Odpočet DPH

S.r.o., plátce DPH, má ve svém majetku dvoupodlažní budovu, kterou využívá k pronájmu. Budova je momentálně prázdná (stávající nájmy skončily) a probíhají jednání s budoucími nájemníky. Na 1NP jako celek je nájemní smlouva již podepsaná. Nájemce, plátce DPH, bude prostory využívat k prodeji zboží. Pronajímatel bude u nájmu uplatňovat daň podle § 56a odst. 3. V nájemní smlouvě se pronajímatel zavázal provést technické zhodnocení dle specifikace nájemce (dále TZh1). 2NP je rozděleno na tři samostatné prostory. V jednom bude lékařská ordinace. Nájemce není plátcem a nájem bude osvobozen od daně. Nájemní smlouva je před podpisem a budou zahájeny stavební úpravy dle požadavku nájemce (TZh2). Jednání s budoucími nájemci na druhý a třetí prostor 2NP jsou na začátku a v současné době nelze spolehlivě určit, zda nájem bude plněním zdanitelným nebo osvobozeným. I přesto, že nájemce není znám, budou v těchto prostorách zahájeny stavební úpravy (TZh3 resp. TZh4). Stavební úpravy (TZh1 až TZh4) budou mít odlišný časový průběh. Nebudou zahajovány a ukončovány najednou. K tomu budou probíhat práce ve společných prostorách budovy (TZh5 vstupní vestibul, schodiště, ...). Jakým způsobem má pronajímatel uplatňovat nárok na odpočet u technických zhodnocení? Posuzuje se každé technické zhodnocení z hlediska nároku na odpočet samostatně? Tzn. u TZh1 plný nárok na odpočet, u TZh2 bez nároku na odpočet a u TZh3 až TZh5 v krácené výši podle § 76? Posuzuje se každé technické zhodnocení samostatně pro úpravy odpočtu daně podle § 78 a násl.? Vztahuje se na TZh1 až TZh5 fikce dodání podle § 13 odst. 4 písm. b) - DM vytvořený vlastní činností?

Společnost s.r.o., plátce DPH koupila za účelem své podnikatelské činnosti od developera v 07/2010 bytovou jednotku o rozloze 65m2 + 25m terasy za cenu 4 352 802 Kč včetně DPH (kolaudace vydána v 04/2010) . Z této ceny byl uplatněn odpočet DPH v tehdy prodejcem uváděné výši 10%. V průběhu let došlo k modernizaci, za cca 1 000 000 Kč, ze které byl rovněž nárokován odpočet DPH. Nemovitost byla nepřetržitě užívána k podnikatelským účelům (kanceláře společnosti), její pořizovací a navýšená cena byla průběžně uplatňována v odpisech. Aktuální zůstatková cena činí 3 291 431 Kč. Nyní, do konce roku 2024 dojde k prodeji za cenu 6 100 000 Kč. Bude se muset z prodejní ceny odvádět DPH? Pokud ano v jaké výši a na základě jakého ustanovení?

Fyzická osoba je majitelem budovy, která je zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt občanské vybavenosti. Tento objekt pronajímá s.r.o., která je plátcem DPH a v objektu provozuje služby fitness. V nájemní smlouvě má souhlas s technickým zhodnocením této budovy. S.R.O. je investorem výstavby na této budově. Výstavba má 2 stavební povolení: 1) rekonstrukce 1.podlaží, ve kterém budou provedeny stavební úpravy pro zajištění provozu fitness + výstavba 10 ubytovacích jednotek, 2 technických prostor + schodiště 2) nástavba 2 podlaží s malometrážními byty a nebytovými prostory, technické zázemí Záměr investora: pronájem bytových i nebytových prostor (vyjma prostor, kde provozuje služby fitness) jinému plátci DPH. Ten bude jednotky pronajímat jako krátkodobý nebo dlouhodobý pronájem. Dotaz č.1: Je možné uplatňovat PDP u výstavby, případně uplatňovat DPH na vstupu v případě, že bude budova mít méně než 60 % bytové části? Dotaz č.2: Jak postupovat v případě, že se budova stane bytovým domem (byty budou více, než 60% podlahové plochy)? Investor nyní účtuje faktury s PDP a uplatňuje DPH na vstupu u dílčích dodávek. Dotaz č.3: Jak postupovat v případě, že by investor sám pronajímal prostory koncovým nájemcům? V případě bytů i nebytových prostor by se jednalo o dlouhodobý pronájem neplátcům DPH i plátcům DPH. Dotaz směřuje k §78 ZDPH. V průběhu nájmů by pronajímatel postupoval dle §76 ZDPH.

