Cizinec

Chystáme se přijmout zaměstnance trvale žijícího na Slovensku. Práci bude provádět v ČR i na Slovensku. Jaké mu můžeme dát místo výkonu práce, aby podléhal odvodu SP, ZP a daní v ČR? V jakém případě ho musíme hlásit na ÚP?

Nyní máme zaměstnance ze zemí mimo EU - studenti. Všichni tito zaměstnanci mají povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24). Dle § 98 písm. j) mají volný vstupu na trh práce. Všichni zaměstnanci studují v prezenční formě studia, v akreditovaném studijním programu. Zaměstnavatel by rád zaměstnal dalšího studenta ( DPP) ze třetí země - ukrajinské národnosti. Přinesl nám potvrzení o studiu (akreditovaný studijní program), vízum s kódem D/VC/99 a dále potvrzení o podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu - studium. Má tento student také volný vstup na trh práce, přestože nemá ještě uděleno povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24)? 

Jaké jsou možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka u těchto zaměstnanců? 1. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 2. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (mimo EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 3. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (Rusko), místo výkonu práce ČR, azyl (daňový rezident).

Přijali jsme na dohodu o provedení práce zaměstnankyni, která nemá českou občanku. V pase má státní příslušnost Slovensko, trvalý pobyt. Odměna z DPP bude do 10 000 Kč. Musíme ji hlásit první den nástupu na Úřad práce - Informace o nástupu do zaměstnání občana EU?

U naší společnosti máme dlouhodobě ukrajinské zaměstnance a někteří vlastní doklad o přidělení rodného čísla, které je po předložení na OSSZ přepsáno (z EČP – evidenční číslo pracovníka). Valná většina zaměstnanců má však rodné číslo zapsáno pouze na Zaměstnanecké kartě a žádný doklad k přidělení rodného čísla nevlastní. Není tedy, jak doložit přepsání EČP na ČSSZ. Na ČSSZ mi bylo sděleno, že akceptují pouze doklad o přidělení RČ. Jak postupovat? Máme případy, kdy jerodné číslo z přidělené zaměstnanecké karty přepsáno na ČSSZ, ale při vystavení DPN (neschopenky) lékařem je zapsáno EČP a nám není dodán doklad o neschopnosti – čísla se „nepotkají“.

Firma zaměstnává jednoho zaměstnance s ruským občanstvím (takto nahlášen na ČSSZ i ÚP – dle § 98 písm. a) – s povoleným trvalým pobytem). Tento zaměstnanec nám nyní nahlásil, že již získal české občanství. Jaké povinnosti má v tomto případě zaměstnavatel a jakým způsobem správně nahlásit tuto změnu na instituce? 

Je možné zaměstnat cizince z třetí země bez pracovního povolení - tj. na volný vstup na trh práce? Ukrajinka, má vízum D/VC/24 do 31. 8. 2023, studovala jazykový kurz ČJ - zam.na odbornou a jazykovou přípravu ke studiu akreditovaného studijního programu, absolvováno 30. 5. 2023. Nyní přijata na VŠ Česká zemědělská univerzita, prezenční, bakalářské studium. Donesla potvrzení o studiu od 10. 7. 2023, ale dle rozhodnutí o přijetí (a všeobecných informací) se studentem stává dnem zápisu. Ten je rozhodnutím děkana stanoven na 25. 9. - 1. 10. Má tato studentka volný vstup na trh práce již nyní od července? 

Naše firma zaměstnala uprchlíky z Ukrajiny v režimu prodloužené dočasné ochrany, a to na DPČ, kdy jejich odměna nebude vyšší než 3 999 Kč. Zaměstnance jsme přihlásili na OSSZ v režimu zaměstnání malého rozsahu a na úřad práce. Plynou pro nás z těchto pracovních poměrů ještě nějaké povinnosti? Mají u nás podepsané prohlášení. Toto je jejich jediné zaměstnání na území ČR. Předpokládáme, že pokud budou mít zaměstnání malého rozsahu, nemusíme za ně odvádět minimální zdravotní pojištění a ani je přihlašovat na pojišťovnu.

Zaměstnali jsme Ukrajince na dohodu o pracovní činnosti. Utekl před válkou (režim strpění). Na DPČ si měsíčně vydělá cca 7 000,00 Kč. Budu za tohoto zaměstnance zdravotní pojištění dorovnávat do minima nebo se to u těchto zaměstnanců nemusí? A jak to pak prokážu zdravotní pojišťovně, pokud nemusím dorovnávat do minima?

Informace k zaměstnávání občanů Ukrajiny, kteří přicházejí do České republiky v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti v průběhu roku 2022

Problematika zaměstnávání cizinců zasahuje do mnoha oblastí: imigračních povinností, pracovního práva, sociálního zabezpečení a daně z příjmů. Jelikož počet cizinců zaměstnaných v České republice stále roste, přinášíme shrnutí těch nejdůležitějších aspektů. Pro přehlednost jsou povinnosti členěny podle pořadí, v jakém musí být splněny.

Realitou současnosti je zaměstnávání osob z jiných států českými zaměstnavateli, a to ať už se jedná o zaměstnance ze zemí Evropské unie nebo mimo unii. S účinností od 1. 5. 2010 se postupuje u osob ze států Evropské unie (a od 1. 4. 2012 včetně Švýcarska) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009, při zaměstnávání osob ze států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) jsou nadále příslušná nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72 -- všechny výše uvedené státy jsou dále uváděny jako „EU".

Zatímco se pro české občany od 1. 5. 2011 zcela otevřel pracovní trh v sousedních státech - Rakousku a Německu, z druhé strany na území samotné České republiky tvoří cizinci nemalou množinu zaměstnanců, kteří vykonávají zaměstnání na území České republiky (například rezidenti Slovenska, Ukrajiny či dalších států). V následujícím textu si uvedeme vybrané aspekty zdaňování příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České republiky z titulu pracovněprávního poměru včetně příkladů v návaznosti zejména na smlouvy se Slovenskem a Ukrajinou, a to z pohledu zdaňovacího období roku 2011. Základním legislativním východiskem je tuzemský zákon o daních z příjmů a dále příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění, jde-li o rezidenta z tzv. smluvního státu. V současné době (k datu 1. 9. 2011) má Česká republika uzavřených celkem 77 smluv o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Přehled platných smluv k 1. 1. 2011 obsahuje Finanční zpravodaj čj. 1/2011 pod čj. 15/15 342/2011.

Jak vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), mají nerezidenti fyzické osoby daňovou povinnost, jež se vztahuje jen na příjmy ze zdrojů na území České republiky, které uvádí ustanovení § 22 ZDP. V daném případě jde o tzv. omezenou daňovou povinnost na území České republiky. Účelem tohoto příspěvku je uvedení druhů příjmů či situací, kdy zahraničnímu poplatníkovi nerezidentovi a fyzické osobě zároveň vzniká povinnost (či možnost) podat v České republice přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je velmi oblíbeným předmětem četných novel našich zákonodárců a ani rok 2010 nebyl výjimkou. Přičemž opět bohužel tradičně byly největší změny schváleny až v prosinci, takže na seznámení s nimi měla odborná veřejnost jen několik dnů do nabytí účinnosti hned 1. 1. 2011. Použitelností řady novinek dále zamíchalo 15 přechodných ustanovení. Po stručné rekapitulaci posledního legislativního vývoje ZDP se podrobněji podíváme na nejvýznamnější novelu roku 2010 s označením zákon č. 346/2010 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.