Změny zákona o daních z příjmů

Než se blíže podíváme na největší novelu ZDP roku 2010 zákonem č. 346/2010 Sb., tak si nejprve stručně projděme

Dále se již zaměříme pouze na avizovanou největší z výše uvedených novel ZDP - kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“) - kterou si podrobněji přiblížíme.

Část První ZDP věnovaná dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) byla poznamenána 35 body Novely, po jejichž stručném výčtu se blíže zastavíme u pěti pro většinovou praxi zajímavějších témat, z nichž některé se týkají i dále uváděných změnových bodů Novely jiných částí ZDP, kde je již nebudeme znova opakovat.

§ 1

Formálně se upřesňuje, že ZDP zapracovává příslušné předpisy EU a v poznámce pod čarou se uvádí odkaz na 4 Směrnice Rady ovlivňující ZDP.

§ 4 odst. 1 písm. d)

Upřesnění, že osvobozeno je u ozbrojených složek úmrtné a příspěvek na pohřeb.

§ 4 odst. 1 písm. n)

Přesunutí osvobození odchodného ozbrojených složek z písmene o) dtto.

§ 4 odst. 1 písm. o)

Osvobození přídavku na bydlení u vojáků platí naposledy pro rok 2011.

§ 4 odst. 1 písm. o)

Zrušení osvobození přídavku na bydlení u vojáků od 1. 1. 2012.

§ 4 odst. 1 písm. u)

U osvobození odstupného za uvolnění bytu, které je vynaloženo na uspokojení bytové potřeby, se doplňuje, že musí jít o vlastní bytovou potřebu poplatníka.

§ 4 odst. 1 písm. zj)

Ruší se osvobození renty a náhrad prezidenta a bývalého prezidenta (spadají mezi ostatní příjmy dle § 10 odst. 9), zůstává jen osvobození jejich naturálních plnění.

§ 4 odst. 1) písm. zn)

Zrušeno písmeno zn), jehož text byl přesunut do písmene e) dtto, viz výše bod 3.

§ 6 odst. 9 písm. p)

Přeformulování osvobození příspěvku na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění zaměstnance. A v souladu s právem EU doplnění o příspěvek na penzijní pojištění poskytované institucemi penzijního pojištění v EU, Norsku a Islandu.

§ 6 odst. 9) písm. r), s)

Slova „soudcům a poslancům Evropského parlamentu“ se nahrazují „soudcům“.

§ 6 odst. 9) písm. s)

U osvobození náhrad představitelů státní moci se ruší zbytečné „výdajů ve výši“.

§ 6 odst. 9) písm. s)

U osvobození náhrad představitelů st. moci se zavádí zkratka „tuzemská cesta“.

§ 6 odst. 9) písm. s)

U osvobození náhrad představitelů st. moci se zavádí zkratka „zahraniční cesta“.

§ 6 odst. 9) písm. s)

Nové osvobození náhrady za veřejnou hromadnou dopravu soudců v tuzemsku.

§ 6 odst. 10

Přeformulování pojmu „funkční požitky“; plat a náhrady prezidenta vyloučeny.

§ 6 odst. 12

Zdanění 1 % vstupní ceny auta k soukromému využití se týká i funkčních požitků.

§ 6 odst. 13

Upřesňuje se, kdo je zaměstnancem, u kterého není povinnost platit pojistné.

§ 6 odst. 17

Definice pojmu „instituce penzijního pojištění“ přesunuta z § 19 odst. 1 písm. zo).

§ 7 odst. 11

Dodatečné „oddanění závazků“ po skončení činnosti se týká i daňové evidence.

§ 8 odst. 1 písm. e)

Příjmy z kapitálového majetku se rozšiřují o dávky z penzijního pojištění.

§ 8 odst. 4

Příjmy z penzijního pojištění nebo připojištění ze zahraničí lze snížit o příspěvky.

§ 8 odst. 6

Přeformulování stanovení základu daně u příjmů z penzijního (při-)pojištění.

§ 8 odst. 7

U výběrů ze soukromého pojištění se pro účely zdanění příjem sníží jen o pojistné zaplacené poplatníkem (nikoli zaměstnavatelem). Odbytné se mění na odkupné.

