V průběhu letošního roku nebyla ve Sbírce zákonů vyhlášena žádná důležitá změna daňových předpisů, byl však (s účinností od 1. 1. 2014) vyhlášen nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. – tyto základní normy rekodifikace soukromého práva budou mít zásadní přímé i nepřímé daňové dopady. V letošním roce byla schválena pro podnikatelský sektor poměrně zajímavá novela zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“), která nabývá účinnosti k 30. 6. 2012.
Aktuálně k daňové a související legislativě
Ing.
Pavel
Běhounek
AKTUÁLNÍ NOVINKY
K 1. 4. 2012 nabyla účinnosti reforma zdravotnictví, která má i daňové dopady (zejména v DPH) a GFŘ se vyjádřilo k dopadům na oblast DPH a také byl projednán příspěvek Koordinačního výboru, který se týkal daní z příjmů u financování zdravotní a související péče zaměstnavateli a přinesl důležité závěry týkající se této oblasti v širším pohledu (byť byl vyvolán novou právní úpravou pracovnělékařské péče od 1. 4. 2012).
Pravděpodobně největším daňovým problémem letošního roku bylo a velkým problémem stále je uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací od 1. 1. 2012. K tomuto problému GFŘ v průběhu letošního roku zveřejnilo několik velice zajímavých informací a také byly na toto téma projednány dva důležité příspěvky Koordinačních výborů.
Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), přinesla k 1. 1. 2012 několik změn v uplatnění cestovních náhrad a tyto změny vyvolaly výkladové problémy s určením maximální výše kapesného u zahraničních pracovních cest tak, aby byla splněna podmínka, že se jedná o nezdanitelný příjem zaměstnance. Tímto problémem se zabýval samostatný příspěvek Koordinačního výboru, který byl uzavřen na základě stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí.
Novela zákoníku práce k 1. 1. 2012 přinesla také změny v právní úpravě dohod o provedení práce a především v podmínkách pro odvod pojistného na veřejnoprávní pojištění z těchto dohod. Poměrně překvapivý výklad k odvodu pojistného na zdravotní pojištění podalo Ministerstvo zdravotnictví – výklad se týká především souběhu více dohod o provedení práce v jednom kalendářním měsíci, kdy odměna z jednotlivých dohod nepřesahuje 10 000 Kč.
V plném proudu je příprava důležitých legislativních změn pro rok 2013 – např. poměrně rozsáhlá „nepolitická“ novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), změny související se spuštěním důchodové reformy, balík změn zvyšujících daňové a odvodové zatížení (o jejich přípravě vláda rozhodla 11. 4. 2012, vlastní změny by vláda měla schválit v průběhu května) a změny soukromého práva týkající se platebních podmínek a sankcí za jejich nesplnění. Vláda také rozhodla o tom, že nebude k 1. 1. 2013 spuštěna nová úprava úrazového pojištění zaměstnanců.
Rekodifikace soukromého práva
Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. jsou pouze základními kameny rekodifikace soukromého práva, která nabývá účinnosti k 1. 1. 2014. Ze souvisejících zákonů byl přijat pouze zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. K 1. 1. 2014 však bude třeba změnit veškerou legislativu, která vychází ze současného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). Komplexní změny související soukromoprávní úpravy připravuje Ministerstvo spravedlnosti a zatím je nepřipravilo – podle plánu legislativních prací vlády na letošní rok by je mělo předložit do vnějšího připomínkového řízení až v prosinci 2012, změny by tak mohly být přijaty nejdříve až zhruba za rok (spíše však později) a doba na seznámení se s dopady rekodifikace soukromého práva do řady oblastí rozhodně nebude dlouhá. Rekodifikaci soukromého práva bude pochopitelně třeba promítnout i do daňových a pojistných zákonů – příslušný návrh také zatím nebyl zpracován. Ministerstvo financí v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví by jej mělo předložit v srpnu tohoto roku, přitom byla oživena myšlenka zavést k datu účinnosti rekodifikace soukromého práva (k 1. 1. 2014) zcela nový zákon o příjmových daních, což nepovažuji za příliš šťastný nápad – kromě dětských nemocí vlastní rekodifikace soukromého práva by bylo třeba současně řešit i dětské nemoci nového zákona, který může být asi jen velice těžko důkladně projednán.
