Změny v daních z příjmů

Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., které nabylo účinnosti 1.1.2014, obsahuje přechodné ustanovení k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), pro období let 2013 až 2015 o nepoužití § 4 odst. 3 ZDP - nebude tak zdaňován důchod z důvodu překročení součtu příjmů z § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 částkou vyšší než 840 000 Kč.

Zdaňovacího období roku 2013 se mohly týkat mimořádné odpisy některého hmotného majetku pořízeného od 1.7.2013 - vládní návrh zákonného opatření č. 344/2013 Sb. je obsahoval. Senát je však pozměňovacím návrhem z konečné podoby zákonného opatření vypustil a pro nově pořízený hmotný majetek mimořádné odpisy pro rok 2013 nejsou, ani se nic takového nepředpokládá pro rok 2014. V průběhu roku 2013 (od 1.8.2013) došlo ke zvýšení minimální mzdy z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Pro účely ZDP se však tato změna projeví až pro zdaňovací období roku 2014 - viz § 4 odst. 1 písm. h) ZDP; pro účely nároku na měsíční daňový je na základě § 35d odst. 4 rozhodující polovina minimální mzdy definované v § 35c odst. 4 (tedy účinné na začátku daného zdaňovacího období).

Alespoň ve stručnosti je na místě připomenout, že pro rok 2014 zůstávají v platnosti změny, které se poprvé uplatňují za uplynulé období roku 2013, tj. především:

ZDP byl s účinností od 1.1.2014 novelizován především zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, a zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.

Změny obsažené v zákoně č. 458/2011 Sb. byly původně schváleny s účinností od 1.1.2015, ale některým změnám zákonné opatření Senátu změnilo účinnost na 1.1.2014. Některé změny ZDP k 1.1.2014 plynou pouze ze zákona č. 458/2011 Sb. (např. § 34a upravující novým způsobem výši odpočtu na podporu výzkumu a vývoje), některé plynou z kombinace zákona č. 458/2011 Sb. a zákonného opatření č. 344/2013 Sb. (např. zákonem č. 458/2011 Sb., je v § 36 odst. 7 stanovena jako novinka možnost příjmy ze závislé činnosti, ze kterých byla sražena srážková daň, zdanit v daňovém přiznání, zákonným opatřením č. 344/2013 Sb. byla tato možnost rozšířena i na autorské honoráře zdaněné srážkovou daní dle § 7 odst. 6).

Některé změny účinné od 1.1.2014 byly věcně obsažené již v zákoně č. 458/2011 Sb. [např. změna pravidel pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od DPFO dle § 4 odst. 1 písm. w)], ale jejich konečná podoba je dána zákonným opatřením č. 458/2011 Sb.

ZDP byl s účinností od 1.1.2014 kromě zákona č. 458/2011 Sb. a zákonného opatření Senátu dále novelizován těmito zákony:

Zákonem č. 458/2011 Sb. došlo v ZDP např. k těmto změnám:

Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. např.:

S rekodifikací soukromého práva přímo souvisí např. tyto změny ZDP:

Nepřímo s rekodifikací soukromého práva souvisí např.:

Do 31.12.2013 byly příjmy získané děděním zahrnuty do předmětu daně dědické s tím, že dědění od určitého okruhu osob (např. u syna dědícího po otci) bylo od daně dědické osvobozeno.

Příjmy nabyté děděním jsou bezúplatnými příjmy zařazenými do předmětu DPFO, resp. DPPO, které jsou však vždy (bez výjimek) osvobozeny od DPFO [§ 4a písm. a)], resp. DPPO (§ 19b).

Praktický dopad nové úpravy by měl být okrajový - právnická osoba dědí jen zcela výjimečně a fyzická osoba nejčastěji dědí v rámci příbuzenských a rodinných vztahů, u kterých je dosud uplatňováno osvobození od daně dědické. Výjimečně nová úprava rozšiřuje osvobození (proti dřívějšímu osvobození od daně dědické) - NOZ v rámci vymezení zákonné dědické posloupnosti (§ 1633 a násl.) rozšiřuje zákonné dědění také na 5. a 6. třídu dědiců - do páté třídy dědiců podle § 1639 NOZ patří praprarodiče zůstavitele, do šesté třídy dědiců podle § 1640 NOZ patří děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele. „Ze zákona“ bude nově dědit osoba příbuzensky poměrně vzdálená, dědicem může být také osoba mimo příbuzenský vztah na základě závěti.