§ 10 odst. 4

Nové druhy zdanitelných příjmů podle § 10 odst. 9 podléhají srážkové dani § 36.

§ 10 odst. 9

Výsluhy a odbytné vojáků a policie; plat, a náhrada prezidenta (i bývalého).

§ 15 odst. 3 písm. b)

Upravují se podmínky odpočtu úroků z úvěru na koupi pozemku pro výstavbu.

§ 15 odst. 4

Při nesplnění podmínky „zahájení výstavby do 4 let“ na koupeném pozemku jsou dosavadní odpočty nově zdanitelným ostatním příjmem dle § 10 ZDP ve 4. roce.

§ 15 odst. 5

Doplnění odpočtu příspěvku na penzijní připojištění o penzijní pojištění (bod 20).

Původní vládní návrh novely ZDP z června 2010 rušil pětileté osvobození příjmů z tzv. ekologických zdrojů a zařízení (nejen z nejproblémovějších fotovoltaických panelů!) až od roku 2012. A to navíc pouze u zdrojů a zařízení uvedených do provozu po 1. 1. 2012. Podle upraveného návrhu novely ZDP ze září 2010 měl být posledním rokem osvobození od daně 2011, a to jen pro zařízení uvedená do provozu do konce roku 2010.

K dalšímu zpřísnění došlo na zářijovém jednání vlády, což schválili i zákonodárci, takže a to i pro dříve zprovozněná zařízení. Navíc pro hmotný majetek využívaný k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se zavádí rovnoměrně bez přerušení 240 měsíců, tj. (nový § 30b ZDP). A to opět i pro fotoelektrárny uvedené do užíváni i před 1. 1. 2011. Případné technické zhodnocení těchto zařízení zvýší vstupní cenu, přičemž se takto zhodnocený hmotný majetek bude odpisovat z nového ocenění po zbývající dobu z původních 240 měsíců, ovšem minimálně 120 měsíců.

Návazně byla do § 24 odst. 16 ZDP zavedena speciální daňová pravidla i pro finanční leasing zařízení na výrobu elektřiny ze slunečního záření s jednotnou minimální dobou nájmu 240 měsíců, tedy rovněž 20 let.

Dodejme, že další znevýhodnění fotovoltaických elektráren přináší zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, do zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, kde se zavádí odvod za „solární elektřinu“ vyrobenou v roce 2011 až 2013 v zařízení zprovozněném v roce 2009 nebo 2010. A to 26 % výkupní ceny a 28 % zeleného bonusu, kterou bude srážet přímo distributor.

Novela ZDP přinesla nové daňové znevýhodnění pracujících důchodců. Sice i nadále bude platit, že „státní“ důchody jsou osvobozeny do výše 36násobku minimální mzdy (tj. do částky 288 000 Kč za rok). Ovšem toto osvobození se neuplatní, pokud u pracujícího důchodce (kromě příjmů od osvobozených nebo zdaňovaných tzv. srážkovou daní) a z jiné samostatné výdělečné činnosti pak Pro praxi důchodců je nemilé, že do nového testu výše příjmů se počítá i nájemné např. z restituovaného majetku.

Pro příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku fyzických osob pro účely jejich podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti zavádí Novela ZDP samostatný výdajový paušál 30 %. Jde o stejný výdajový paušál, který dlouhodobě platí u příjmů z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku pronájmu soukromého majetku podle § 9 ZDP. Tímto opatřením se odbourají dosavadní výkladové spory o to, jaký výdajový paušál uplatnit, pokud pronájem obchodního majetku nebyl samostatnou živností.

Podle dosavadní úpravy bylo možné uplatnit jako odpočet dar poskytnutý fyzickým osobám s bydlištěm na území Česka, které jsou poživateli invalidního důchodu. Do konce roku 2009 nebylo pobírání invalidního důchodu omezeno maximální věkovou hranicí, takže bylo možné poskytnout dar na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami, nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, i osobám starším pobírají-li invalidní důchod. Na základě změn zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, již od roku 2010 je osobám, které dosáhly věku 65 let, namísto důchodu invalidního vyplácen starobní důchod. Čímž ale není naplněna podmínka pobírání invalidního důchodu podle § 15 odst. 1 ZDP pro možnost uplatnění nezdanitelné částky ve výši daru těmto starším osobám. Toto daňové znevýhodnění Novela odstraňuje, když doplňuje, že postačí, by-li obdarovaný poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu. Tuto změnu lze podle přechodného ustanovení použít již pro rok 2010. Novela dále ruší komplikující podmínku daňové účinnosti darů poskytovaných do zahraničí. Doposud se tyto podmínky posuzovaly - ohledně účelu a příjemce daru - podle právních předpisů příslušného cizího státu, a teprve když odpovídající zahraniční právní úprava nebyla, postupovalo se podle českého ZDP.