Naše firma, ( dále firma B, s.r.o. plátce DPH ČR) nakupuje zboží od výrobce (dále firma A, s.r.o., plátce DPH ČR), přičemž zboží prodáváme osobě ( dále firma C) registrované k DPH v JČS ( Polsko). Ke každému obchodnímu případu vystavíme zálohovou fakturu na jméno odběratele ( firma C). Jakmile firma C zaplatí, je zboží naloženo přímo u výrobce ( firma A) a na náklady a odpovědnost firmy C je zboží převezeno do JČS - itálie. My vystavíme fakturu na jméno firmy C, započteme zaplacenou zálohu. Výrobce firma A vystaví fakturu na naše jméno ( firma B). Otázka zní : Je správný tento postup? : Daňový doklad od výrobce ( firma A) pro naši firmu (B) je zatížen DPH ( místo plnění ČR). U nás nárok na odpočet DPH . My vystavíme daňový doklad pro firmu C bez DPH - osvobozené plnění a osvobození prokážeme přepravním dokladem, objednávkou ? Bude považováno za důkazní prostředek o přepravě zboží do JČS doložení kopie přepravních listin ( dodací list, CMR) potvrzené výrobcem ( firma A) a kupujícím ( firma C), a podpisem přepravce? 

Společnost (obchodník s CP) poskytuje službu obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem (součástí majetku je investiční nástroj). Od 1.1.2025 bude tato služba podléhat DPH. Chtěla bych se zeptat, ohledně nákladů souvisejících s touto službou obhospodařování. Rozumím, že pokud bude mít náklad s DPH a bude přímo souviset se službou obhospodařování, bude mít plný nárok na odpočet DPH. Společnost má dále i náklady, které platí protistranám za uskutečnění obchodů, které jsou aktuálně bez DPH (brokerage fee). Chtěla bych se zeptat na následující: 1) Společnost platí poplatky (brokerage fee) protistranám za nákupy CP (obchody jsou jak pro klienty, kteří mají sjednanou službu obhospodařování, tak pro klienty, kteří službu obhospodařování nemají). Měli bychom protistranu vždy informovat, že se jedná o nákup cenného papíru v rámci služby obhospodařování, aby tento poplatek byl rovněž s DPH a následně si mohli DPH odečíst? 2) Pokud by na výše uvedené poplatky nebylo možné uplatnit DPH a protistrany by je účtovaly bez DPH, bylo by možné tyto náklady přenést na klienta, rovněž bez DPH (viz § 36/13 zákona o DPH) ? 3) Společnost má výnosy – provize za zprostředkování obchodu a distribuci cenných papírů. Jsou to i provize za obchody uskutečněné v rámci služby obhospodařování. Aktuálně jsou tyto výnosy osvobozené od DPH. Bude tomu tak i od 1.1.2025 ? A nebo výnosové provize související s obchody uskutečněnými v rámci služby obhospodařování by rovněž měly podléhat DPH ? Tyto provize se ze zákona vrací zpět klientovi.

