Opravné daňové přiznání

Články 1 odst. 2 a 73 směrnice 2006/112/ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní praxi, která neumožňuje opravu základu daně a vrácení přeplatku na DPH, pokud chybí faktura a nebylo prokázáno nebezpečí ztráty daňových příjmů.

Fyzické osobě došly od penzijní společnosti opravné daňové potvrzení o platbách příspěvků účastníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem za jednotlivé roky od 2019 do 2022. Na základě vyjádření mzdové účtárny totiž bylo provedeno přeúčtování plateb zasílaných z účtu společnosti na příspěvek zaměstnavatele. Původně byly tyto platby přiřazeny jako příspěvek účastníka. Touto opravou tudíž došlo ke změně v nároku na odpočet ze základu daně z příjmu. Je možno dodanit rozdíl jednou částkou v daňovém přiznání za rok 2023, nebo musí být podána dodatečná daňová přiznání za jednotlivé roky?

V řádném přiznání - podáno konec ledna - byl uplatněn paušál 30 % dle § 9 odst. 4 ZDP. Lze uplatnit skutečné výdaje v řádném opravném přiznání - podaném v únoru?

Vzhledem k množství změn, které čekají na daňové poplatníky od Nového roku, je třeba se na tyto změny s předstihem připravit. Hlavní změnou je konsolidační balíček, který novelizoval především zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), vedle dalších zákonů, jako například zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), kde se měnily především sazby daně, nebo zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSD “), kde se také upravovala výše daně na jednotlivých výrobcích podléhajících této dani. Pro účely tohoto článku však budeme uvažovat pouze změny v oblasti daně z příjmů, a to konkrétně v oblasti týkající se zdanění fyzických osob. Dlouhé měsíce se řešily daňové změny, aniž by bylo jisté, že v dané podobě nabydou účinnosti, nyní však můžeme s jistotou říct, jaké změny nás čekají, protože novelizace již vešla v platnost, tj. byla publikována ve své konečné podobě ve Sbírce zákonů. Naprostá většina změn bude účinná od 1. 1. 2024 a jedna zásadní změna nás však čeká až od roku 2025, konkrétně se jedná o změnu týkající se omezení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a obchodních podílů.

V článku si ukážeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je v právních podmínkách roku 2023 povinen podat daňové přiznání za kalendářní období, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí. V úvodu si shrneme podmínky vyplývající z daňového řádu pro včasné podání daňového přiznání a následky opožděného podání daňového přiznání a opožděné úhrady daně.

Jednatelka s. r. o. mi dodala daňový doklad na náklad, který účetně patří do minulého účetního období. Vím, že oprava chyb minulých období, která není významná ve vztahu k výsledku hospodaření (10 000 Kč bez DPH) se opraví na účtech, kterých se týká, a to v období, kde se chyba zjistila. Zaúčtuji tedy na nákladový účet a závazek vůči dodavateli MD 518/D 321. Má to však dopad i na daňovou uznatelnost těchto nákladů? Musím zvýšit výsledek hospodaření běžného účetního období o tuto částku? Mám ještě jeden dotaz týkající se odpuštění penále v tzv. milostivém létě. OSSZ poslala sdělení, že dlužné pojistně bylo uhrazeno a a byly splněny podmínky o mimořádném odpuštění penále z pojistného. V minulých období jsme o výši penále z pojistného zvýšili hospodářský výsledek. Nyní odpuštěné penále zaúčtujeme na výnosový účet a výsledek hospodaření snížíme o výši tohoto odpuštěného penále? 

V současné zrychlené době obvykle nemáme čas trpělivě nastudovat poučení k vyplnění formuláře daňového přiznání, proto jsme pro vás připravili souhrn praktických tipů „na co si dát pozor a na co nezapomenout“. Ve vztahu k aktuálně platnému formuláři k dani z příjmů právnických osob (vzor 33) předkládáme výběr chyb, omylů, mýtů, ale také ujištění o správném postupu a částečně též návod, jak správně vyplnit formulář a jakými částmi se nezabývat, pokud jsme podnikatelským daňovým subjektem, nebo naopak veřejně prospěšným poplatníkem.

Poplatník, fyzická osoba, podává nyní řádné daňové přiznání, kde uplatní výdaje ve skutečné výši. V termínu pak podá opravné, kde uplatní výdaje paušálem. Je tento postup možný?    

Společnost dodala zboží do Švýcarska, což je třetí země (země mimo EU). Jedná se o plnění dle § 66 ZDPH? Toto plnění uvádím do přiznání k DPH do řádku číslo 22? Uvádí se takové plnění do kontrolního hlášení? Pokud ano, tak do jakého oddílu? Ještě jsem při kontrole DPH zjistila, že se tento údaj v soupisu dokladů zobrazuje, ale do formuláře se nenačetl a jelikož tato položka nemá vliv na výši DPH, tak jsem toto přehlédla a přiznání k DPH odeslala. Toto se stalo opakovaně (během roku 3× případ vývozu a 3× nenačtený údaj). Zřejmě budu muset podat jednotlivá dodatečná přiznání k DPH. Je to tak?

