Dnem 1. 1. 2011 vstoupil v účinnost zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád“). V průběhu roku 2011 došlo k tomu, že ve Sbírce zákonů byly vyhlášeny dvě novely daňového řádu. První neboli „technická" novela daňového řádu byla publikována ve Sbírce zákonů dne 18. 2. 2011 jako zákon č. 30/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, a další související zákony, a nabyla účinnosti dnem 1. 3. 2011. Technickou novelou daňového řádu bylo provedeno celkem 28 změn s cílem napravit technické nedostatky zákona z důvodu zamezení vzniku mezer v aplikační praxi. Druhá novela daňového řádu byla schválena jako součást zákona č. 280/2009 Sb. , o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa, a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, který byl vyhlášen v částce 158 Sbírky zákonů dne 30. 12. 2011. Zákon č. 280/2009 Sb. nabývá účinnosti až dnem 1. 1. 2015, s výjimkou změn některých ustanovení vybraných zákonů, u nichž účinnost nastala dnem 1. 1. 2012 nebo 1. 4. 2012. Návrh tohoto zákona byl projednáván v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 473/0, ve kterém je obsažena také důvodová zpráva (vše dostupné na www.psp.cz).
Druhá novela daňového řádu schválená v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa
JUDr.
Lenka
Hrstková Dubšeková
Zákonem č. 280/2009 Sb., na jehož základě má dojít ke zřízení jednoho inkasního místa je novelizováno celkem 72 zákonů. Zavedení jednoho inkasního místa představuje první fázi reformy přímých daní. Jedno inkasní místo jako pojem je uvedeno pouze v názvu zákona č. 280/2009 Sb. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona se tímto pojmem
"označuje skutečnost, že dle návrhu dojde k přenesení
Podle zákona č. 456/2011 Sb. budou s účinností od 1. 1. 2013 mezi orgány Finanční správy České republiky patřit Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které nahradí současné územní finanční orgány podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.kompetence
k výběru pojistného na sociální zabezpečení a veřejného zdravotního pojistného na jednu soustavu orgánů a to konkrétně na orgány Finanční správy ČR."V souvislosti se zavedením jednoho inkasního místa bylo nutné novelizovat daňový řád, který se bude používat jako jednotný procesní předpis.
Změna daňového řádu
se nachází v článku III a IV části druhé zákona č. 458/2001 Sb. V článku III najdeme celkem 56 změn daňového řádu a v článku IV jsou obsažena přechodná ustanovení. Druhá novela daňového řádu by měla vstoupit v účinnost dnem 1. 1. 2015
.Hlavní změny daňového řádu od 1. 1. 2015
Mezi hlavní změny daňového řádu spojené s jedním inkasním místem patří rozšíření uplatnění daňové informační schránky a změny v registraci daňových subjektů.
Změny v daňové informační schránce
Daňová informační schránka podle současného znění daňového řádu je upravena v ustanovení § 69. Správce daně, který je k tomu technicky vybaven, může poskytnout daňovému subjektu informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu prostřednictvím dálkového přístupu. Jedná se o informace soustředěné v daňové informační schránce, která je zřizována na základě žádosti daňového subjektu. Žádost lze podat správci daně pouze prostřednictvím datové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem.
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona č. 280/2009 Sb. v souvislosti se zavedením povinné elektronické formy u vybraných podání bylo nutné zjednodušit formu této komunikace se správcem daně a zpřístupnit ji širokému okruhu daňových subjektů, což se stane prostřednictvím daňové informační schránky. Změny v právní úpravě daňové informační schránky byly provedeny tak, že ustanovení § 69 má nové znění a za § 69 byly vloženy nové § 69a až 69c.
Zásadní změny v ustanovení daňového řádu po novele spočívají v tom, že:
*
žádost o zřízení daňové informační schránky nemusí mít formu datové zprávy s uznávaným elektronickým podpisem,
*
do daňové informační schránky se bude přistupovat pomocí přístupových údajů, které daňový subjekt získá automaticky při zřízení daňové informační schránky,
*
prostřednictvím daňové informační schránky bude umožněno daňovému subjektu činit podání vůči správci daně,
*
daňová informační schránka se stane jednoduše přístupným komunikačním portálem, prostřednictvím něhož bude možné další elektronickou cestou komunikovat se správcem daně,
*
bude platit pravidlo, že jedna osoba může disponovat současně jedněmi přístupovými údaji.