Nově se tedy standardní podmínky daňového odpočtu z titulu poskytnutých darů v tuzemsku použijí jednoduše i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. pro uplatnění nezdanitelné části (DPFO), resp. odčitatelné položky (daň z příjmů právnických osob [dále jen „DPPO]).

Rozhodující pro posouzení pravidel pro aplikaci odečtu tedy bude naplnění materiálních podmínek českého zákona, tj. zákona státu, který daňovou úlevu poskytuje, nikoliv to, zda stát, kde má příjemce daru své sídlo/bydliště, podporuje určitou skupinu subjektů a určitou společensky prospěšnou aktivitu daňovými nástroji.

Tuto změnu lze podle přechodného ustanovení použít již za zdaňovací období započaté v roce 2010.

Fyzické osoby, které nejsou rezidenty ČR, mají dosud omezen přístup pouze k nezdanitelným částkám z titulu zaplacených úroků z úvěrů na bydlení. A to zavedením dodatečné podmínky, že úhrn jejich zdanitelných příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jejich celosvětových příjmů. Nově se toto omezení, resp.

Druhá část ZDP je určena specialitám DPPO, a týká se jí 9 bodů Novely. Zde vystačíme se stručným soupisem změn, které pro jejich menší význam nebudeme blíže rozvádět.

§ 19 odst. 1 písm. l)

Osvobození příjmů ze zrušeného Zajišťovacího fondu “kampeliček„ na stát.

§ 19 odst. 1 písm. ze)

Vyloučení osvobození podílů na zisku od dcery v likvidaci se přesouvá do odst. 2.

§ 19 odst. 1 písm. zo)

Definice „instituce penzijního pojištění„ byla přesunuta do § 6 odst. 17 (bod 20).

§ 19 odst. 1 písm. zp) a zq)

Zrušení posledních dvou písmen, prvé se přesunulo do uvolněného písmene o) a druhé o osvobození příjmů z bankovních úroků kampeliček zrušeno bez náhrady.

§ 20 odst. 8

Rozšíření odpočtů o dary SŠ a VOŠ na vybavení a modernizaci praktické výuky.

§ 21 odst. 2

Rozšíření sazby daně 5 % na evropské zahraniční fondy kolektivního investování.

Třetí část ZDP se týká společných ustanovení pro DPFO i DPPO, a to zejména daňových a nedaňových výdajů, odpisů hmotného a nehmotného majetku, slev na dani, „srážkové daně“, zajištění daně a mezinárodního zdanění příjmů. Novela tuto část postihuje 59 změnovými body, z nichž se blíže podíváme pouze na sedm.

§ 23 odst. 3 písm. a)

Upřesnění „dodaňování“ promlčených a polhůtních závazků v daňové evidenci.

§ 23 odst. 3 písm. c)

Upřesnění k možnosti „oddanění“ závazků „dodaněných“ právním předchůdcem.

§ 23 odst. 7

Ruší se výjimka odborů u nájmu místností z ceny obvyklé u spojených osob.

§ 24 odst. 2 písm. h)

Doplnění textu související se zavedením speciálního leasingu pro foto-elektrárny.

§ 24 odst. 2 písm. s)

Legislativně technická oprava textu týkající se inkasa nebo prodeje pohledávek.

§ 24 odst. 2 písm. t)

Speciální daňový režim pozemků se rozšiřuje i na jejich nabytí darem a děděním.

§ 24 odst. 2 písm. zr)

Návazně na změnu vyhlášky o FKSP¹⁾ je u neziskovek účinná tvorba fondu do 1 %.

§ 24 odst. 2 písm. zv)

Daňový odpis tzv. pohledávky z úvěru u banky až do výše pojistného plnění.

