Kursové rozdíly

Společnost uzavřela Smlouvu o finančním leasingu na 60 měsíců v €. Předmětem je vozidlo kategorie M1, kdy celkové hodnoty značně převyšují limity pro uplatnění DPH a daňových nákladů dle ZDP. Na základě Daňového dokladu o dodání zboží, kde hradím celé DPH a bylo odečteno DPH ve výši 420 000,-Kč, zbývající částka byla zaúčtována na účet 381. Obdrželi jsme daňový doklad na mimořádnou leasingová splátku, kdy základ daně bude proúčtován na účet 381. Co s DPH u této splátky? Do daňových nákladů bude účtována poměrná část podle výpočtu tak, aby celkové daňové náklady byly ve výši dané ZDP. Rozdíl bude účtován do nedaňových nákladů? Vzniklé kurzové rozdíly jsou účtovány na účty kurzových rozdílů?

Český plátce DPH přijal fakturu z EU, fakturu obdržel dne 11.11.2024. Jednalo se o služby poskytnuté za období 1.10. do 30.10.2024. Tedy DUZP je 30.10.2024. Český plátce v účetnictví používá měsíční kurz, přičemž pro přepočet v daném měsíci používá devízový kurz ČNB vyhlášený poslední den předcházejícího měsíce. Tedy za období říjen kurz eur z 30.9.2024 = 25,18 Kč . Za období listopad kurz eur z 31.10.2024 = 25,325 Kč. Zaúčtování došlé faktury proběhne až v 11/2024, tedy pro účely účetnictví se použije kurz eur = 25,325 Kč. Jaký kurz použije účetní jednotka pro účely DPH, když DUZP je 30.10.2024? Může použít kurz k 31.10.2024, tedy 25,325Kč. Nebo musí použít přímo kurz eur k 30.10.2024? Lze pro účely DPH používat také měsíční kurzy?

V nájemní smlouvě bylo sjednáno, že pronajímatel bude nájemci kompenzovat náklady na stavební úpravy prostor ve výši např. 100 EUR. Pro přípravu rozpočtu byla tato částka přepočtena do CZK podle směnného kurzu platného ke dni podpisu smlouvy. Přijaté faktury od dodavatelů jsou jen v CZK. V současnosti bude vystavena faktura na částku 100 EUR, která však bude přepočtena aktuálním kurzem k datu uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP). Jak by měl nájemce postupovat s případným rozdílem vzniklým v důsledku odlišného směnného kurzu při přepočtu do CZK?

Společnost s. r. o. je mikro účetní jednotka. V rámci úvěrové smlouvy byl sjednán úrokový derivát na 10 let. Chápu správně, že mikro účetní jednotka ke konci účetního období o ocenění úrokového derivátu neúčtuje, tzn., nemůže ani zvolit zajišťovací účetnictví? To samé i v případě, kdy si zajistí kurz pro placení pohledávky? Mikro účetní jednotka i v případě zajištěného kurzu pouze zaúčtuje kurzové rozdíly k 31. 12. z přecenění pohledávky v cizí měně do HV a to kurzem ČNB k poslednímu dni roku? O přecenění derivátu neúčtuje? Daň z příjmů kopíruje účetnictví, tzn., deriváty neovlivňují daňový základ společnosti? Předem děkuji za odpověď

Zpracovávám účetnictví nadačnímu fondu. Kromě příjmů z darů (osvobozeno od daně z příjmů, protože se vše použije v souladu s § 20 odst. 8 ZDP) má ještě kurzové zisky a ztráty z přecenění EUR bankovního účtu. Z titulu hlavní činnosti nepodává nadační fond daňové přiznání, ale s těmi kurzovými zisky mi to trošku zamotalo hlavu. Je nutné kvůli kurzovým ziskům nutné podat daňové přiznání? O případné možnosti snížit základ daně na základě § 20 odst. 7 ZDP vím. 

Opět nadešel čas pro shrnutí novinek z účetní a daňové oblasti. Národní účetní rada schválila novou interpretaci s názvem I-50 Odložená daň a kurzové rozdíly vyloučené ze zdanění, o které jsme Vás již dříve informovali a kterou stručně připomeneme. Dále bychom představili několik novinek, které se budou týkat velké novely zákona o dani z přidané hodnoty , která již prošla v Poslanecké sněmovně 1. čtením (Sněmovní tisk 726).

