Legislativa EU

Od konce loňského roku, kdy byla na úrovni Evropské unie přijata směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti (dále v textu „směrnice CSRD“ 1) ), se začaly objevovat nejrůznější články, tematické konference apod. právě se zaměřením na směrnici CSRD, resp. ESG reporting. Vesměs jde ale pouze o představení požadavků nové směrnice CSRD, přičemž ESG reporting je daleko komplexnější a zahrnuje i jiné předpisy EU než jen zmíněnou směrnici. V tomto článku si odpovíme na otázku, zda směrnice CSRD přináší opravdu nové požadavky, které budou muset firmy zapracovat do svého výkaznictví, anebo již v určité míře informace týkající se ESG faktorů poskytují. Zkusíme se proto na ESG reporting podívat komplexně.

Členské státy EU se dohodly na zavedení minimální efektivní sazby daně a dne 23. 12. 2022 vstoupila v platnost směrnice o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin. Tato směrnice EU, která odpovídá koncepci OECD, musí být proto do konce roku 2023 transponována do vnitrostátního práva jednotlivých členských států.

Evropská komise představila dne 8. 12. 2022 návrh Směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU , o správní spolupráci v oblasti daní. Návrh se týká nových pravidel daňové transparentnosti, která se mají vztahovat na všechny poskytovatele služeb zprostředkovávající transakce s kryptoaktivy pro zákazníky v EU. Tato nová aktualizace (označovaná také jako „DAC 8“) by doplnila Nařízení o trzích s kryptoaktivy, upravující podmínky přístupu na trh EU s kryptoaktivy a pravidla proti praní špinavých peněz.

Boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání daňového režimu je cíl uznaný a podporovaný Směrnicí 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (k tomu rozsudky Soudního dvora EU C-487/01 a C-7/02 Gemeente Leusden a Holin Groep BV či C-255/02 Halifax a mnohé další). Logicky se tento výkladový přístup projevil také v rozsudcích tuzemských správních soudů.

Záměrem Evropské komise je prostřednictvím DAC 8 rozšířit automatickou výměnu informací i na informace týkající se kryptoměn a elektronických peněz. Vznikem alternativních způsobů placení a investic, jako jsou kryptoaktiva a elektronické peníze, může být ohrožen pokrok dosažený v posledních letech v oblasti daňové transparentnosti a představovat může také značné riziko daňových úniků. Proto se zvyšuje naléhavost a zdůrazňuje nutný význam k zavedení potřebných ustanovení do připravované směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (v souvislosti s připravovaným schválením Nařízení o trzích s kryptoaktivy), která zajistí, aby byly informace týkající se držby kryptoaktiv i transakcí s nimi oznamovány, aby docházelo k jejich výměně mezi členskými státy EU.

Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. 3. 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (dále jen ,,DAC 7“), upravuje pravidla pro posílení transparentnosti ve vztahu k digitálním platformám, které se nacházejí uvnitř EU i mimo její působnost. Jejím cílem zejména bude, aby příjmy získané jejich prostřednictvím nezůstaly nenahlášeny a nezdaněny. Poskytovatelé těchto platforem působící ve více zemích zde vytváří tzv. virtuální tržiště, která se řídí jejich pravidly a jejichž prostřednictvím nabízejí své zboží a služby dalším subjektům. Je proto nezbytné stanovení oznamovací povinnosti, na jejímž základě budou tyto digitální platformy oznamovat jak příjmy podniků, tak jednotlivců získané prostřednictvím těchto platforem.

Cílem směrnice DAC VI je zpřístupnění informací daňovým orgánům EU o používaných přeshraničních daňově-optimalizačních schématech s rizikovým prvkem z hlediska obcházení daných daňových povinností. Směrnice zavádí automatickou výměnu, tzv. výměnu informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání. Oznamovací povinnost se týká přeshraničních uspořádání, která mohou být nástrojem agresivního daňového plánování.

Opatření rychlé nápravy neboli quick fixes mají za cíl sjednotit pravidla v oblasti DPH pro obchodování se zbožím v rámci EU. Česká republika již započala proces implementace legislativy EU ve vztahu ke quick fixes do českého zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “).

Významnou změnou zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “), která proběhla v roce 2019, je implementace směrnic Evropské unie v otázce přímých daní označovaných jako ATAD. ATAD je zkratka anglického názvu Anti-Tax Advoidance Directive a jedná se o Směrnici rady (EU) 2016/1164, ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice schválené 21. 2. 2017 (dále jen „ATAD 1“) a Směrnici rady (EU) 2017/952, ze dne 29. 5. 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164 , pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi (dále jen „ATAD 2“)1). Při přípravě směrnic se Evropská unie inspirovala iniciativou BEPS (Base Erosion and Profit Shifting), kterou zpracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V iniciativě BEPS je popsáno celkem 15 akčních oblastí, tedy zpráv a doporučení státům v boji proti vyhýbání se daňové povinnosti. Z těchto 15 oblastí Evropská unie vybrala 5 témat, která rozpracovala ve směrnicích ATAD 1 a ATAD 2 jako minimální úroveň ochrany vnitřního trhu Evropské unie proti agresivnímu daňovému plánování. Jedná se konkrétně o: – Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů (Interest Limitation Rule). – Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví (Exit Taxation). – Zdanění ovládané zahraniční společnosti (Controlled Foreign Companyrules). – Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace (Hybrid Mismatches). – Obecné „protizneužívací“ pravidlo (General Anti-Abuse Rule), které se implementovalo do zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také „daňový řád “ nebo „DŘ “).

Směrnice ATAD V roce 2016 byla v rámci Evropské unie schválena Směrnice Rady (EU) 2016/1164 , kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (dále jen „Směrnice ATAD“). Směrnice ATAD (Anti Tax Avoidance Directive) si dala za cíl „zajistit, aby daně byly placeny tam, kde vznikají zisky a hodnota.“1) Za tímto účelem upravuje 4 daňové oblasti, které by měly umožnit státům lépe zasáhnout proti daňově optimalizačním praktikám a dává členským státům za povinnost je implementovat do svých vnitrostátních předpisů tak, aby jejich úprava byla v celé EU jednotná. Česká republika Směrnici ATAD implementovala daňovým balíčkem – zákonem č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále jen „novela“), jenž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 27. 3. 2019 a mění mimo jiné i zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDP “ či „zákon o daních z příjmů “). Podstatné je si říci, že všechny změny, které jsou v souladu s implementací Směrnice ATAD se týkají pouze právnických osob.