Nový
§ 69a
upravuje okruh oprávněných osob, které mají právo přístupu do daňové informační schránky (daňový subjekt, zástupce). Zástupce daňového subjektu může prostřednictvím daňové informační schránky daňového subjektu činit podání pouze jménem tohoto daňového subjektu. Nový § 69b
upravuje způsob přihlašování oprávněné osoby do daňové informační schránky pomocí přístupových údajů, včetně oprávnění ministerstva financí stanovit vyhláškou náležitosti přístupových údajů a technických a bezpečnostních zásad pro přístup do daňové informační schránky. Odkaz na ustanovení § 69b odst. 5 byl dále vložen do § 263 - Zmocňovací ustanovení. Nový § 69c
stanoví případy, kdy správce daně je oprávněn zneplatnit přístupové údaje, zrušit přístup do daňové informační schránky zástupci nebo zrušit daňovou informační schránku.V přechodných ustanoveních je uvedeno, že daňové informační schránky, které byly zřízeny podle dosavadních právních předpisů, zůstávají zachovány a daňovým subjektům budou doručeny přístupové údaje.
Změny v registraci daňových subjektů
Registrace daňových subjektů je upravena v části třetí daňového řádu, hlavě I nazvané Registrační řízení. V ustanoveních § 125 až 131 jsou obsaženy hmotně právní podmínky registrace (pro daňové subjekty na daních z příjmů) a procesně právní podmínky registrace (pro všechny daňové subjekty).
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona č. 280/2009 Sb.
"součástí úpravy daňového řádu již nebudou hmotně právní ustanovení, ale pouze obecná úprava registrační povinnosti s tím, že specifikace povinnosti podat přihlášku k registraci stanoví daňové zákony podle zvláštností jednotlivých daní. V daňovém řádu nadále zůstanou jen pravidla, která jsou jednotná pro většinu daní (např. rozhodnutí o registraci, řešení tzv. "přeregistrace"). Tato koncepce odpovídá premise, že ustanovení poplatná pouze jednomu zákonu (či jedné dani) by neměla být součástí obecného předpisu, ale předpisu speciálního."
Ustanovení upravující registrační řízení byla změněna tak, že současná ustanovení § 125 až 131 byla nahrazena novým zněním s novými názvy:
*
§ 125 Vznik registrační povinnosti
- povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani bude vyplývat z jednotlivých daňových zákonů, a proto byla ustanovení, která určují, kdy vzniká povinnost podat přihlášku k registraci (a v jaké lhůtě), přesunuta do zákona o daních z příjmů.*
§ 126 Přihláška k registraci
- daňový subjekt bude povinen uvádět údaje, které jsou stanoveny v příslušném formuláři. Nová právní úprava registrace nevymezuje, kdy registrace nevzniká, jelikož vychází z toho, že povinnost podat přihlášku k registraci je nově zakotvena v zákoně o daních z příjmů pozitivním způsobem (viz § 39, § 39a a § 39b zákona o daních z příjmů, ve znění zákona č. 280/2009 Sb.) a ustanovení ostatních daňových zákonů upravující registrační povinnost zůstanou nezměněna (viz zákon o DPH, zákon o silniční dani, zákon o spotřebních daních).*
§ 127 Oznamovací povinnost registrovaných daňových subjektů
- nově se stanoví, že oznamovací povinnost se nevztahuje na údaje, jejichž změnu lze zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má správce daně zřízen automatizovaný přístup.*
§ 128 Postup k odstranění pochybností v registračních údajích
- správce daně bude oprávněn vyzvat daňový subjekt k odstranění pochybností o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených daňovým subjektem jak v přihlášce k registraci, tak v oznámení o změně registračních údajů.*
§ 129 Rozhodnutí v registračním řízení
- došlo ke zpřesnění současné právní úpravy.*
§ 130 Daňové identifikační číslo
- došlo ke zpřesnění současné právní úpravy.*
§ 131 Změna místní příslušnosti registrovaných daňových subjektů
- nová koncepce registračního řízení je postavena na principu, že se jedná o registraci daňového subjektu k jednotlivé dani, takže je zjednodušen proces tzv. přeregistrace.Změny v části druhé daňového řádu od 1. 1. 2015
Změna v § 12 – Úřední osoby
V ustanovení se slova
„se provede úřední záznam a správce daně o tom"
nahrazují slovy „správce daně"
. Tato změna znamená, že se nebude muset vyhotovovat úřední záznam o tom, kdo je úřední osobou. Daňovému subjektu zůstává právo na informaci o tom, kdo je v jeho věci příslušnou úřední osobou.Změna v § 35 – Zachování lhůty
V ustanovení
§ 35 se na konci odstavce 1 doplňuje nové písmeno e)
, které zní „e) odeslána datová zpráva prostřednictvím daňové informační schránky adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně."
