V říjnovém čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 10/2011 na s. 8 bylo upozorněno na chystané změny od 1. 1. 2012 s tím, že byly podrobně popsány změny v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Novela ZDPH byla po vrácení Senátem a po obstrukcích ze strany ČSSD znovu přijata Poslaneckou sněmovnou 7. 11. 2011 ve znění schváleném na začátku září, a proto lze plně odkázat na komentář této novely z říjnového čísla. Tento článek seznamuje s dalšími legislativními změnami pro rok 2012.
Co nás čeká od 1. 1. 2012
Ing.
Pavel
Běhounek
PŘEHLED NEJNOVĚJŠÍCH ZMĚN
Senát dne 27. 10. 2011 schválil několik důležitých zákonů, které se s účinností od 1. 1. 2012 týkají obchodního práva a které by po předpokládaném podpisu prezidentem přibližně do poloviny listopadu měly být již v době vydání tohoto čísla vyhlášeny ve Sbírce zákonů, jedná se o:
*
novelu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“),
*
nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a doprovodný změnový zákon,
*
novelu zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přeměnách“).
Součástí jednotlivých novel jsou také některé víceméně drobné změny daňových předpisů eventálně zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“).
Po zamítnutí Senátem (v případě novely zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o stavebním spoření“, Senát novelu vrátil s pozměňovacími návrhy) Poslanecká sněmovna přes
obstrukce
ČSSD 4. 11. resp. 7. 11. 2011 schválila např.:*
opravnou novelu zákona o stavebním spoření,
*
novelu ZDPH (viz říjnové číslo časopisu),
*
novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).
Dne 9. 11. 2011 Poslanecká sněmovna ve 3. čtení hladce schválila důležitou novelu zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“) s účinností od 1. dne měsíce následujícího po měsíci vyhlášení ve Sbírce zákonů. Novela by měla být hladce schválena i Senátem a prezidentem a do konce roku vyhlášena ve Sbírce zákonů, a měla by tedy nabýt účinnosti k 1. 1. 2012.
Změny v daních z příjmů
V daních z příjmů nás pro rok 2012 čekají tyto změny:
*
Na základě novely č. 346/2010 Sb. se pro rok 2012 vrací výše slevy na poplatníka na úroveň platnou pro rok 2010, tedy na 24 840 Kč (pro rok 2011 byla přechodně snížena na 23 640 Kč).
*
Novela ZDPH od 1. 1. 2012 (viz komentář v říjnovém čísle časopisu) zvyšuje daňové zvýhodnění na dítě o 1 800 Kč (z 11 604 na 13 404 Kč), tj. o 150 Kč měsíčně a maximální výši daňového bonusu z 52 200 Kč na 60 300 Kč (maximální výši měsíčního daňového bonusu z 4 350 na 5 025 Kč).
*
Zrušení osvobození příspěvku na bydlení vojáků z povolání novelou č. 346/2010 Sb. (výjimka této velké novely účinná od 1. 1. 2012).
*
Drobná změna doprovodným zákonem k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob (viz níže).
*
Změny související s problematikou přeměn obchodních společností v rámci novelizace zákona o přeměnách (viz níže).
*
Novela ZP ve věci cestovních náhrad může mít přímý vliv na zdanění cestovních náhrad vyplácených zaměstnancům.
*
Schvalovaná novela zákona o nemocenském pojištění (ve třetím čtení schválena Poslaneckou sněmovnou 9. 11. 2011) by k 1. 1. 2012 měla odstranit daňovou neuznatelnost odměn členů statutárních a dalších orgánů právnických osob.
*
Úroky připisované na účtech stavebního spoření nebudou v roce 2012 osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob (plyne z opravné novely zákona o stavebním spoření).
*
Drobná změna zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (legislativnětechnická změna při použití výrazu pro průkaz ZTP/P).
Novela obchodního zákoníku
K 1. 1. 2012 nabývá účinnosti poměrně významná novela ObchZ ze dne 27. 10. 2011. Tato novela byla původně navržena s účinností od 1. 7. 2011, ale nakonec byla schválena s účinností od 1. 1. 2012. Novela byla využita také k řešení problematiky souběhu funkcí (řešení tohoto problému původní návrh neobsahoval, do novely bylo začleněno až přijetím pozměňovacího návrhu). Změny týkající se souběhu funkcí v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a v daňové uznatelnosti odměn členů kolektivních orgánů jsou součástí níže komentované novely zákona o nemocenském pojištění, která v době redakční uzávěrky tohoto čísla časopisu nebyla ještě definitivně schválena (viz výše). Součástí novely ObchZ od 1. 1. 2012 je i drobná novelizace zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a o dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDDN“).
