Hotovost

Zaměstnavatel mi poskytl stravné od fy Sodexo pass, kde mám nasčítaný kredit podle zákona o stravném. Tohoto kreditu využívám při nákupu jídla (stravného tak, že převedu postupně částku 1000 Kč do kreditů rozvozové firmy Košík. Následně ve firmě Košík nakupuji s dodáním on-line. Podmínkou převodu je, že kredit má být čerpán pouze na jídlo, k čemuž se jako zaměstnanec zavazuji. Jsem kuřák a omylem jsem s jídlem nakoupil i cigarety, ale chybně jsem zadal, že budu platit hotově. Celý nákup byl tedy čerpán z kreditů na stravenky. Jak situaci ošetřit v účetnictví, když nákup již nejde stornovat? Stačilo by, abych ve firmě složil čásku za cigarety do pokladny jako příjem?

NSS souhlasí se stěžovatelem, že byť samy o sobě nejsou platby v hotovosti nezákonné, mohou založit indicii o možném problematickém výběru daně. Žalobkyni nikdo nezakazuje, aby platby přijímala hotově nebo na nezveřejněné účty, případně aby tyto peníze okamžitě vybírala. Je to nicméně indicie, která v kombinaci s jinými okolnostmi může hrát roli při posuzování obav o budoucí výběr daně. Na druhou stranu sám žalovaný i v kasační stížnosti opakuje, že takto postupuje žalobkyně dlouhodobě, jde o její dlouhodobý styl podnikání. Nic neukazuje, že by se žalobkyně k hotovostním platbám nyní uchýlila jen proto, aby někam peníze zašantročila či jinak zkomplikovala budoucí výběr daně. To pak – se zřetelem na všechny další okolnosti této věci – do jisté míry oslabuje význam hotovostních plateb pro nynější věc.

Jak je to s přijatelností a zákonností úhrad v hotovosti z pokladny korporace (či neziskové společnosti) za realizované účetní případy, které byly zaměstnancem hrazeny soukromou platební kartou. Jinými slovy zaměstnanec provede úhradu vlastní platební kartou (je hrazeno z vlastních zdrojů zaměstnance) a následně pokladník korporace vyplatí částku zaměstnanci za realizovaný obchodní případ (např. nákup režijního materiálu v železářství). Pro úplnost uvádím, že v případech, kdy jsou realizovány nákupy v hotovosti zaměstnancem korporace (či neziskové společnosti), není zaměstnanci na takovéto nákupy poskytnuta záloha. Tedy je prvotně též úhrada provedena v hotovosti z vlastních zdrojů zaměstnance a následně dojde k "proplacení" předmětného výdaje u pokladníka korporace (či neziskové společnosti). Je tedy správný postup (jak z účetního, tak i z daňového - daň z příjmů) realizovat výdeje v hotovosti, přičemž z prvotních dokladů je zřejmé, že úhrada byla provedena platební kartou. Pokud toto není v pořádku, je možné tento stav napravit tím, že úhrada za pořízený nákup zaměstnancem bude zaměstnanci uhrazeno bezhotovostním převodem? 

OSVČ vedoucí podvojné účetnictví, nakoupila 7. 8. 2023v Německu zboží za 6 500 EUR a faktura byla ve stejný den zaplacena v hotovosti. OSVČ má ve vnitřním předpise stanoveno, že pro přepočet cizí měny na českou používá pevný měsíční kurz vyhlášený ČNB vždy k 1. v měsíci. Závazek bude tedy přepočten kurzem k 1. 8. 2023. Lze tímto kurzem k 1. 8. 2023 přepočítat i hotovostní úhradu ve valutové pokladně?

Zákon č. 254/2004 Sb. , o omezení plateb v hotovosti, je právní normou, která má bojovat proti daňovým únikům, racionalizovat a optimalizovat peněžní hotovostní oběh, zvýšit bezpečnost zúčastněných subjektů a současně s tím též působit proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Za dobu své účinnosti, tj. od 1. 7. 2004, byl již několikrát změněn a novelizován, přičemž významnější novely a změny tohoto zákona byly provedeny zákony č. 303/2008 Sb. , č. 261/2014 Sb. a č. 183/2017 Sb. Poslední změna zákona byla navíc vyvolána v souvislosti s přijetím zákona č. 250/2016 Sb. , kterým došlo k výraznější modernizaci českého přestupkového práva. Jaká bude další budoucnost tohoto zákona, ukáže čas, každopádně už dnes je jedním z citelných nástrojů pro regulaci oběhu peněžní hotovosti.

Je možné vyplatit společníkům – daňovým nerezidentům – po schválení výsledku hospodaření podíl na zisku v hotovosti? Byla by výše hotovosti omezena a do jaké výše? Vystaví příjemcům podílů nějaké potvrzení o výplatě? 

Převody mezi hotovostí z pokladny a bankovním účtem poplatníka nemusí být vedeny v daňové evidenci podle § 7b odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podstatné je, že jsou peněžní prostředky uvedeny jako příjem v daňové evidenci k okamžiku jejich získání.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, čj. 8 Afs 233/2019-51

Fyzická osoba, podnikatel, koupil zánovní vozidlo v Německu za 12 400 EUR v hotovosti. Je to problém z hlediska naší vyhlášky o omezení plateb v hotovosti? Dále prodejce řekl, že stačí vozidlo přihlásit na policii v ČR. Je třeba vozidlo také proclít?

Následující článek se zabývá neobvyklým (až kuriózním) osudem jednoho z přechodných ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které obsahovalo ve dvou větách speciální právní úpravu běhu promlčecích dob u přestupků a které bylo postupně zrušeno dvěma nálezy Ústavního soudu, v nichž klíčovou roli sehrál pojem „trestnost“. Dále je též popsán praktický dopad jednoho z těchto nálezů na rozhodnutí o pokutě uložené podle zákona o omezení plateb v hotovosti .

Zákon č. 112/2016 Sb. Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o EET “), bude během října novelizován zákonem, který byl k vyhlášení ve Sbírce zákonů doručen dne 3. 10. 2019 (dále jen „novela“). Novela sice nabývá účinnosti jako celek již 1. 11. 2019, ale nepochybně její nejdůležitější částí je spuštění poslední vlny evidence tržeb s účinností od 1. 5. 2020. Součástí novely je nejen novelizace zákona o EET , ale také zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb. ) spočívající v přeřazení některých zdanitelných plnění do 10% sazby daně, a to také k datu 1. 5. 2020. Tento článek se zaměřuje pouze na novou úpravu evidence tržeb, nikoli na uvedenou změnu zákona o DPH .

Po čase se opět vracíme k judikatuře na téma porušování zákona č. 254/2004 Sb. , o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů. V našem časopise jsme se touto problematikou zabývali v č. 9 a 10/2013. V úvodu tedy tradičně shrneme rozsudky z předchozích článků a poté se budeme věnovat novějším rozsudkům.

S hotovostí se setkáváme v každé firmě, i když současný trend směřuje k omezování plateb v hotovosti. Jak je tedy v našich podmínkách stanoveno omezení plateb v hotovosti, kdo zpravidla ověřuje výši plateb v hotovosti a jaké jsou další povinnosti zaměstnance, kterému bylo nakládání s hotovostí svěřeno?