Tato změna souvisí se zavedením dalšího způsobu elektronického podání, a to prostřednictvím daňové informační schránky. Aby měl daňový subjekt zachovanou lhůtu, musí v poslední den lhůty odeslat datovou zprávu prostřednictvím daňové informační schránky daňového subjektu.Změna v § 45 – Doručování právnických osobám
V ustanovení se zrušují slova
"pokud je právnická osoba na této adrese skutečně umístěna"
. Tímto se ruší podmínka, aby na doručovací adrese právnická osoba skutečně působila. Podle důvodové zprávy tato změna přinese úsporu na straně správce daně, který nebude nucen zkoumat splnění tohoto kritéria. Zde je třeba připomenout, že toto ustanovení se týká doručování právnickým osobám, které nemají zpřístupněnou datovou schránku, a proto se jim doručují písemnosti prostřednictvím zásilky.Změna v § 51 – Prokázání doručení
V ustanovení se za slova
"a),"
vkládají slova "f),"
. Tato úprava znamená, že pokud správce daně doručuje písemnost bez použití obálky s doručenkou, uvede se na kopii doručované písemnosti také údaj o dni doručení písemnosti.Změna v § 53 – Povinnost mlčenlivosti
V ustanovení se zrušuje písmeno f), ve kterém je stanoveno, že nejde o porušení mlčenlivosti, poskytne-li správce daně informace zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Toto pojistné budou v rámci zavedení jednotného inkasního místa spravovat orgány finanční správy. Z přechodných ustanovení vyplývá dvouleté přechodné období pro poskytování informací zdravotním pojišťovnám.
Změna v § 56 – Informační povinnost správce daně
V ustanovení se doplňuje písmeno f), které zní:
„f) druhy daní, které lze platit inkasem podle zákona upravujícího platební styk nebo soustředěnou platbou zajišťovanou provozovatelem poštovních služeb, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet."
Jedná se o rozšíření povinnosti správce daně zveřejňovat informace.Změny v § 71 a 72 – Podání a jejich forma
Byla doplněna možnost učinit podání také prostřednictvím daňové informační schránky (). Mezi tzv. formulářová podání bylo doplněno rovněž oznámení o změně registračních údajů (). V ustanovení byla provedena jazyková korektura (slovo
"odeslané"
bylo nahrazeno slovem "odeslanou"
, aby bylo jasné, že se odesílá datová zpráva.Zásadní změna se týká doplnění
nového odstavce 4 v ustanovení § 72
, z něhož vyplývá povinnost učinit podání vyjmenovaná v § 72 odst. 1 (tj. přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení) pouze datovou zprávou opatřenou uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslanou prostřednictvím datové schránky nebo odeslanou prostřednictvím daňové informační schránky. Tuto povinnost budou mít daňové subjekty nebo jejich zástupci, pokud mají zřízenu datovou schránku nebo mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona č. 280/2009 Sb. požadavek rozšíření elektronické komunikace je nezbytným předpokladem pro fungování jednoho inkasního místa, kde se bude v určitý okamžik soustředit značné množství dat, které je nutné zpracovat. Elektronická komunikace při splnění předepsané formy, tvaru a struktury pak umožní automatizované zpracování dat.Změny v § 85 a § 87 – Daňová kontrola
V ustanovení se slovo
„upřesnit"
nahrazuje slovy „rozšířit nebo zúžit"
, čímž je jednoznačně dána pravomoc správce daně upřesňovat rozsah daňové kontroly v jejím průběhu jak jeho rozšířením, tak zúžením.V se na konci textu
odstavce 6
doplňují slova „a odpadá překážka pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování k dani, která měla být předmětem daňové kontroly"
. Toto doplnění se vztahuje k ustanovení § 141 odst. 6 daňového řádu, podle kterého není přípustné dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování k dani, která se stala předmětem výzvy k zahájení daňové kontroly. Pokud se nepodaří daňovou kontrolu zahájit nebo daň stanovit náhradním způsobem, tak marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě skončí překážka pro podání těchto tvrzení.Změna v § 91 – Zahájení řízení
V ustanovení se zrušuje povinnost správce daně oznamovat osobě zúčastněné na správě daně, že došlo k zahájení řízení z úřední povinnosti. K zahájení řízení z moci úřední dojde učiněním prvního úkonu správce daně v dané věci tak, jako tomu bylo za platnosti zákona o správě daní a poplatků.