Novinky dědického práva, se kterými počítá NOZ, jako je např. dědění na základě dědické smlouvy nebo možnost nabytí majetku odkazem, by žádné zvláštní daňové komplikace přinést neměly. Pro nabytí majetku odkazem platí naprosto shodná pravidla jako pro nabytí majetku děděním. Podstatou odkazu je to, že odkazovník není dědicem a nenabývá podíl na dědictví, ale konkrétní věc.

ZDP obsahuje osvobození pro bezúplatné příjmy (dary) dle nového § 4a ZDP např. v písm. i) pro dary poplatníkům provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů použité k provozu tohoto zařízení - do 31.12.2013 vyloučeny ze zdanění dle § 3 odst. 4 spolu s dary fyzickým osobám provozujících školy a školská zařízení a poskytovatelům zdravotních služeb.

Od DPFO jsou dále osvobozeny bezúplatné příjmy podle § 10 odst. 3 písm. d) ZDP, např. jde-li o dary mezi příbuznými v řadě přímé. Dar dětí od jejich rodičů sice již není předmětem daně darovací, ale daní z příjmů, ale to nemá žádný praktický význam - dar zůstává nadále nezdaněn.

Předmětem DPFO dle § 3 odst. 4 ZDP (DPPO dle § 18 odst. 2) není majetkový prospěch:

Zákonné opatření č. 344/2013 Sb. přineslo řadu změn v ustanovení pro úpravu základu daně v § 23 odst. 7 ZDP. Toto ustanovení řeší otázku úpravy základu daně z příjmů z důvodu rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu u transakcí mezi spojenými osobami. Nově se toto ustanovení od zdaňovacího období roku 2014 vztahuje i na transakce mezi spojenými osobami, které jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob a je sjednána cena rovna nule. Sjednání nulové ceny je pochopitelně nesmysl, ale úmysl zákonodárce je jasný - zdanit na straně poskytovatele dané transakce fiktivní výnos na úrovni ceny obvyklé v těch případech, kdy plnění poskytováno bezúplatně. Typicky se jedná o poskytování bezúročných zápůjček mezi spojenými osobami (u těchto sice není sjednána cena nula, úrok prostě sjednán není, ale zvýšení základu daně o obvyklý úrok na straně zapůjčitele je zde jasným úmyslem zákonodárce). Zároveň je však v § 23 odst. 7 stanoveno, že úprava základu daně se neprovádí např. v případě, kdy sjednaná výše úroků ze zápůjčky [„zápůjčka“ je podle § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP podmnožinou pojmu „úvěrový finanční nástroj“] mezi spojenými osobami je nula a věřitelem (tj. vydlužitelem) je člen obchodní .

Daňové zákonné opatření č. 344/2013 Sb. přineslo od 1.1.2014 tyto „prorůstové“ novinky:

Novinkou roku 2013 je, že podle § 21e odst. 3 ZDP se manželem (manželkou) pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

Nově se příloha k ZDP zatřiďující hmotný majetek odvolává na klasifikaci CZ-CPA (namísto již zrušené SKP). Z důvodové zprávy:

„K výjimečnému přesunu položek z jedné odpisové skupiny do jiné (a tím i změně doby odpisování) došlo pouze v jednom případě u tzv. transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů, označovaných dosud v Příloze položkami (2-20), resp. (2-21), jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů. Tyto položky se stávají součástí položek dosud označovaných (3-25) Pneumatické a ostatní výtahy a dopravníky pro plynulé přemísťování výrobků a materiálu a (3-26) Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení. Touto změnou je sledováno odstranění historicky založeného, ale věcně neodůvodněného rozdílu v době daňového odpisování transportních zařízení (dopravníků) kusových a nekusových materiálů tam, kde se přitom dá předpokládat shoda v životnosti celých zařízení, byť s rozdílnými nároky na opravy a údržbu jejich dílčích komponentů. Tato shoda byla potvrzena i v pracovním styku získanými písemnými vyjádřeními třech výrobců těchto zařízení, potvrzujícími životnost celého transportního zařízení, ať již pro kusové nebo nekusové materiály, v rozsahu 10 až 15 let, což je dokonce více, než je stanovená doba odpisování pro třetí odpisovou skupinu (10 let).“

Do položky 6-3 (odpisová skupina 6) se projevuje upřesnění obsažené již v zákoně č. 458/2011 Sb. - pro obchodní domy stanoveno, že se jedná o obchodní domy s podlahovou plochou nad 2 000 m2.

Dne 15.11.2013 byla zveřejněna nová informace GFŘ k „nerealizovaným kursovým rozdílům“, která reaguje na rozsudky NSS č.j. 5 Afs/2011-94 a 5 Afs 56/2012-37. Od 1.1.2014 došlo k doplnění § 23 odst. 1 ZDP („příjmem“ u účetní jednotky „výnos“ a „výdajem“ „náklad“), od roku 2014 je tak dopad nerealizovaných kursových rozdílů do základu daně zcela jednoznačný.

Zákonné opatření č. 344/2013 Sb. přineslo řadu daňových terminologických změn. Označení pro „příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky“ podle § 6 ZDP bylo zkráceno na „příjmy ze závislé činnosti“, „příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti“ podle § 7 ZDP jsou nově označeny jako „příjmy ze samostatné činnosti“ a „příjmy z pronájmu“ podle § 9 ZDP jsou nově „příjmy z nájmu“. Namísto pojmu dar se nově používá pojem „bezúplatné plnění“, členem obchodní je míněn společník obchodní společnosti i člen družstva.

Finanční leasing je definován v § 21d ve vazbě na předem sjednanou podmínku, že nájemce nabude nebo má právo nabýt předmět finančního leasingu (jeho předmětem nemůže být nehmotný majetek).

Změny v oblasti DPH od 1.1.2014 shrnuje příspěvek Ing. Dagmar Fitříkové „Změny v oblasti DPH v roce 2014“ zveřejněný v Účetnictví v praxi č. 1/2014 na str. 21. Především se jedná o:

Pro rok 2014 zůstává v platnosti hranice obratu 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců rozhodná pro povinnou registraci k DPH. Podle platné úpravy se tato hranice snižuje na 750 000 Kč k datu účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o zřízení jednoho inkasního místa, tj. k datu 1.1.2015. Zákon o zřízení jednoho inkasního místa (jeho část účinná k 1.1.2015) by však měl být zrušen - nejedná se jen o politickou proklamaci, ale o legislativní nutnost. Je tedy otázkou, jak bude snížení limitu pro povinnou registraci k DPH do budoucna vyřešeno - netvrdím, že ke snížení na 750 000 Kč od 1.1.2015 skutečně dojde, ale reálně je třeba s touto změnou počítat (s tím, že by se jednalo již o obrat dosažený za příslušné měsíce roku 2014 - např. za leden až prosinec 2014, za únor 2014 až leden 2015 atd.).

K ručení za neodvedenou DPH z důvodu úhrady na nezveřejněné číslo účtu si dovoluji dodat, že:

K limitu úplaty překračující 700 000 Kč je nutno dodat, že se nejedná o jednotlivou platbu. Důvodová zpráva k zákonnému opatření č. 344/2013 Sb. uvádí:

„Úplatou je zde nutné chápat vše, co bylo za zdanitelné plnění poskytnuto, a to bez ohledu na to, na kolik částí byla úplata rozdělena. Zákon o dani z přidané hodnoty ve svých ustanoveních používá pojem,úplata’ jako celková úplata za zdanitelné plnění (srov. § 36 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty). Toto ustanovení není výjimkou a pojem,úplata’ v sobě zahrnuje celkovou částku za zdanitelné plnění poskytnuté příjemci.