§ 24 odst. 3

Zpřesňuje se, že u neziskovek nelze daňově uplatnit výdaje na nedaňové příjmy.

§ 24 odst. 4 písm. a)

Upřesňuje se podmínka minimální doby nájmu u finančního leasingu.

§ 24 odst. 5 písm. d)

Nové daňové omezení nájemného při prodeji pronajaté fotovoltaické elektrárny.

§ 24 odst. 6

Upřesnění daňového řešení ukončení finančního leasingu bez odkupu nájemcem.

§ 24 odst. 16

Speciální podmínky daňové účinnosti finančního leasingu foto-elektráren (20 let).

§ 25 odst. 1 písm. f)

Vypuštění již obsoletních „regulačních a sankčních opatření v mzdové oblasti“.

§ 25 odst. 1 písm. i)

Zpřesnění formulace výslovným doplněním příjmů, které nejsou předmětem daně.

§ 25 odst. 1 písm. x)

Od 1. 5. 2011 zrušení daňového omezení úroků ze zaměstnaneckých vkladů, které již nebudou právně přípustné. Přesune se zde text z posledního písmene zp) dtto.

§ 25 odst. 1 písm. y)

Vypuštění sankce „zvýšení daní“, kterou již daňový řád od 1. 1. 2011 nezná.

§ 25 odst. 1 písm. ze)

Přeplatek za postoupení leasingu lze zahrnout do vstupní ceny a daňově odepsat.

§ 25 odst. 1 písm. zp)

1. 5. 2011 bude ustanovení zrušeno, protože se text přesune do písm. x) (bod 69).

§ 26 odst. 1

Upřesňující doplnění odkazu na § 30b, kde jsou nově také řešeny daňové odpisy.

§ 30 odst. 10

Upřesnění, že v započatém odpisování pokračuje FO i u pronajímaného majetku.

§ 35 odst. 1 písm. c)

Zrušení 50% slevy na dani za více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců.

§ 35 odst. 2

Vypuštění pasáže týkající se výpočtu slevy zrušené podle předešlého bodu 76.

§ 35 odst. 4

Vypuštění uplatnění slevy zrušené podle bodu 76 při využití hospodářského roku.

§ 35 odst. 6 až 8

Zrušení již nevyužitelných slev na dani z titulu pořízení registračních pokladen.

§ 35d odst. 1

Změna odkazu na jiné ustanovení ZDP (§ 38h odst. 4) kvůli jeho přečíslování.

§ 35d odst. 3

Upřesnění odkazu na související ustanovení ZDP, konkrétně na § 38h odst. 2 a 3.

§ 35d odst. 4

Vypuštění zbytečného odkazu na výpočet zálohy na daň z příjmů (§ 38h odst. 2).

§ 35d odst. 5

Nedávné nahrazení tvůrce daňových tiskopisů z MF na GFŘ se vrací zpět na MF.

§ 35d odst. 5

Kvůli zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), se mění formulace vracení přeplatku z daňového bonusu.

§ 35d odst. 9

Nedávné nahrazení tvůrce daňových tiskopisů z MF na GFŘ²⁾ se vrací zpět na MF.

§ 35d odst. 9

Kvůli DŘ se mění formulace vracení přeplatku z daňového bonusu.

§ 35d odst. 10

Zrušení (v návaznosti na DŘ), podle něhož se daní rozumí i daňový .

§ 36 odst. 2 písm. n)

Režim srážkové daně dávek z penzijního připojištění se rozšiřuje na penzijní pojištění.

§ 36 odst. 2 písm. s)

Jako u bodu 90 se režim srážkové daně týká také příjmů při zániku obou pojištění.

§ 36 odst. 2 písm. v)

Uplatnění srážkové daně se rozšiřuje i na výsluhy a odbytné ozbrojených sborů.

§ 38a odst. 1

Pro absenci v DŘ se doplňuje, že záloha na daň se spravuje jako daň.

§ 38b

S ohledem na zrušení sankce „zvýšení daně“ se toto slovní spojení vypouští.

§ 38c

Stávající nadpis „Zahraniční plátce daně“ nově nahrazuje název „Plátce daně“.