Novela ObchZ je pravděpodobně poslední rozsáhlejší novelizací ObchZ před rekodifikací soukromého práva (pravděpodobně k 1. 1. 2014 bude současný ObchZ zcela zrušen) a její součástí jsou např. změny ObchZ týkající se:
*
problematiky zápisu sídla do obchodního rejstříku (od 1. 1. 2012 je výslovně stanoveno, že k sídlu či místu podnikání musí mít podnikatel resp. obchodní společnost právní důvod užívání po celou dobu, kdy jsou zapsány v obchodním rejstříku – toto opatření by mělo údajně pomoci vlastníkům nemovitostí, aby se soudní cestou domohli zrušení zápisu sídla nefunkčních společností na adresách jejich nemovitostí apod.),
*
zveřejňování údajů v obchodním rejstříku (místo rodných čísel data narození nebudou zveřejňovány podpisové vzory event. budou na žádost vymazány již zveřejněné podpisové vzory, listiny, jimiž se dokládá návrh na zápis do obchodního rejstříku, bude postačovat předkládat pouze v jednom vyhotovení),
*
nepeněžních vkladů do společností (§ 59a až 59c ObchZ),
*
ukončení funkce člena statutárního či jiného orgánu, pokud působnost valné hromady vykonává jediný společník (doplnění § 66 odst. 1 ObchZ),
*
možnosti výkonu obchodního vedení členem statutárního orgánu či osobou, která je statutárním orgánem, v pracovněprávním vztahu (§ 66d – pověření obchodním vedením),
*
likvidace společností (likvidátorem bude moci být i jiná osoba než insolvenční správce, pokud splňuje obecné předpoklady pro výkon funkce insolvenčního správce; dále je vložen do ObchZ nový § 75aa, který by měl zjednodušit likvidaci nekontaktních společností – jestliže o likvidaci rozhodne soud, nebude muset likvidátor jmenovaný soudem předkládat návrh na rozdělení likvidačního zůstatku nebo zprávu o naložení s majetkem ke schválení statutárnímu orgánu právnické osoby),
*
podmínek finanční asistence u s. r. o. (§ 120a – zrušení problematického odkazu na § 123 odst. 2 ObchZ) a a. s. (§ 161f – např. k přijetí rozhodnutí o poskytnutí finanční asistence bude postačovat, aby rozhodla dvoutřetinová většina zastoupených akcionářů, nikoli tedy všech akcionářů jako platí do 31. 12. 2011),
*
§ 196a ObchZ – nová, mírnější a logičtější, úprava převzetí ručení společností (např. za jednatele), řešení otázky dobré víry, dochází-li k dalším převodům majetku nabytého v rozporu s § 196a (kupující bude chráněn principem dobré víry v případě koupě od prodávajícího, který sice vypadá jako vlastník, ale vlastníkem právně není, protože převáděnou věc pořídil v rozporu s § 196a ObchZ).
Součástí novely ObchZ je také drobná změna ZDDN. V ustanovení § 59a odst. 3 ObchZ dochází ke sjednocení terminologie s terminologií upravenou ZU – ocenění nepeněžitého vkladu reálnými hodnotami vykázanými v účetní závěrce (před 1. 1. 2012 reálnými cenami). Na tuto terminologickou legislativně-technickou změnu navazují změny ZDDN, které jsou součástí novely ObchZ k 1. 1. 2012 – jedná se o stanovení základu daně z převodu nemovitostí v § 10 (základem je nově „reálná hodnota“ a nikoli „reálná cena“ vykázaná v účetní závěrce; obdobná změna je provedena v § 21 – součástí přiznání k dani z převodu nemovitostí podávaného při zvyšování základního kapitálu vkladem nemovitosti v případě, kdy je hodnota nemovitosti určena obecně uznávaným nezávislým odborníkem nebo reálnou hodnotou – do 31. 12. 2011 reálnou cenou – vykázanou v účetní závěrce, součástí daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí je listina osvědčující hodnotu nemovitosti). Základ daně z převodu nemovitosti je také zpřesněn pro případ, kdy je nemovitost při zvyšování základního kapitálu hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem podle § 59a odst. 2 ObchZ – novela doplnila (ve shodě s § 59a odst. 2 ObchZ), že se jedná o hodnotu stanovenou za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než šest měsíců před splacením vkladu.
Trestní odpovědnost právnických osob
Zcela novým předpisem pro rok 2012 je zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti PO“) ze dne 27. 10. 2011. Zákon o trestní odpovědnosti PO byl doručen k podpisu prezidentovi 3. 11. 2011 a po předpokládaném podpisu prezidenta by měl být vyhlášen ve Sbírce zákonů na přelomu listopadu a prosince. Spolu se zákonem o trestní odpovědnosti PO byl přijat také doprovodný zákon.