Pro vznik ručení je irelevantní, zda je úplata poskytnuta celá bezhotovostním převodem, či částečně v hotovosti a částečně převodem bezhotovostním. Zkoumá se totiž vždy úplata v celkové výši. Příjemce tedy bude ručit i v případě, kdy úplatu za zdanitelné plnění ve výši 800 000 Kč poskytne částečně ve výši 350 000 Kč v hotovosti a ve výši 450 000 Kč bezhotovostním převodem na účet.“

Hodnotová hranice 350 000 Kč (dvojnásobek této částky pro použití institutu ručení za neodvedenou DPH ve výši 700 000 Kč) daná zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů, je takto nastavena od 27.5.2011 (v důsledku novely zákonem č. 139/2011 Sb.) - před 27.5.2011 činila 15 000 eur. Do budoucna lze očekávat snížení této hodnotové hranice přibližně na dvě třetiny (jen je s podivem, že koaliční experti nezaregistrovali již několik let starou náhradu limitu 15 000 eur limitem 350 000 Kč).

Informace k ručení za neodvedenou DPH jsou soustředěny na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/ /dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/ruceni. Naposledy zde byla 31.10.2013 zveřejněna informace GFŘ k ručení za nezaplacenou daň dle § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH pro případy některých specifických platebních transakcí:

Daň z nemovitých věcí pro rok 2014 je komentována v příspěvku Ing. Zdeňka Morávka „Daň z nemovitých věcí od roku 2014“, který byl zveřejněn v Účetnictví v praxi č. 12/2013 na str. 8.

Nově zavedená daň z nabytí nemovitých věcí, která nahradila daň z převodu nemovitostí, bude komentována v příspěvku v časopisu Účetnictví v praxi č. 3/2014. Nová úprava je sice z praktického hlediska zásadně jednodušší, ale je koncepčně dost odlišná od staré úpravy a prvé proniknutí do nových principů může být poměrně náročné. Bohužel prováděcí vyhláška č. 419/2013 Sb. stanovující pravidla pro určení tzv. směrné hodnoty byla vyhlášena až 9.12.2013 a na počátku roku 2014 tak zatím není funkční webová kalkulačka, kde by si mohl poplatník daně ověřit, zda bude pro něho výhodnější vycházet z ceny dle znaleckého posudku anebo ze směrné hodnoty (v tomto případě se pro daňové účely znalecký posudek nezpracovává). V době, kdy budou prvá daňová přiznání dle nové úpravy podávána (lhůta pro prvá přiznání uplyne na konci dubna), by však měla již být tato webová kalkulačka zprovozněna. Na počátku ledna 2014 dokonce ani nebyly dostupné tiskopisy k této dani.

V dani silniční se pro běžnou praxi od roku 2014 nic podstatného nezměnilo - viz příspěvek Ing. Martina Děrgela „Silniční daň od roku 2014“ zveřejněný v Účetnictví v praxi č. 1/2014 na str. 24.

Zajímavé změny nastaly od roku 2014 v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“). Zásadně byla změněna úprava daňových povinností v případě úmrtí poplatníka - daňové povinnosti plní osoba spravující pozůstalost i za období od okamžiku úmrtí až do okamžiku ukončení dědického řízení (např. při úmrtí poplatníka v průběhu roku 2014 bude osoba spravující pozůstalost podávat za zemřelého poplatníka daňové přiznání za celý rok 2014 a zohlední tam i příjmy a výdaje za část roku 2014 od úmrtí poplatníka). Praktickou novinkou DŘ je také možnost platit vybrané daně inkasem z účtu nebo prostřednictvím SIPO. Lze očekávat, že uplatnění této novinky umožní daňová správa především poplatníkům daně z nemovitých věcí - na konkrétní rozhodnutí daňové správy si však budeme muset počkat. Další změny DŘ souvisí s rozšířením funkčnosti daňové informační schránky a novými možnostmi vstupu do daňové informační schránky.