Jednatel a jediný společník české s.r.o., plátce DPH, nakoupil zboží z jiného členského státu od jiného plátce, faktura je vystavena na společnost. Zboží ale vůbec nesouvisí s ekonomickou činností, slouží k osobní potřebě jednatele. Podle mého názoru nepředstavuje daňově neuznatelný náklad, ale je pohledávkou za jednatelem, s čímž jednatel souhlasí. Je nezbytné i v takovém případě provést reverse charge, a odvést daň, protože nárok na odpočet pochopitelně nevzniká?

Společnost s r.o. opravila část střechy na své nemovitosti, kterou využívá k hlavní ekonomické činnosti i k osvobozenému nájmu. Oprava byla provedena za 100 000 Kč (materiál včetně DPH+práce). Společnost s r.o. si materiál (střešní krytinu zakoupila) a nechala si dodavatelsky provést výměnu střešní krytiny od společnosti, která není plátcem DPH. Byla provedena pouze výměna střešní krytiny, nebylo potřeba zasahovat do konstrukce střechy. a)-bude se jednat o opravu či technické zhodnocení? b)-DPH z materiálu bude kráceno koeficientem z důvodu používání nemovitosti kosvobozenému nájmu?

Naše společnost provozuje 2 samostatná, účetně oddělená střediska. V prvním středisku provozuje mateřskou školku (plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle §57, odst. 1, písm. h) Zákona 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH)). U plnění přijatých na vstupu v tomto středisku není nárok na odpočet DPH, proto odpočet neuplatňujeme. Ve druhém středisku společnost provozuje základní školu (plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle §57, odst. 1, písm. e) ZDPH) a zároveň poskytuje dodání služby do 3. země (plnění dle §67 ZDPH s plným nárokem na odpočet z přijatých zdanitelných plnění). Zde je tedy třeba počítat nárok na odpočet DPH z přijatých plnění, které souvisí s poskytovaným plnění na výstupu pro toto středisko (např. nájem budovy, spotřeba médií) v krácené výši dle §76 ZDPH. Přijatá plnění, společná pro obě střediska, nejsou. Jak správně vyplnit přiznání k DPH, abychom správně vypočítali krátící koeficient pouze z plnění přijatých na druhém středisku bez vlivu uskutečněných plnění na prvním středisku? Při striktním dodržení znění ZDPH je výpočet ovlivněn i plněními na výstupu z prvního střediska, u kterých nelze uplatnit DPH u přijatých plnění na vstupu. Případně je možné do nároku na odpočet pomocí koeficientu zahrnout i přijatá plnění na prvním středisku? 

Klient (OSVČ obchodník s ojetými automobily, nakoupí a prodá cca 4 auta ročně, nic jiného v podnikání nedělá) plátce DPH koupil v 10/2022 zboží (ojetý automobil) v Německu ve speciálním režimu použitého zboží. Při koupi jsme ho v přiznání k DPH neuváděli, čekáme, až se auto prodá, abychom odvedli DPH z marže. Nákupem tohoto auta se klient dostal v roce 2022 do ztráty. Jedná se ale o dost specifické auto a klient se rozhodl si ho nechat. Potřebuju ho tedy vyřadit z majetku §7 a vyřešit DPH, daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění. Řekla bych, že DPH vyřeším stejně, jako kdyby se auto prodávalo (dle §13/4/a). Otázka je, za jakou cenu, těch aut v ČR jezdí v desítkách kusů, takže předpokládám znalecký posudek? A odvedu DPH z marže (tj. znalecký posudek – pořizovací cena)? U daně z příjmů jsem trochu bezradná. Žádný „příjem“ ve smyslu toku peněz tu není. Takže použiji v přiznání nějakým způsobem tu ztrátu z minulých let, která vznikla tímto nákupem? Pokud ano, tak co budu dělat se sociálním a zdravotním pojištěním? To se počítá ze základu daně, který ale nereflektuje tu ztrátu… Nebo nějakým způsobem použiji §23/3/c/8, abych snížila základ daně i pro sociální a zdravotní pojištění? A co pak udělám s tou ztrátou? 