Novela živnostenského zákona od 30. 6. 2012
Schválená novela živnostenského zákona by měla snížit administrativní zátěž podnikatelů v těchto ohledech:
*
Povinné označování provozoven podnikatelského subjektu podnikajícího na základě živnostenského oprávnění identifikačním číslem provozovny a povinnost toto číslo dále běžně používat. Novela předpokládá vedení identifikačního čísla provozovny v živnostenském rejstříku jako důsledek požadavku Českého statistického úřadu na statistické sledování počtu a identifikaci provozoven nejrozšířenější formy podnikání v České republice a zároveň minimalizaci administrativní zátěže podnikatelů, kteří nebudou povinni toto identifikační číslo používat. Bude ponecháno na uvážení podnikatele, zda přidělené identifikační číslo provozovny v praxi bude používat, pro širokou veřejnost i orgány státní správy bude zajištěna v rámci informačních systémů veřejné správy identifikace provozovny (živnostenský rejstřík, ARES apod.).
*
Oznamování změn údajů podnikatele, které oznámil vůči správě sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu, úřadu práce a zdravotní pojišťovně, prostřednictvím centrálního registračního místa (dále jen „CRM“). Podnikatelům novela umožňuje na jednom místě, prostřednictvím CRM, oznamovat dalším orgánům státní správy změny údajů a dokladů, které souvisejí s plněním povinností vůči těmto orgánům, a tato možnost není podmíněna současným podáním vůči obecnímu živnostenskému úřadu podle živnostenského zákona; poskytnuté informace a doklady předá obecní živnostenský úřad příslušnému orgánu státní správy. Podnikatel tak nemusí navštěvovat různé orgány a instituce sídlící na různých adresách.
*
Povinné oznamování změny adresy místa podnikání podnikatele při současné změně jeho bydliště, jedná-li se o totožné adresy. Novela odstraňuje povinnost podnikatele při každé změně adresy místa podnikání totožné s měnící se adresou bydliště oznamovat tuto změnu živnostenskému úřadu a zavedením možnosti podnikatele do budoucna oznámit živnostenskému úřadu svůj požadavek na změnu adresy místa podnikání při změně adresy bydliště povede ke snížení administrativní zátěže podnikatele, přičemž je na vůli podnikatele, zda této možnosti využije či nikoliv. Uvedený postup zároveň zajistí i správnost a aktuálnost údajů vedených v živnostenském rejstříku.
Reforma zdravotnictví od 1. 4. 2012
Reforma zdravotnictví od 1. 4. 2012
je obsažena v těchto zákonech:*
zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (na jeho základě byla vydána např. vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, připravuje se vyhláška o pracovnělékařských službách),
*
zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
*
zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
Daňové předpisy
byly v rámci daňové reformy změněny k 1. 4. 2012 doprovodným zákonem č. 375/2011 Sb. – změny jsou především legislativně-technického charakteru – např. v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), v ZDPH
(vypuštění kojeneckých ústavů z § 48a, nové znění upravujícího osvobození zdravotních služeb s jednoznačnější vazbou osvobození na léčbu, když jsou výslovně osvobozeny pouze činnosti s léčebným cílem
nebo chránící lidské zdraví a služby úzce související, změny přílohy č. 1 a 2 týkající se uplatnění snížené sazby DPH u neosvobozeného prodeje zdravotnického zboží a poskytnutí neosvobozeného poskytnutí zdravotnických služeb), v zákoně č. 16/1993 Sb., o dani silniční
, ve znění pozdějších předpisů (osvobození „sanitek“), v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí
, ve znění pozdějších předpisů (osvobození „zdravotnických“ nemovitostí) a v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
, ve znění pozdějších předpisů (osvobození darů od daně darovací přijaté poskytovateli zdravotních služeb).Dne 30. 3. 2012 vydalo GFŘ informaci k uplatnění DPH ve zdravotnictví od 1. 4. 2012 – např. nelze za služby osvobozené od daně podle § 58 ZDPH považovat prohlídky pro zaměstnavatele v souvislosti s přijetím do pracovního poměru či jeho ukončením s tím, že nadále budou osvobozenými zdravotními službami jiné zdravotní prohlídky pro zaměstnavatele – z titulu ochrany zdraví v rámci pracovního poměru či v souvislosti s nemocemi z povolání apod.