§ 38c odst. 1

Pro absenci v DŘ se do ZDP doplňuje dosavadní definice plátce daně.

§ 38c odst. 2

Ve stávajícím textu se „srážková a zálohová daň“ i zajištění daně označují za daň.

§ 38d odst. 3

Oznámení o srážce daně z příjmu nerezidenta se netýká „mezd“ do 5 000 Kč.

§ 38d odst. 10

Ustanovení se ruší a dva následující odstavce se přečíslovávají na odst. 10 a 11.

§ 38d odst. 10

Upřesněná formulace týkající se povinnosti podat vyúčtování srážkové daně.

§ 38e odst. 6

Vypouští se, že hlášení o zajištění daně se podává na tiskopise vydaném Generálním finančním ředitelství.

§ 38fa odst. 2, 3, 4 a 6

Stávající slovo „hlášení“ se nahrazuje slovem „oznámení“.

§ 38fa odst. 5

Upravuje se a zjednodušuje podání oznámení formou datové zprávy.

Změny účetních předpisů umožňují od roku 2010 použití metody komponentního odpisování. Podstatou této dobrovolné účetní metody je, že se z dlouhodobého hmotného majetku vyčlení jedna nebo více samostatně odpisovaných částí - komponent - s významně odlišnou (zpravidla kratší) dobou použitelnosti a také s významnou cenou - které se odpisují odděleně jinou (obvykle kratší) dobu než zbývající část tohoto dlouhodobého majetku (dále jen „DHM“).

Novela ZDP stanoví, že pro daňové účely se tato složitá účetní metoda vůbec neakceptuje. Pokud tedy poplatník použije v účetnictví komponentní odpisování, bude při zjišťování základu daně z příjmů postupovat tak, tj. výsledek hospodaření upraví o veškeré vlivy vzniklé jejím použitím.

To mimo jiné znamená, že předmětný hmotný majetek bude odpisovat jako celek podle § 26 až 33 ZDP. Dále která bude v účetnictví znamenat snížení hodnoty majetku o výši ocenění vyřazované komponenty a zvýšení o výši ocenění nově zařazené komponenty, bude v základu daně představovat jednorázový daňový náklad a zároveň na tuto opravu bude možné vytvářet zákonnou rezervu.

která bude v účetnictví znamenat snížení hodnoty majetku o výši ocenění vyřazované komponenty a zvýšení o výši ocenění nově zařazené komponenty, bude v základu daně uplatňována postupně prostřednictvím daňových odpisů ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny. Metoda komponentního odpisování majetku zavedla nový termín „kontrola výskytu závad“. V podstatě se jedná o významné služby. Účetní jednotka na základě svého rozhodnutí určí „kontrolu výskytu závad“ jako samostatnou účetně odpisovanou komponentu. Z hlediska daně příjmů se však nebude jednat o odpisovaný hmotný majetek, ale o daňově uznatelný náklad, jehož hodnotu poplatník uplatní v základu daně.

je narušena účetní zásada předpokladu trvalosti účetní jednotky. Tím, jak poplatník přestává být účetní jednotkou, ztrácí nad ním obrazně řečeno účetnictví a jeho zásady jakoukoli další moc. V účetnictví však může v té době figurovat řada položek, které by se při pokračujícím trvání účetní jednotky jistým způsobem promítly do jejího výsledku hospodaření a potažmo také do jejího základu daně.

Proto je nasnadě, že ZDP má zájem „nějak“ zohlednit, že účetní jednotka končí a s potenciálně daňovými účetními položkami se jednou provždy vypořádat. Činí tak daňovou úpravou výsledku hospodaření podle ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) bod 1. ZDP, které platí pro poplatníky DPFO vedoucí účetnictví, kteří podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, případně pronájem, nejen ukončí, ale též pokud změní způsob uplatňování daňových výdajů, tj. přejdou na paušální výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP.

