Ošetřovné

Zaměstnanec na DPP má přesně rozvrženou pracovní dobu v pracovní smlouvě (smlouva na 10 měsíců, jedná se o cca 1-2 hodiny v pondělí až pátek). Dříve jsme tak neměli a flexibilita vyhovovala více oběma stranám. Nyní tedy nastavujeme dle zákona a setkávám se s danou situací prvně. Bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy a započítavají se hodiny jako odpracované v případech absence v pracovní době dle smlouvy z důvodu: - jde k lékaři, - musí zůstat doma s nemocným dítětem, - jeho zdravotní indispozice.

Hranice pro redukci Od 0 Kč do I. RH Nad I. RH do II. RH Nad II. RH do III. RH Redukce části započitatelného příjmu činí 90 %  60...

Ošetřovné náleží zaměstnanci (muži nebo ženě), splňujícímu podmínky pro účast na nemocenském pojištění, který nemůže pracovat, poněvadž musí: ošetřovat dítě mladší než 10 let, pokud onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo...

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Započítávají se hodiny dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do odpracovaných hodin zaměstnanců při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců?

Zaměstnanec se v roce 2021 dlouhodobě staral o syna věku 15 let, protože syn nemohl kvůli nemoci COVID navštěvovat speciální školské zařízení. Od OSSZ dostával dávky ošetřovného. Je tato doba plně započitatelná podle § 348 ZP pro výpočet nároku na dovolenou nebo spadá do částečně započitatelných dob (do 20násobku stanovené týdenní pracovní doby)? Bude nějaký rozdíl ve výpočtu, pokud by zaměstnanec pečoval o dospělého člena domácnosti v rámci dlouhodobého ošetřovného?

Tento článek shrnuje novinky, které je na počátku roku 2022 nutné zohlednit při vyúčtování roku 2021, a dále jednotlivé změny, které se používají od 1. 1. 2022, resp. v průběhu roku 2022.

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali některé další změny, které do právních předpisů přinesla pandemie koronaviru. Zaměřili bychom se na změny, které byly přijaty v průběhu května a června a které mohou mít dopad i na neziskové subjekty.

V rodině jsou tři děti. Nejstarší má 5 roků, prostřední 3 roky a miminko 3 měsíce. Na miminko maminka pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Nyní zavřeli školky kvůli nouzovému stavu. 1. Může otec dítěte požádat o dávku – ošetřovného do 10 let dítěte na 3leté dítě, pokud maminka na to nejmenší čerpá PPM? 2. Mohl by otec dítěte požádat současně o dvě dávky ošetřovného na 3- a 5roční dítě? 3. Nebo mohl by otec na 3leté dítě požádat o ošetřovné a dědeček, který je v důchodu (pobírá důchod), je mu 70 let, požádat o ošetřovné na 5leté dítě? Jak je to se souběhem čerpání dvou dávek ošetřovného na dvě děti v rodině? Děkuji za vysvětlení a doporučení nejlepší varianty pro rodiče tří dětí.

Současná situace s sebou kromě obavy z nakažení přináší řadu komplikací týkajících se zejména poklesu příjmů. Vedle krizových opatření, které mají přispět ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na zdraví lidí však existují i některé instituty, jejichž cílem je pomoci osobám, které se dostaly do finanční nouze.

Má spolupracující osoba nárok na ošetřovné? Spolupracují osobou je manželka vykonávající hlavní činnost, příjmy manžela rozdělené na manželku jsou 40 %.

Rodina o dvou dětech (6 a 9 let) a dvou rodičích (zaměstnanci). Mohou souběžně čerpat ošetřovné každý rodič na jedno dítě (jeden na mladšího, jeden na staršího)? Domnívám se, že ano, ale ráda bych si to ověřila. Podle mě je omezení jen, že jeden pečující nemůže čerpat více ošetřovných. Chápu prosím správně, že tedy čerpat oba mohou?

Jednatel s. r. o. vykonává funkci na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Bude mít nárok na ošetřovné v souvislosti s epidemií koronaviru?

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

Manželka zaměstnance utrpěla úraz a po návratu z nemocnice je odkázaná dlouhodobě (cca 3 měsíce) na péči svého manžela. Zaměstnanec měl od praktické lékařky svojí manželky vystavené OČR od 6. 11. Od 16. 11. do 1. 12. si vybral dovolenou, přičemž dovolená vybíraná v listopadu byla již zaměstnanci proplacená ve mzdě za listopad. Protože ale stále trvá potřeba ošetřování jeho manželky, rád by od 2. 12. pokračoval v původně vystaveném rozhodnutí o potřebě ošetřování. Na OSSZ mi ale sdělili, že není možné OČR přerušit a vyčerpat si dovolenou. Jaké má zaměstnanec možnosti, aby mohl nadále (ještě asi 2 měsíce) pečovat o svoji manželku a nemusel si přitom doplácet zdravotní pojištění? Původně vystavené OČR dne 6. 11. nemá zaměstnanec dosud oficiálně ukončené. Z hlediska lékařky potřeba péče o manželku stále trvá. Jaké tedy máme možnosti, když si po deseti dnech OČR zaměstnanec vyčerpal dovolenou a poté by rád pokračoval v OČR?

Sociální zabezpečení v České republice (ČR) se skládá ze tří složek. Významná část pojištění připadá na nemocenské pojištění. Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. patří mezi často aktualizované zákony, například jen v roce 2017 byl rozšířen o znění zákonů č. 24/2017 Sb. , č. 99/2017 Sb. , č. 148/2017 Sb. , č. 183/2017 Sb. , č. 195/2017 Sb. , č. 259/2017 Sb. a č. 310/2017 Sb. Obecně bývá spojován víceméně jen s představou úhrad v době přechodné a dočasné nemoci, kdy pojištěnec dostává určitou částku za dobu nemoci. Jeho působnost je však širší, i když se pak týká jen vybraných skupin obyvatelstva nebo specifických případů. V následujícím příspěvku se zaměříme na srážky z mezd na tuto formu povinného pojištění u zaměstnanců, na povinnosti zaměstnavatele a na možnosti pojištění u osob samostatně výdělečně činných.

Stručná informace o změnách v sociálním pojištění v roce 2018 a změny od 1.1.2019 Ing. Marta Ženíšková Parametrické změny Od 1.1.2018 bude platit nová výše průměrné mzdy stanovená pro...