Oddlužení

Po kratší prázdninové přestávce se Vám dostává opět do rukou nové číslo časopisu Účetnictví v praxi s obvyklým úvodníkem přinášejícím přehled novinek v účetní a daňové oblasti za uplynulý měsíc. Ačkoli jsou prázdniny, v Poslanecké sněmovně běží legislativní proces týkající se konsolidačních snah vlády v oblasti veřejných rozpočtů. V našem příspěvku nicméně toto téma zmiňujeme pouze okrajově a zabýváme se „drobnějšími“ tématy.

Prezident republiky podepsal 7. 6. 2023 návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů (tzv. „Daňové milostivé léto“). Cílem návrhu je navázat v rezortu Ministerstva financí na předchozí akce Milostivé léto I a II a dát dlužníkům možnost zbavit se dluhů na penále, úrocích a dalším příslušenství daně, a také zbytečné zátěže v podobě bagatelních nedoplatků. Pro odpuštění dluhů bude klíčové rozhodné období, které je navrhováno od 1. července do 30. listopadu 2023. Obdobný návrh milostivého léta z dílny MPSV dnes vláda schválila i pro oblast nedoplatků na sociálním pojištění. 

Článek rozebírá problematiku institutu započtení v průběhu insolvenčního řízení ve vazbě k insolvenčnímu věřiteli, kterým je správce daně. Je v něm pojednáno o faktických limitech jeho aplikace ve vazbě na správu daní a samotnou pozici správce daně v tomto řízení. Kromě již uvedeného se článek pokouší zodpovědět otázku, nakolik je zmíněný správce daně v rámci insolvenčního řízení VIP věřitelem a do jaké míry k tomu během času přispěla jak právní úprava, tak i judikatura správních soudů. Právě vývoji judikatury správních soudů pro tuto oblast práva v kontextu s výsledky legislativního procesu je věnována zvýšená pozornost. Nezbytnou součástí článku je i celkové zhodnocení existujícího stavu spolu s hledáním odpovědi na otázku, zda správci daní při zohlednění platné právní úpravy a účelů a cílů insolvenčního a daňového řízení postupují vždy zcela racionálně.

Jak již napovídá název tohoto článku, pak jeho obsahem by měl být exkurz do problematiky spojené s možným vymáháním daňových pohledávek v případě úpadku dlužníka, který je řešen oddlužením. Zaměříme se jak na časovou fázi, která se váže k samotnému zjištění úpadku dlužníka, tak i na samotný průběh insolvenčního řízení, včetně povolení a schválení oddlužení i splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení pohledávek.

  K některým aspektům institutu reorganizace (nejen z pohledu daňového) Mgr. Petr Taranda Shrnutí Článek pojednává o využití institutu reorganizace ze tří úhlů pohledu. Prvním úhlem pohledu je otázka...

Publikujeme nejnovější články z oblasti daní a práva, v nichž se tentokrát zaměříme na majetkové daně pro rok 2020, ale i na časté chyby při cestovních náhradách.

Nejen spotřebitel, ale též živnostník se může dostat do špatné finanční situace, kdy již nebude schopen platit své splatné závazky. Mnohdy je úpadek podnikatele důsledkem druhotné platební neschopnosti, tedy nedobytnosti jeho pohledávek za dlužníky.

V aktuálních příspěvcích se zaměřujeme na daňové podmínky zaměstnávání studentů nebo dodání stavebního pozemku z pohledu daně z přidané hodnoty. Věnujeme se také oddlužení fyzické osoby a upozorňujeme na legislativní novinky, Informace GFŘ a judikáty k DPH.

Dluhy se musí platit! Stojí na nich celý kapitalismus. Pokud by se dluhy nemusely (z části) splácet, tak by nikdo neposkytoval úvěry firmám na investici ani hypotéky lidem na bydlení. A bylo by riskantní ukládat peníze do bank, jelikož peníze na běžném/termínovaném účtu nejsou a priori majetkem „majitele účtu“, ale jen jeho pohledávkou vůči bance, jejím dluhem. Dobrovolně věřitel jen výjimečně promine dlužníkovi část dluhu. Pokud by si vynutila státní moc osvobození dlužníka od (části) dluhů, které má vůči soukromým subjektům, byl by to hrubý zásah do vlastnických práv věřitelů, kterým by se tímto rázem vypařila část jejich majetku ve formě pohledávek. Přesto takovéto oddlužení stanoví (nejen) český zákon, který již prošel testem ústavnosti. Sleduje totiž „vyšší cíl“ celé společnosti – zachování lidské důstojnosti člověka, který ne vždy zcela vlastní vinou spadl do tzv. dluhové pasti, z níž by se jinak (legálně) nedostal třeba ani do konce života. Je nasnadě, že takováto újma na majetku věřitelů musí být rozumně regulována a podmíněna, aby nepodporovala lehkovážný život dlužníků…

Dne 7. 2. 2019 byla ve Sbírce zákonů pod č. 31/2019 Sb. publikována dlouho očekávaná novela zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon “). Kromě insolvenčního zákona novela mění i řadu dalších, zejména procesních předpisů. Zákon nabývá s výjimkou některých ustanovení účinnosti dne 1. 6. 2019.

Poslanci svým hlasováním dne 22. ledna 2019 upřednostnili sněmovní verzi novely insolvenčního zákona před její senátní podobou. Novela má za cíl zpřístupnit institut oddlužení širšímu okruhu lidí. Návrh nyní míří k prezidentovi.

Poslední přijatá novela insolvenčního zákona , provedená zákonem č. 64/2017 Sb. , přinesla změny zejména v oblasti oddlužení. Další změny, které tato novela přinesla, se týkaly např. domněnky platební schopnosti podnikatele, který vede účetnictví, způsobu ustanovení insolvenčního správce do insolvenčního řízení, svolání schůze věřitelů či výkonu hlasovacího práva. Významnou změnou je i tzv. předběžné posouzení věřitelského insolvenčního návrhu insolvenčním soudem (nově § 100a IZ ) a ochrana dlužníků před tzv. zjevně bezdůvodně podanými insolvenčními návrhy (§ 128a IZ ). Změny se dále dotkly ukládání záloh na náklady insolvenčního řízení (§ 108 IZ ), povinnosti doložit skutečného majitele pohledávky u pohledávek nabytých postoupením či obdobným způsobem, složení jistoty na náklady insolvenčního řízení (nově § 182a IZ ).

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 16. března 2017, ve věci C-493/15 , Identi, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

V následujícím článku čtenáře seznámím s novější judikatorní činností Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci ve vztahu k otázce, zda může o řešení úpadku oddlužením usilovat i ten, kdo má závazky z podnikání.