Změna v § 100 – Předvolání a předvedení
V ustanovení se za slovo
"řízení"
vkládají slova "nebo jiném postupu při správě daní"
. Správce daně bude oprávněn předvolat osobu zúčastněnou na správě daní, jejíž osobní účast je nutná jak v řízení, tak v jiném postupu při správě daní, které není řízením a nemusí být nutně jeho součástí.Změny v § 106 – Zastavení řízení
V ustanovení se písmeno f) upravuje tak, že správce daně zastaví řízení, jestliže se řízení stalo bezpředmětným, a to jak řízení zahájené na základě podání, tak řízení zahájené z úřední moci. Podle důvodové zprávy se například jedná o situaci, kdy je vedeno doměřovací řízení na základě preventivně zahájené daňové kontroly, která ukáže, že není důvod pro doměření daně. V takové situaci je nutné zastavit doměřovací řízení.
V ustanovení bylo vypuštěno vydávání rozhodnutí o zastavení řízení v případě zpětvzetí odvolání, kdy podle § 111 odst. 3 je odvolací řízení zastaveno ze zákona dnem zpětvzetí odvolání. Další změna spočívá v tom, že pokud bude zastaveno řízení podle § 106 odst. 1 písm. c), proti rozhodnutí, které se nedoručuje a zakládá se do spisu, nelze uplatnit opravné prostředky.
Změna v § 107 – Náklady řízení
V § 107 odst. 4 se slova
„daňovému subjektu"
nahrazují slovy „osobě zúčastněné na správě daní"
, což znamená, že na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů a ušlého výdělku nebo odměny má nárok jak zástupce ustanovený daňovému subjektu, tak zástupce ustanovený třetí osobě.Nový § 124a – Vztah ke správnímu soudnictví
Za ustanovení § 124 se vkládá
nový § 124a
, který zní: „Dojde-li v řízení o kasační stížnosti ve správním soudnictví ke zrušení pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na jehož základě bylo správcem daně vydáno nové rozhodnutí ve věci v souladu s právním názorem krajského soudu, stává se toto rozhodnutí neúčinným dnem nabytí právní moci nového rozhodnutí krajského soudu, kterým je žaloba zamítnuta nebo ve kterém dojde ke změně právního názoru oproti zrušenému pravomocnému rozhodnutí krajského soudu."
Důvodová zpráva k tomu uvádí:
"Navržené ustanovení, zařazené systematicky do pasáže věnované vztahu ke správnímu soudnictví, má za cíl reagovat na možnou situaci, která nastane v případě, že dojde ke zrušení rozhodnutí správce daně na základě podané žaloby ve správním soudnictví. V takovém případě je ve smyslu § 78 soudního řádu správního věc vrácena k dalšímu řízení, přičemž správce daně je vázán právním názorem soudu vysloveným v rozhodnutí (rozsudku). Brojí-li následně správce daně v rámci správního soudnictví proti tomuto rozsudku kasační stížností, není zde zaručen nárok na odkladný účinek, tudíž je zde z jeho strany povinnost konat, tzn. vydat nové rozhodnutí ve věci v souladu s názorem krajského soudu. Ne vždy se totiž jeví jako žádoucí, aby správce daně s vydáním nového rozhodnutí vyčkával (fakticky přerušil dané řízení) až na výsledek řízení před Nejvyšším správním soudem. V případě, že výsledkem kasace bude zrušení rozsudku krajského soudu, na základě něhož bylo zrušeno rozhodnutí správce daně a následně vydáno nové rozhodnutí ve věci, navrhuje se úprava, která zakládá neúčinnost tohoto nového rozhodnutí ve věci
ex lege
. Eliminuje se tak v praxi sporná otázka, jakou validitu toto rozhodnutí má a jakým způsobem je nutné jej zlikvidovat. V souladu s kasací pak dojde ze strany krajského soudu k novému rozsudku ve věci, podle něhož dojde následně ze strany správce daně k vydání nového (konečného) rozhodnutí ve věci."Změny v části třetí daňového řádu od 1. 1. 2015
Změny v nalézacím řízení
V ustanovení se doplňuje možnost pro plátce daně sdělit správci daně skutečnost, že mu nevznikla daňová povinnost k dani, ke které je registrován, ve lhůtě pro podání vyúčtování.