OSVČ plátce DPH (kvartální) , obdržel od OSVČ plátce DPH fakturu za opravu vodoinstalace. Faktura byla vystavena v RPDP 11.9.2024, DZP 11.9.2024. Odběratel ale fakturu obdržel 25.11.2024. Je potřeba, aby odběratel vystavil dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za 3.Q/2024? Nebo je možné ponechat fakturu v reportingu za 4.Q/2024? Jaká by nastala situace, kdyby odběratel prací nezahrnul fakturu do daňové evidence, takže by si nenárokoval DPH, ale zároveň DPH neodvedl?

Společnost plátce DPH přijala nového zaměstnance-mistra, který dostal k užívání firemní telefon. Bylo opomenuto nastavení mobilního tarifu odpovídající vedoucímu zaměstnanci (větší limit provolaných minut, dat, atd). Zaměstnanec v prvních 2 měsících překročil částku volání o 1500,-Kč (běžně do 500,-Kč s Dph). Firma nemá žádné vnitřní předpisy-majitel je nechce. Není nikde stanoveno zda může zaměstnanec využívat telefon i pro soukromé hovory a za jakých podmínek. Bere se, že vše jsou firemní hovory i když z podrobných výpisů je znatelné, že hovory jsou v pozdních hodinách. Mohu uplatnit plnou výši do nákladů u přijatého plnění? Mohu uplatňovat plný nárok DPH u přijatého plnění ? Nemělo by dojít ke krácení Dph a části nákladů a soukr.hovory vést nedaňově? Nebo je možné uzavřít písemnou dohodu mezi nimi o používání mobilního telefonu pro soukr., kde bude řečeno, že na základě detailního výpisu hovorů zaměstnanci jeho soukromé hovory přefakturujeme. Je tento postup možný?

Jak je to u převodu infrastruktury mezi investorem a obcí? Investor je plátce DPH. Vybudovali jsme kanalizaci, vodu, komunikaci a osvětlení. Vzhledem k tomu, že na kanalizaci se chtějí připojovat i noví občané obce, vznikla zde dohoda, že se vše převede na obec. Pozemek, kde vše vzniklo, je v našem majetku, infrastruktura také. Obec nemá peníze, aby došlo k úplatnému převodu do vlastnictví obce za zůstatkovou cenu. Jakou formu převodu zvolit: darování či úplatný převod? A jak to v jednotlivých případech bude z hlediska daňového u s. r. o.? Investor uplatnit odpočet DPH. 

V den převzetí nového vozidla došlo při cestě od prodejce k jeho nabourání. Zřejmě se bude jednat o totální škodu, ale zatím čekáme na informaci od pojišťovny. Máme vozidlo zařazovat do majetku, když nebylo vlastně vůbec používáno? Pokud půjde vozidlo opravit, máme ho zařadit do majetku po opravě? Můžeme si v případě totální škody uplatnit DPH na vstupu?

Firma s r. o. má smlouvu s hokejovým klubem o užívání stolu ve VIP restauraci od 09/2024 do 4/2025. Hodnota není malá. Můžeme náklady uplatnit jako daňové v rozmení 2 let a za jakých podmínek? Na přijaté faktuře je za službu vyčíslená 12% DPH? A může si firma uplatnit odpočet DPH? 

Podnikatel ve stavebnictví nakoupí med od včelař 1 kg za 200 kč včetně DPH. Sklenici medu opatří obchodním jménem firmy. Tyto sklenice medu poskytuje jako dárek v rámci ekonomické činnosti ve smyslu § 13 odst. 7 písm. c) ZDPH. Má tento podnikatel u dodávky medu nárok na odpočet DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, nyní obdržel ODD z 04/2024 - jedná se o zpětný bonus za období 04/2023 - 03/2024 - částka bez DPH 12 000 Kč - nevýznamná. Přesnou částku za rok 2023 a 2024 nelze jednoznačně stanovit. Lze tedy tento doklad vložit celý do roku 2024?

