Daň stanovená paušální částkou

Paušální výdaje, paušální daň, paušální náhrada…, jak se v té záplavě daňových paušálů vyznat, co přesně znamenají, jaký mají daňový režim? Právě o tom budou následující stránky. Nyní půjde spíše o přehledový článek tzv. do dobrého počasí, kde se nemůžeme pouštět do přílišných detailů a v praxi výjimečných komplikací. Ovšem rozhodně nepůjde o „počteníčko na deku u vody“ a s ohledem na zaměření tohoto odborného periodika se předpokládá, že čtenář je v příjmovce alespoň zběžně zorientován…

Živnostník, OSVČ, tento rok je v prvním pásmu. Za rok 2023 asi bude mít kolem 1 200 000 Kč. Může tam zůstat dál? Druhý bod v 1. pásmu to popisuje, že tam lze zůstat, pokud lze využít 60 % paušální náklad? 

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP v souvislosti se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka.

Ne každý podnikatel, který vstoupí do paušálního režimu, má po skončení zdaňovacího období svou daň rovnu paušální dani. I když zůstává poplatník v paušálním režimu, může dojít k situaci, že po skončení zdaňovacího období musí podat daňové přiznání a vyčíslit a odvést daň vypočtenou v daňovém přiznání, a to včetně podání Přehledu sociálního a zdravotního pojištění a odvedení příslušného pojistného, i když po dobu 12 měsíců zdaňovacího období hradil paušální zálohy. V příspěvku si objasníme výše uvedené situace a rovněž si ukážeme situace týkající se rozhodování podnikatelů v paušálním režimu o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, anebo naopak rozhodování podnikatelů přejít nebo nepřejít z daňové evidence nebo z paušálních výdajů do paušálního režimu.

Novelou zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), publikovanou ve Sbírce zákonů pod číslem 540/2020 Sb. , kterou se mění zákon č. 596/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní (dále jen „novela ZDP“ nebo „zákon o paušální dani“) se do českého daňového systému vložila další možnost pro fyzické osoby, jak odvádět daň z příjmů. Jedná se o stanovení jedné pevné částky odvodu, který zahrnuje jak odvod daně z příjmů, tak i povinných pojištění, tedy zdravotního pojištění, pojištění na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Cílem tohoto příspěvku je představit nový institut paušální daně, který byl doplněn do zákona o daních z příjmů novelou č. 540/2020 Sb. , a porovnat tento nový institut s dřívější nepříliš úspěšnou předchůdkyní, jíž v zákoně přímo nahradil, daní stanovenou paušální částkou. Můžeme si tak uvědomit, že zdánlivě podobné názvy dvou institutů a úprava ve stejném ustanovení zákona mohou být zcela odlišné.

Dnem 1. 1. 2021 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. 12. 2020 č. 589/2020 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 589/2020 Sb. “), a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 4. 12. 2020, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021, a to pod číslem 510/2020 Sb. (dále jen „vyhláška č. 510/2020 Sb. “) Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 358/2019 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 310/2019 Sb. , o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020.

Zákoník práce umožňuje poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady formou paušální částky. Využití této možnosti znamená výrazné zjednodušení administrativních činností souvisejících zejména s vyúčtováním cestovních náhrad. Při stanovení paušální částky je však nutno postupovat zcela v souladu s § 182 zákona č. 262/2006 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce ).

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b ZDP pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 7a ZDP , týkající se daně stanovené paušální částkou a § 7b ZDP , týkající se daňové evidence. Ke dni zpracování tohoto příspěvku (30.9.2020) je v projednávání vládní návrh zákona, týkající se paušalizace daně z příjmů a veřejných pojistných u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti s účinností od 1. 1. 2021 – jedná se o sněmovní tisk č. 922. Po schválení tohoto zákona se budeme jeho obsahem zabývat v pokračování výkladu seriálu, kam zahrneme i změny v §4 ZDP , vyplývající ze zákona č. 386/2020 Sb.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), může své příjmy zdanit buď v rámci daňového přiznání, ve kterém uplatní skutečné nebo paušální výdaje ke zdanitelným příjmům, nebo může využít stanovení daně paušální částkou za podmínek uvedených v § 7a ZDP . Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění daně stanovené paušální částkou k určitým pozitivním změnám, které bylo možno ve smyslu bodu 14 přechodných ustanovení k tomuto zákonu použít již pro zdaňovací období roku 2017 za podmínky, že poplatník podal žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období 2017 nejpozději do 31. 5. 2017. Připomínáme, že k aplikaci daně stanovené paušální částkou vydalo GFŘ s účinností od 1. 1. 2018 pokyn D-33, jehož cílem je rozšířit využití zákonné možnosti stanovení daně paušální částkou a zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování správce daně o žádostech poplatníků o stanovení daně paušální částkou. V článku si uvedeme postup u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který by chtěl využít stanovení daně paušální částkou ve zdaňovacím období 2019.

Stanovení daně paušální částkou pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob vyplývá z § 7a zákona o daních z příjmů . Pokud poplatník hodlá pro zdaňovací období roku 2018 požádat o stanovení daně paušální částkou, musí tak učinit nejpozději do 31. 1. 2018. Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění paušální daně k určitým změnám, které jsou vstřícnější pro poplatníky, kteří chtějí uplatnit tento daňový institut. Ukážeme si výhody paušální daně, podmínky a průběh jejího stanovení správcem daně a na příkladech si uvedeme postup poplatníka, který uplatnil paušální daň za rok 2017 v případě, že je povinen podat za zdaňovací období 2017 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.