V ustanovení se zkracuje lhůta pro podání hlášení z 25 na 20 dnů po uplynutí měsíce. V ustanovení se zkracuje lhůta pro podání vyúčtování ze 4 na 3 měsíce po uplynutí kalendářního roku. V byl doplněn
odst. 3
, ze kterého vyplývá, že lhůtu pro podání hlášení nebo vyúčtování nelze prodloužit.V ustanovení se umožňuje podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši, čímž by měly být odstraněny výkladové nejasnosti původní formulace, dle které bylo možné podat dodatečné přiznání na nižší daň, jestliže vyšly najevo nové skutečností nebo důkazy.
V dodatečném daňovém přiznání na nižší daň ale nelze namítat vady postupu správce daně, jelikož k tomu slouží jiné prostředky ochrany (např. odvolání, stížnost apod.).
V ustanovení se upřesňuje, že rozdíl mezi doměřenou daní a daní dodatečně tvrzenou daňovým subjektem je splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru a nikoliv platebního výměru, jelikož daň se doměřuje dodatečným platebním výměrem.
V ustanovení se doplňuje možnost předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč, pokud daňový subjekt nevyhoví výzvě k podání řádného daňového tvrzení. Obdobnou úpravu obsahoval § 44 zákona o správě daní a poplatků.
Změny v obecných ustanoveních o placení daní
V ustanovení
§ 149 o evidenci daní
se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Pokud jiný zákon stanoví, že daňový subjekt hradí daně na společný osobní daňový účet, evidují se tyto daně na tomto osobním daňovém účtu."
V ustanovení § 149 odst. 3 se doplňuje, že Ministerstvo financí zveřejňuje také přehled daní evidovaných na společných osobních daňových účtech.V ustanovení
§ 152 o pořadí úhrady daně
se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud mají daňové pohledávky stejný den splatnosti, použije se úhrada daně na tyto pohledávky poměrně podle jejich výše."
V ustanovení
§ 155 o přeplatku
se v odstavci 1 doplňuje možnost daňového subjektu požádat správce daně o použití vratitelného přeplatku na úhradu zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní
stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky.V ustanovení
§ 158 o odpisu nedoplatku pro nedobytnost
se mění odst. 1 a 2 tak, že za nedobytný nedoplatek je považován i nedoplatek, jehož vymáhání je spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtíženi.V ustanovení
§ 160 o lhůtě pro placení daně
se v odstavci 4 doplňuje, že lhůta pro placení daně neběží také po dobu odkladu daňové exekuce
odložené na návrh dlužníka.Změna v § 174 – Zálohy
V ustanovení se umožňuje správci daně v odůvodněných případech stanovit zálohy nejen nižší, ale také vyšší.
Změny v daňové exekuci
Změny se týkají těchto ustanovení:
*
- na prohlášení majetku, které je podáno prostřednictvím daňové informační schránky, není nutný úředně ověřený podpis dlužníka,
*
- je zrušeno písm. h) o zastavení daňové
exekuce
z důvodu, že dlužník, jehož mzda je exekuována, nepobírá nejméně po dobu 1 roku mzdu, aby z ní mohly být prováděny srážky,*
- zamítavé rozhodnutí o návrhu na odložení nebo zastavení daňové
exekuce
se doručuje pouze navrhovateli,*
- je umožněno přihlašování pohledávek zajištěných zajišťovacím převodem práva do daňové
exekuce
,*
- zrušuje se písm. a), takže daňový exekutor nemůže rozhodovat o výhradách podaných v průběhu dražby,
*
- rozhodnutí o přerušení a pokračování v dražbě ve stejný den se nedoručuje, pouze se oznámí osobám přítomným na dražbě,
*
- daňový exekutor si může zjednat přístup do nemovitosti dlužníka, nebylo-li umožněno ohledání nemovitosti za účelem jejího ocenění,
*
- uhrazenou dražební jistotu vrátí správce daně nejen dražiteli, ale i jiné osobě zúčastněné na dražbě,
*
- zrušuje se písm. a), jelikož pokud nebude dražitelem složena dražební jistota, dražba se konat nebude,
*
- počátek lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku, který je přebytkem z rozvrhu, se odvozuje ode dne právní moci rozhodnutí o rozvrhu,
*
- pokud je k rozvrhu připuštěna pohledávka zajištěná zajišťovacím převodem práva, rozvrhové řízení provede soud.