Zákon o trestní odpovědnosti PO v § 7 vyjmenovává řadu trestných činů upravených zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), na které se zákon o trestní odpovědnosti PO vztahuje – např. podvod (§ 209 trestního zákoníku), pojistný podvod (§ 210 trestního zákoníku), úvěrový podvod (§ 211 trestního zákoníku), dotační podvod (§ 212 trestního zákoníku). Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak např. jednatel s. r. o. nebo její zaměstnanec při plnění pracovních úkolů.
Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit tyto tresty:
*
zrušení právnické osoby,
*
propadnutí majetku,
*
peněžitý trest,
*
propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
*
zákaz činnosti,
*
zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži,
*
zákaz přijímání dotací a subvencí,
*
uveřejnění rozsudku.
Praxe ukáže, zda bude zákon o trestní odpovědnosti PO nástrojem, který přinutí právnické osoby zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku. Zákon o trestní odpovědnosti PO se totiž vztahuje i na trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku (tohoto trestného činu se dopustí mimo jiné ten, kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen).
Doprovodný zákon k zákonu o trestní odpovědnosti PO k 1. 1. 2012 novelizuje mimo jiné také např. ObchZ nebo ZDP či zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Rejstříku trestů“). Novelizace ObchZ spočívá v tom, že trestně stíhaná právnická osoba v případě návrhu na výmaz či přeměnu bude muset obchodnímu rejstříku doložit rozhodnutí soudu povolující výmaz či přeměnu.
Novelizace ZDP reaguje na trest uveřejnění rozsudku upraveného v § 23 zákona o trestní odpovědnosti PO (vlastní výkon trestu je upraven v § 41) – soud může uložit tento trest, je-li třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem, zejména vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu, anebo vyžaduje-li to zájem na ochraně bezpečnosti lidí nebo majetku, popřípadě společnosti. Soud určí druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozsudek uveřejněn, rozsah jeho uveřejnění a lhůtu určenou právnické osobě k uveřejnění rozsudku. Odsouzená právnická osoba nechá na své náklady pravomocný odsuzující rozsudek nebo jeho vymezené části uveřejnit v soudem určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku, a to s uvedením údajů obchodní firmy nebo názvu právnické osoby a jejího sídla. Údaje umožňující identifikaci fyzické osoby nebo právnické osoby, která je odlišná od odsouzené právnické osoby, uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění musí být před uveřejněním anonymizovány. Trest uveřejnění rozsudku má jednak povahu finanční (s uveřejněním rozsudku vzniknou odsouzené osobě náklady), jednak by měl přispět ke ztrátě prestiže odsouzené právnické osoby. Navíc je do ZDP do výčtu daňově neuznatelných nákladů [konkrétně do § 25 odst. 1 písm. f)] doplněno, že neuznatelné jsou také náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu (tedy náklady spojené s trestem dle § 23 zákona o trestní odpovědnosti PO).
Novelizací zákona o Rejstříku trestů je zaručena veřejná přístupnost těch údajů z evidence rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu. Předpokládá se uvedené údaje budou informativně dálkově přístupné prostřednictvím webových stránek portal.justice.cz, záložka Rejstřík trestů. Touto publicitou by měl být zabezpečen efektivní výkon některých trestů jako např. zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí. U právnických osob přitom veřejná přístupnost údajů o jejich odsouzení nekoliduje s ochranou osobních údajů tak, jako u osob fyzických, ani jiné překážky.
Novela zákona o přeměnách
Přeměny obchodních společností byly před 1. 7. 2008 upraveny ObchZ. Od 1. 7. 2008 byla v rámci povinnosti provést transpozici desáté směrnice EU č. 2005/56 ze dne 26. 10. 2005, o přeshraničních fúzích kapitálových společností vyčleněna právní úprava přeměn do samostatného zákona č. 125/2008 Sb. Zákon o přeměnách byl dosud dvakrát drobně novelizován – velkou novelou ObchZ č. 215/2009 Sb. účinnou od 20. 7. 2009 a v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech doprovodným zákonem k tomuto zákonu č. 227/2009 Sb.
Zkušenosti s uplatňováním zákona ukázaly potřebu jeho rozsáhlejší novelizace, navíc byla ČR povinna k 1. 7. 2011 harmonizovat svůj právní řád se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice druhá, třetí, šestá a desátá směrnice ve věcí požadavků na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení. Novela zákona o přeměnách tedy byla původně navržena s účinností 1. 7. 2011, nakonec byla přijata až s účinností od 1. 1. 2012.
Novela je velice rozsáhlá, a tak upozorníme např. na:
*
změnu úpravy rozhodného dne, která umožní resp. odstraní problémy s přeshraničními přeměnami v případech, kdy je v zahraničí upraven jinak než v ČR – zcela přepracovaný § 10,
*
podrobnou úpravu přeshraničních přeměn – vložení § 59a až 59zb.