Konkrétní organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb by měla stanovit
připravovaná vyhláška o pracovnělékařských službách
– např. příloha č. 1 by měla stanovit časové nároky na provádění pracovnělékařských prohlídek a na provádění dohledu a poradenství.Ochrany zdraví při práci se týká Nařízení vlády ze dne 29. února 2012, kterým se mění
nařízení vlády
č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. – např. řeší ztráty teplem na pracovišti, hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem.V návaznosti na zdravotní reformu, zejména v návaznosti na úpravu
pracovnělékařské péče
zákonem o specifických zdravotních službách (Hlava IV, díl 2) byl 4. 4. 2012 projednán příspěvek Koordinačního výboru 357/22.02.12
Pracovnělékařská a jiná zdravotní péče (str. 12 a násl.) – obsahuje popis pracovnělékařské péče (vychází mimo jiné z návrhu prováděcí vyhlášky, která však ještě na začátku května čekala na své vyhlášení), řešení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele na pracovnělékařskou péči o zaměstnance a uchazeče o zaměstnání dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP včetně aktualizace výkladu v pokynu GFŘ č. D-6, daňové řešení z pohledu zaměstnavatele i zaměstnance při poskytování komplexních služeb zahrnujících jak pracovnělékařskou, tak i jinou lékařskou péči o zaměstnance. V rámci projednání uvedeného příspěvku Koordinačního výboru byl odsouhlasen mimo jiné následující přehled plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům s daňovým dopadem na straně zaměstnance a zaměstnavatele.
Pracovnělékařské služby hrazené povinně zaměstnavatelem, které nejsou příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 3 ZDP a které jsou daňově uznatelným nákladem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP, zahrnují např.:
1)
Hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců
(ve smyslu § 2 odst. 1 prováděcí vyhlášky, tj. zjištění zdravotního stavu zaměstnance a zdravotních rizik zaměstnance včetně posouzení jeho zdravotní způsobilosti k práci, stanovení podílu na hodnocení zdravotních rizik souvisejících s pracovními podmínkami a pracovním prostředím apod.). Ke zjištění zdravotního stavu zaměstnanců/uchazečů o zaměstnání slouží vyšetření v rámci pracovnělékařských prohlídek (ve smyslu § 7 až 12 prováděcí vyhlášky). Důvodová zpráva k § 6 prováděcí vyhlášky stanoví obsah lékařské prohlídky za účelem zjištění zdravotní způsobilosti k práci a službě, tj. rozbor anamnestických údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu, komplexní fyzikální vyšetření, základní laboratorní vyšetření a případně další odborná vyšetření u specialistů, jsou-li pro posouzení zdravotního stavu a s ohledem na výskyt rizikových faktorů při výkonu práce nezbytná. *
Hodnocení zdravotního stavu ve smyslu základního vyšetření (§ 6 odst. 1 prováděcí vyhlášky – např. zjištění zdravotního stavu zaměstnance a zdravotních rizik zaměstnance včetně posouzení jeho zdravotní způsobilosti k práci, stanovení podílu na hodnocení zdravotních rizik souvisejících s pracovními podmínkami a pracovním prostředím apod.).