Ostatní změny
V ustanovení , které upravuje stanovení daně vybírané srážkou, se zrušuje odst. 1, a upravuje se další text tohoto ustanovení za účelem odstranění výkladových nejasností.
V ustanovení , které upravuje povinnost podávat řádné nebo dodatečné daňové tvrzení v případě zániku právnické osoby s likvidací, se stanovuje 15denní lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, které se vyhotovuje ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku.
V návaznosti na nesrovnalost vyplývající z uplatňování ustanovení § 240 odst. 5 věty třetí daňového řádu v současném znění, kdy daňové tvrzení musí být podáno ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku (tj. v nulovém čase), rozhodl ministr financí o prominutí příslušenství daně na daňových povinnostech, ke kterým v roce 2011 a v roce 2012 vznikla povinnost podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení podle ustanovení § 240 odst. 5 věty třetí daňového řádu. Rozhodnutí čj. MF-18701/2012/904 bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 3/2012 dne 29. 3. 2012 dostupném na www.mfcr.cz.
Změny v části čtvrté daňového řádu od 1. 1. 2015
V ustanovení
§ 247 o pořádkové pokutě
se mění odst. 1 tak, že pořádková pokuta může být uložena při závažném ztěžování správy daní a nikoliv jen průběhu řízení.Další změny v části čtvrté daňového řádu se týkají ustanovení
§ 250 o pokutě za opožděné tvrzení daně
. Jedná se o tyto změny:*
Dosavadní odst. 3, který upravuje minimální výši pokuty 500 Kč, byl nahrazen novým zněním takto:
„Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč."
*
Za odst. 3 byl vložen nový odst. 4, který zní takto:
„V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč."
Daňový řád po novele rozlišuje případy, kdy daňový subjekt podá daňové tvrzení opožděně, od případů, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení vůbec. Daňovému subjektu, který podá daňové přiznání opožděně, nevzniká povinnost uhradit pokutu, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč (obdobně jako u úroku z prodlení dle § 253 odst. 1). U daňového subjektu, který nepodá daňové přiznání, se pokuta bude počítat sazbou v maximální výši (tj. 5 % při nepodání daňového přiznání a 0,5 % při nepodání vyúčtování) s tím, že minimální výše pokuty činí 500 Kč.
Podle přechodného ustanovení se v případě uplynutí lhůty pro podání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení před účinností novely uplatní pokuta za opožděné daňové tvrzení podle dosavadních právních předpisů.
Závěr
Na závěr je nutné připomenout, že jelikož novela daňového řádu provedená zákonem č. 280/2009 Sb. má nabýt účinnosti až dnem 1. 1. 2015, je třeba do této doby používat při správě daní zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb.
Pro čtenáře tohoto článku je dále důležitá informace, že Ministerstvo financí již dalo do vnějšího připomínkového řízení návrh zákona o pojistném na důchodové spoření a návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření, dostupné na http://eklep.vlada.cz. V návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodovém spoření je v části dvacáté páté mimo jiné navrženo, aby některá ustanovení druhé novely daňového řádu nabyla účinnosti již dnem 1. 1. 2013, a to v souvislosti se správou pojistného na důchodové spoření. Z novely daňového řádu provedené zákonem č. 280/2009 Sb. má být předsunuta účinnost z 1. 1. 2015 na 1. 1. 2013 u změn těchto ustanovení: § 72 odst. 1, § 106 odst. 1, § 125 až 131, § 136 odst. 5, § 137, § 141 odst. 2, § 235, § 250.