Součástí novely je také poměrně rozsáhlá novelizace ZU a ZDP související s problematikou přeměn, a to zejména přeměn přeshraničních. Nad rámec problematiky přeměn z novelizace ZDP plyne pro rok 2012 nemožnost daňového odpisu promlčených pohledávek, v roce 2011 je tento odpis možný.
Novela zákoníku práce
Novela ZP od 1. 1. 2012 je prvou důkladnou novelizací tohoto předpisu účinného od 1. 1. 2012 a její součástí je např. též:
*
zpružnění pracovněprávních vztahů, k čemuž by měla vést mimo jiné možnost použití dohod o provedení práce až v rozsahu předpokládaného rozsahu práce 300 hod ročně s tím, že doprovodná změna zákona o nemocenském pojištění zakládá účast na nemocenském pojištění (spojenou s odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění), pokud odměna z dohody o provedení práce zúčtovaná do kalendářního měsíce přesáhne částku 10 000 Kč,
*
dílčí změny v poskytování cestovních náhrad.
Odměna z dohod o provedení práce bude zakládat účast na nemocenském pojištění (bude tedy podléhat odvodu pojistného na veřejnoprávní pojištění) na základě nového ustanovení vloženého do zákona o nemocenském pojištění novelou ZP:
„§ 7a Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce
1)
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč.
2)
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši uvedené v odstavci 1; ustanovení § 7 odst. 3 platí zde obdobně. Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
3)
Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod podle odstavce 2 dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v odstavci 1; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.“
Návazně na změnu zákona o nemocenském pojištění je okruh zaměstnanců pro účely pojistného na sociální zabezpečení (jsou-li účastni nemocenského pojištění) rozšířen o osoby činné na základě dohody o provedení práce a z okruhu zaměstnanců pro účely zdravotního pojištění jsou naproti tomu vyloučeni zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, pokud nezakládá účast na nemocenském pojištění.
K důležitým změnám ZP dochází od 1. 1. 2012 v oblasti cestovních náhrad – např. platí nová pravidla krácení stravného při poskytnutí bezplatného stravování zaměstnavatelem nebo nová pravidla pro poskytování zahraničního stravného v závislosti na době strávené mimo území ČR v jednom kalendářním dni:
*
v plné výši, je-li delší než 18 hod,
*
ve výši 2/3, je-li delší než 12 hod, nejvýše však 18 hod,
*
ve výši 1/3, je-li alespoň 1 hod (pokud za tuzemskou část nenáleží tuzemské stravné), nejvýše však 12 hod,
*
ve výši 1/3, je-li delší než 5 hod (pokud za tuzemskou část náleží tuzemské stravné), nejvýše však 12 hod,
*
nenáleží, je-li kratší než 1 hod.
Další změny se týkají krácení tuzemského i zahraničního stravného. Např. tuzemské stravné při pracovní cestě trvající déle než 18 hodin se bude v nepodnikatelské sféře povinně krátit o 25 % při poskytnutí jednoho bezplatného jídla; v nepodnikatelské sféře tato míra krácení není povinná (např. lze krátit jen o 20 %), ale pokud by v této výši nebyla prováděna, byl by příslušný rozdíl (při krácení o 20 % ve výši 5 %) zdanitelným příjmem zaměstnance zahrnovaným navíc i do vyměřovacího základu pro pojistné na veřejnoprávní pojištění.
Pro rok 2012 by se měla zvýšit minimální mzda – Ministerstvo práce a sociálních věcí ji navrhovalo k 1. 1. 2012 zvýšit z 8 000 Kč (platilo od ledna 2007) na 8 400 resp. 8 500 Kč.
Novela zákona o nemocenském pojištění
Novela zákona o nemocenském pojištění (sněmovní tisk 441, ve 3. čtení Poslaneckou sněmovnou schváleno 9. 11. 2011 – viz úvodní přehled změn) okruh zaměstnanců rozšiřuje o:
*
společníky a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitele obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
*
prokuristy, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle ZDP,
*
členy kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle ZDP,
*
likvidátory, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle ZDP,
*
vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 167c, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.
Osoby, které jsou nově od 1. 1. 2012 účastny nemocenského pojištění (např. odměňované členy představenstev) je nutné do 30. 1. 2012 (v případě vyhlášení novely ve Sbírce zákonů v prosinci 2011) přihlásit k účasti na nemocenském pojištění. Tato povinnost se netýká společníků a jednatelů, kteří byli před 1. 1. 2012 přihlášení k účasti na důchodovém pojištění z důvodu dosažení rozhodného příjmu (v roce 2011 v částce 6 200 Kč měsíčně).
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění ve výši 1/10 průměrné mzdy vychází pro rok 2012 ve výši 2 500 Kč.
Součástí novely je i změna ZDP – především vypuštění daňové neuznatelnosti odměn členů statutárních a dalších orgánů právnických osob [§ 25 odst. 1 písm. d)].