*
Rozšíření základního vyšetření dle § 6 odst. 2 a 3 prováděcí vyhlášky (např. na základě jiného právního předpisu, u rizikových povolání, za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů apod.).
*
Rozšíření odborných vyšetření po provedení základního vyšetření dle § 6 odst. 4 prováděcí vyhlášky (např. vyšetření kardiovaskulárního systému, vyšetření k prevenci nádorového onemocnění apod.).
2)
Poradenství.
Poradenské činnosti vyjmenované v § 2 odst. 2 prováděcí vyhlášky (dle důvodové zprávy k prováděcí vyhlášce je kladen důraz na poradenství jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance v problematice ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Dle důvodové zprávy se počítá i se zapojením poskytovatele pracovnělékařských služeb do programů podpory zdraví na pracovišti za účelem zlepšování nebo udržování zdravotního stavu zaměstnanců ovlivněním jejich životního stylu). *
Poradenství zaměstnavateli v problematice fyziologie a psychologie práce, při úpravě pracovních míst, v problematice pitného režimu a pracovní rehabilitace, poradenství a očkování atd.).
*
Individuální poradenství zaměstnanci na základě zjištěných skutečností včetně laboratorních nálezů, doporučení individuálního zaměření prevence, dietní opatření, životní styl).
3)
Dohled
na pracovištích, v zařízení závodního stravování, vypracování návrhu pro zaměstnavatele na odstranění zjištěných závad atd. [§ 2 odst. 1 písm. c) prováděcí vyhlášky].4)
Školení
zaměstnanců určených zaměstnavatelem (§ 2 odst. 2 prováděcí vyhlášky – první pomoc, lékárnička).Nepeněžním plněním poskytovaným zaměstnavatelem zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům ve formě možnosti využívat zdravotnické zařízení zaměstnancem nebo rodinným příslušníkem („nadstandardní“ zdravotní péče), které je příjmem zaměstnance osvobozeným podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a je daňově neuznatelným nákladem podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, jsou například tato plnění:
*
Vyšetření mimo pracovnělékařské prohlídky, např. zdravotní prohlídka, která není pracovnělékařskou prohlídkou (např. mimo termín periodické prohlídky), odborná vyšetření, která nelze podřadit pod vyšetření v rámci pracovnělékařské prohlídky (např. širší rozsah odborných vyšetření prováděných v rámci periodické prohlídky).
*
Dispenzární péče.
*
Ambulantní péče.
*
Ústavní péče, pokud to vyžaduje zdravotní stav.
*
Nákup služeb a výrobků v optice a lékárně.
*
Lázeňská péče.
*
Úhrada zdravotnických materiálů nad limity hodnot hrazených z všeobecného zdravotního pojištění.
*
24 hodinová konzultační služba po telefonu zajišťující nepřetržitý kontakt se zdravotní sestrou a lékařem.
*
Možnost využití elektronické komunikace přes webové rozhraní při zadávání požadavků do objednacího systému zdravotnického zařízení.
*
Zajištění individuální organizace zdravotnických služeb v zájmu minimalizace ztrát osobního/volného času zaměstnanců, např. garantovaná doba čekání na ošetření zaměstnance, umožnění termínů vyšetření v přesně dohodnutém časovém úseku tak, aby na sebe jednotlivá vyšetření navazovala bez časových prodlev apod.
*
Organizace návštěv lékařů/specialistů, call centra zajišťující objednávání do různých zdravotnických zařízení s cílem efektivního využití volného času pracovní doby.
*
...
Služby v oblasti zdravotnictví poskytované ve prospěch zaměstnavatele zdravotnickým zařízením či subjektem, který není zdravotnickým zařízením, nejsou příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 3 ZDP a jsou daňově uznatelným nákladem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Jedná se např. o:
*
Monitoring naplnění režimu dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnanců.