Peníze údajně vynalezli Féničané, dobrá, ale proč tak málo? Stejně jako čeština nikdy nebude světový jazyk, ani českou korunu mimo naši kotlinu nikdo nezná. Ovšem naší malé ekonomice samostatná měna, zdá se, spíše prospívá, zvláště když si uvědomíme, co Řecku a Itálii „přineslo“ společné euro. Nicméně našly by se samozřejmě i nevýhody naší vlastní měny, v níž se přeshraniční obchody zpravidla nesjednávají. Jedním z nich je problém „Má dáti – Dal“, tedy nutnost přepočtu cizoměnových položek pro účetní a návazně i daňové účely na Kč. Zde od roku 2024 konsolidační balíček přinesl dvě zásadní novinky, možnosti: zvolit si za hlavní funkční měnu jinou nežli Kč (což jsme zkritizovali minule) a nezdanit tzv. nerealizované (prozatím) kurzové rozdíly.

Vnitřní předpis je písemně vyjádřené pravidlo, které řadíme mezi vnitřní organizační normy. Tyto normy předepisují chování určitého okruhu osob, které mají společné cíle a motivaci, a to v rámci konkrétní organizace. Obecně je úkolem těchto předpisů rozpracovat jednotlivé činnosti a vztahy uvnitř organizace, nastavit jednotný postup při řešení určitých situací a tím zajistit, aby organizační procesy fungovaly pružně a efektivně a v neposlední řadě v souladu s platnou legislativou.

Jak je to s kurzovými rozdíly vyčíslenými u nedaňových nákladů? Jsou kurzové rozdíly vždy daňově uznatelným nákladem nebo zdanitelným výnosem, nebo je nutné je vyjmout?

Společnost sjednala předplatné služby TEAMS na pravidelné měsíční období konkrétně 2. 6. - 1. 7. 2024 s datem vystavení 2. 7. 2024. Služba stojí 42 EUR, je placena inkasem s účtu v CZK, protože eurový účet společnost nemá. Dodavatel uvádí na fakturu 42 EUR přepočtenou na CZK 1045,11 Kč. Strženo je inkasem částka 1.084,61 Kč. Jde o vyúčtování závazku v CZK nebo EUR? Vzhledem k placení částky v CZK bychom z pohledu DPH postupovali následovně: ZD (= přepočtených 42 EUR na částku 1045,11 Kč z toho 21 % DPH - datum povinnosti daň přiznat a uplatnit zároveň nárok na odpočet poslední den poskytnutí služby tj. 1. 7. 2024? Z pohledu účetnictví do nákladů účtujeme částku co je na faktuře od dodavatele, tj. 1045,11 Kč a rozdíl oproti inkasu v bance zaúčtujeme jako kurzový rozdíl?

Jsem OSVČ a nevedu účetnictví. Vystavuji faktury do zemí EU a podávám souhrnná hlášení, ve kterých používám pro přepočet cizí měny pevný kurz. Můžu pro přiznání k dani z příjmů použít jednotný kurz nebo se musím držet použitého kurzu v souhrnných hlášeních?

Na daních zajímá lidi především, jak se jim vyhnout. Jak na to? Možnosti jsou dvě: legální a nelegální. Druhou tady řešit nebudeme a ta první se může ubírat opět dvěma cestami: minimalizovat zdanitelné (!) příjmy a maximalizovat daňové výdaje. Obojí má svá úskalí. Zvýhodněných – nedaněných příjmů je málo a z podstaty nemůže jít o nic masového; mít stát je holt drahé. Ovšem administrativně je to snazší a bezpečnější než daňové uplatňování výdajů, které je nutno prokazovat, evidovat, dokladovat, bývá sporné, zda jsou uznatelné, atd. Nás bude zajímat první cesta krajinou nedaněných příjmů a i na ní je rozcestí: mimo předmět daně, nebo osvobozeno od daně. My se vydáme tím druhým chodníčkem a prohlédneme si změny, které přinesl „konsolidační balíček“.

Společnost prodala podíl ve své dceřiné společnosti. Výnos z prodeje je v souladu s ustanovením § 19 zákona o daních z příjmů osvobozený od daně z příjmů. Transakce se uskutečnila v cizí měně a k rozvahovému dni eviduje společnost pohledávku v cizí měně z titulu tohoto prodeje. Pohledávka bude k rozvahovému dni přeceněna aktuálním kurzem ČNB a bude zaúčtován kurzový rozdíl, v tomto případě kurzový zisk. Uvažujeme správně, že tento kurzový zisk bude zdaňovaným výnosem i v případě, že souvisí s prodejem, kdy výnos je od daně z příjmů osvobozený?