Během roku 2022 jsem koupila garáž a teď v lednu 2023 jsem odeslala k tomu přiznání k dani z nemovitých věcí, na kterém jsem uvedla, že je za rok 2022. Teď si myslím si, že jsem udělala chybu, že přiznání mělo být (dopředu) za rok 2023. Je rok 2022 na přiznání je nesprávný a pokud ano, jakým způsobem se dá podání napravit, pokud to chci opravit ještě před termínem 31. 1. 2023? Přiznání je podané přes mou datovou schránku. 

Firma zjistila chybu v přiznání k DPH, kterou vyřešila podáním dodatečného daňového přiznání a zároveň podáním následného kontrolního hlášení. Po určité době však objevila další rozdíl ve výši daně a teď nevíme, zda podat opět dodatečné přiznání k DPH jen s rozdílem vůči poslednímu dodatečnému, nebo máme podat dodatečné a zároveň opravné přiznání k DPH s uvedením rozdílu vč. předchozího dodatečného vůči původnímu řádnému přiznání.

V rámci inventur jsme nyní zjistili, že dodavatel nám v červenci vystavil na stejné plnění dvě faktury. U sebe problém hned zjistil a spravil, ale už nás o tom neinformoval. Duplicitní faktura byla nejen zaplacená, ale byl i uplatněn nárok na odpočet DPH. Jak nyní správně postupovat? Dobropis vystavit nelze, protože dodavatel tuto fakturu nemá v účetnictví, měl by vrátit platbu, kterou ale nebudu mít s čím spárovat, zároveň bychom měli poslat dodatečné přiznání k DPH a následné kontrolní hlášení, obě strany jsou plátci DPH?

Můj klient podal začátkem února papírovou formou DPFO za rok 2021, vzhledem k tomu, že nešlo toto přiznání podat elektronicky. Zřejmě bude mít v úmyslu podat opravné přiznání, které už podáme elektronicky. Pokud bude podávat řádné opravné přiznání k DPFO za rok 2021 elektronicky, do kdy má termín podání? Do 1. 4. 2022, kdy je základní termín pro podání dle daňového řádu, nebo do 2. 5. 2022, kdy se může podávat přiznání k dani z příjmu elektronicky? 

Zaměstnanec vyživuje zletilého syna, kterému byl přiznán důchod pro invaliditu III. stupně. Syn nabyl zletilosti v lednu 2020. Důchod III. stupně mu byl přiznán zpětně od června 2020 a výplata první výplata přišla složenkou v září 2020. Zaměstnanec v průběhu celého roku 2020 a 2021 uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě. Jakým způsobem tuto situaci napravit. Zaměstnanec má prostřednictvím zaměstnavatele vrátit neoprávněné daňové zvýhodnění a zaměstnavatel má podat opravné vyúčtování daně z příjmů za roky 2020 a 2021 nebo si má zaměstnanec podat opravné daňové příznání?

Opravy DPH v případě, že se neprokáže uskutečnění plnění – výběr z judikatury Ing, Zdeněk Burda, daňový poradce, BD Consult, s. r. o. V průběhu daňového řízení může nastat...

Na první straně daňového přiznání je mj. třeba uvést, zda poplatník podává přiznání řádné (a tak je tomu v naprosté většině případů), nebo opravné či dodatečné. Přestože počet podávaných opravných a dodatečných přiznání zdaleka nedosahuje počet řádných přiznání, je nutno správným postupům při jejich podávání věnovat pozornost.

Daň z přidané hodnoty má z pohledu státní pokladny celou řadu výhod. Na rozdíl od daní z příjmů u ní odpadají složité, zdlouhavé a nejisté spory o správnosti výše základu daně, výběr daní od mnoha laických poplatníků je starostí nemnoha plátců vesměs znalých daňové problematiky, jedná se o značné peněžní částky, které navíc plní veřejné rozpočty průběžně každý měsíc, případně čtvrtletně. A právě ono správné načasování přesunu částek DPH vybraných (přiznaných) plátci do „kapsy“ státu nás bude tentokrát zajímat nejvíce. Nemilé přitom je, že až na výjimky se uplatňuje účetní princip přiznání DPH již z vyfakturovaných částek. Takže pokud plátce v říjnu 2019 dodal zákazníkovi zboží za 1 milion Kč, musí do 25. listopadu poslat státu 210 000 Kč na DPH z tohoto prodeje, ber kde ber, bez ohledu na to, že mu daný zákazník zaplatí až v lednu 2020 nebo vůbec.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2019, sp. zn. 4 Afs 298/2018 , www.nssoud.cz

V tomto příspěvku se budu věnovat problematice opravného a dodatečného daňového přiznání. I veřejně prospěšný poplatník se totiž může dostat do situace, kdy zjistí, že v jím podaném daňovém přiznání jsou uvedené chybné údaje, a daň tak má být vyšší nebo nižší. Jakým způsobem tuto situaci řešit si vysvětlíme v následujícím textu.

Pokud daňový subjekt po podání daňového přiznání zjistí, že pochybil, musí (může) tuto situaci řešit formou opravného nebo dodatečného daňového přiznání. Pravidla pro podání daňových přiznání jsou upravena v § 135 až 144 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “). V případě některých daní však existují speciální ustanovení uvedená v příslušném daňovém zákoně (např. v § 38p zákona o daních z příjmů , § 101 a násl. zákona o DPH , § 15 zákona o silniční dani, § 13a zákona o dani z nemovitých věcí), která mají přednost před pravidly obecnými.