*
Zajištění individuální organizace zdravotnických služeb v zájmu minimalizace ztrát pracovního času zaměstnanců, např. garantovaná doba čekání na ošetření zaměstnance v pracovní době v časovém limitu +/- počet minut od dohodnutého termínu ošetření, umožnění termínů vyšetření prováděných během pracovní doby v přesně dohodnutém časovém úseku tak, aby na sebe jednotlivá vyšetření navazovala bez časových prodlev apod.
*
Organizace návštěv lékařů/specialistů, call centra zajišťující objednávání do různých zdravotnických zařízení s cílem efektivního využití fondu pracovní doby.
*
Zajištění organizace zdravotnických služeb dětského lékaře u zaměstnanců, kteří doprovázejí jako rodiče dítě do zdravotnického zařízení s cílem efektivního využití fondu pracovní doby zaměstnance.
*
...
Zdanitelným příjmem zaměstnance a zároveň daňově uznatelným nákladem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP jsou služby v oblasti zdravotnictví poskytované subjektem, který není zdravotnickým zařízením ve prospěch zaměstnavatele. Jedná se např. o tyto náklady hrazené zaměstnavatelem:
*
Časová optimalizace služeb zdravotnických zařízení, např. služby klientského komunikačního centra vybaveného systémem pro plánování návštěv ve zdravotnických zařízeních mimo pracovní dobu, tzn. v době osobního/volného času zaměstnance.
*
...
GFŘ k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví
Informace Generálního finančního ředitelství k režimu přenesení daňové povinnosti (dále jen „RPDP“) jsou soustředěny na této adrese:
*
http://cds.mfcr.cz –
LEGISLATIVA
A METODIKA – Informace, stanoviska a sdělení – Daň z přidané hodnoty – Režim přenesení daňové povinnosti.GFŘ zde 7. 2. 2012 mimo jiné zveřejnilo tabulku v excelu , kde je uvedeno 70 příkladů zdanitelných plnění s posouzením, zda se u nich RPDP použije či nikoli. Dne 3. 4. 2012 GFŘ uvedenou tabulku doplnilo o
„Přehled nejčastějších dotazů veřejnosti k aplikaci přenesení daňové povinnosti u stavebních prací podle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty”
další dvě tabulky – tabulka II
obsahuje 183 případů, ve kterých se RPDP použije, a tabulka III 121 případů, ve kterých se RPDP nepoužije.
RPDP ve stavebnictví byl věnován také dne
22. 2. 2012
příspěvek Koordinačního výboru 359/22.02.12
(str. 19), který řeší:1)
Status
příjemce*
1A Vztah k využití plnění pro ekonomickou činnost příjemce
Nepovedlo se odsouhlasit, aby nebyl zpochybněn postup, kdy poskytovatel uplatní vůči plátci RPDP bez ohledu na využití plnění pro ekonomickou činnost příjemce s tím, že v tomto případě by měl podle doslovného výkladu ZDPH RPDP uplatnit i příjemce (nad rámec informace GFŘ z 9. 11. 2011). Na druhou stranu však GFŘ uvedlo, že pokud odběratel poskytne svému dodavateli platné DIČ, pohlíží se něj bez dalšího jako na osobu jednající jako osoba povinná – plátce a uplatní se tedy RPDP.*
1B Během kontraktu se příjemce stane plátcem
Analogicky se použije bod 10 přechodných ustanovení zákona č. 370/2011 Sb. – byla-li uhrazena záloha odběratelem – neplátcem (z této zálohy dodavatel povinně či dobrovolně přiznal daň) a k uskutečnění plnění dojde v době, kdy je již odběratel plátce, uplatní se RPDP jen na doplatek.2)
Opravy základu daně a výše daně
Oprava základu a výše daně podle § 42 ZDPH se provede v tom daňovém režimu, který byl uplatněn u původního plnění – např. opravy plnění zdaněného v roce 2011 ve standardním režimu se provedou také ve standardním režimu. 3)
Rozsah plnění dle §92a
*
RPDP se uplatní na veškeré služby uvedené v kódech CZ-CPA 41 až 43 – nezkoumá se, zda se jedná o práci stavební, montážní nebo jinou.