Novela ZDP doplňuje, že - a to jak přijatých tak i zaplacených. Což je daňově spravedlivým opatřením. Jak známo, zaúčtované přijaté ani zaplacené zálohy nijak neovlivnily účetní výsledek hospodaření, a tím ani základ daně. Pokud ovšem poplatník účtuje o přijatých zálohách s tím, že výdaje v následujícím zdaňovacím období uplatní paušální částkou, uvedené zálohy prakticky nikdy nezdaní (v účetnictví ještě záloha nepředstavovala zdanitelný výnos, a u paušálních výdajů je předmětem zdanění příjem a nikoli výnos). Pokud naopak poplatník účtuje o zaplacených zálohách s tím, že výdaje v dalším zdaňovacím období uplatní paušální částkou, tak by uvedené zálohy zase nikdy neuplatnil do daňových výdajů.

Na podkladě soudního judikátu bylo na konec celého ustanovení § 23 odst. 8 ZDP o úpravách základu daně Novelou ZDP ještě doplněno:

Změna prakticky znamená, že nebude daňově sankcionován poplatník, který se rozhodne změnit způsob uplatňování výdajů ze skutečných (prokázaných účetnictvím nebo daňovou evidencí) na paušální až po uplynutí daného zdaňovacího období, od kterého chce tuto změnu provést. A to přesto, že příslušné úpravy základu daně musí i nadále promítnout do daňového přiznání za předcházející zdaňovací období. Doposud hrozila sankce za takto opožděně zaplacené zvýšení daně za předminulý rok, což bylo vnímáno jako nespravedlivé, protože až teprve po ukončení daného roku se poplatník může ekonomicky zodpovědně rozhodnout, zda je pro něj výhodnější setrvat u uplatňování skutečných (prokázaných) výdajů anebo přejít na tzv. paušální výdaje.

Doposud mohou podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP poplatníci (věřitelé) vedoucí účetnictví uplatnit jako daňový výdaj jmenovitou hodnotu pohledávky nebo pořizovací cenu pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti za jistým způsobem postiženými dlužníky (zamítnutý konkurs, úpadek, smrt, zánik, veřejná dražba nebo ), a to pouze při splnění všech tří podmínek:

Novela ZDP nahrazuje poslední z podmínek týkající se možnosti tvorby zákonné opravné položky dvěma novými podmínkami, takže účtující věřitelé budou moci daňově účinné odepsat pohledávky (při výše nastíněných potížích dlužníka) za předpokladu, že:

K bezúplatně nabytým pohledávkám není možno tvořit zákonné opravné položky (viz § 2 odst. 2 ZOR), takže je nebylo možno daňově odepsat ani podle stávající právní úpravy. Novým omezením ale je paušální zákaz daňového odpisu pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami, k nimž je možno tvořit zákonnou opravnou položku za dlužníky v insolvenčním řízení (viz § 8 ZOR).

Hned 6 změnových bodů Novely ZDP se snaží o zpřesnění a jednoznačnější pojetí tzv. paušálního výdaje na dopravu 5 000 Kč měsíčně, případně v krácené výši 4 000 Kč měsíčně. Vesměs se jedná o promítnutí závěrů tzv. Koordinačních výborů, tedy odborného jednání zástupců Ministerstva a Komory daňových poradců. Za zmínku stojí zejména následující upřesnění, která byla obdobně vykládána i doposud:

Pozor je třeba si dát na nenápadné „Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak.“. Tzn., že pokud má živnostník např. tři automobily, které všechny příležitostně využívá i pro soukromé účely, uplatní u všech krácený paušální výdaj á 4 000 Kč. Zatímco nyní mohl (pokud jej správce daně nenačapal) u dvou uplatnit plný paušální výdaj na dopravu á 5 000 Kč a krácený paušál 4 000 Kč pouze u jednoho z vozidel.

Novým typem „bezpečného“ daňového výdaje se podle návrhu Novely má stát motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese. A to

Nové ustanovení § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP současně definuje, že motivačním příspěvkem se zde rozumí ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec jiných právních předpisů.

Obecná formulace účelu motivačního příspěvku - na výkon profese - jej zřejmě neomezuje pouze na budoucí zaměstnanecké poměry, ale umožňuje jej využít také v případě pokračovatelů tzv. rodinného podnikání. Kdy například otec podnikající jako umělecký kovář bude takto daňově účinně motivovat syna během studia uměleckého kovářství na střední škole. Zde ale raději doporučuji vyčkat na oficiální stanovisko k této novince, v důvodové zprávě k návrhu Novely ZDP se totiž výslovně hovoří pouze o nové možnosti pro zaměstnavatele.