Naše firma se několik let soudila o náhradu škody. Nyní byl soud ukončen, my jsme dostali náhradu škody a právní kancelář nám vystavila fakturu za své právní služby. Máme nárok na odpočet DPH z právních služeb, když získaná náhrada škody není předmětem DPH?

Jsme český e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. V rámci marketingových akcí děláme balíčky. Kde ke konkrétnímu zboží nabízíme dárek zdarma (různé hodnoty od 100 Kč - 20 000 Kč). Takto je to zobrazené na eshopu, že k tomto zboží zákazník obdrží XY dárek zdarma. Při rekapitulaci objednávky je vložena položka s textem XY dárek ZDARMA. Při vystavení faktury, dochází k tomu, že dárek na faktuře je na samostatném řádku a jeho cena je poměrově rozpočítána mezi hlavní produkt, ke kterému se dárek váže a samotný dárek. Příklad: Rekapitulace objednávky: Pánské běžecké boty v hodnotě 2 404 kč + nákrčník jako dárek zdarma. Na faktuře to vypadá takto: Pánské běžecké boty cena 2 177,55 Kč Nákrčník cena 226,45 Kč. Občas se někteří zákazníci ozvou s tím, že na faktuře je uvedena cena dárku a že si to sami neobjednali, že to e-shop vložil sám a požadují vrácení částky v hodnotě dárku. Ostatní e-shopy dávají do faktury dárek zdarma v hodnotě 1 Kč, případně 0,01 Kč. S postupem naší účetní jednotky jsem se dosud nesetkala. Je postup účetní jednotky ve vystavování faktur správný? Nemůže se jednat o klamání zákazníka z pohledu obchodní inspekce?

Společnost s r. o., plátce DPH, by chtěla zrušit registraci k DPH, ale zřejmě to nebude tak jednoduché. Společnost pořídila starou nemovitost v roce 2007 za 250 000 Kč s tím, že ji bude rekonstruovat. S rekonstrukcí započala a výdaje se účtovaly na účet 042, u prací a materiálu byl uplatněn odpočet DPH (celková cena na účtu 042 bez DPH 631 571 Kč). Rekonstrukci nedovedla do konce a neproběhla kolaudace. Budova se odpisuje z částky 250 000 Kč. Společnost nyní svoji činnost nevykonává a nepodařilo se ji prodat. V majetku společnosti jsou dvě stará auta (poř. 2015 a 2017) a nápojové automaty, vše je již odepsané, kromě jednoho automatu, který byl pořízen v roce 2021, v tom roce odpisy provedeny nebyly, takže by poslední odpis měl být v roce 2026. Společnost by chtěla alespoň zrušit svoji registraci k DPH. Jak se vypořádat při změně režimu s majetkem společnosti (budova, zhodnocení, auta, automaty)?

Firmě s. r. o., plátce DPH, která prodává vozy do Německa, u jednoho vozu nebyl uznán odpočet DPH. V přiznání k DPH vznikl nadměrný odpočet ve výši 1 mil. korun a tento nadměrný odpočet nebyl uznán a uhrazen firmě na bankovní účet. Došlo k tomu, že firma si najala právníka a dohadovala se s FÚ a prokazovala, že na tento nadměrný odpočet má nárok. Došlo i k soudům a následně až k ústavní stížnosti, která byla odmítnuta, vždy bylo sděleno, že jsme měli nebo mohli vědět, že se plněním uplatňovaným ke vzniku daného nároku podílíme na podvodu na DPH. Toto vše trvalo celkem 10 let. Usnesení o odmítnutí kasační stížnosti přišlo v září 2024. Je možno nyní tuto částku dát do daňových nákladů, nebo jak správně v tomto případě postupovat? A na jaký účet výši neuznané DPH správně zaúčtovat?