*
§ 92e se uplatní i na dodání zboží s montáží, je-li toto dodání zatříděno v kódech CZ-CPA 41 až 43, neuplatní se však u převodu nemovitostí.
4)
Hlavní a vedlejší plnění
U vedlejšího plnění se použije stejný režim jako u plnění hlavního – např. bude-li v rámci dodávky elektroinstalačních prací poskytnuta i revize dodaných rozvodů, uplatní se RPDP na celou službu, i když služba revize, je-li samostatně poskytnutá, podléhá režimu standardnímu.5)
Kolize
RPDP s intrakomunitárními plněními6)
Elektronické předkládání
GFŘ neakceptuje jinou možnost předkládání výpisu z evidence dle § 92a než v elektronické podobě.7)
Doplnění výše daně
GFŘ trvá na tom, že výši daně nestačí doplnit v daňové evidenci, ale že musí být doplněna na daňový doklad. Další příspěvek Koordinačního výboru věnovaný RPDP ve stavebnictví byl projednán dne 4. 4. 2012 jako KV 366/04.04.12 Vymezení stavebních a montážních prací při opravách a údržbě zařízení pevně připojeného k budově
(str. 38). Zabývá se opravami výslovně neuvedenými v kódu 43 a konstatuje, že stavebněmontážními pracemi jsou i opravy zařízení, jejichž instalace je stavebněmontážní prací (např. oprava klimatizace s výjimkou klimatizace průmyslové), nejsou-li tyto opravy výslovně zatříděny v jiném kódu (např. opravy elektrospotřebičů pro domácnost tak stavebněmontážní prací nejsou, ačkoli jejich instalace ano). GFŘ příspěvek Koordinačního výboru uzavřelo s tímto závěrem:Veškeré příslušné opravy a údržba zařízení pevně připojeného ke stavbě, představující svým charakterem stavební a montážní práce (s výjimkou drobných oprav a údržby prováděných v rámci „správcovské“ činnosti či komplexního úklidu pod kódem 81), uvedené jako takové v kódech 41 až 43, musí být považovány za stavební a montážní práce, na které se vztahuje ustanovení § 92e zákona o DPH, jestliže daná oprava či údržba není explicitně uvedena v jiných kódech CZ CPA např. v kódech 28, 33, 95.
Zahraniční kapesné
Je-li zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zabezpečeno bezplatné stravování, je od 1. 1. 2012 nezdanitelným příjmem zaměstnance stravné zkrácené podle těchto pravidel:
*
70 % zahraničního stravného za každé hlavní jídlo, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši celodenního stravného (zahraniční pracovní cesta trvá maximálně 12 hod.).
*
35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši (zahraniční pracovní cesta trvá více než 12 hod. a maximálně 18 hod.).
*
25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby (zahraniční pracovní cesta trvá více než 18 hod.).
Podle § 180 ZP může zaměstnavatel ve „veřejném sektoru“ zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného. Toto kapesné může poskytovat s ohledem na § 166 odst. 2 ZP i zaměstnavatel v „soukromém sektoru“. Při dodržení pravidel § 180 ZP má kapesné i v „soukromém sektoru“ daňově příznivý režim (daňově uznatelný náklad zaměstnavatele, nezdanitelný příjem zaměstnance).
