Koupě nemovité věci

V posledních letech se téma bydlení a bytové výstavby dostalo do popředí společenské debaty. S tím je rovněž spojeno schválení nového stavebního zákona a nových prováděcích právních předpisů. Z různých stran se objevuje snaha na snížení standardů a různých limitů pro bytovou výstavbu. Pak si však položme otázku, zda takový přístup není trošku tunelovým viděním. Chceme kvalitní bydlení západního střihu nebo opět králíkárny s příchutí bakelitu?

Každý, kdo podniká, se zpravidla nevyhne vynaložení finančních prostředků na pořízení přímo nemovitostí anebo alespoň různých výrobních zařízení či dalších účelových zařízení a předmětů různého druhu. Pozornosti správné účetní i daňového poradce by neměly ujít právě odpovědi na otázky, kdy předmětná zařízení s budovou nebo se stavbou ne/tvoří jeden funkční celek, přestože jsou s ní pevně spojeny, a představují tak samostatné movité věci, které jsou samostatně odpisovány. Stejně tak obdobné otázky logicky přicházejí i v opačných případech, tedy zařízení, která naopak pevné spojení s budovou či stavbou nevykazují, ale přesto jsou jejich součástí, a jsou tedy odepisovány v rámci jejich ocenění. Má už profesní obec, resp. alespoň naše soudy v tomto ohledu jasno? Na tuto otázku se prostřednictvím následujících vybraných rozsudků z dílny našich soudců zkusíme blíže podívat. Připravil jsem pro Vás dle mého názoru výběr 10 nejzajímavějších „daňových“ rozsudků z této oblasti.

Investice do nemovitosti se v posledních letech dle hysterie na trhu dala považovat za výhru jackpotu. Pojďme si však projít ve stručných bodech konkrétní parametry, ke kterým bychom v procesu hledání nemovitosti neměli zůstat slepí. Lze lidsky bezesporu chápat, že zejména při koupi nemovitosti pro účely vlastního bydlení lze podléhat jistým emocím, přesto by konkrétní kupující měl mít spuštěny na pozadí bezpečnostní kontrolky. V neposlední řadě nelze opomenout otázky daňové, které samozřejmě s obchody s nemovitostmi přímo i nepřímo souvisí.

Tímto příspěvkem bych rád tematicky podrobněji seznámil čtenáře s otázkami týkajícími se daně z nemovitých věcí. Zaměřili bychom se na základní povinnosti každého vlastníka nemovité věci na území České republiky, zákonné povinnosti, které z tohoto vlastnictví vyplývají, a v neposlední řadě i lhůty, v nichž má své povinnosti vůči správci daně splnit. V rámci exkurze v této daňové oblasti neopomenu poukázat na problematická posouzení nemovitých věcí, se kterými jsem se ve své praxi setkal, a to včetně vyplňování samotného formuláře k dani z nemovitých věcí. 1)

Dobrý den podnikám jako FO v zednictví Mužu koupit pozemek za 1500000,- na firmu na něm postavit obytný dům a až bude hotový za 2 roky dum prodat a v zdanit?

Příspěvek si klade za cíl podrobněji seznámit čtenáře s některými možnými dopady novely zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDzNV“), která je účinná od 1. 1. 2021 a byla dne 31. 12. 2020 vyhlášena ve Sbírce zákonů. Dále se zaměříme také na některá úskalí při zdaňování vybraných nemovitých věcí ve světle aktuálních výkladů a judikatury.

Jak jsme vás již dříve informovali, v rámci protikrizových opatření bylo mimo jiné navrženo zrušení 4% daně z nabytí nemovitých věcí, které bylo po dlouhém legislativním procesu úspěšně schváleno. Společně se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí však dochází také k dalším změnám, a to v zákoně o daních z příjmů . V následujícím článku jsme pro vás připravili shrnutí i těchto změn společně s tím, pro koho je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí výhodné a pro koho nikoliv.

Právnická osoba (PO) pořídila nemovitost, cena dle smlouvy 1 500 000 Kč. Tuto nemovitost zařadila do užívání v pořizovací hodnotě dle smlouvy o prodeji 1 500 000 Kč (s prodejcem nejsou propojené osoby). Pro daň z nabytí nemovitých věcí si nechala PO vypracovat znalecký posudek, cena nemovitosti dle znaleckého posudku cca 4 500 000 Kč. Jak účtovat o rozdílné ceně – oceňovací rozdíl k nabytému majetku v částce 3 000 000 Kč (021/097)? Účetně odepisovat 180 měsíců (559/098)?

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 19. prosince 2019 ve věci C-707/18 Amărăşti Land Investment

Koupí jako jedné z nejčastěji sjednávaných smluv jsme se již v minulých článcích (v č. 12/2016 časopisu Účetnictví v praxi na s. 36 a v č. 7–8/2017 časopisu Účetnictví v praxi na s. 58) zabývali – řeč byla o kupní ceně a o problematice účinnosti smlouvy, tedy zejména okamžiku přechodu vlastnického práva na kupujícího. Následující text se bude věnovat zákonným možnostem modifikace kupní smlouvy, respektive tzv. vedlejším ujednáním, které je možné u tohoto smluvního typu sjednat. Jedná se o výhradu vlastnického práva, výhradu zpětné koupě či zpětného prodeje, předkupní právo, koupi na zkoušku, výhradu lepšího kupce a cenovou doložku.

Problematice převedení věci do vlastnictví jiného je v občanském zákoníku věnován díl 1 hlavy II (Závazky z právních jednání), části čtvrté (Relativní majetková práva). Tento díl občanského zákoníku se kromě koupě, která je upravena v § 2079 a následujících, zabývá také problematikou darování a směny. Následující příspěvek je zaměřen na úpravu koupě movité a nemovité věci, vedlejší ujednání při kupní smlouvě, na problematiku darování a směny, ale i na problematiku zvláštního ustanovení o prodeji zboží v obchodě a zvláštního ustanovení o koupi závodu.

V článku se budeme zabývat vymezením pozemku v novém občanském zákoníku a v účetních a daňových předpisech a zaměříme se na daňové řešení koupě pozemku bez anebo s realizovanou stavbou a na daňové řešení prodeje pozemku bez anebo s realizovanou stavbou. V závěru se zmíníme o právním a daňovém řešení pachtu pozemku.

V Účetnictví v praxi č. 12/2016, s. 36, jsme si v článku o kupní smlouvě představili základní atributy tohoto závazkového vztahu a věnovali jsme se problematice kupní ceny a jejího nastavení. Následující text představí další podstatné otázky, které se k tomuto smluvnímu typu vážou, konkrétně otázku určení okamžiku přechodu vlastnického práva k předmětu koupě v návaznosti na účinnost smlouvy. Tento okamžik je totiž velmi důležitý pro další právní vztahy – kromě účetních a daňových konsekvencí se totiž jedná například i o problematiku přechodu odpovědnosti za škodu na věci.

Podnikatel v prosinci 2016 uzavřel kupní smlouvu na nákup hospodářské budovy od podnikatele, který podnikání omezuje, a zaplatil sjednanou kupní cenu. Kupní smlouvu poslal na katastr nemovitostí počátkem ledna letošního roku. V roce 2016, kdy uzavřel kupní smlouvu, uplatnil do daňových výdajů již odpisy koupené budovy, kterou plně využívá pro podnikání. Postupoval podnikatel v souladu se zákonem, a jak to bude na straně prodávajícího podnikatele?