celních orgánů, jež jsou dále řešeny zvláštními zákony - například v rámci správy cel či daní).

Ustanovení § 9 zákona č. 17/2012 Sb. řeší zvláštní (vybranou) působnost některých celních úřadů. Jedná se o tyto kompetence:

Ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb. stanovuje tzv. v případech, kdy nelze určit příslušnost celního úřadu podle jiného zákona - v takových případech bude místně příslušný Celní úřad pro hlavní město Prahu.

Za významné z hlediska uplatňování procesních práv ze strany daňových subjektů v rámci správy daní, realizované celními orgány, lze považovat ustanovení § 10 zákona č. 17/2012 Sb., které zpřesňuje dle § 66 a násl. Daňového řádu. Komentovaná právní norma logicky stanoví, že do příslušného daňového spisu lze nahlížet . Příslušný celní orgán pak je povinen daňový subjekt informovat, na kterém místě se spis nebo jeho příslušná část nacházejí. Tato, ve vztahu k Daňovému řádu coby obecnému procesnímu právnímu předpisu, upravujícímu správu daní, zvláštní právní úprava nahlížení do daňových spisů, reflektuje existenci územních pracovišť celních úřadů, jež se budou nacházet v místech odlišných od sídel celních úřadů.

V části třetí zákona č. 17/2012 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) jsou upraveny povinnosti, oprávnění a prostředky celníků a občanských zaměstnanců celní správy (například okolnosti, za kterých je celník oprávněn použít služební zbraň či donucovací prostředky, povinnosti celníka při služebních úkonech).

V ustanoveních § 18 a 19 zákona č. 17/2012 Sb. jsou zakotveny instituty povinností zdvořilosti a přiměřenosti postupu, jimiž jsou vázáni zaměstnanci celní správy při výkonu kompetencí celních orgánů ¹⁹. V § 21 až 26 zákona č. 17/2012 Sb. jsou upraveny povinnosti celníka při provádění služebních úkonů, resp. služebních zákroků a při výkonu kompetencí celní správy. Právní úprava oprávnění celníka, obsažená v části třetí zákona č. 17/2012 Sb., je stejná s dosavadní právní úpravou, obsaženou v části třetí dílu druhém zákona č. 13/1993 Sb. (Celní zákon). Z institutů způsobilých významným způsobem zasáhnout do základních práv a svobod, lze z nové právní úpravy (zákona č. 17/2012 Sb.) zmínit § 30 (zajištění osoby), § 31 (oprávnění k omezení pohybu agresivních osob), § 34 (oprávnění zakázat vstup na určená místa), § 35 (oprávnění ke kontrole osob a dopravních prostředků), § 36 (oprávnění k pořizování záznamů).

V Hlavě V. části třetí zákona č. 17/2012 Sb. je upraveno (problematika je dosud upravena v § 33a až 33f Celního zákona). V § 44, resp. 45 zákona č. 17/2012 Sb. je řešeno celníkem. Okruh donucovacích prostředků, k jejichž použití bude celník od 1. 1. 2013 za zákonem vymezených podmínek oprávněn, byl rozšířen o prostředek k zamezení prostorové orientace a o vytlačování vozidlem.

V ustanovení § 50 až 52 zákona č. 17/2012 Sb. je upravena náhrada škody, resp. odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu působnosti celních orgánů.

V části čtvrté zákona č. 17/2012 Sb. je upravena odpovědnost za správní delikty způsobené protiprávním jednáním, při němž dojde ke zneužití názvu „celní správa“ a symbolů celní správy.

V části páté a v části šesté zákona č. 17/2012 Sb. je upraveno získávání, poskytování ²⁰, resp. předávání, zpracování a zabezpečení informací, resp. osobních údajů celními orgány ²¹. Například v § 77 zákona č. 17/2012 Sb. je upraveno zpracovávání tzv. „vyšetřovacích“, resp. „celních“ spisů - vyšetřovacím spisem se dle § 74 odst. 3 zákona č. 17/2012 Sb. rozumí Dle § 74 odst. 4 zákona č. 17/2012 Sb. se pak rozumí

Ustanovení zákona č. 17/2012 Sb. stanoví, že od účinnosti nového ZCS , které nebudou do účinnosti nového ZCS ukončeny a u nichž podle nového ZCS nebo jiného právního předpisu přechází působnost na celní úřady. nového ZCS pak stanoví, že ministerstvo financí dokončí řízení a jiné postupy, které ministerstvem financí před účinností nového ZCS nebyly ukončeny i v případech, kdy působnost ministerstva financí dnem nabytí účinnosti nového ZCS přechází na orgány celní správy.

Podstatné, z hlediska možnosti uplatňování procesních práv účastníků správních řízení, vedených celními orgány, a z hlediska kontinuity neukončených správních řízení od 1. 1. 2013, je pak je ustanovení zákona č. 17/2012 Sb., které stanoví, že .

Změnu organizační struktury celních orgánů, realizovanou od 1. 1. 2013 ve vztahu k účinnosti již vydaných správních rozhodnutí (například různých povolení), řeší ustanovení zákona č. 17/2012 Sb., které stanoví, že působnost Generálního ředitelství cel, celních ředitelství a celních úřadů, zřízených podle dosavadních právních předpisů, a uvedených v příslušných správních rozhodnutích, přechází ode dne účinnosti nového ZCS (tedy od 1. 1. 2013) na orgány celní správy příslušné ode dne nabytí účinnosti zákona č. 17/2012 Sb. (bude se jednat o Generální ředitelství cel a nově vzniklé celní úřady, kterých bude 15).

Příslušné postavení při správně právních činnostech a při výkonu státního dozoru ve vztahu k dosud vydaným povolením a správním rozhodnutím tedy od 1. 1. 2013 zaujmou a získají nově vzniknuvší celní úřady, jejichž místní příslušnost je určena dle jejich sídla správními obvody krajů, v nichž se celní úřady budou nacházet.

Je nepochybné, že přechod celních orgánů z třístupňové organizační struktury na dvoustupňovou je pozitivní změnou, která v důsledku přinese zjednodušení a zefektivnění procesů, obsažených v činnostech celních orgánů. Kvalitní, smysluplný a efektivní výkon činností a kompetencí celních orgánů však bude vždy podmíněn dostatkem osobnostně způsobilých a odborně dobře vybavených zaměstnanců, kteří budou integrováni do transparentního a spravedlivého, resp. poctivě řízeného systému, s nímž se budou moci vnitřně ztotožnit (jinými slovy do systému, který zaručí striktní dodržování stanovených pravidel). Bohužel, dosud nelze říci, že tomu tak v případě celní správy vždy je. Jaké skutečné dopady a důsledky přinese nový zákon o Celní správě České republiky ve vztahu k činnosti podnikatelské veřejnosti (například z hlediska dostupnosti celních pracovišť coby jedné z deklarovaných priorit), bude možné racionálně posoudit dle mého názoru až po cca 2 letech od jeho účinnosti, především v návaznosti na kvalitu a funkčnost prostředků, užívaných celními orgány v oblasti komunikačních technologií a v návaznosti na četnost uplatňování elektronických forem řízení, resp. v návaznosti na strukturu regionální dislokace celních pracovišť.