V roce 2012 vznikl problém, zda má na horní hranici kapesného (tedy na maximální možnou částku, která nepodléhá u zaměstnance zdanění) vliv případné krácení stravného z důvodu bezplatně poskytnutého hlavního jídla. Tímto problémem se zabýval příspěvek Koordinačního výboru KV 362/04.04.12
Kapesné při zahraniční pracovní cestě
projednaný 4. 4. 2012. Daňová správa si k dané věci vyžádala dne 16. 3. 2012 stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí, které potvrdilo výklad právní úpravy kapesného při zahraničních pracovních cestách od 1. 1. 2012 podle stejných pravidel jako platila ( jednoznačně) před 1. 1. 2012 – krácení zahraničního stravného z důvodu bezplatného zabezpečení jídla při pracovní cestě nemá vliv na maximální limit kapesného poskytovaného až do výše 40 % zahraničního stravného.Konkrétní výklad Ministerstva práce a sociálních věcí k dané věci je tento:
Věc: Odpověď na dotaz na výši kapesného
K Vašemu podání ze dne 16. března sděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí toto stanovisko:
Kapesné je cestovní náhrada, na kterou nevzniká zaměstnanci nárok, ale kterou může zaměstnavatel, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, svým zaměstnancům do výše stanovené v § 180 zákoníku práce poskytovat na blíže nespecifikované výdaje, které souvisejí s pracovní cestou, ale nejsou nahrazovány jinou cestovní náhradou. Jde například o kulturní nebo sportovní vyžití, anebo o nákup drobných dárků a upomínkových předmětů. Poskytne-li zaměstnavatel, který není uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, svým zaměstnancům kapesné do stejné výše, jde o standardní cestovní náhradu, která nepodléhá dani z příjmů ani odvodům na zákonné pojištění. Tento zaměstnavatel může svým zaměstnancům poskytnout i kapesné ve vyšší částce, ale částka, o kterou převýší maximum stanovené v § 180 zákoníku práce, se připočítá k základu pro výpočet daně z příjmů a k základům pro odvod zákonného pojistného.
Právě o této maximální částce kapesného vznikly spory vyvolané některými výklady a nedůsledností v právní úpravě. Ustanovení § 180 zákoníku práce se v souvislosti se změnou provedenou při poskytování zahraničního stravného neměnilo. Z toho jasně vyplývá, že nebylo v úmyslu měnit jeho účel, který nemá s poskytováním jídla nic společného, tedy ani jeho výši. Ustanovení § 180 zákoníku práce se však změnit mělo, a to v souvislosti se změnou § 179, do kterého byly doplněny odstavce 3 a 4 upravující závazné krácení zahraničního stravného pro zaměstnavatele, kteří jsou uvedení v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Odkaz na § 179 v § 180 měl být doplněn o odkaz pouze na jeho odstavce 1 a 2, stejně jako se v § 170 odkazuje pouze na jeho odstavec 3 a nikoliv současně na jeho odstavec 5.
Z tohoto opomenutí však nelze dovodit, že se změnila maximální výše kapesného, která může být poskytnuta zaměstnancům zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, resp. standardní výše kapesného pro zaměstnance zaměstnavatele, který v § 109 odst. 3 zákoníku práce uveden není. Pracovní právo je soukromé právo a jako takové je výkladové. Navíc byly do zákoníku práce doplněny základní zásady, a ve smyslu § 1a písm. a) zákoníku práce je v pochybnostech třeba příslušné ustanovení aplikovat ve prospěch zaměstnance. Vznikla-li tedy pochybnost o výši kapesného, kterou lze zaměstnanci poskytnout, protože se v § 180 odkazuje nejednotně, pak je nutné vyjít z uvedené základní zásady zákoníku práce a z účelu kapesného, který se nezměnil.
Zaměstnancům lze proto podle názoru Ministerstva práce a sociálních věcí i nadále poskytovat kapesné do výše 40 % zahraničního stravného určeného podle délky doby v zahraničí, nikoliv ze zkráceného zahraničního stravného z důvodu poskytnutí bezplatného jídla.