Související příznivou změnou, která ale pro praxi nebude až tak významná, je Konkrétně na pořízení materiálu nebo zařízení nebo na opravy a modernizaci využívaných pro účely praktického vyučování. Poznamenejme, že pro fyzické osoby v případě poskytnutí darů obecně na účely financování školství již limit 10 % platí dlouhodobě.

S účinností pouze Novela ZDP (§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP) (z 24 840 Kč na 23 640 Kč). A to oficiálně kvůli snížení fiskálního napětí v naplňování rozpočtu i v souvislosti s opakujícími se povodňovými škodami. Od roku 2012 by se měla tato základní osobní sleva na poplatníka vrátit na úroveň roku 2010, tedy zpátky na 24 840 Kč.

Dodejme, že původní záměr ministerstva z června 2010 počítal dále se snížením daňového zvýhodnění na dítě o 2 880 Kč ročně, tj. 240 Kč měsíčně (z 11 604 Kč na 8 724 Kč), což ale koaliční partneři nedovolili.

Pokud fyzická osoba přechází z daňové evidence (§ 7b ZDP) na vedení účetnictví dochází k zásadní změně daňového pohledu na jinak hospodářsky stejné skutečnosti. V zájmu daňové spravedlnosti je proto nutno nějak se daňově vypořádat s tímto přechodem. Což řeší § 5 odst. 8, § 23 odst. 14 a zejména Příloha č. 3 k ZDP. Pro naše účely je stěžejní, že se Jedná-li se o plátce DPH, rozumí se hodnotou pohledávky hodnota bez DPH; byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

Doposud se toto „dodanění“ týkalo všech pohledávek, tedy i problémových pohledávek za dlužníkem, u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku, nebo který je v úpadku, zemřel, zanikl bez právního nástupce, anebo na jehož majetek, ke kterému se pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, či je postižen exekucí.

ve smyslu § 24 odst. 2 písm. y) ZDP Čímž se srovnávají podmínky se situací, kdy poplatník s daňovou evidencí ukončí (přeruší) podnikání nebo přejde na paušální výdaje procentem z příjmů viz § 24 odst. 8 ZDP.

Čtvrtá část ZDP se zabývá zejména zdaněním příjmů ze závislé činnosti, speciálními důvody pro podání přiznání k DPFO i DPPO a podmínkami uplatnění daňové ztráty jako položky snižující základ daně. Novela tuto část postihuje 28 změnovými body, z nichž se blíže podíváme pouze na dvě.

§ 38gb

Za účelem posílení právní jistoty poplatníků se zjednodušuje a zpřesňuje postup při podání daňového přiznání k DPFO v rámci insolvenčního řízení poplatníka.

§ 38h odst. 1

Pro absenci v DŘ se doplňuje, že záloha na daň se spravuje jako daň.

§ 38h odst. 3

Po dřívější novelizaci se zpřesňuje text týkající se zaokrouhlení zálohy na daň.

§ 38h odst. 4

Zjednodušení zbytečně komplikovaného textu týkajícího se výpočtu zálohy.

§ 38h odst. 14

Odkaz týkající se srážkového zdanění „mezd“ na § 6 odst. 4 se mění na § 36.

§ 38i odst. 2

V návaznosti na DŘ se ruší zvláštní procesní postup dle ZDP při vybírání nedoplatků na záloze nebo na dani a přeplacených částek na daňových bonusech.

§ 38i odst. 6

Neoprávněně sraženou daň a omylem nevyplacené daňové bonusy nemůže plátce daně uplatnit jako svůj daňový přeplatek, jestliže je poplatníkovi nevrátil.

§ 38i odst. 7 a 8

V návaznosti na DŘ se ruší nadbytečná a zmatečná procesní úprava ZDP.

§ 38j odst. 6 a 7

Přeformulovaná povinnost elektronického podání vyúčtování při zaměstnání nerezidentů, s výjimkou fyzické osoby s nejvýše 10 takovýmito zaměstnanci.

Pozn. 34b, 40a a 134

Ruší se uvedené poznámky pod čarou (zrušené zákony) včetně odkazů na ně.

