Mzda minimální

Dne 18. 9. 2024 schválila vláda změnu ve výpočtu minimální mzdy. Pro rok 2025 a dále bude nově minimální mzda stanovena na základě valorizačního mechanismu, konkrétně koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Lze tedy předpokládat, že výpočet bude takto přehlednější a intuitivnější. 

Zaměstnavatel, malé s. r. o, nemá odbory a nyní nemá zakázky. Zaměstnává 2 zaměstnance a od 1. 10. 2024 by jim chtěl dát 60 % mzdy, protože nemá práci, ale od ledna 2025 by jí zase měl mít. Zaměstnanci pracovat nebudou. Jeden má ale ještě OSVČ, jako vedlejší činnost. Jak to bude v měsíci 10 + 11 + 12/2024, když nebude mu sraženo na sociálku aspoň z minimální mzdy? Bude mít tyto měsíce OSVČ jako hlavní činnost?

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude tímto tématem určitě odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé zejména v níže popisovaných případech pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). Od 1. 1. 2024 činí minimální mzda na 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této částky. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2024 při trvání zaměstnání po celé rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč).

Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, obzvláště pro zaměstnavatele, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část. Od 1. 1. 2024 se zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této hodnoty. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2024 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč, zaokrouhleno na celou korunu nahoru), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v roce 2024 tedy částka 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují, tedy sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Je možné, aby si společníci a zároveň jednatelé zaměstnaní v jedné firmě na HPP a DPP vypláceli extrémně vysokou hodinovou odměnu? Např. 400,-Kč za stavební a úklidové práce? Je pravda, že kdyby si tyto práce firma nechala dělat dodavatelsky, tak u stavebních prací by asi zaplatila více. Ale zajímá mě zda firmě něco v takovém případě hrozí. Vím jen, že musí být dodržena rovnost zaměstnanců. Pokud by dodržena nebyla, hrozí postih od inspektorátu práce. Ale z principu: je např. u uklízečky možné ji takto nadprůměrně platit, nebo existuje nějaký strop?

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou. Je potřeba, aby byla dodržena i hodinová zaručená mzda pro výpočet dovolené? Pokud vyjde nižší, pak musím opravit? 

Firma má pouze jednosměnný provoz, zaměstnanci pracují 37,5 hod týdně. Jedná se v tomto případě o kratší pracovní dobu dle § 80 zákoníku práce? Minimální měsíční mzda pro tuto kratší pracovní dobu činí 17.719- Kč? Výpočet 18.900 Kč/8 x 7,5 hod. Kolik je Kč/hod při takto sjednaném úvazku - skupina prací 1 (112,50Kč)?

Může být mzdový výměr nižší než zákonná minimální mzda v případě, že zaměstnanci náleží každý měsíc mimořádná odměna? Díky této odměně hrubá mzda zaměstnance dosahuje minimální mzdy v r. 2024. Ve mzdovém výměru je věta „K této základní mzdě Vám může být přiznána prémie v maximální výši 20%“. Je to takhle dostačující? Společnost má směrnici k mimořádným odměnám při práci nad rámec stanovených m2 úklidu ploch na základě které, jsou mimořádné odměny vypláceny.

V právní úpravě zdravotního pojištění došlo ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě, tedy i s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se mění podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2024 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů a více zaplatí stát zdravotním pojišťovnám i za „státní pojištěnce“. Podívejme se nyní blíže na některé změny, a tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2024.

Jako každoročně, tak i k datu 1. 1. 2024 došlo v právní úpravě zdravotního pojištění ke změnám, které určují podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců. Na které z nich se zaměříme především? Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. je stanoven zvýšený minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) a zvyšuje se platba pojistného osobám bez zdanitelných příjmů. Více také zaplatí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ a tím je vyšší i částka odpočitatelná od dosaženého příjmu za podmínek definovaných v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Již „tradiční“ změnou je zvýšení minimální zálohy OSVČ, což se návazně promítá i do výše paušální platby v prvním pásmu tohoto režimu. Podívejme se nyní blíže na tyto a další změny, tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění od data 1. 1. 2024.

Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2024 oproti roku 2023 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohli z nějakého důvodu zajímat.

Platné Sazba v Kč Nařízení vlády od do za hod za měsíc 1. 1. 2024 31. 12. 2024 112,50 18.900 č. 396/2023 Sb. 1. 1. 2023 31. 12. 2023 103,80...

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2024 oproti roku 2023 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se zejména o četné změny plynoucí z konsolidačního balíčku, zavedení nároku na placenou dovolenou u dohod o pracích mimo pracovní poměr, dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté.

Platí u dohod (DPP, DPČ) zaručená mzda, nebo stačí dodržení minimální mzdy? Paragraf 138 se rozšířil o příplatky od 1. 10. 2023, ale v § 77 je stále výjimka pro odměňování. 

Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti. Byl v evidenci úřadu práce. Měl cca kolem 8 000 Kč hrubého, takže jsme mu nemuseli dorovnávat zdravotní pojištění do minimální mzdy. Dne 30. 5. 2023 byl z evidence úřadu práce vyřazen. My jsme o tom nevěděli. Nedorovnali jsme tudíž zdravotní pojištění do minimální mzdy za 6/2023. Zaměstnanec si zdravotní pojištění zaplatil sám. Pokud mi zaměstnanec donese potvrzení o zaplacení zdravotního pojištění za 6/2023, nemusím mu zdravotní pojištění zpětně dorovnávat? Eventuelně, stačí mi od něj čestné prohlášení, že ho zaplatil sám ze svého?

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných právní úpravou. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li zaměstnání), pak ji zaměstnavatel přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a odvádí pojistné podle zákona, tedy případně i s ohledem na potřebu dodržení minima stanoveného zákonem č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnankyně bude mít od června do srpna 2023 zkrácenou pracovní dobu 20 hod týdně a nedosáhne minimální mzdu 17 300 Kč. Má jedno dítě do 7 let. Kdy matka nedoplácí zdravotní pojištění z minimální mzdy? Na webových stránkách zdravotních pojišťoven jsou tiskopisy čestné prohlášení o řádné a celodenní péči o dítě. Kdy využije tento tiskopis, musí ho zaslat na svou zdravotní pojišťovnu? A zaměstnavatel nahlásit na zdravotní pojišťovnu s kódem L?

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové limity, které jsou ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč/měsíc na základě nařízení vlády č. 465/2022 Sb. a průměrná mzda 40 324 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Ke změně daňových limitů v ZDP došlo dále na základě zákona č. 366/2022 Sb. , sdělení MPSV č. 320/2022 Sb. a na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. V článku si s využitím příkladů blíže objasníme tyto změny daňových parametrů pro rok 2023.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.