Pokud jsme vystavili zálohovou fakturu v CZK na 26 000 včetně DPH. Klient ale poslal částku omylem na eurový účet, což bylo asi 1 025 EUR a při vystavování daňového dokladu se mi vystavil doklad na tu částku 1 025 EUR, ale v CZK se jedná asi o 25 877 CZK (používáme denní kurz ČNB). Vznikla nám tady kurzová ztráta 123 CZK. Je daňový doklad k záloze takto správně, tedy na těch 25 877 (namísto 26 000) a já pak akorát interním dokladem zaúčtuji kurzový rozdíl? Nikdy jsem se s tímto nesetkala, že vlastně částka na záloze nebude souhlasit s částkou na daňovém dokladu. Poté bude ještě vystavována konečná faktura na doplatek a bude se tam odečítat ta záloha, ale odečtu zálohu ve výši 26 000 nebo v té výši 25 877 Kč? 

Chtěla bych poprosit o radu ohledně kurzových rozdílů v daňové evidenci. Je mi známo, že kurzové rozdíly v daňové evidenci nevznikají, ale jak se mám zachovat v situaci, kdy mám vydanou fakturu v cizí měně subjektu v EU a do okamžiku povinnosti podat souhrnného hlášení faktura není uhrazena a potřebuji ji vyčíslit do pokladů (musím fakturu zaúčtovat) k sestavení souhrnného hlášení. Po úhradě faktury mi pak vzniká rozdíl. Zpětně fakturu v daňové evidenci opravovat nemohu, protože by mi jinak neseděla sestava na podané souhrnné hlášení.

Akciová společnost investovala 100 000 USD do nákupu podílových listů XXXXX. Účtování bylo následující: únor 2023 - nákup cenných papírů: MD 251/D 221, červenec 2023 - účtování o prodeji cenných papírů MD 561/D 251, červenec 2023 - příjem peněz z cenných papírů MD 221/D 661. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodování v USD, účet 251 kvůli změně kurzu vykazuje zůstatek ve výši 67 000 Kč. Jde v tomto případě o kurzovou ztrátu, která se má zaúčtovat MD 563/D 251? Společnost vydělala 1 800 USD, kvůli kurzové ztrátě byl obchod ztrátový. Společnost používá denní kurz ČNB. 

V dalším čísle Účetnictví v praxi se pokusíme blíže představit jednotlivé body, kterými se zabývá tzv. „technická novela konsolidačního balíčku“, o které jsme vás informovali v předchozím čísle a která již byla schválena poslanci ve třetím čtení. Dále vás seznámíme s navrhovanou interpretací Národní účetní rady NI-70 týkající se problematiky odložené daně a kurzových rozdílů vyloučených ze zdanění, která se v současné době nachází ve vnějším připomínkovým řízení. Stručně se vyjádříme ke zrušení kolkových známek, k platbě daně z nemovitých věcí a k nové online službě ČSSZ.

Vím, že daňová evidence neřeší kurzové rozdíly. Nicméně nevím ,jak si poradit s převodem například z účtu ve měně eur na korunový účet, když částky po přepočtu se liší. Například převedu z vlastního účtu ve měně eur 1.000,- EUR - přepočet kurzem 24,115 EUR. Převedu z eurového účtu po přepočtu 24.115,- CZK a na můj účet CZK mi ale přijde 23.900 Kč. Kam s tím rozdílem ve výši 215 CZK? Dáváme to na peníze na cestě, ale to pak zase nesedí strany „peněz na cestě“ - nikdy nebudou strany vyrovnané... Můžete mi, poradit, co s tím?

Jako každý měsíc, vám nyní opět přinášíme přehled novinek a zajímavostí, které se ve světě daní a účetnictví narodily. Aktuálně za období těsně před Velikonocemi. V prvním příspěvku stručně probereme technickou novelu konsolidačního balíčku, která je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně. Jak vidno, za tři měsíce fungování změn se projevily určité nedostatky, jež je potřeba napravit. V uplynulé době nelenila ani Národní účetní rada, která přišla s novou interpretací týkající se problematiky cenin. Užitečný počin vyšel z dílny Finanční správy, která zveřejnila dva dokumenty obsahující ucelený pohled na změny v zákoně o daních z příjmů tak, jak vyplývají z konsolidačního balíčku a novely zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu.

Společnost s r. o., český plátce DPH, koupil regály z Polska od plátce. Ten fakturu vystavil bez polského DPH. Cenu za zboží uvedl v polských zlotých, ale i v Kč podle přepočtu polské národní banky. Fakturu česká s. r. o. zaplatila dle částky uvedené na faktuře v Kč. Jak má postupovat česká s. r. o., když je na faktuře vyčíslená částka i v Kč, a ne jen ve zlotých? Má přesto přepočítávat částku dle kurzu ČNB platného pro daný den, nebo může vycházet z částky, která je vyčíslena na této polské faktuře i v Kč? Pokud by se musel použít kurz ČNB pro přepočet a reverse charge, rozdílná zaplacená částka se zaúčtuje jako kurzový rozdíl?