§ 38j odst. 8

Návazně na DŘ se jako nadbytečná vypouští zmínka o plátcové pokladně.

§ 38j odst. 9

Text se zpřehledňuje a opět se vypouští výslovná zmínka o plátcové pokladně.

§ 38j odst. 10

Návazně na DŘ se jako nadbytečná vypouští zmínka o plátcové pokladně.

§ 38k odst. 4

V návaznosti na přečíslování odstavců § 38h se mění odkaz v tomto ustanovení.

§ 38k odst. 5 písm. f)

U prokazování příspěvků na penzijní připojištění se doplňuje i penzijní pojištění.

§ 38L odst. 1 písm. d)

V případě úvěru na koupi pozemku se doplňuje požadavek, aby po 4 letech od uzavření úvěrové smlouvy bylo předloženo stavebního povolení/ohlášení stavby.

§ 38L odst. 1 písm. h)

Ke smlouvě o penzijním připojištění se doplňuje smlouva o penzijním pojištění.

§ 38L odst. 1 písm. k)

„Plně invalidní“ nahradí „invalidní ve 3. stupni“ a „částečně“ „v 1. či 2. stupni“.

§ 38L odst. 2 písm. c)

Speciální prokazování správce daně o invaliditě ve 3. stupni se rozšiřuje o 1. a 2.

§ 38m odst. 8

Pro zmírnění DŘ se doplňuje, že nezisková organizace bez daňové povinnosti nemusí správci daně oznamovat, že jí nevznikla daňová povinnost.

§ 38p odst. 2

Omezení dodatečného uplatnění vyšších hodnot zásob a pohledávek postupně zahrnovaných do základu daně při přechodu z daňové evidence na účetnictví.

§ 38s

Brutace základu daně se vedle srážkové daně rozšiřuje i na zálohy na daň z mezd.

§ 38s

U brutace zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti se přičítá povinné pojistné.

Poznámka č. 93

Aktualizují se odkazy na tři Směrnice Rady týkající se daní z příjmů

Plátce daně má povinnost předkládat správci daně vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybírané srážkou formou záloh na daň. V § 38j odst. 5 ZDP se upravuje lhůta pro předkládání řádného vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, neboť obecnou lhůtu pro podání vyúčtování stanovenou v § 137 odst. 2 DŘ - v délce 4 měsíců po uplynutí kalendářní roku - nelze u této daně používat s ohledem na termín pro předání údajů o počtu zaměstnanců nezbytných pro každoroční vydání vyhlášky MF o rozpočtovém určení daní (o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů), která má účinnost od 1. 9. běžného kalendářního roku. Tyto údaje jsou součástí vyúčtování a uvádí se ve zvláštní povinné příloze.

V souvislosti s výše uvedeným se proto do ZDP dostala povinnost, aby toto vyúčtování předkládali plátci daně v „papírové podobě“ nejpozději do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku (tj. do konce února); a v případě, že plátce daně podává vyúčtování elektronicky, tak se lhůta pro jeho podání prodlužuje do 20. března (o 20 dní). Tato právní úprava nezakládá pro plátce daně žádné zvýšené administrativní nároky, neboť toto vyúčtování doposud předkládali podle § 69 zrušeného zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, jen ve lhůtě kratší (do 20. února).

Dle přechodných ustanovení se vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve lhůtách nově stanovených podá poprvé již za kalendářní rok 2010. Bude se konkrétně jednat o tiskopis „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ s označením 25 5459 MFin 5459 vzor č. 16. Vyúčtování ve zvláštních případech (např. při zániku plátce nebo daňové povinnosti před uplynutím roku, v rámci insolvenčního řízení, při přechodu daňové povinnosti na dědice, atd.). se přitom podávají ve lhůtách stanovených v DŘ.

Pro právní jistotu poplatníků i správců daně bylo do Přílohy č. 3 ZDP doplněno, že při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se základ daně se nezvyšuje o hodnotu pohledávek za dlužníkem, u něhož soud zrušil konkurs pro zcela nepostačujíc majetek dlužníka, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení, který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou, na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby nebo za dlužníkem, jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků této . Jedná se o pohledávky, o které se při ukončení činnosti poplatníka vedoucího daňovou evidenci základ daně nezvyšuje v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.