JUDr. Naděžda Břeská
ředitelka odboru legislativního
Zdravotní pojištění z dohod o provedení práce
Od 1. 1. 2012 zakládají dohody o provedení práce při splnění podmínek daných § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, účast na nemocenském pojištění a odměna z dohody o provedení práce, která založila účast na nemocenském pojištění, podléhá vždy odvodu pojistného na sociální pojištění.
Účast na nemocenském pojištění zakládá odměna zúčtovaná do jednoho kalendářního měsíce vyšší než 10 000 Kč. Dále účast zakládá i součet odměn zúčtovaných do jednoho kalendářního měsíce z více dohod o provedení práce (od jednoho zaměstnavatele jednomu zaměstnanci), pokud tento součet převýší 10 000 Kč.
Odvod zdravotního pojištění z dohod o provedení práce není výslovně navázán na účast na nemocenském pojištění, ale na dosažení rozhodné částky zakládající účast na nemocenském pojištění. Problémem tedy je, zda souběh více dohod o provedení práce v jednom kalendářním měsíci s odměnami z každé jednotlivé odměny nepřesahujícími 10 000 Kč zakládá povinnost odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Dalším problémem je zúčtování příjmů po skončení dohody o provedení práce.
K uvedeným problémům se vyjádřilo Ministerstvo zdravotnictví ve svém dopisu všem ředitelům zdravotních pojišťoven ze dne 24. 1. 2012 čj. MZDR 318/2012 zveřejněném na stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny v sekci Plátci/Aktuality/Upozornění pro zaměstnavatele z 31. 1. 2012 takto:
1)
Pokud v jednom kalendářním měsíci pojištěnec vykonává u téhož zaměstnavatele
více dohod o provedení práce
, z hlediska odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění se výše dosaženého příjmu posuzuje u každé dohody o provedení práce samostatně
, tj. příjmy z více takových dohod se pro účely zdravotního pojištění nesčítají. Obdobně se z hlediska odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění postupuje i v případě, kdy pojištěnec vykonává v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele činnost na základě více dohod o pracovní činnosti, z nichž žádná netrvala déle než 14 kalendářních dní. Výše příjmu z každé takové dohody o pracovní činnosti se posuzuje samostatně a tyto příjmy se pro účely zdravotního pojištění nesčítají.2)
Odvod pojistného z příjmů zúčtovaných po skončení dohody o provedení práce (DPP)
Dohoda o provedení práce uzavřena od 1. 1. 2012 do 31. 3. 2012a)
příjem z DPP činí za leden 0 Kč, za únor 15 000 Kč, za březen 4 000 Kč, v květnu doplatek 7 000 Kč. V únoru se pojištěnec stává pro účely veřejného zdravotního pojištění zaměstnancem (byl mu zúčtován příjem vyšší než 10 000 Kč), a proto příjmy zúčtované v květnu je nutno považovat za příjmy „zúčtované bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání“ (§ 6 zákona č. 48/1997 Sb.).
b)
příjem z DPP činí za leden 0 Kč, za únor 0 Kč, za březen 4 000 Kč, v květnu doplatek 7 000 Kč. V tomto případě nejde o příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání, neboť s ohledem na výši příjmů v měsících lednu až březnu tato činnost nebyla považována za zaměstnání. Jako logický postup se nabízí považovat příjem ve výši 7 000 Kč za příjem zúčtovaný do posledního měsíce trvání DPP, tj. do března. Při takovémto postupu, který však ze zákona přímo nevyplývá, by pak vyměřovací základ za březen činil 11 000 Kč (4 000 + 7 000) a pojištěnec by v březnu byl považován za zaměstnance.
Jsou-li tedy zaměstnanci zúčtovány do jednoho měsíce odměny ze dvou dohod o provedení práce, z jedné 5 000 Kč a z druhé 6 000 Kč, tak bude z 11 000 Kč odvedeno pojistné na sociální pojištění, zdravotní pojištění nebude odvedeno ani z jedné dohody.